Když se pod koly práší, ale radost z jízdy zůstává

Rozšíření HEAT: Kamenité cesty přidává další kapitolu k jedné z nejhranějších a nejmilovanějších karetních závodních her posledních let. A rovnou to vezmu osobně, protože jinak to ani neumím. HEAT je u nás doma stálice, hra, ke které se pořád vracíme, a každé nové rozšíření sledujeme s lehce fanouškovským nadšením. HEAT: Kamenité cesty u nás vyšly v češtině zásluhou vydavatelství asmodee. A už teď víme, že Kamenité cesty nejsou poslední rozšíření, protože na obzoru už čekají Legendy. Ale nepředbíhejme.

Must have, i když to není revoluce?

Ruku na srdce, HEAT: Kamenité cesty nejsou rozšířením, které by obrátilo základní hru HEAT vzhůru nohama. Nezvyšují dramaticky obtížnost ani nevzbuzují pocit, že je bez nich základ neúplný. Přinášejí nové situace, jemné strategické tlaky a především další důvod, proč HEAT znovu a znovu vytahovat na stůl.

Za osobní slabinu považuji fakt, že štěrk se objevuje pouze na jedné ze dvou nových tratí. Je škoda, že tato nová mechanika není využita na obou. Na druhou stranu nejde o ojedinělý případ. Už v rozšíření Tunelové vidění byly tunely přítomné jen na jedné dráze. I tady tedy zůstává lehká pachuť nevyužitého potenciálu.

HEAT i nadále zůstává velmi přístupnou hrou, kterou je potřeba si nejprve osahat, naučit se s ní pracovat a pochopit smysl karet heat. Kamenité cesty tento proces nijak nenarušují, pouze ho jemně a nenásilně obohacují.

Dvě nové tratě, dva různé přístupy

Základem rozšíření je oboustranný herní plán se dvěma závodními okruhy, Jihoafrickou republikou a Německem. Každý z nich pracuje s jiným herním prvkem, který nutí hráče přemýšlet trochu jinak. Jihoafrická trať je posetá štěrkem, který funguje jako tichý, ale vytrvalý protivník. Pokud na konci tahu stojíte ve štěrku, musíte zaplatit navíc kartu heat z motoru. Není to brutální trest, spíš takové nepříjemné dloubnutí do žeber. V dlouhodobém horizontu ale začne bolet, zvlášť pokud tlačíte na pilu a jedete často na hraně. Najednou víc řešíte nejen kolik políček ujedete, ale kde přesně skončíte.

Německá trať přináší šikany, tedy dvojité zatáčky se stejným omezením rychlosti. Pokud nehrajete s počasím a stavem dráhy, fungují vlastně jako běžné zatáčky. Jakmile ale tyhle moduly zapnete, začnou šikany krásně komplikovat plánování. Přesně ten typ drobnosti, která dělá HEAT tak zábavným i po desítkách partií.

Legendy, co se nebojí jít na krev

Velmi nenápadnou, ale herně výraznou novinkou jsou agresivní legendy. Ty mohou na určitých úsecích tratě projet o jednu zatáčku navíc, pokud začínají tah na speciálně označeném poli. Díky tomu jsou nepředvídatelnější, rychlejší a víc vás nutí reagovat na situaci na trati. Krásné je, že tohle pravidlo lze zpětně aplikovat i na trať Velké Británie ze základní hry. Rozšíření tak nefunguje jen samo pro sebe, ale nenásilně obohacuje i starší obsah. A přesně tohle mám na dobře navržených rozšířeních nejraději. Jen je škoda, že to stejné neplatí právě pro štěrk, tunely, či kaluže z rozšíření HEAT: Hustý déšť.

Větrný pytel jako řetězová reakce

Další skvělou novinkou je přídavný větrný pytel. Pokud se po pohybu dostanete znovu do správné pozice, můžete bonusy řetězit a jet dál. V kombinaci s kartami vylepšení a stavem dráhy vznikají tahy, které jsou až neuvěřitelné. Auto doslova proletí tratí, vy se na chvíli cítíte jako závodní génius a ještě vás to netrestá kartami heat, protože pohyb ve větrném pytli se nepočítá jako rychlost.

Nafukujeme krabice

Rozšíření Kamenité cesty hezky ukazuje, jak lze hru HEAT dál rozšiřovat, aniž by se rozpadla pod rukama. Nové karty sponzorů i pokročilých vylepšení se prostě zamíchají do balíčků a hra dál funguje tak, jak jsme zvyklí. Vyváženost zůstává zachovaná a potěší i drobnosti, jako je sada pro dalšího hráče v nové bílé barvě. HEAT se tímhle směrem dál nafukuje a čím víc hráčů u stolu, tím víc dává smysl, že tenhle titul míří mezi stálice, které zvládnou větší počet jezdců. Doma jsme zatím hráli hru maximálně v pěti, ale chuť vyzkoušet plnou sestavu se všemi autíčky je čím dál větší. Jen sehnat ty spoluhráče.

Jak jsem už naznačila výše, tak jediná věc, která mě lehce mrzí, je fakt, že hlavní novinka, podle které nese rozšíření název, zůstává jen na jedné mapě. Chápu, že implementovat štěrk do všech předchozích tratí by bylo složité, možná až nemožné. Přesto ve mně zůstává lehký pocit, že by si tenhle prvek zasloužil víc prostoru.

Krabice praská ve švech a BIG BOX nikde

A teď si neodpustím osobní frustraci. HEAT je už dnes obrovská hra. Rozměrově i váhově je to pořádný macek a po přidání Kamenitých cest je prakticky nemožné dostat všechno do jedné krabice, a to i s vlastním vytištěným insertem. Já osobně tohle nesnáším. Jako správný fanoušek bych strašně ocenila nějaký pořádný BIG BOX, kde by všechno mělo své místo. Jenže podle původního vydavatele Days of Wonder se nic takového nechystá, protože údajně nikdo nebude kupovat všechna rozšíření. A tady si nejsem úplně jistá. Nevím, jestli se někdy setkali s deskovkáři, ale v mém okolí je spíš výjimkou někdo, komu nevadí nekompletní sbírka.

Verdikt fanouška na plný plyn

HEAT: Kamenité cesty nejsou revolucí, ale velmi poctivým rozšířením, které rozvíjí vše, co na základní hře funguje. Přidávají nové tratě, nové drobné systémy a hlavně nové momenty, kdy máte pocit, že jedete na hraně možností. Hra zůstává přístupná, ale čím víc ji hrajete, tím víc vás odměňuje chytrým plánováním a prací s kartami heat. Pokud HEAT milujete, tady není co řešit. A pokud už teď vyhlížíte Legendy, Kamenité cesty vám to čekání zpříjemní víc než dost.

HEAT: KAMENITÉ CESTY získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti asmodee

Hru můžete zakoupit přímo zde.