Když mě poker konečně začal bavit

Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že budu nadšeně psát o hře, která stojí na pokerových kombinacích, asi bych jen protočila oči. Poker nikdy nepatřil mezi mé oblíbence. Na to, jak miluji deskovky a karetní hry, jsem si k němu zkrátka nenašla cestu. A pak přišlo ALL-IN: Všechno nebo víc od vydavatelství asmodee a já musím přiznat, že tohle je přesně ta varianta, která mě dokázala zlomit.

Autorem hry je Phil Walker-Harding, designér, který umí z jednoduchých pravidel vytěžit překvapivě napínavý zážitek. Jeho jméno najdete na krabicích titulů jako Gizmos, Lamaland, Města, Moje knihovnička, Monolyth, Muzeum podezřelých, Sushi Go! a spousty dalších. A přesně tuhle schopnost, tedy vytvořit z přístupného základu chytrou a svižnou hru, předvádí i tentokrát.

Poker trochu jinak

Základ zůstává jasný. Skládáte klasické pokerové kombinace, od páru přes postupku až po vysněnou postupku v barvě. V ruce držíte pět karet a snažíte se, aby právě vaše kombinace byla na konci kola co nejsilnější. Jenže cesta k ní není vůbec přímočará.

Ve svém tahu si musíte vybrat jednu ze tří akcí. Zahrajete kartu z ruky a vyhodnotíte její efekt, vynecháte a přidáte kartu do nabídky, nebo půjdete all in. Právě práce s nabídkou je to, co dělá hru jinou než obyčejný poker. Karty se vykládají do dvou řad, některé se postupně zamykají pod jiné a přístup k nim se mění. Často tak držíte v ruce něco slibného, ale abyste se dostali ke kýžené kartě z nabídky, musíte obětovat jinou. A někdy místo jistoty raději zkusíte štěstí a doberete kartu z balíčku. Najednou nejde jen o to, co máte, ale jak se k tomu dostanete.

Čtení soupeřů je víc než silná kombinace

Velkým rozdílem oproti klasickému pokeru je fáze předpovědí. Jakmile je nabídka zaplněná, všichni hráči tipují, kdo má podle nich nejsilnější kombinaci. Klidně si můžete věřit a vsadit sami na sebe. Pokud se ale někdo u stolu tváří až podezřele sebejistě a vy svůj tip nasměrujete na něj, stále z toho můžete vytěžit. Jakmile se totiž trefíte, rozdělíte si bank plný run, tedy bodů, rovným dílem.

A tady přichází ten moment, který mě na hře baví nejvíc. Občas vám karty prostě nepřejí. Snažíte se složit něco rozumného, ale víte, že to není žádná sláva. V tu chvíli je mnohem důležitější správně přečíst ostatní. Kdo jen blafuje, kdo šel all in příliš brzy, kdo si nenápadně budoval silnou kombinaci? Správná předpověď vám může vydělat víc než samotné karty v ruce. Je to takový malý gamble navíc, ale stále pod kontrolou. A právě tato vrstva psychologie dává hře šťávu.

All in jako moment zlomu

Akce all in je dramatický tah. Položíte své karty lícem dolů, přidáte dvě karty do nabídky a do konce kola už jen vynecháváte. Každý váš další „tah“ přidá další kartu do nabídky, čímž se kolo rychle blíží k fázi předpovědí. Navíc se na vás už nevztahují některé efekty soupeřů, takže jste částečně chráněni.

Je to risk. Dáváte najevo, že jste spokojeni s tím, co máte, nebo že už nechcete riskovat další zásah do své ruky. A ostatní to musí vyhodnotit.

Vizuál a produkce

Za sebe musím pochválit vizuální stránku. Karty mají osobitý styl. Ikonografie efektů je srozumitelná a po první partii už víte, co která karta umí. Přehledové karty s kombinacemi jsou oboustranné, přičemž strana B nabízí lehce upravené pořadí kombinací, což je příjemné zpestření pro zkušenější hráče. Celé balení působí kompaktně.

Odhazovací balíček a malé přání

Jediné, co mi v základní hře lehce chybělo, je výraznější práce s odhazovací hromádkou. Podle pravidel se na karty v odhazováku nesmíte dívat, ale každou kartu musíte před odhozením ukázat všem hráčům. V praxi to znamená, že přesně víte, co kdo zahodil, jen se k tomu už běžnou cestou nedostanete. Základní efekty vám totiž umožňují brát pouze nezamčené karty z nabídky nebo dobírat z balíčku. Jakmile tedy někdo vyhodí kartu, kterou byste zoufale potřebovali do své postupky, máte smůlu. Standardně je ze hry pryč.

Pravidla naštěstí nabízejí oficiální variantu, která dovoluje při určitých efektech vzít si místo karty z nabídky vrchní kartu z odhazovací hromádky. Pokud vám tedy přijde škoda, že odhazovák zůstává víceméně stranou, můžete sáhnout po této úpravě a hru si lehce okořenit.

Osobně bych takový prvek klidně uvítala už v základní podobě hry, protože by ještě víc podpořil napětí ve stylu „vidím, že mi soupeř právě zahodil klíčovou kartu, dostanu se k ní, nebo ne“.

Pro koho je ALL-IN

ALL-IN: Všechno nebo víc funguje skvěle ve třech až pěti hráčích, kdy se naplno projeví psychologie a tipování. Ve dvou má upravenou fázi předpovědí, kdy oba hráči tajně tipují současně, což je chytré řešení, ale přece jen větší skupina přináší víc emocí.

Pokud milujete čistý poker, možná vám bude připadat tato hra až moc „hravá“. Pokud naopak poker nemusíte, ale baví vás práce s kartami, nabídka, lehká interakce a čtení soupeřů, může vás příjemně překvapit stejně jako mě.

Závěrečné hodnocení

ALL-IN: Všechno nebo víc je svižná karetní hra, která bere známé pokerové kombinace a staví kolem nich napínavý systém nabídky a předpovědí. Nejde jen o to mít nejsilnější ruku, ale vědět, kdy riskovat, kdy přibrzdit a hlavně komu věřit. Pro mě osobně je to důkaz, že i z žánru, který vám nikdy nesedl, může díky chytrému designu vzniknout titul, který si rádi zahrajete znovu.

ALL-IN: VŠECHNO NEBO VÍC získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti asmodee

Hru můžete zakoupit přímo zde.