Kmeny hledající své místo

Dewan je strategická desková hra od vydavatelství asmodee, která na první pohled zaujme svým výtvarným zpracováním. Jemné ilustrace, přehledná ikonografie a kvalitní komponenty dávají jasně najevo, že jde o promyšlený titul, který cílí spíše na zkušenější hráče. Zároveň však dokáže fungovat i ve smíšených skupinách, například když ji zkušení hráči přinesou na stůl rodinám nebo hráčům, kteří k deskovým hrám běžně nemají tak blízko.

Dewan se snaží evokovat příběhy kmenů, jejich putování krajinou a snahu zanechat po sobě stopu. Tyto příběhy jsou však spíše abstraktní a nelze čekat, že by vám hra skutečně něco vyprávěla nebo že byste si jednotlivé partie dlouho pamatovali jako konkrétní herní zážitky. Místo toho nabízí promyšlený herní systém a velmi příjemně strávený čas u stolu, který stojí především na rozhodování, plánování a práci s herním prostorem.

Produkční provedení

Po produkční stránce je Dewan velmi povedený. Kvalitní karton, pevné dvojvrstvé desky kmenů, výrazně barevné dřevěné figurky táborů i krásně ilustrované desky příběhů působí odolně a luxusně. Velkým plusem je insert přímo v základu hry, který je navržen velmi chytře. Využívá kartonové rámečky vyloupané z komponent, takže nic nepřijde vniveč. Díky tomu v krabici nic nelítá a všechny součásti drží pevně na svém místě.

Zároveň se v tom ale skrývá i drobná nevýhoda. Prázdné kartony sice plní svou praktickou funkci, zároveň však zbytečně zvyšují celkovou váhu hry. Nejde o nic, co by Dewan vyloženě kazilo, ale při přenášení nebo skladování je to znát.

O čem Dewan vlastně je?

V deskové hře Dewan se hráči ujímají vedení kmene, který se postupně rozšiřuje po mapě tvořené modulárními dílky území. Cílem hry je získat co nejvíce bodů, a to především prostřednictvím dílků příběhu. Ty představují úkoly, jejichž splnění vyžaduje správnou kombinaci umístěných táborů, konkrétní typy krajiny a dostupné suroviny.

Mapa se liší podle počtu hráčů, což má zásadní vliv na celkovou hratelnost. Zatímco ve vyšším počtu hráčů je herní plán rozlehlejší a nabízí více možností, při nižším počtu na mě působí velmi těsně a svazujícím dojmem.

Jednoduchý tah, těžká rozhodnutí

Každý tah je postaven na jedné ze dvou základních akcí. První možností je dobrání dvou karet krajiny z nabídky. Tyto karty však musí sousedit, což mi osobně připadá jako zbytečně omezující pravidlo. Nevidím důvod, proč by právě karty krajiny měly být vázány na sousedství. Přiznám se, že jsme si hru v tomto ohledu upravili a pravidla se striktně nedrželi. Situace, kdy si hráč vezme jednu potřebnou kartu a druhou jen proto, že musí sousedit, i když ji vůbec nevyužije, podle mě zbytečně prodlužuje herní partii a ubírá na plynulosti.

Druhou akcí je umístění tábora na herní mapu, což je zároveň hlavní herní mechanismus a nejzajímavější část celé hry. Hráč si zvolí jeden ze svých již umístěných táborů jako výchozí bod a určí cílové pole. Aby se na něj dostal, musí odhodit karty krajiny odpovídající políčkům, přes která jeho trasa vede. Každé pole znamená jednu kartu, a to včetně pole výchozího i cílového.

Velmi zajímavě je vyřešena voda. Jednou kartou vody lze překonat libovolný počet vodních polí v rámci jedné vodní zóny. Pohyb přes tábory soupeřů naopak přináší do hry interakci. Kartu, kterou na takové pole použijete, neodhazujete, ale odevzdáte ji do ruky hráče, kterému tábor patří. Dewan tak nabízí jemnou, ale citelnou a pozitivní interakci bez přímé destrukce.

Dílky příběhu a „aha“ momenty

Dílky příběhu jsou srdcem celé hry. Každý z nich má jasně stanovené požadavky, například určitý počet různých lesních zón, sousedství s vodou nebo přítomnost konkrétních surovin, jako jsou artefakty, krystaly nebo pigmenty, které jsou ikonicky znázorněny modrým trojúhelníčkem.

Právě pigment sehrál v mých partiích zásadní roli, a ne vždy příjemnou. Ve dvou hráčích se herní plán zmenší natolik, že blokování soupeře je velmi snadné. Několikrát se stalo, že jsem „úplnou náhodou“ nechtěně obsadila všechna klíčová pole sousedící s pigmentem, která můj spoluhráč nutně potřeboval. Dobře, dělám si legraci. Pravdou je, že jsem si myslela, že má stále šanci splnit své dílky příběhu pomocí karet krajiny zasunutých pod desku kmene. Jenže ty pigment jednoduše nenabízely. Výsledkem byla smůla, frustrace a pocit, že ve dvou hráčích dokáže hra trestat víc, než by bylo zdrávo.

Příběhy bez vyprávění

Co mě ale mrzí, je samotné označení dílků jako dílků příběhu. Příběh v nich totiž ve skutečnosti vůbec nenajdeme. Jde čistě o soubor ikon a podmínek, bez jakéhokoli náznaku vyprávění nebo atmosféry. O to víc zamrzí, že by přitom stačilo opravdu málo. Každý dílek by mohl obsahovat alespoň krátký text, který by se pokusil dát splněným podmínkám smysl a zasadit je do světa hry.

Představme si například dílek, který vyžaduje tři symboly lesa a tři sousedství s vodní plochou. Vedle ikon by mohl obsahovat i stručný popis náročné cesty hustým lesem, na jejímž konci kmen objevil ideální místo k usazení. Lov v lese jim zajišťoval obživu a blízká řeka sloužila nejen jako zdroj vody, ale i jako dopravní tepna a místo setkávání. Stejně tak dílek se čtyřmi symboly krystalů by mohl krátce vyprávět o jejich těžbě, o strategickém významu naleziště a o tom, jak se krystaly staly cenným artiklem pro obchod s okolními kmeny, což vedlo k trvalému osídlení dané oblasti.

Nic složitého ani dlouhého, jen pár vět, které by daly ikonám kontext. Takové drobné narativní prvky by dokázaly výrazně posílit atmosféru hry a přiblížit hráčům pocit, že skutečně vedou kmeny, které se usazují, přežívají a rozvíjejí svůj příběh, a ne jen optimalizují bodovací podmínky na herním plánu.

Kde Dewan skutečně září

Ačkoliv Dewan podporuje hru ve dvou až čtyřech hráčích, případně i v týmech, nejlépe podle mě funguje ve čtyřech. Mapa je dostatečně prostorná, blokování nepůsobí tak definitivně a téměř vždy existuje alternativní cesta, i když bývá delší a náročnější na karty. Ve třech hráčích je hra stále velmi příjemná, ale ve dvou už na mě působí příliš stísněně. Upřímně řečeno, pro hru ve dvojici bych si zvolila jiný titul.

Znovuhratelnost a scénáře

Znovuhratelnost zajišťuje nejen modulární mapa a variabilní dílky příběhu, ale také doplňkové scénáře. Mezi ně patří liják, který do hry přidává žetony vody. Ty se po spuštění události postupně rozšiřují, mění mapu, zvětšují vodní zóny, rozdělují oblasti a nutí hráče přizpůsobovat své plány.

Dalším scénářem je sopka, která přináší lávu blokující pohyb a rozdělující herní oblasti. Zároveň nabízí nové bodovací možnosti za tábory sousedící se sopkou. Posledním scénářem jsou jezera, která umožňují stavět tábory přímo na vodě a vytvářet jezerní vesnice. Ty přinášejí ryby, nové možnosti bodování i další interakci mezi hráči. Právě scénáře jsou výrazným zpestřením a ukazují, jak flexibilní herní systém Dewan ve skutečnosti je.

Závěrečné dojmy

Dewan je krásná, chytrá a místy nemilosrdná strategická hra. Odměňuje plánování, čtení mapy a schopnost přizpůsobit se aktuální situaci. Nejlépe funguje ve vyšším počtu hráčů, kde se její herní systém skutečně nadechne. Ve dvou hráčích může působit příliš těsně a trestajícím dojmem. Pokud hledáte elegantní strategii s důrazem na práci s prostorem a jemnou interakci, Dewan rozhodně stojí za pozornost. Jen je dobré si předem rozmyslet, s kým a v kolika ji budete hrát.

DEWAN získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti asmodee

Hru můžete zakoupit přímo zde.