Dobrodružství, které přichází po špičkách

Ve světě deskových her, kde se epické příběhy propojují s kostkami, fixami a stíratelnými mapami, přichází novinka, která slibuje cestu napříč Středozemí s veškerou poetikou a napětí Tolkienova Hobita. Hra Hobit: Cesta tam a zase zpátky, navržená legendou herního designu Reinerem Kniziou, se profiluje jako příběhový roll & write titul pro 1 až 4 hráče, který v sobě propojuje jednoduchost pravidel s modulární strukturou osmidílné kampaně. V době, kdy vydání hry v místních luzích a hájích v našem mateřském jazyce díky vydavatelství Asmodee teprve klepe na dveře, můžeme předpokládat, že se jedná o titul, který se bude snažit oslovit širší publikum a zároveň zábavně adaptovat děj jedné z nejslavnějších fantasy knih.

Jak jsem zmínil, hra je rozdělena do osmi samostatných dobrodružství, z nichž každé odpovídá jedné důležité kapitole z Bilbova putování. Hráči se tak postupně setkají s neočekávaným dýchánkem, třemi zlobry, Glumem, pavouky, dračím šupináčem i finálním návratem domů. Každé dobrodružství je herně odlišné, ačkoliv všechny spojuje formát stíratelných map, kreslení cest a využití symbolů z kostek. Výsledkem je hra, která se mění a graduje s každou další kapitolou, zatímco si zachovává jednoduchou herní kostru. Hráči si před partií vyberou jednu z částí dobrodružství, otočí příslušnou stránku v průvodci a připraví příslušné komponenty. Nechybí bílé kostky s tvary cest a symboly zdrojů, černá dvanáctistěnná kostka pro události, žetony chleba, mečů či šišek a mapy plné trpaslíků, bouřek, draků a pastí. Pravidla se pak liší podle každé části.

Úvodní kapitola seznamuje hráče se základy – hází se kostkami, vybírají se symboly, kreslí se cesty a propojují se známé postavy a místa. Postupně se objevují další vrstvy, například rozdělené oblasti mapy, nepřátelé jako zlobři nebo vrrci, nové typy surovin a událostí. Někdy hráči čelí bouřkám, jindy se proměňuje celý herní rytmus do podoby prostorového hlavolamu nebo závodu s časem. V dalších kapitolách přibývají orli, pasti, hádanky i slavné události z knihy, přičemž každá část přináší svůj vlastní herní nápad nebo variaci na základní mechanismus. Chleba přiřazují trpaslíkům nebo postavám jako Gandalf, čímž navyšují bodový zisk.

Symboly hrají ve hře klíčovou roli a každá kapitola s nimi nakládá trochu jinak. Na bílých kostkách se nacházejí nejen tvary cest, ale také ikony jako meč, chléb, šiška, Gandalfův klobouk nebo orel. Meč obvykle umožňuje zneškodnit nepřátele nebo aktivovat akce, které by jinak byly zablokované – například boj s Velkým skřetem nebo útok proti vrrkům. Chléb má podpůrnou roli a často slouží jako univerzální surovina pro zvýšení bodového zisku nebo podporu spřátelených postav. Šišky se objevují v kapitolách s vrrky a slouží jako prostředek k odvrácení útoků. Klobouk symbolizuje kouzelnickou energii a spouští silné efekty spojené s Gandalfem. Orel je pak klíčový při přepravě postav z nebezpečných situací – například v závěrečné části kapitoly, kde trpaslíky unáší do bezpečí. Tyto symboly dávají každému tahu nový význam a nutí hráče přemýšlet nejen o tvaru, který zakreslí, ale i o tom, jakou schopnost či efekt mohou využít ve svůj prospěch.

Přestože si každý hráč zakresluje svou vlastní mapu a rozhoduje se nezávisle, hra není čistě solitérní. Napětí mezi hráči vzniká především díky závodnímu aspektu – kdo jako první splní určitý úkol, propojí klíčová pole nebo porazí nepřítele, získá lepší odměnu. V některých kapitolách navíc dochází k tomu, že černá kostka aktivuje události, které ovlivňují celou skupinu – například bouře nebo útoky nepřátel. Hráči tedy nejen optimalizují své tahy, ale zároveň sledují pokrok ostatních a přemýšlejí, jak být o krok napřed. Nejedná se o klasickou konfrontaci, ale o formu nepřímé interakce, která podporuje tempo a dynamiku partie.

Od druhé kapitoly začíná hra postupně přidávat nové herní prvky a variace, které dávají každé části kampaně vlastní charakter. Objevují se rozdělené oblasti mapy, nutnost plánovat vstup do jednotlivých sekcí, první nepřátelé jako zlobři či vrrci, nebo bonusy za rychlost plnění cílů. V dalších kapitolách se přidávají nebezpečné bouře aktivované černou kostkou, pavoučí pasti a rozhodnutí, jak naložit s omezenými zdroji. Hra se na chvíli mění ve vizuální hlavolam, kdy hráči skládají obrazce kolem hádanek, aby odemkli další body. Postupně se objevují letové dráhy orlů, specifická pravidla pro šišky místo chleba, nové hrozby a způsoby, jak na ně reagovat. Poslední kapitoly kombinují většinu předchozích prvků a přidávají časový tlak, prostorové omezení a dramatické vyvrcholení v podobě finální konfrontace.

Za zmínku stojí i fakt, že hra umožňuje plnohodnotné hraní v jednom hráči. Sólo režim se nijak neliší od standardních pravidel – hráč pouze řeší tahy sám a nemusí soupeřit o pořadí ani závodit o splnění úkolů dříve než ostatní. Tato varianta klade důraz na optimalizaci tahů, promyšlené plánování a efektivní využití symbolů, přičemž zachovává plnou atmosféru kampaně. Díky stíratelné mapě a krátké herní době kapitol působí sólová hra svižná, přehledná a vhodná i pro opakované hraní.

Hra Hobit: Cesta tam a zase zpátky se tedy rýsuje jako dobrodružná kreslící výprava, která kombinuje jednoduchý roll & write základ s překvapivě modulárním a proměnlivým obsahem. Pravidla se učí pozvolna, kapitoly nabízejí progresi v obtížnosti i variabilitě a herní mapa se stává deníkem cesty. Pokud se naplní očekávání troufám si říct, že může jít o titul, který osloví fanoušky příběhových her, casual hráčů i rodin hledajících výpravu, na kterou se můžou vracet znovu a znovu. Společnost Asmodee plánuje vydání v některém z nadcházejících týdnů, hra je aktuálně dostupná k předobjednání. Osobně se už nemohu dočkat, až se nám hra dostane do rukou, abychom ji mohli vyzkoušet a přinést Vám z ní naše zevrubné pocity a dojmy v naší recenzi.