Zachraňování prehistorických druhů.

Úvod do prehistorie

Dneska se podíváme na rodinnou strategii od Petera Prinze, autora archeologické bodovačky Thebes. Ilustracemi tento prehistorický úprk do bezpečí obohatil Hendrik Noack, který se podílel i na pravěkém titulu Fire & Stone, ale také na Nakrmte krakena či Glen More II: Chronicles.
Kometa od Albi hráče zavádí do daleké minulosti, kde budou zachraňovat ohrožené druhy. Každé zachráněné zvíře hráči dává schopnost pro zachraňování zvířat dalších. Jakmile přiletí kometa, odehraje se ještě pár tahů a spočítají se body.

Líhnutí, pohyb a odpočinek

Prostor hráče je tvořen kartou hrdiny se speciální schopností a deskou se třemi žetony, které nasazuje na mapu, jelikož představují pohyby zvířat. Hráč má na ruce několik stříbrných karet a ve svém tahu se rozhoduje mezi třemi akcemi – líhnutím, pohybem a odpočinkem.

Při líhnutí (přestože ve skutečnosti se některá ze zobrazených zvířat rodí) hráč vyloží kartu zvířete nad svou desku a příslušný žeton vyšle na mapu. Zvířata se liší schopností, terénem, výnosem bodů a právě vzdáleností od jeskyně spásy. Některá začínají blízko, jiná daleko.

Pokud hráč zahodí kartu z ruky na pohyb, uplatní z ní symboly terénu. Zvíře se tak může pohnout obvykle přes dva odpovídající sousední terény (z pěti ve hře přítomných), případně se posunout dál díky přeskočení jiného zvířete v cestě. Terény je možné ale rozdělit mezi dvě zvířata a s každým pohnout o jedno pole. Pokud zvíře dorazí do jeskyně, vrátí jeho žeton hráč k sobě na desku a přesune zvíře do prostoru pod ní. Nadále smí užívat pro další záchrany jeho schopnost.

Při odpočinku hráč odhodí libovolný počet karet, dobere si z nabídky jednu zlatou kartu a do limitu zbytek karet stříbrných. Vyčerpaná zvířata, tedy některá z těch, jejichž schopnost hráč použil v předchozích tazích a musel to pootočením označit, se stanou čerstvými a jsou znovu k dispozici svému prehistorickému zachránci. Mezi zlatými kartami jsou nejenom zvířata, ale i karty příležitostí, které poskytují pouze schopnost. Jakmile je spotřebována většina balíčku stříbrných karet, jehož velikost se vždy liší od počtu hráčů, a hráči narazí na kartu komety, je zřejmé, že hra se chýlí ke konci. Kometa je odhozena a hráči si smí dobrat karty na ruku, či obnovit vyčerpaná zvířata. Hraje se dál, ale již bez možné akce odpočinku. Když všichni hráči pasují a není co zahrát, zbývá rozdělit body za jednotlivé karty i jejich kombinace.

Zhodnocení hry

V Kometě, jak její název a téma ostatně i napovídá, fakta a propojení mechanik a tématu nehledejte. Dinosauři a ostatní fauna jsou přitažlivým tématem a hra je svou obtížností a přístupností jasnou rodinnou a oddechovou záležitostí. Což není špatně, jen se zkrátka nejedná o nějakou populárně naučnou zjednodušeninu velkých titulů jakými jsou Dominant Species či Bios.

Pestrost hry slibuje oboustranná mapa, deset karet hrdinů, které hráčům poskytují nejen unikátní schopnosti po čas partie, ale i soukromé bodovací podmínky, sto stříbrných a padesát zlatých karet. Přes všechny efekty, kombinace a bodování záleží na osobním vkusu, neboť se hra může zdát po několika partiích repetitivní.

Postup hráče je zřejmý – vhodně kombinovat a zahazovat karty zvířat na terény a přitom nechávat včas vylíhnout ta zvířata a dostat je rychle do bezpečí, kde hráči pomohou v dalších tazích. Napětí plyne z nečekaného vyčerpání stříbrného balíčku a setkání s kometou. Načasování se totiž odvíjí od četnosti zahrané akce odpočinek a přístupu hráčů k výměně ruky.

Přestože hra funguje i ve dvou hráčích, doporučuji zasednout ve vyšším počtu pro těsnost na mapě, a tedy i přítomný prvek přeskakování figurek. Pravidla shledávám jednoduchá a srozumitelná, to platí i pro ikonografii, byť obrazových příkladů by mohlo být více, stejně jako vysvětlení žetonu želvy a mamuta. Vraťme se ale ještě k těm dinosaurům, neboť krabice láká na ně a šavlozubého tygra a lamu. Na kartách potkáte lamu, bobra, krysu, zebru, doda a spousta dalších zvířat včetně vakovlka a chameleona. Ale dinosauři jsou zastoupení zejména raptory. Najdete tu, pokud si pamatuji správně, pouze pět druhů dinosaurů zhruba na deseti kartách a ještě méně mamutů a šavlozubých tygrů a to prosím ze sto padesáti karet. Tvoří zkrátka menšinu přítomných druhů. Opět, není to špatně, ale obálka hry názvem i obrazem zkrátka láká na zcela jinou hru, než která se skrývá pod víkem v krabici.

Já osobně si Kometu rád zahraji s dětmi či při posezení u čaje s kamarády, kteří běžně nehrají. Pro večer s deskoherními souputníky dám spíše přednost titulům více pracujícím s biologickými a historickými poznatky, aniž by nutně musely být komplexní či složité. Což koneckonců odpovídá cílové skupině hry. Takže doporučuji rodinám dinopříznivců, kteří umí číst a kteří si rádi zahrají hru, kde je ostatních zvířat mnohem více než dinosaurů. Hra je oficiálně od dvanácti let, ale věřím, že to zvládnou i inteligentní a gramotní osmileťáci, a ti desetiletí všemi deseti jistojistě. Ostatně jim s tím pomohou klokani, gekoni a urputní a nezastavitelní rypoši.

Kometě jsem se rozhodl udělit ocenění Vstupní hra. Sice nezahrnuje typické základní mechaniky, ale je dostatečně přístupná a pestrá, aby hráče podnítila nadále kloubit myšlení a odpočinek. Za cenu kolem tisíce korun nabízí na pár stránkách pravidel mnoho věcí k objevování a to vše je spojeno s tématem, které zaujme každého.

Kometa získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi.

Hru můžete zakoupit přímo zde.