Věc (The Thing)
Dobrodružství s vetřelcem… na polární stanici a na motivy kultovního filmu
Horrorový snímek Věc (The Thing, režie: John Carpenter) vyšel v roce 1982 a ačkoli původně dostal na frak od dalšího sci-fi snímku se slavným mimozemšťanem (E.T.), nakonec si své fanoušky nalezl a vydobyl si kultovní status. Před pár lety byl restaurovaný snímek znovu uvedený v kinech. Je tedy vidět, že téma neustále táhne. A na tom staví stejně pojmenovaná deskovka, v níž si můžete celý příběh filmu prožít na vlastní (husí) kůži. ADC Blackfire vydává deskovou hru spolu se studiem Pendragon, tvůrci hry jsou Andrea Crespi (Výbušné lektvary) a Giuseppe Cicero.
Základní hra
Krabice klasických rozměrů s přesvědčivou váhou okolo 5 kilogramů obsahuje jednostranný hrací plán s nákresem polární základny a jejího nejbližšího okolí. Jednotlivé místnosti plní funkcí polí či lokací se speciálními akcemi, kolem stanice je kotelna, generátor, sněhová rolba, helikoptéra stanice a heliport pro záchranný vrtulník, to vše v decentních barvách a s množstvím ikon, jež popisují jednotlivé akce lokací. Z plastových součástí je možné se kochat čtyřmi figurkami psů, jež se budou pohybovat po základně, “figurkou” záchranného vrtulníku pro měření času a postupu prostředku pro únik, 34. žetony paliva v podobě černých barelů, 12. náplněmi do plamenometu a 16. žetony jídla. K tomu čtveřice šestibokých kostek, jedna k určení počasí pro dané kolo, další tři k použití během fáze akcí při hře 1-3 hráčů.
Vedle balíku kartiček – 51 akčních karet, 16 karet rolí, 15 karet předmětů, 12 karet zbraní, 11 karet lokací a 8 karet rolí (pro hru 1-3 účastníků) – čeká ještě dvojice tabulek velitele (jedna pro 1-3 hráče, druhá pro 4-8), oboustranná tabulka počasí, dále destička zamrzání a žeton zamrzání a 8 tabulek postav. Nechybí velké množství žetonů: 40 žetonů laboratoře, 20 žetonů poškození, žeton výpadku proudu, žeton velitele (prvního hráče), 6 žetonů ohně, 8 žetonů síly vetřelce, 8 žetonů podezření, 24 žetonů nákazy a 9 žetonů psí infekce. Nemalá porce převážně kartonových žetonů je doplněna o kartonové figurky s plastovými stojánky – 8 postav a 4 vetřelci, 2 textilní sáčky a samozřejmě česká pravidla.
V jednom sešitě jsou celkem příjemně strukturovaná pravidla pro hru 4-8 hráčů jako základní varianta hry. Nechybí změny pravidel pro hru 1-3 hráčů, která je sice plnohodnotnou samostatnou hrou, ale jedná se o značně odlišný herní počin, viz dále. Pravidla samotná, ač vcelku dobře přeložená, mají své nedostatky. Tudíž i pokročilejší hráč si občas nebude jist a bude muset skočit na internet (např. BoardGameGeek.com) pro odpovědi na své otázky. Z tohoto pohledu vřele doporučuji nějaké gameplay video, které pomůže s pochopením rozporuplných či váhavých pasáží v pravidlech. Některá další můžete též vyhodnotit dle selského rozumu či s přihlédnutím ke znalosti filmové předlohy.
Fanouškovská sada
Pro fandy filmové předlohy – stejně jako pro herní nadšence – je připravený ještě bonusový artikl, respektive dva. Jsou to sady plastových figurek. Jedná se o samostatná “rozšíření” sehnatelná i v našich obchodech. Nepřináší žádné úpravy ani doplňky, jež by měnily nebo obohacovaly herní systém, spíše pozdvihují herní prožitek. V první krabičce najdete osm plastových figurek hlavních postav, za něž budete hrát – Bennings, Dr. Blair, MacReady, Nauls, Norris, Windows, Clark a Garry. V té druhé čtveřici plastových figurek Věci či vetřelce. V obou případech si přijdete na své. Na rozdíl od kartonových figurek si zde dopřejete vskutku 3D zážitek. Postavy jsou propracované do posledních drobných detailů tváří a oblečení, vetřelci poté do jednotlivých (až nechutných) detailů, díky nimž bude hra zážitek nejen vizuální, ale i hmatový.
Samotnou recenzi je nutné rozdělit do dvou samostatných a značně odlišných oddílů: hra pro 1-3 hráče a hra pro 4-8 účastníků:
Věc pro 1 až 3 hráče
Tato řekněme “neúplná” či “dodatečná” verze hry obsahuje nemalé množství úprav oproti plné verzi (viz dále). Průběh kol doznává minimálních rozdílů, ty však jsou především v hratelnosti, funkčnosti i zábavnosti mechanismů opravdu markantní. Hlavní rozdíl pramení už ze samého konceptu. V samotné hře vystupuje od začátku jeden z hráčů za skrytého vetřelce snažícího se nevyčnívat z řady lidské posádky. V této variantě hry je však tento hráč nevědomě a funkce záškodníka je nahrazena mechanismy, které Věc až do odhalení vetřelce ovládají na základě logiky systému hry a vlivu náhody. Souboj s takovým vetřelcem může být jednodušší, stejně tak však i nevyzpytatelný.
Největší rozdíl je v akcích hráčů, které se neřídí kartami vybranými z rukou hráčů, ale hodem kostek akcí pro každého hráče a vyhodnocení padlých hodnot. I zde má větší slovo vliv náhody, ale samotný mechanismus není vyloženě rušivý. Posun ve hře je celkem rychlý a do značné míry těžko odhadnutelný, stejně tak je náročnější pustit se se svou postavou do složitější a dlouhodobější strategie. Rozhodně se nejedná o špatný režim hry, ale jedná se o ústupek od plné verze, která nabízí mnohem větší herní možnosti i zážitky.
Věc pro 4 až 8 hráčů
V plné verzi si lze hru užít bez kompromisů a náhražek tak, jak ji tvůrci zamýšleli, a tak, jak nejlépe vystihuje náladu filmové předlohy. V kolech se hráči střídají v roli kapitána, který rozhoduje o dění v jednotlivých fázích. Každé kolo začíná fází počasí a vyhodnocením ztrát a důsledků tohoto stavu (též jako údržba základny). Pokud už byl přivolán záchranný vrtulník, jeho pohyb je též ovlivněn počasím.
Nejdelší fází kola jsou akce. Pokud je již vetřelec odhalený, prvně má příležitost on k nastražení pastí na ostatní hráče. Poté přijde řada na hráče. Každý umístí svou figurku do jedné lokace na mapě a zároveň vyloží jednu ze tří druhů akčních karet – oprava, použití a sabotáž. Karty se vykládají (povětšinou skrytě) do společného balíčku celého týmu, v němž je navíc vždy o kartu více než jaký je počet hráčů. Jakmile jsou pozice určeny, kapitán otáčí karty z balíčku týmu a přiděluje je jednotlivým postavám. Postavy musí vyhodnotit danou akci ve své lokaci, teprve poté je odhalena další karta (pokud se kapitán nerozhodne ukončit tuto fázi předčasně).
Je to právě tato fáze, která definuje hru. Každá postava si může naplánovat nějakou akci ve vybrané lokaci, ale nakonec je vždy pouze na kapitánovi, zda na takovou akci dojde, nebo bude muset provést jinou akci. Kapitán se tímto může odhalit, jedná-li se o skrytého vetřelce (Věc), ale stejně tak může být dotlačen do volby, která celému týmu uškodí, pouze proto, že jiní skrytí nepřátelé v týmu se snaží sabotovat základnu. Žádný z tahů není prokazatelně kladný či záporný, o to je složitější si být jist tím, kdo ze spoluhráčů je stále spolupracující lidskou postavou a kdo již sabotujícím vetřelcem.
Kdykoli se v lokaci potká postava s jinou postavou, psem či případně vetřelcem, ještě před samotnými akcemi se uskuteční jejich střetnutí. Mezi postavami nebo se psy je možné si předat a šířit nákazu, v případě setkání s Věcí se jedná o přímý konflikt. Výsledek každého takového střetnutí může mít nemalý vliv na zbytek probíhající fáze, stejně jako celé partie.
Dalším elementem, který je během fáze akcí důležitý, je spolupráce. Sice se více postav ve stejné lokaci musí střetnout, ale zároveň mohou využít své početní “převahy” a buď lapit psa/y ze své lokace a zavřít je do kotců, nebo provést hodnotnější akci. Asi netřeba dodávat, že početní převaha může být důležitá i při setkání s vetřelcem.
Po dokončení akcí se všechny postavy (krom odhalených vetřelců) sejdou ve společenské místnosti. Nastává společenská fáze plná debat, intrik, osočování, obhajování…, to vše za účelem identifikování nepřátel ze svých řad. Poté probíhá hlasování, na základě něhož jsou žetony hráčů posunuty na stupnici podezření. Pozice na ní je důležitá v další fázi testů, kdy hráči mohou být podrobeni dvěma druhům testů k odhalení identity. Tyto testy (jako mnoho dalších elementů hry) vycházejí přímo ze situací a scén filmu. Je-li takto odhalen skrytý vetřelec, stává se odhaleným a jsou-li již další takoví, přidává se do jednoho kolektivního “já” Věci a dále hraje za vetřelce a rozhoduje o jeho tazích a akcích spolu s ostatními takovými hráči. Podrobení se testům těch postav, jež jsou nejdále na stupnici podezření však nutně neznamená, že jsou tito opravdu nakažení, v tom je krása celé hry, že si hráči až do poslední chvíle a do absolvovaného testu nebudou nikdy jistí.
Každé kolo končí fázemi konzumace jídla (jehož žetony, podobně jako barely paliva, nekompromisně odměřují čas do zkázy celé výzkumné stanice nebo alespoň do výrazného zhoršení situace v ní; stejně jako ve filmu totiž s hladem a mrazem lze bojovat, jen jsou možnosti a schopnosti lidské posádky zásadně omezenější), dále změny velitele a pohybu psů po základně a poté samotnému ukončení kola a přípravě toho dalšího.
Záchrana lidstva vs. podrobení se vetřelci
Co nakonec rozhoduje o úspěchu? Vlastně záleží na úhlu pohledu. Dokud hrajete za hráče, je jím záchrana lidské posádky a únik ze základny – ať už vrtulníkem či rolbou základny nebo záchranným vrtulníkem. Podmínkou je, že musí odejít všichni žijící lidští členové posádky a na palubu se nesmí dostat žádný skrytý vetřelec. Ve chvíli, kdy hráč rozšíří řady vetřelců, ať již odhalených nebo skrytých, tak se jeho cíl mění v infiltrování záchranného modulu a únik ze základny spolu s lidmi. Vetřelci vyhrávají i pokud asimilují poslední lidské členy posádky či je zabijí skrze sabotáž základny a umrznutí. Další variantou je, že se vetřelec dokáže sám dostat do některého ze záchranných prostředků a opustit základnu, klidně i sám. Využití prostředků k úniku samozřejmě není okamžitou akcí a musí být náležitě připraveno a naplánováno, což dává prostor i druhé straně k pokusu o jejich využití.
Z výše zmíněného se dá odtušit, že lidská posádka to opravdu nebude mít jednoduché. Ostatně to neměla ani ve filmové verzi Věci. Zároveň má hra zajímavou dynamiku, kdy sice hráči kooperují s vidinou stejného cíle, ale všudypřítomné podezření jim podrývá důvěru ve spoluhráče. Dalším faktorem ovlivňujícím dynamiku hry je i fakt, že je více cest k výhře. Vetřelec může buď odhalit svou identitu a pustit se do masakrování a záškodničení, nebo může v tichosti spolupracovat s lidskou posádkou a snažit se vnutit svou pílí a nápomocností do přízně lidí natolik, že se nebudou ostýchat jej vzít s sebou ze základny.
Verdikt
Jak jsme již zmínili, jedná se vlastně o dvě hry v jednom balení, a to v závislosti na počtu hráčů, se kterými se hráči pustí do hry. Jedná se o rozmáhající se styl her primárně kooperativních, v nichž má však každá postava vlastní agendu a vlastní plány a cíle, čímž se cesty hráčů v určitém místě rozejdou, ačkoli do té doby účinně spolupracovali. Podobně jako třeba hra Nemesis, i ve Věci tedy hráči musí věřit svým soupeřům, ale zároveň nikomu neskočit “na špek” a zachovávat si určitou dávku napětí a nejistoty.
Díky elementu skrytého nepřítele hra nesklouzává ke stereotypnímu jednání a udržuje hráče v bdělosti a ve střehu. Kvůli tomu – a díky úpravě pravidel i pro menší počet hráčů – si zaslouží určitě pochvalu. Je jasné, že ne vždy seženete dostatek hráčů pro plnou hru a bylo by škoda tuto deskovku uložit v takových případech “k ledu”. Díky tvůrcům tedy nemusíte a můžete hrát “menší” variantu jako takovou tréninkovou hru.
Věc (The Thing) je rozhodně povedená adaptace kultovního filmu, na které se vyřádí jak fanoušci a obdivovatelé filmu, tak i ti neznalí filmové adaptace, jež může hra naopak nasměrovat ke sledování filmu. Ať tak či tak, má hra co nabídnout i zkušeným hráčům, i deskoherním elévům s dobrodružným založením. Díky relativně jednodušším pravidlům je přístupnější širšímu publiku než již zmíněná Nemesis, může se tedy stát vstupní branou do komplexnějších strategických deskových her, jež mísí kooperativní a kompetitivní módy v jedinou partii. Pro dokonalý herní prožitek doporučuji si pustit soundtrack k filmu z hlavy geniálního Ennia Morriconeho.
Věc získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.
Hru můžete zakoupit zde.
