Temný kooperativní klenot herní sbírky.

Cthulhu: I smrt může zemřít – Strach z neznáma představuje pozoruhodnou součást celé série, jejímž základem je původní desková hra Cthulhu: Death May Die, resp., Cthulhu: I smrt může zemřít resp. Cthulhu: Smrt Květen Kostka (pracovní název REXher, který nakonec nebyl z pro mě nepochopitelných důvodů použit pro českou verzi hry).

Přestože je tento titul často vnímán jako třetí sezóna, zároveň funguje i jako samostatně hratelná krabice. V každém případě jde o kooperativní zážitek, v němž se hráči společně snaží přerušit temný rituál a následně čelit prastaré hrůze přímo na herním plánu, obvykle za intenzivního chřestění kostek a dávky šílenství. Jádrem veškerého dění je modulární systém, dovolující libovolně kombinovat různé scénáře, vyšetřovatele i samotné prastaré bytosti z odlišných krabic. Z původního Cthulhu: I smrt může zemřít tak lze přizvat Velkého Cthulhu a spojit ho s novou sadou epizod či vyšetřovatelů ze Strachu z neznáma, takže každé rozšíření nebo sezóna následně obohatí i dřívější obsah a rozšiřuje možnosti, jak prožít naprosto šílené příběhy z univerza inspirovaného tvorbou H. P. Lovecrafta. No a když už jsem u těch faktografických věcí, tak určitě stojí za zmínku, že Cthulhu: I smrt může zemřít – Strach z neznáma nám do místních luhů a hájů přineslo v našem mateřském jazyce vydavatelství REXhry.

Samotný Strach z neznáma přináší hned několik zajímavých prvků, z nichž nejvýraznější jsou dva noví Prastaří – Tsathoggua a Azathoth. Tsathoggua, známý pro svou lenost a groteskní podobu, zatěžuje postavy efektem únavy, což je nutí věnovat více pozornosti odpočinku a správnému načasování akcí. Je to elegantní způsob, jak nechat hráče pocítit plíživý tlak, aniž by hra ztrácela rychlé tempo a akční náboj. Azathoth naproti tomu zvyšuje sílu ostatních monster, což se projeví přidáváním speciálních žetonů, které snadno přehlédnete v záplavě figurek a herních žetonů na mapě. Boj proti Azathothovi tím pádem vyžaduje větší míru pozornosti a pečlivé manipulace, neboť přehlédnutí drobného detailu může ve vypjaté situaci stát partu vyšetřovatelů život. Navíc se u Azathotha objevuje i rychlejší stopování probuzení, což pro některé scénáře nebo postavy může znamenat nutnost urputného spěchu a velmi tvrdý začátek, jenž nemusí vždy každý tým ustát. A ruku na srdce, je potřeba si přiznat, že tato hra se s vámi opravdu nemaže.

Tato nejnovější krabice se může chlubit rovněž celou řadou nových vyšetřovatelů, každý s vlastní sadou dovedností a jedinečnou podobou šílenství. Kromě toho přidává i šest nových epizod, přičemž každá z nich na herní plán přináší jedinečné úkoly a atmosféru. Právě scénáře jsou hlavním stavebním kamenem zážitku, jelikož určují, zda půjde o výbušné rozbíjení zdí, zběsilé otevírání zamčených dveří, hledání tajemných klíčů, anebo dokonce zvláštní archeologickou výpravu s nečekanými zvraty. Podstata Cthulhu: I smrt může zemřít spočívá v neustálém bytí ve střehu, kdy hráči tuší, že je prastarý nepřítel na dosah, a oni postupně přicházejí o zdravý rozum, aby získali větší moc díky kostkám a dokázali tvora konečně porazit. Strach z neznáma pak i ve svých nových epizodách nabízí spoustu zvratů – od těch klidnějších s postupným nabíráním tempa, až po skutečně extrémní mise vyžadující skvělé plánování a trochu štěstí ve správnou chvíli.

Hlavní novinkou, o kterou se tato sezóna opírá, jsou takzvané Neznámé nestvůry a Karty neznámých relikvií. Neznámé nestvůry fungují jako jakýsi bonusový modul, který můžete přidat do jakéhokoli scénáře, a to za účelem zvýšení obtížnosti. Záměrem je vyztužit pocit beznaděje nasazením dalších příšer, jenž mohou pocházet z různých krabic série. Pro někoho, kdo touží po agresivnější výzvě, může být tento prvek přitažlivý, nicméně z praktického hlediska může také výrazně zpomalit hru, jelikož se vám na plánu hromadí nestvůry a vy musíte neustále hlídat, odkud která potvora pochází a jakou má vlastně souvislost s aktivní epizodou. V extrémních případech se tím znásobí i celková doba přípravy, zvláště když v kartách chybí jasné značení, z jaké krabice se miniatura přidává. Je to tedy určité posílení variability a nadšení ze sbírání, zároveň ale také komplikace pro ty, kteří neradi prohrabávají několik krabic naráz, a občas je to oříšek i pro zkušeného knihovníka, který si do té doby pamatoval každý dílek své sbírky.

Karty neznámých relikvií přinášejí opačný pól zážitku, protože naopak hru ulehčují. Každý vyšetřovatel si může vzít na pomoc tajuplný artefakt s užitečným efektem, jenž se zpravidla posílí ve chvíli, kdy se hrdina propadne do hlubší úrovně šílenství. Dokáže to umocnit dojem, že postavy obětují část svého rozumu výměnou za moc, s níž se mohou prastaré hrozbě reálně postavit. Některé relikvie se dají velmi zábavně kombinovat s určitými postavami, protože vzájemně podtrhnou jejich silné stránky. Jiné mohou při náhodném rozdělení padnout tak, že hráči nenabídnou tak zásadní bonus. Karty neznámých relikvií je proto možné do hry zařadit i nezávisle na Neznámých nestvůrách, ale všeobecně se doporučuje je kombinovat pro vyvážení zvýšené obtížnosti. Pokud vám navíc vadí, že relikvie mohou hru udělat až příliš snadnou, lze jejich počet či použití regulovat a nastavit si obtížnost podle svých představ. Stejně tak je ovšem pravdou, že jde o další komponentu, kterou lze ve výru kostek a dalších karet snadno přehlédnout, takže je třeba pozorně sledovat, kdy a jak se dá jejich síla spustit. To ovšem není rozhodně výtka, jen fakt, který jsem párkrát přehlédl a stálo nás to partii. Ale to je zase jiný příběh.

Největší zbraní celé řady Cthulhu: I smrt může zemřít je její osobitý systém šílenství. Jakmile hráč přichází o duševní zdraví, jeho postava se stává mocnější, vrhá do boje více kostek nebo získává silnější schopnosti, ovšem zároveň se přibližuje ke své zkáze. Napětí se tím exponenciálně zvedá, každý hod kostkami může být rozhodující a ty nejvzrušivější okamžiky často přicházejí v situaci, kdy postavě zbývá jen drobné pomyslné střívko sanity. Cthulhu: I smrt může zemřít navíc kloubí prvky atmosférické dobrodružné hry a taktického boje s hustým zástupem nepřátel, kteří se neustále rojí a zaplavují herní mapu. Hráči musí plnit scénářové úkoly, hledat klíčové předměty, zachraňovat své spoluhráče ze spárů hrůz a zároveň držet na uzdě děs, jenž jim buší na dveře.

Strach z neznáma sice přichází s několika rozhodnutími, která lze vnímat jako komplikace – například ještě větší obsahovou roztříštěnost nebo rychlejší probouzení Azathotha – avšak v jádru staví na osvědčené a obecně velmi oblíbené mechanice. Nové epizody působí tematicky i herně dostatečně odlišně, abyste měli chuť se do nich opakovaně vracet a prožívat je s různými kombinacemi vyšetřovatelů a prastarých mocností. Tím rostou i příběhové a takticko-hororové možnosti a všechno ještě podtrhuje vynikající vizuál figurek a bohatství nejrůznějších kartiček vybavení, příšer či dovedností. Při častějším hraní se navíc ukáže, nakolik vás uspokojuje míra variability nabízená touto sezónou.

Musím přiznat, že jde o hru, která je plná gradujícího napětí, protože většina partií končí opravdu těsným výsledkem v posledních hodech kostkami. Když vyšetřovatelé společně zkoordinují útok, odvážný hráč skočí na protivníka jako neohrožený kamikadze a další postava v závěru přihodí několikanásobný hod kostek, jenž může zlomit i toho nejmocnějšího prastarého, vzniká z toho přesně ta zběsilá radost a euforie, kterou od kooperativních her čekáme. Je tudíž jasné, proč Cthulhu: I smrt může zemřít a jeho přídavky získaly tolik fanoušků, kteří se rádi noří do zvrácené podstaty lovecraftovských světů v odlehčeně pulpovém podání. Vnitřní logiku lze přitom trochu odsunout stranou a plně si vychutnat svižné boje, šílené vyšetřovatelé a velkolepý finální střet, v němž starobylý bůh pomalu umírá, zatímco vy už odevzdáváte zbytky zdravého rozumu. 

Pokud patříte mezi nadšence série, kteří rádi nacházejí nové scénáře, zkoušejí svěží kombinace starých a nových vyšetřovatelů a nevadí jim trocha dodatečné manipulace s obsahem, je třetí sezóna atraktivním přídavkem. Tato krabice přináší rozšířené možnosti díky Kartám relikvií, nebezpečným Neznámým monstrům a dvěma novým prastarým hrozbám, jejichž charakter láká k experimentování a opakovanému hraní. A málem bych zapomněl na šest unikátních scénářů. V globálu je Strach z neznáma naprosto ideálním doplňkem do sbírky tohoto univerza. A pokud nevlastníte první velkou krabici, kterou nám REXíci přinesli před pár lety, je toto samostatně hratelné rozšíření skvělou volbou. Tedy za předpokladu, že nepatříte do skupiny hráčů, preferujících analytickou paralýzu v podobě euro her a prvek náhody v podobě hodu kostkami je pro vás sprosté slovo. Všichni ostatní milující lovecraftovo bizardní tajemno a šílenství neváhejte se do tohoto světa v podobě Cthluhu: I smrt může zemřít pustit.  

Cthulhu: I smrt může zemřít – Strach z neznáma získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti REXhry

Hru můžete zakoupit přímo zde.