Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě

Černý les

Rosenbergův návrat do sklářského Schwarzwaldu

Není pochyb o tom, že deskové hry od Uweho Rosenberga si v komunitě eurohráčů vydobyly pevné místo. Jeho novinka Černý les (v originále Black Forest), která se již brzy objeví v místních luzích a hájích v našem mateřském jazyce díky vydavatelství TLAMA Games, vzbuzuje očekávání nejen díky autorově zvučnému jménu, ale také díky zajímavým mechanikám a atraktivnímu tématu. Jak název napovídá, tentokrát Rosenberg své hráče zavede do jihozápadního Německa, konkrétně do oblasti Schwarzwaldu, kde v minulosti vzkvétal sklářský průmysl. A vzhledem k faktu, že datum vydání v naší kotlině se nezadržitelně blíží pojďme se podívat na co všechno se hráči mohou těšit?

Hra Černý les je duchovním nástupcem starší hry Glass Road z roku 2013. Už samotný popis naznačuje, že Rosenberg tentokrát využil příležitosti k vytvoření komplexnějšího, propracovanějšího a podle všeho také lépe vyváženého herního zážitku. Z dostupných informací vyplývá, že hra bude kombinovat hned několik oblíbených mechanik: worker placement, pokládání dílků, sbírání sad, správu surovin pomocí produkčních rondelu, a také prvky engine buildingu. Přesto hra na první pohled nepůsobí nepřístupně nebo složitě – tvůrci ji označují za hru střední náročnosti s tzv. „Wohlfühlkomplexität“, což můžeme přeložit jako komplexitu, která není frustrující, ale příjemně motivuje ke zkoumání a častému hraní. Jsem skutečně zvědavý, jak se tato vyváženost a přístupnost v praxi projeví u hráčů, zejména v porovnání s Rosenbergovými známějšími, ale náročnějšími hrami, jako jsou Agricola nebo Hostina pro Odina.

Tematicky hra vychází z historie sklářských hutí v oblasti Schwarzwaldu, které se zde začaly objevovat již ve 13. století. Hráči začínají s malým zemědělským statkem, který postupně rozšiřují a zvelebují pomocí různorodých budov, pastvin a dalších vylepšení. Přitom spolupracují s místními řemeslníky, jež se nacházejí v různých vesnicích na centrální hrací desce. Podle dostupných informací se dá očekávat, že právě pohyb mezi vesnicemi a spolupráce s řemeslníky bude klíčovým prvkem herního přístupu každého hráče. Pravidla totiž naznačují zajímavou interakci, kdy každý tah probíhá umístěním jednoho pracovníka mezi dva řemeslníky, čímž hráč získává hned dvě různé akce. Tato mechanika zní na papíře velice slibně, protože vyžaduje nejen plánování, ale také pružné přizpůsobování se měnící se herní situaci.

Herní tah ve hře Černý les probíhá v několika krocích, které na sebe logicky navazují a vycházejí z aktuální situace na mapě i na hráčově desce. Hráč v první řadě pohybuje svou figurkou pracovníka na nové místo mezi dvěma vesnicemi, přičemž za pohyb musí zaplatit určité množství zásob. Jak daleko cestuje, tolik zásob ho to stojí. Pokud dorazí do vesnice, kde už někdo stojí, musí tomuto hráči navíc dát jednu surovinu jako kompenzaci.

Jakmile hráč dorazí na nové místo, aktivuje dvě akce – jednu od každého ze dvou přilehlých řemeslníků. Tyto akce umožňují například stavět budovy, zlepšovat sklářskou pec, získávat nové krajinné dílky, chovat zvířata nebo přeměňovat suroviny. Akce tak často spouštějí další efekty – např. zisk nových dílků pole může díky již postaveným budovám znamenat zisk dalších surovin, které se okamžitě projeví na produkčním rondelu. Tento princip vytváří zajímavý řetězec událostí, který odměňuje hráče za dobře připravený tah. Dá se předpokládat, že právě tato provázanost jednotlivých kroků bude jedním z nejuspokojivějších aspektů celé hry.

Velkou pozornost budí návrat Rosenbergových ikonického produkčního rondelu, známého právě z Glass Road. Tyto dva mechanismy automaticky přeměňují určité základní zdroje do pokročilejších, například písek, dřevěné uhlí, vodu a dřevo na sklo, nebo kaši, maso a další suroviny na zásoby či obchodní zboží. Alespoň na první pohled působí tento systém produkčních rondelu velmi intuitivně a atraktivně. Osobně jsem zvědav, jak dobře bude fungovat v reálné hře – zvláště zda bude pro hráče snadné sledovat stav zdrojů a efektivně plánovat jejich použití bez zbytečného zahlcení nebo chyb.

Dalším klíčovým prvkem Černého lesa jsou samotné budovy. Hra nabídne široký výběr budov, z nichž každá má jedinečný efekt, ať už jde o přímé body, konverzi zdrojů nebo o bonusy za určitý typ krajiny. Právě díky tomu by mohla být každá partie unikátní, protože část budov se náhodně otočí na alternativní stranu a tím nabídne jinou kombinaci možností. Dá se tedy očekávat, že budovy nejenže posílí znovuhratelnost, ale také významně ovlivní strategické možnosti hráčů.

Výrazným prvkem hry, který by mohl hráče velmi lákat, jsou také tzv. „joby“, tedy speciální zakázky či úkoly, jež přicházejí do hry postupně. Tyto úkoly podle popisu nabízejí zajímavé a náročné výzvy – hráči potřebují plánovat nejen jak získat zdroje potřebné pro jejich splnění, ale také jak se chytře a účelně pohybovat po herním plánu, aby úkoly splnili dříve než soupeři. Tento mechanismus zní slibně nejen jako zdroj napětí, ale také jako prvek, který významně obohatí interakci mezi hráči.

Interakce samotná bude pravděpodobně hlavně nepřímá, skrze blokování akcí, soupeření o budovy či úkoly. Právě tato dynamika se jeví jako velmi dobře propracovaná, a jsem zvědav, zda v praxi bude skutečně vytvářet pocit zdravého soutěžení, aniž by vedla k frustraci z přílišného blokování nebo přehnané negativní interakce.

Co se hře určitě nedá upřít je fakt, že vizuálně působí velmi lákavě, s moderním a zároveň tematickým designem, který hráčům pomáhá ponořit se do atmosféry historického Schwarzwaldu. Přestože Rosenbergovy hry obvykle nebývají známé hlubokou tématičností, vypadá to, že Černý les by mohl být jednou z těch, jež se snaží tento aspekt zlepšit a hráče více vtáhnout.

Zkrátka a dobře, Černý les vypadá jako ambiciózní novinka, která má velkou šanci zaujmout nejen fanoušky Rosenberga, ale všechny hráče, kteří ocení chytré kombinování různých mechanik v atraktivním historickém prostředí. Jsem opravdu zvědavý, jak tyto šikovně navržené mechanismy naplní v praxi a zda se hra skutečně stane oblíbenou stálicí na hráčských stolech. Již brzy se budeme moci přesvědčit sami. A pokud to jen bude možné, rozhodně vám rádi přineseme naše podrobné pocity a dojmy v naší recenzi.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: