
Kočka v krabici
Štychovka, ve které si hráči určují barvu.

Úvod
Na sklonku roku v Tlama games naskladnili neobvyklou štychovou hru pro dva až pět hráčů. Autorem hry je Japonec Muneyuki Yokouchi, ilustrace obstaral Osamu Inoue. V češtině hra vychází v de-luxe edici, tedy druhé verzi hry ze tří. Pro hráče to znamená, že na rozdíl od první edice si mohou zahrát i ve dvou a pěti hráčích a že komponenty mají zcela vyhovující úroveň. Přesto nejsou nuceni platit další nesmyslný materiál pro kočkomily kolosálního vydání.
A v čemže spočívá tato záhadná štychovka plná koček? V běžných štychovkách jsou hráčům rozdány karty s atributy barvy a hodnoty. Je nutné ctít barvu a přebíjet hodnotu. Zde však potkáme černé karty a barevnou stupnici výzkumu. Teprve při vynesení karty si hráč určí, jakou barvu jeho karta nese. Zaujalo vás to? Tak si to vysvětlíme podrobněji.

Pravidla
Hráči si nejprve připraví desku výzkumu a rozdají potřebný počet karet, což se odvíjí od jejich počtu. Následně zhodnotí svou karetní situaci, jednu kartu odhodí a vsadí si na svou destičku, kolik že štychů uhrají v tomto kole. Kolo je minipartie s použitím rozdaných karet a malým vyhodnocením a je hráno tolik kol, kolik hráčů experimentuje. Součet bodů za všechny partie určí vítěze.
Hráči si tedy vsadili na počet štychů a je třeba vynést první kartu. Hráč vynese černou, zvolí si její barvu a dle toho přiloží kartu z odpovídající strany své destičky. Následně položí svůj kámen na desku výzkumu a označí okénko čísla a barvy, které právě použil. Nikdo jiný již v tomto kole nemůže danou kartu zahrát. To samé provedou postupně všichni hráči. Jakmile každý zahrál jednu kartu, je štych vyhodnocen. Zde nastupuje klasický postup při štychovkách. Zahráli-li všichni karty shodné barvy, rozhodují hodnoty a bere nejvyšší. Pokud se někdo rozhodl pro červenou barvu trumfu, bere nejvyšší červená. Zahrál-li někdo jinou barvu, o kartu přijde. Pokud však někdo barvu nectil, ať již zahrál barvu trumfovní či jinou základní, odhalí si na své herní destičce křížek. Od této doby až do konce kola nemůže hrát karty oné barvy. Jednou prohlásil, že danou barvu nemá, a to se s ním potáhne až do vyhodnocení.

Pokud hráči odehrají všechny karty či dojde k paradoxu, partie končí. Paradox znamená, že někdo nemůže již umístit kartu dle platných pravidel. Například mu na ruce zbyla trojka a čtyřka. Všechny čtyřky již byly použity a trojka je volná pouze na stupnici barvy, které se hráč dříve neuváženě zřekl. Kdo způsobil paradox, dostane za každý štych mínusový bod a bonusové body nezíská vůbec. Ostatní hráči získají po bodu za každý uhraný štych. Pokud hráč uhrál počet štychu korespondující s jeho sázkou, získá navíc bonusové body za největší skupinu svých sousedících kamenů na desce výzkumu. Body si hráči zapíší do bločku a je čas znovu rozdat karty.

Zhodnocení hry
Zopakuji otázku z úvodu. V čemže spočívá záhadná štychovka, která se na každém kroku ohání kvantovou fyzikou, experimenty a kočkami v krabici? Byl tu po stránce mechanické realizace pozměněn princip štychový her. Nu dobrá, byl i trochu upraven a nechybí tu tak originální idea, ale přeci jen, pocitově zůstává spíše úpravou mechanického vyjádření.
Máme doma poměrně štychovky rádi a na Kočku v krabici jsme se těšili, neboť náhodou holdujeme i pokusům kvantové fyziky. Dočkali jsme se však zcela abstraktní hry, která se snaží hrát na strunu japonské kočičí afektovanosti. (Snad i proto je v kolosální edici přítomna figurka kočky a na KS bylo možno přikoupit i kočičího plyšáka.) To, že se hra snaží mít téma, není špatně, ale zde je to opravdu přehnané. Herní plán je zaťapaný kočičími hlavami. K tomu tu jsou záslepové žetony ve tvaru kočičích hlav. Ale hráči se z návodu přesně nedozvědí, k čemu vlastně slouží. Musí si to domyslet. Ono nejde o nic podstatného, ale v návodu chybí i fotografie toho, jak má být uspořádána deska výzkumu podle různého počtu hráčů. Je tu pouze přítomna tabulka, podle které si hráči snaží odvodit, jak tedy zastrkat karty do desky. Návod ani neupřesňuje, či spíše nezdůrazňuje, že při použití trumfové barvy si hráči odkryjí křížek. Podle návodu lze hru rozchodit, nic v něm nechybí, ale není to pohodové učení. Hru jsem vzal do tří skupin příležitostných hráčů a ve všech s tím hráči měli problém. Můžete namítnout, že jde přeci o kvantovou hru a kdo nechápe slovní instrukce a neumí číst mezi řádky, ten ji asi nemá hrát. Jo, jenomže ono nejde o žádná kvanta a při četbě pravidel a pokusu rozchodit první partii hráče akorát provází pocit nejistoty, nepříjemna a dohadů, což by se u tak malé a jednoduché hry nemělo stávat. Předpodkládám, že tato ambivalentnost není oním cíleným výsledkem experimentu.
Po rozbalení krabičky na nás totiž vybafnou třívrstvé kartony, které stojí za to, a černé karty s náznakem barevných teček překvapí a oko potěší. Hra samotná nabízí nějaké volby a není to špatné. Hlavní dilema spočívá v tom, kdy danou barvu odepíši a karty soupeřů pro vzatí štychu si přivlastním zahlášením trumfové barvy. K tomu tu máme to budovaní skupiny kamenů a sázení na počet štychů. Pocitově mi však hra připomíná psací a sázecí hry, nikoliv štychovku. Dokonce jsem si při první partii vzpomněl na kostkový psací Qwixx.


Bohužel, musím pokračovat ve výtkách. Pravidla hráčům jasně neříkají, zda odložený kámen pro odhalení křížku jde do krabice, či ho hráč může použít znovu. Rozum dá, že do krabice. Jenomže to by pravidla nesměla pravit, že partie končí způsobením paradoxu, anebo tehdy, když všem zbyde po jedné kartě. Několikrát se nám stalo, že jsme měli po dvou kartách na ruce, ale chyběl nám všem kámen k označení stupnice. A paradox v nedohlednu. To zkrátka člověka zmate a vyvede z míry. A ano, hráli jsme se správným počtem karet a odložením karty na začátku. V neposlední řadě chybí výzva k hráčům použít zaslepovací kočičí hlavy pro hru tří hráčů při partii na fialových kartách, či ohnutí desky při partii na bílých kartách. Na všechno jsme si museli přijít sami.
Kočka v krabici je malým osvěžením na poli karetních her a v určité skupině lidí si ji ještě občas rád zahraji, nicméně to nic světoborného není. Principy zde přítomné jsme potkali v jiných hrách, ať již jde o tvoření vzorců mezi stupnicemi či sázení na úspěšnost. Je s podivem, že tato hra nasbírala tolik ocenění či nominací, když má tak nedodělaná pravidla, přičemž jde skutečně jen o drobnosti. Jenomže jich je moc na tak malou hru.

Ono je mimochodem zábavné plánovat svou cestu deskou výzkumu pro seskupování kamenů pro bonusové bodování, správně vsadit na počet štychů a neudělat chybu pod tlakem hry. Přeci jen předčasné zahlášení trumfu může snadno vést k tomu, že ke konci hry hráč nemůže pokračovat, neboť zcela náhodou jsou volná jen čísla barvy, která je pro něj zapovězená. Alespoň pro mě tam ale není té zábavy tolik, abych se ke hře vracel jako k hlavnímu titulu herní sešlosti.
Hra si nicméně zaslouží ocenění za originalitu, neboť běžně nepotkáte štychovku, kde si hráči barvu určují a nehrají s rozdanými kartami. To vede i k druhému ocenění za vzdělávací charakter, protože si tu lze pěkně procvičit logiku.

Kočka v krabici získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti TLAMA Games.

Hru můžete zakoupit přímo zde.