Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě

Hlubiny lítosti: Zoufalejší vydání

Volání temných a nevyzpytatelných hlubin

Desková hra Hlubiny lítosti, kterou na český trh přineslo vydavatelství TLAMA games, zavede jednoho až pět odvážných rybářů na rozbouřené moře plné zlověstných tajemství. V roli unavených námořníků, kteří utíkají před svou vlastní temnou minulostí, se vydáváte na týdenní plavbu vstříc neznámu. Vaším hlavním úkolem je nahazovat vlasec, navíjet úlovky a pokusit se během šesti herních dní získat co nejhodnotnější trofeje. Jenže moře v této hře není jen obyčejným zdrojem obživy, nýbrž krutou silou, která testuje zbytky vaší příčetnosti.

Smůla číhající pod hladinou

Moje úplně první myšlenka hned po rychlém přečtení pravidel byla jasná, tohle je solidní divočina. Ve hře na vás totiž čeká neuvěřitelné množství nekompromisní náhody a smůla doslova číhá pod každou temnou vlnou. Alespoň v mém případě to tak funguje bez výjimky, protože karty lítosti se na mě lepí úplně samy. Na druhou stranu se té obrovské porci náhody nelze divit, když neustále házíte hrstmi kostek a naprosto naslepo otáčíte karty úlovků ze tří různých hloubek oceánu.

Při samotném lovu můžete pouze podle velikosti stínu na zadní straně karet odhadovat, jaká slizká potvora vám nakonec skončí na háčku. S tím souvisí i dedukce, jaké hodnoty na kostkách budete k jejímu polapení potřebovat. Úlovek pak může být celkem přirozený, zkrátka to, co byste pod hladinou běžně čekali, ale klidně vytáhnete i naprosto nefalšovanou podmořskou zrůdnost. Z té sice vaše hladina šílenství stoupne, ale přesně s tímto rostoucím šílenstvím roste i vaše radost z ulovené nestvůry.

Když kontrolu vystřídá čistý teror

Většinou hry postavené na náhodě v oblibě moc nemám, protože chci mít nad vývojem partie pevnou kontrolu. Jenže tady neovlivníte vůbec nic a musíte se s tím prostě smířit. Každé otočení karty z balíčku loviště tak prožíváte s lehkým strachem, jaký bizarní nebo krutý zvrat vás zase nekompromisně semele a zničí vám plány.

Některé efekty se aktivují ihned při odhalení, jiné škodí či pomáhají trvale a další se aplikují až při úspěšném chycení. Určité úlovky dokonce můžete v rámci volné akce sami sníst. O kartu sice přijdete, ale výměnou získáte často velmi hodnotnou okamžitou pomoc. A když už máte pocit, že vás nic nepřekvapí, donutí vás zlomyslná karta vzít do ruky těžkou kovovou minci s rybou a hodit si. Hlava, nebo ocas? Opět čistá náhoda a úspěšnost padesát na padesát.

Když šílenství určuje skutečnou cenu úlovku

Extrémně důležitá je zde vnitřní rovnováha lidské mysli, protože celá hra funguje jako podivný psychologický trenažér unaveného rybáře. Když je hráč ještě relativně při smyslech a nemá ve své sbírce žádné karty lítosti, vyhledává spíše běžné a pěkné úlovky, které mu v této fázi přinášejí normální body. Čím víc je ale rybář šílený a čím hlouběji se propadá do svých temných vzpomínek, tím víc se mu běžné zdravé ryby hnusí a začíná vyhledávat ohavnosti.

Za normální úlovky si pak šílený hráč na konci hry body drsně strhává, protože mu přijdou nudné a neatraktivní, a za ty nejhorší zrůdnosti si body naopak s velkou radostí přičítá. Vaše aktuální pozice na stupnici šílenství se mění dynamicky s každou získanou nebo odhozenou kartou lítosti, takže musíte neustále sledovat, v jakém rozpoložení se vaše mysl zrovna nachází. Tento začarovaný kruh vás nutí přemýšlet, zda se vyplatí zůstat příčetný, nebo zda raději plně podlehnout volání hlubin. Když pak byla má vlastní sbírka karet šílenství větší než samotný dobírací balíček, zlomila jsem nad sebou hůl, smířila se s tím, že už jsem definitivně zatracená, a tak jsem se do toho pořádně opřela.

Začala jsem záměrně vyhledávat ty nejodpudivější stvůry ze samotného dna oceánu, protože jedině ty mi mohly v mém zvráceném stavu přinést cenné body a kýžené vítězství. Místo obyčejných ryb jsem do lodi tahala hotový kabinet mořských kuriozit a s každým dalším slizkým monstrem má chorobná radost jenom rostla. Nakonec se ukázalo, že totální propadnutí temnotě může být v této hře tou nejzábavnější strategií, která vám sice úplně zničí charakter, ale na konci vám přinese neskutečný triumf.

Útočiště v přístavu vás před hříchy nezachrání

Když už je situace na moři příliš krutá nebo vám jednoduše dojde drahocenná energie v podobě kostek, nabízí se možnost opustit vlny, zakotvit v přístavu a provést tamní akce. Návrat do přístavu sice zní jako bezpečné útočiště, ale i zde na vás doléhá tíha vašeho zpackaného života a rozhodně to není žádná klidná procházka. V přístavu můžete v rámci svého tahu prodat nasbírané úlovky za peníze, které jsou ale opět drsně modifikované vaší aktuální úrovní šílenství, takže chudý a příčetný rybář může snadno splakat nad výdělkem ze zrůdných úlovků.

Navíc za každý zrůdný úlovek, který v přístavu prodáte, musíte okamžitě vykonat pokání a líznout si novou kartu lítosti, protože jste prodejem takové zvrácenosti zkazili den někomu jinému. Kromě prodeje můžete v přístavu i vystavit své nejlepší trofeje na speciální místa na desce rybáře, což je klíčové pro závěrečné bodování, protože tyto vystavené kousky vám na konci hry přinesou parádní násobitele bodů. Přístav také nabízí možnost navštívit různé specializované obchody, kde lze utratit těžce vydřené štikoruny za nové pruty, nabombený naviják nebo užitečné zásoby, kde se skrývají mnohá esa v rukávu.

Dokonce si zde můžete koupit nové kostky, což ale v této hře vůbec neznamená, že vaše příští hody budou automaticky lepší. Stačí totiž jen trochu špatně táhnout, mít pověstnou smůlu a vytáhnete si ty nejhorší modré kostky, které mají na dvou svých stranách čistou nulu, takže vám v dalším dni nepomohou vůbec s ničím. Celý tento nákupní proces je tak dalším festivalem čistého risku a napětí, kdy do poslední chvíle netušíte, zda jste investovali správně.

Krutá daň za temná tajemství

Na úplném konci hry se pak všichni musí bez milosti vypořádat se svou nashromážděnou vinou a odhalit tajemství schovaná v kartách lítosti. Každý rybář spočítá skryté hodnoty na těchto temných břemenech a ten nejvíce sužovaný nešťastník s nejvyšší celkovou sumou dostane tvrdý zásah. Při hře od tří hráčů výše totiž musíte svou nejcennější trofej natvrdo vyhodit, čímž přijdete o drahocenné body do závěrečného zúčtování. Jak už jsem ale dříve naznačila, v rukávu můžete mít skvělá esa v podobě karet zásob. Hra vám tak naštěstí nabízí více mazaných způsobů, jak se z této závěrečné šlamastiky obratně vyvléknout. Celé tohle hledání taktických kliček, které vám mohou na poslední chvíli zachránit krk, už ale nechám čistě na vaší vlastní intuici, protože vás přece nepřipravím o všechnu tu objevitelskou zábavu.

Vítězství na vlnách zmaru a černého humoru

Hlubiny lítosti jsou ve výsledku fascinující bizár, který si na nic nehraje a hned od první minuty vám dává najevo svou naprostou nepředvídatelnost. Celému zážitku neskutečně pomáhá naprosto šílená grafika a skvělý černý humor, který se projevuje na originálních, často dosti morbidních popiscích jednotlivých karet. Tuto krutou námořní výpravu považuji za velmi specifickou hráčskou párty hru, kde je konečné vítězství vrtkavé, takže se nemůžete vůbec divit, když nakonec spláčete nad výdělkem.

Rozhodně se nejedná o kousek pro každého a milovníci promyšlených strategií či suchého počítání bodů u ní budou pravděpodobně skřípat zuby. Pokud však máte rádi temnější atmosféru, lovecraftovské motivy a dokážete přijmout fakt, že zmar je hlavním tématem večera, bude to pro vás nezapomenutelný zážitek. Jako atmosférická jízda s partou správně naladěných přátel funguje hra dokonale, protože se u stolu budete bavit stoprocentně a rádi jí odpustíte i ty momenty, kdy vás bezcitně potopí.

HLUBINY LÍTOSTI získávají od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti TLAMA Games.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je TlamaGames.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: