Dokážete usmířit rozhádané rody japonských duchů, bez mluvení a jen za pomoci své paměti?

Yókai je rozměrem malá – skoro kapesní – kooperativní karetní hra, která na první pohled nabídne přirovnání k pexesu. Na detailnější pohled je však něčím víc. Mnohem víc. Hry od Loris Games totiž patří spíše do kategorie náročnějších nebo specializovaných. Stejně jako v případě Kombo Afrika, které jsme recenzovali nedávno, i Yókai není žádná oddechovka, ale záležitost, u níž se Vaše mozkové závity “zapotí”.

V krabičce Vás čeká 39 kartiček, pravidla a “cesta mistrů”. Pravidla jsou v češtině a slovenštině, přehledná a věcná. Cesta mistrů je záznamový arch, do nějž můžete vpisovat své výkony a výsledky v jednotlivých variantách hry, kterých je překvapivě mnoho. Stejně jako výzev, jež na Vás budou čekat v každé nové partii. Myšlenkou hry je, že se japonští duchové – Yókai – pomíchali a potřebují Vaši pomoc s usmířením a znovu-seskupením. Ilustrace tedy korespondují s japonskou tématikou, grafika je čistá, pěkná a přehledná.

Ve hře jsou čtyři skupiny duchů, jež jsou barevně odlišeny – červení Kitsune (lišky), zelení Kappa (děti řeky), modří Oni (démoni) a fialoví Rokurokubi (dlouhokrké ženy). Každá skupina je čtyřčlenná, celkem je tedy 16 karet duchů. Ty se zamíchají a vyloží 4×4 na stůl, lícem dolů. Vaším úkolem je rodiny seskupit. Pomůže Vám k tomu dobrá paměť a taktika, v cestě Vám bude omezená a zakázaná komunikace, což je u kooperativní hry důležitý aspekt.

Do každé hry zasáhnou i karty nápovědy – těch je celkem 14, jejich počet pro každou partii je však předem daný dle počtu hráčů a slouží zároveň jako měřítko času do konce partie. Jejich správným použitím můžete spoluhráčům ukázat, jakou kartu skrývají. Aby to nebylo tak jednoduché, ne vždy jsou jednoznačné: některé označují jednu barvu, některé dvě (těch je nejvíce) a některé hned tři. Už z toho je jasné, že jejich použití je třeba promýšlet.

Každý hráč se ve svém tahu podívá na vybrané dvě karty – skrytě! – a následně je vrátí na jejich původní místa. Poté musí jednu z karet na stole přemístit na jinou pozici, aniž by tím rozpojil formaci. A nakonec musí buď vyložit jednu kartu nápovědy z připraveného balíčku na stůl lícem nahoru, nebo jednu z již vyložených karet umístit na některou z karet duchů a tím ji uzamknout v aktuální pozici a znemožnit všem hráčům na tu kartu více nahlížet. Zároveň tím (alespoň částečně) definuje i identitu daného ducha.

Hra končí buď prohrou všech, pokud všechny karty nápověd byly vyloženy a následně položeny na karty duchů; nebo výhrou, pokud některý s hráčů místo svého tahu řekne, že jsou Yókai usmířeni – ale pouze v případě že po odhalení všech karet jsou rodiny opravdu seskupeny. Tehdy se přistupuje k vyhodnocení: +1 bod získají hráči za každou správně umístěnou nápovědu, -1 bod za každou špatně umístěnou nápovědu, +2 body za každou vyloženou ale nevyužitou kartu nápovědy a +5 bodů za každou nevyloženou kartu nápovědy.

Po zvládnutí prvních partií si můžete upravit náročnost hry. Výměnou jednoznačných nápověd za tříznačné si rozhodně zkomplikujete komunikaci. Následně můžete hrát se skrytými kartami nápověd, které Vás nutí kreativně improvizovat při jejich používání. Pokud Vám to stále nebude stačit, máme dobrou zprávu. Ještě to totiž není všechno. Pokud dobře počítáte, ještě jsme nezmínili 9 karet.

Šest karet přízně přináší dodatečný úkol. Dvě rodiny na kartě přízně zobrazené musí spolu sousedit. Tuto kartu však bude mít pouze jeden hráč a nesmí její detaily sdělit ostatním. Při použití více karet přízně tak bude mít každý z hráčů jiné zadání. Pouze splněním všech těchto zadání můžete dojít za výhrou. A stále ještě zbývají 3 karty – ty jsou oboustranné a nabízejí tedy šestici různých obrazců. Jedna taková karta se vyloží na stůl a hráči musí výsledné seskupení rodin nasměrovat právě do takových tvarů. Opět bez slovní komunikace. Pokud poté začnete tyto kritéria ještě kombinovat, máte zaděláno na hodně taktických bitev a potrápených mozkových závitů.

Hodnocení – 5 z 5

Yókai rozhodně není hra pro začátečníky. Je to strategická bitva na malém poli, s krásnou a zároveň jednoduchou grafikou a výborným nápadem. Nároky na strategii, improvizaci, úsudek a pamět se vyrovná větším konkurentům. Díky množství zadání, které můžete kombinovat, je zároveň neuvěřitelně hratelná a variabilní. Loris Games prostě umí pracovat s málem (co se herního materiálu týče).

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Loris Games.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: