Vzhůru do hor!

Ledovce tají, protože se v horách staví stroje. Nasedněte na vzducholodě a zachraňte se!

Vzhůru do hor! je kompetitivní hra kombinující hned několik herních mechanismů. Především jde o worker-placement a skládání dílků pentomina proslaveného především hrou Tetris. Hru lokalizovalo vydavatelství TLAMA Games a hráči se v ní ocitnou v kůži stavitelů železnic a pilotů vzducholodí.

Round Table Pizza – San Jose

Tato kalifornská pizzerie má s hrou víc společného, než se zdá. Došlo zde totiž k představení prototypu hry, který dnes známe pod jménem Vzhůru do hor! Hra byla představena Tedovi a Tonimu z Beziér Games, a o prezentaci se postaral Scott Caputo. Druhým herním designérem, který se prezentace nemohl zúčastnit byl Luke Laurie, který stojí například za Dwellings of Eldervale. Tato dvojice se seznámila za pomoci League of Gamemakers. On-line komunity, která spojuje začínající herní designéry a vydavatele. Na tomto webu také Scott publikoval rozhovor s designérem Sen-Foong Limem (Kingdom Rush), ve kterém si mladý tvůrce chválil spolupráci s dalšími designéry. Je zastánce myšlenky, že více hlav víc ví, a že team designérů je schopen vytvořit kvalitnější hru. Na této myšlence se Scott otočil, a díky ní oslovil Luka. Luke do hry přinesl koncept stavby až po návratu dělníků (vzducholodí). Ten měl v hráčích stupňovat napětí, které by vyvrcholilo něčím velkým – stavbou. Zároveň přišel s myšlenkou záporného vlivu z vnějška, což zapříčinilo přidání stoupající vody. Scott do prototypu vložil myšlenku skládání pentomina, následném umisťování pracovníků a různě velikých strojů. V pozdějších fázích vývoje také přidal karty. První prototyp hry spatřil světlo světa v polovině roku 2016 a finálnímu vzhledu hry se moc nepodobal. Každopádně se vydavatelům zalíbil, a spatřili v něm potenciál. Polovina roku 2017 přinesla nepříjemné zprávy od testerů. Ty vznesly hned několik návrhů na změnu, a na dvojici designérů bylo se s nimi popasovat, a tyto neduhy odstranit. Vše se naštěstí povedlo odstranit, a navíc se přidalo mnoho nových prvků. Stejně tak i název – Airships and Gadgeteers. Ten se ovšem vydavateli moc nezamlouval. Bylo třeba vymyslet chytlavější název, a hlavně hru naroubovat na nějaké téma, které hře stále chybělo. Uvažovalo se o všem možném, včetně použití trpaslíků a magie. Nakonec vydavatel přišel s myšlenkou zasazení do světa hry Whistle Stop (Scott Caputo), což uvítali i sami autoři. Hra tedy dostala nový název Whistle Mountain a žetony vylepšení, které najdeme takřka ve stejné podobě i ve hře Whistle Stop. Vzhledem k tomu, že oba autory trápí vliv člověka na životní prostředí, rozhodli se pro téma industrializace neblaze ovlivňující životní prostředí. Stěžejním prvkem je stoupání vody, které mohlo vyniknout pouze při pohledu z boku. Proto tedy na herní svět nekoukáme jakoby z ptačí perspektivy, ale koukáme na něj čelně. Od zahrání prvního prototypu po vydání hry uběhly neuvěřitelné čtyři roky. Kdo by tehdy čekal, že se hry dočkáme i pod názvem Vzhůru do hor!

Co nalezneme v podpalubí?

Samotná krabice je klasických rozměrů 300x300x70 – tedy kallax-friendly. Musím také vydavatele pochválit, že oproti původní verzi odstranil z artu krabice tu velikou píšťalu. „Naše“ krabice vypadá podle mého podstatně lépe. Hned jak jsem vzal krabici do ruky, zarazil jsem se nad její vahou. Krabice je na své rozměry docela těžká a po vyplokání veškerých komponentů váží 1,97 kg. Po nahlédnutí do jejích útrob je hned jasné, proč tomu tak je. Hra obsahuje enormní množství kartónových komponentů. To je dobře! Kartón já rád! Vše je precizně vyřezané a dá se vyloupat bez sebemenších komplikací či defektů. Mezi komponenty z kartónu patří menší žetony, jako jsou hvězdičky sloužící k záznamu VB, ocenění v podobě kokard nebo žeton dvojníka. Vzhledem k tomu, že se jedná o stavbu, jsou stěžejními komponenty dílky lešení v podobě útvarů pentomina. Na tyto dílky lešení se následně umisťují stroje třech velikostí. Jde o malé, střední a velké stroje. Jsou rozděleny mřížkou, která odpovídá mřížce na herním plánu a zároveň rozměrům tetrisových dílků. Každý tetrisový dílek je složen ze čtyř políček, stejně jako žetony malých strojů. Střední stroje jsou složeny z šesti políček a velké stroje jsou devíti políčkové. Ze sto devadesáti osmi políček je tvořen herní plán, u kterého nebylo zvoleno klasické překládací řešení, ale šlo se cestou „puzzle spojů“. Jde o hezké a funkční řešení. Nic se netřepí a vše krásně pasuje. Herní plán má téměř šedesát na šedesát a obsahuje i dva nenápadné výřezy. Do nich se uloží taková plastová udělátka, která následně slouží jako nosič pro další kartónové komponenty – hladiny vody.

Posledními zástupci tohoto materiálu jsou desky hráčů, počáteční schopnosti a vylepšení. Tyto komponenty spolu souvisejí, protože schopnosti a vylepšení se ukládají do krásných desek hráčů. Ty v sobě mají přesné výřezy, do kterých skvěle zapadnou. Jde o opravdu moc hezký detail, a to jsme se ho vlastně ani nemuseli dočkat. V původním návrhu hry byly totiž vylepšení v podobě karet. Jeden z vydavatelů ale na poslední chvíli přišel s nápadem ozubených kol. Tyto kola jsme mohli spatřit již v předchozí hře pana Caputa, a jsou tedy určitým odkazem. Odkazem na svět, který byl nastíněn ve hře Whistle Stop, a ve kterém se odehrává i Vzhůru do hor!

Na poslední chvíli změnily svůj design i vzducholodě. Nejen vzezřením, ale hlavně herně. Původní vzducholodě zabíraly dvakrát jedno políčko. Rozdělení na nynější velikosti přineslo podstatně více možností použití a plánování. Samotné vzducholodě vypadají moc hezky a jsou ze dřeva. Mají dokonce i své názvy! Nejmenší je horkovzdušný balón, největší je létající kolos a mezi nimi zepelín. Ze dřeva jsou i dělníci v podobě klasických meeplíků a všechny žetony surovin. Konkrétně se jedná o vodu, železo, uhlí, zlato a žolíkové píšťaly. Všechny dřevěné komponenty jsou moc hezky vyřezané, nabarvené a na herním plánu a deskách hráčů vypadají famózně.

Velice hezky také vypadají karty rozměrů 63,5×88, kterých v krabici nalezneme čtyřicet. Jde o karty standardní kvality a mají příjemný design. Poslední součást obsahu krabice je sešit s pravidly hry. Je plný barev, přehledný a obsahuje spoustu příkladů i s obrázky. Nepodařilo se mi v něm najít žádnou chybu a pravidla jsou vysvětlena na deseti stránkách. Jsou velice jednoduchá a jejich naučení není nic složitého. Nováčkovi je navíc vysvětlíte dříve, něž řekne p-í-š-ť-a-l-a. Zbylých deset stránek náleží vysvětlivkám konkrétních karet, vylepšení či počátečních schopností. Zkrátka vše, co je třeba hráči během hraní objasnit. Na úplně poslední stránce můžeme nalézt i vysvětlivky ke všem použitým symbolům.

Chlapi! Ven z ubytovny a šup na lešení!

„Pane! Co bude dál?“ dotazuje se dělník svého vedoucího.

„Tak především si nejdřív vylezte trochu …“

Dříve než vedoucí stihne dokončit svou větu, dělníka strhne proud vody. Plácá se teď ve víru pod lešením a neví co dál dělat. To je tak, když si nadnárodní korporace nedají říct, a ve Skalistých horách začnou budovat obrovské stroje. To se pak nikdo nemůže divit, že začnou tát ledovce, a voda z nich zaplaví vše co bude v dosahu. No nic. Je třeba sednout do Zepelínu a doletět dělníka zachránit.

Vzhůru do hor! se hraje standardně na kola, ve kterých se hráči střídají na tahu. Během svého tahu může hráč provést jednu ze dvou hlavních akcí a bonusové akce.

„Postavte to lešení pořádně! Nesmí tam být jediné slabé místo či skulinka! Jinak se lešení zbortí pod vahou velkého stroje.“ diriguje stavbyvedoucí své podřízené.

„Ano pane! A co vlastně ten stroj umí?“

„Když do něj vložím železo, zachrání dělníka který spadl do víru pod lešením!“

„Tak to jo pane.“

Jednou z dvou hlavních akcí je těžba. Hráči mohou těžit buď suroviny nebo další výhody jako vylepšení či karty. Jde o herní část postavenou na mechanismu worker-placement. Během této hlavní akce hráč umístí jednu ze svých vzducholodí. Pro těžbu surovin ji umístí na mřížku herního plánu či na některý z již postavených strojů. Může ji ale také umístit do jednoho z doků na okraji herního plánu, pro zisk lešení, strojů nebo třeba vylepšení. Všechny tyto benefity může využít během druhé hlavní akce. Tou je výroba, během níž se musejí navrátit na hráčskou desku všechny vzducholodě, a následně smí hráč provést čtyři práce. Jedná se až o tři stavby a možnost přesunutí či záchrany jednoho z dělníků. Stavbou se rozumí umístění dílku lešení nebo jednoho ze strojů.

„Pane? John nechce vstát do práce a vrátit se na lešení.“ stěžuje si dělník svému mistrovi.

Mistr neváhá a kontruje: „Tady máte zlatou cihlu a ať se kouká vrátit do práce!“

Během hlavní akce výroby lze také přesunout, nebo zachránit jednoho pracovníka z víru. Přesunutí stojí jednu zlatou cihlu a záchrana dvě. Během této akce smí takto zachránit či přesunout pouze jednoho pracovníka.

„Koukejte pane! Dostal jsem od společnosti ocenění za to, jak jsem skvělý stavitel!“

„Skvěle Franku! Jen tak dál! To je obrovská pocta! A co ti to přinese?“

„Můžu postavit další lešení!“

Ke každé z hlavních akcí lze zahrát i doplňkové akce. Těmi jsou zahrání jedné z karet a použití jednoho ze získaných ocenění v podobě kokard. Ty hráči pomohou s různými záležitostmi. Mohou s jejich pomocí například pohybovat dělníky, nebo získat stroj či jiné bonusy. Tyto efekty lze hrát nad limit povolený standardními pravidly.

Jakmile jsou všechna patra ubytovny prázdná, nastává konec hry. Jinými slovy, jakmile jsou všichni meeplíci použiti nebo ve víru, hra končí. Vítězí hráč s nejvíce VB. Stává se tak největším stavitelem strojů na lešeních, patřících vlakovým společnostem, které na vše dohlíží za pomoci vzducholodí a píšťal. Navíc se mu dozajista podařilo uniknout vodě z tajících ledovců, což je pomstou přírody za industrializaci Skalistých hor.

Beru jako obrovskou výhodu, když hra disponuje videonávodem. To je přesně případ deskovky Vzhůru do hor! Pravidla jsou jednoduchá a srozumitelná, ale video bude zřejmě pohodlnější. Pokud se tedy raději učíte nová pravidla za pomoci videonávodů, můžete mrknout na ten od TLAMA Games, který zde připínám.

Jak se dostat na věži co nejvýše?

Vzhledem k tomu, co se dá všechno ve hře dělat, je cest k vítězství více. Nejvíce se mi ale vyplatilo stavění strojů podpořené povyšováním meeplíků. Dost ale podle mého záleží na počáteční schopnosti. Nejméně vyvážená hra pro mě byla ta, kterou jsme hráli ve dvou jako vzduchoplavec a jednatel. Vzduchoplavec pomocí balónu aktivuje a vytěží i políčka šikmo od něj. Díky tomu se mu podařilo nasbírat hodně surovin. Za ty nakoupil hodně strojů a získal povýšením spousty ocenění. Z toho všeho plynou jisté výhody, které zapříčinili jakýsi efekt sněhové koule. Oproti tomu jednatel smí jednou za tah vyměnit kartu za lešení a obráceně. Podle mého podstatně horší schopnost, což se potvrdilo i na závěrečném hodnocení, ve kterém vzduchoplavec získal sedmdesát osm bodů a jednatel pouhých padesát devět. Samozřejmě výsledek ovlivní i kvality hráče, ale v tomto konkrétním případě byly nevyrovnané schopnosti velice dobře znatelné. Do jisté míry může tedy vítězství ve hře ovlivnit náhoda na začátku hry, v podobě výběru počáteční schopnosti. Jinak se osvědčí standardní postupy. Je nutné si hlídat množství surovin, aby bylo za co nakupovat. Umisťovat stroje tak, aby přinesly co nejvíce vítězných bodů. To samé platí i o tetrisových dílcích – čím víc zapadnou do skládačky, tím víc přinesou VB. Vyplatí se i rozmyslet, kdy se hráč pustí do akce výroby. Hra svádí k umístění všech vzducholodí a následnému zahrání akce výroby. Někdy se ale vyplatí poslat pracovat méně vzducholodí a začít stavět dřív než protihráč. Mnohdy to rozhodne o postavení a nepostavení stroje, což může být i přes deset VB. Super je také kombinovat vylepšení tak, aby například postavení lešení přineslo hned několik odměn z více vylepšení. Vylepšení se takto dají kombit různými způsoby nebo i s počátečními schopnostmi. Jinými slovy, cest za vítěznými body je vzhledem k možnostem mnoho. Je jen na vás, kterou si zvolíte a oblíbíte.

Kolik korporací Skalisté hory snesou?

Nejvíce partií jsme odehráli ve dvou hráčích. V tomto počtu se hra pohybovala kolem hodinky. S přibývajícím počtem hráčů samozřejmě roste i doba, kterou u hry strávíte. V plném počtu hráčů tedy opravdu počítejte s těmi devadesáti minutami, spíše více. V tomto počtu si hráči nejen déle zahrají, ale také si déle počkají na svůj tah. Také ubývá místo v docích na herním plánu, takže si za nákup nových komponentů buď připlatíte, nebo se k nim vůbec nedostanete. S vyšším počtem hráčů roste legrace, ale je čím dál těžší plánování dalších tahů. Bude tedy záležet i na tom, co od hry očekáváte. Ve dvou hráčích se dá ledasco vymyslet, s rostoucím počtem hráčů je ale plánování dopředu těžší a těžší. Někdo vám zabere místo svou vzducholodí, umístí tetrisový dílek jinak než by se vám to hodilo nebo spíše vykoupí vaše vysněná vylepšení. Já jsem si hru nejvíce užil ve dvou.

Žetony ocenění

Moc se mi líbí žetony ocenění! Líbí se mi tak moc, že jsem se kvůli nim rozhodl přidat do svých recenzí další odstavec. Ten se bude vždy věnovat nejhezčím komponentům daných her. Pro tentokrát tedy jmenuji nejhezčími komponenty hry žetony ocenění. Jsou v podobě kokard, které se někdy používají místo medailí. V našich končinách se s nimi můžeme setkat například na psích výstavách, kde jsou jimi oceněni ti nejhezčí pejsci. Asi je to kombinací barev a jejich tvarem, ale nemůžu z nich spustit oči. Jaké komponenty se nejvíce líbí vám? Můžete se o svůj názor podělit v komentářích pod článkem.

Obaly

Karet je sice ve hře pouhých čtyřicet, ale i tak si určitě zaslouží obalení. TLAMA Games, jak jistě víte, disponuje i svými obaly Diamond. Ty s označením Green jim padnou jako ulité. Mám je přesně v těchto obalech a vše sedí jak má. Při objednání hry přímo u vydavatele není nic jednoduššího, než přihodit k objednávce jeden balíček obalů. Určitě nebudete litovat! Karty zůstanou dlouhou dobu jako nové a budou se vám lépe míchat. Jen pro jistotu a přehlednost uvedu počty a rozměry karet.

40 karet velikosti 63,5 x 88 mm – použil jsem a doporučuji tyto obaly

Plusy

Jako největší plus Vzhůru do hor! vidím vizuál. Ta hra je prostě krásná. Nabízí velikou spoustu moc hezkých komponentů, které spolu krásně ladí. Velice zajímavým prvkem na herním plánu jsou dílky vody a jejich nosič. Stejně tak originálně jsou řešeny desky hráčů s výřezy na vylepšení, které hráči během hry posbírají. Oceňuji i použití různých názvů jednotlivých společností, za které hráči hrají, a jejichž loga najdeme na deskách hráčů. Jedná se o společnosti Americké dráhy, Pobřežní express, Nákladní doprava USA a Ocelový hrom. Začínající hráči jistě také uvítají odlehčení během prvních her. V těch se odhodí herní materiál označený hvězdicovými šrouby, který je na hraní poněkud složitější. Tím pádem se mohou nováčci hru naučit na lehčím herním materiálu. Lehčím pro pochopení. Stejně tak pro ně budou výhodou i velice přístupná pravidla zahrnující snazší a fungující herní mechanismy. Díky většímu množství strojů, počátečním schopnostem a všemožným vylepšením hra disponuje v celku dobrou znovuhratelností. Pokaždé hráč začne s jinou schopností, bude se moci různě vylepšovat a vše ještě podpoří herní plán tvořený pokaždé jinými dílky lešení a strojů. Vydavatele také musím pochválit za spoustu přesně padnoucích zavíracích pytlíčků, které podstatně ulehčí přípravu a úklid hry. Herní plán, který se skládá do sebe a nepřehýbá se, by měl také vydržet víc. Každopádně se ale jedná o originální herní plán.

Mínusy

S vyjádřením k věcem, které se mi na Vzhůru do hor! moc nezdají, bych začal u samotného setupu hry. Příprava hry je zdlouhavá a až během ní zjistíte, kolik je doopravdy ve hře herního materiálu. Je třeba vše rozdělit, rozmístit a přidělit. Zkrátka počítejte s tím, že příprava a úklid hry prostě nějaký čas zabere. S natahováním času souvisí i další zádrhel. Tím je pro mě pravidlo, které určuje konec hry. Ten nastane až po vyprázdnění všech pater ubytovny. Hráč ale může vyčkávat s umístěním pracovníků do poslední chvíle. Získá tak lepší pozici na věži, bez konkurence ostatních hráčů, kteří už mohli všechny meeplíky spotřebovat. Hru pak bude limitovat pouze zaplavení ubytovny. To ale také nemusí přijít tak rychle. Hra dvou hráčů se dá bez problémů dohrát bez jediného zaplavení. Pokud tedy u stolu potkáte nějakého filutu, hra se může podstatně natáhnout. Se zaplavováním souvisí také umisťování strojů. U některých z nich mi moc nesedí jejich „síla“. Stroj je sice přístupný všem, ale může ve velké míře ovlivnit chod hry a její vyrovnanost. Například díky velkému stroji Továrna, lze získat malý stroj za jedno uhlí. Tím pádem ztrácí doky malých továren smysl. Celkem nekomfortně jsem se cítil při umisťování čehokoliv na herní plán. Měl jsem neustále strach, že to všechno rozházím, a budu to muset pracně rovnat. Kéž by tyto obavy byly zbytečné či neopodstatněné. Stejně tak nekomfortně jsem se cítil při dohledávání všemožných ikonek a vysvětlivek ke kartám či vylepšením. Ve hře je obrovské množství ikonek, které se všelijak kombinují. Většinou se dá určit, jak daný efekt funguje, ale hodně často jsem si jeho význam musel dohledat. Přichází tedy listovačka deseti stránkami s vysvětlivkami a přečtení onoho efektu. Vše je vysvětleno bez problému a vše se dá dohledat. Vadí mi spíše to hledání. Poslední věcí, která se mi nezdá je stupnice surovin na desce hráče. Stačil by mi nějaký „bazének“ do kterého bych si je dával na kopičku. Pokud je skládám tak, jak to je zamýšleno, dělám podle mého úplně zbytečnou věc. U takové stupnice bych chápal jeden ukazatel, který bych posouval podle počtu vlastněných surovin. Takhle mi jen přijde trochu zbytečné rovnat suroviny na stupnici.

Hodnocení

Vzhůru do hor! je hra s velice kvalitní produkcí. Obrovské množství nádherného herního materiálu doplňují zajímavé kombinace herních mechanismů a neotřelé stoupání vše pohlcující vody. Započítám-li i absenci nějakého srozumitelného téma (což neberu jako chybu), jedná se o skutečně originální hru. Díky tomu si zaslouží ocenění Originální počin. Což se také odráží na ceně produktu. Za dvě a půl kila prodejní váhy se zkrátka musí zaplatit. Hra obsahuje opravdu enormní množství herních komponentů, které jsou na velice dobré úrovni. Cena je tedy vzhledem k obsahu víc než férová. Vzhledem k přístupným pravidlům, která zároveň nabízí veliký prostor k plánování a jednoduché herní mechanismy, si zaslouží též ocenění Vstupní hra.

Vzhůru do hor! získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti TLAMA Games.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je TlamaGames.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: