Tohle je jen pro otrlé … anebo ne?

• 

• 

• 

Jsem bytostně přesvědčen, že drtivá většina čtenářů nemá praktickou zkušenost s pobytem v prostředí, jemuž jsou věnovány následující řádky této recenze. Výjimkou nejspíše mohou být zaměstnanci, kteří se o své “klienty” starají s největší láskou a péči, aby neměli chuť kamkoliv utíkat a páchat jakýkoli zlořád. Věřím, že nejtěsnější sblížení s tímto prostředím jste absolvovali třeba v podobě shlédnutí nějakého filmu s danou tématikou, jako je například Vykoupení z věznice Shawshank, ve kterém se hlavní protagonista Andy Dufresne prokopával na svobodu více než 20 let. Vy však tolik času mít nebudete.

Společnost ADC Blackfire nám do českých luhů a hájů přinesla deskové hry z různých prapodivných míst, kde byste nechtěli trávit ani minutu svého života, ale na stole si je rádi vyzkoušíte. Nyní se podíváme do vězeňského prostředí prostřednictvím titulu Útěk z vězení (v originále Dig Your Way Out), přičemž jeho autorem je David Simide a o grafické provedení se postaral Mihajlo Dimitrievski, jehož práci můžete znát třeba z her Paladinové Západního království, Architekti Západního království nebo Nájezdnici ze severu. Pro doplnění základních údajů ještě zmíním, že hra je určená pro 2-6 hráčů s doporučeným věkem od 16 let a jedna partie vám zabere okolo 45 minut. Možná se obáváte vyšší náročnosti kvůli vysokému doporučenému věku, ale mohu vás uklidnit, že hlavním důvodem je spíše zvolený námět. Pravdou je, že herně by Útěk z vězení bezesporu zvládl i můj šestiletý syn, ale nechtěl jsem ho zatahovat do prostředí lapáku ani ve formě deskové hry.

Již z letmého pohledu na krabici o velikosti 25x25x5 cm je vidět, že grafické ztvárnění je velmi vydařené a chytře zvolený komický motiv zlehčuje jinak ponuré prostředí basy. Všechny postavičky, reprezentované standees figurkami v ženském i mužském provedení, jsou oděny v duchu oranžového dress codu. Můžete se těšit na klasické archetypy postav, jako je svalovec o dvě hlavy převyšující drobného zakřiknutého týpka, který je zde určitě omylem, nebo vazoun potetovaný od hlavy až k patě. Ke každé postavě najdete v balení i oboustrannou desku vězně (jedna strana je pro mužskou a druhá pro ženskou variantu), kde kromě velkého obrázku vašeho avatara najdete všechny akce, které můžete ve hře provést. Slouží tedy i jako lama-karta a navíc na ni můžete odkládat karty předmětů, které vám pomohou k útěku na svobodu.

Pravdou je, že desky vězňů jsou docela velké a leckomu by mohlo vadit, že na stole zabírají mnoho místa; obzvlášť když jsou všechny stejné – tedy kromě rozličného ztvárnění postav. Mně osobně tato skutečnost nikterak nevadí, alespoň je zde dostatek prostoru pro velké ikonické znázornění všech dostupných akcí a je kam si odkládat použité karty nástrojů. Těch můžete najít tři druhy: lžíce, krumpáč a nejhodnotnější lopata. Hráč, kterému se podaří získat tyto karty předmětů v dostatečné hodnotě jako prvnímu, dokázal vykopat tunel na svobodu a stává se vítězem hry. Ostatním nezbývá nic jiného než si poctivě odsedět trest – přeloženo do řeči hry mohou třeba vše pěkně naskládat zpět do krabice.

Ještě se na chvíli zastavím u našich hrdinů, tedy, ehm, vězňů. Určitě nejednoho z vás napadne, jestli třeba má každý mukl svou speciální schopnost nebo dovednost, kterou by vynikal nad ostatními, což by následně mohlo vést k opětovnému zkoušení, jak se hraje za tu či onu postavu. Bohužel vás zklamu, nic podobného se zde nekoná, takže při výběru postav se můžete řídit pouze tím, kdo je vám vzhledově nejsympatičtější. Tímto by se to dalo celé uzavřít, nicméně máme tu jedno podstatné a pozitivní ALE, které dle mého názoru tuto skutečnost plně napravuje. Tím jsou kartičky minulosti, přinášející unikátní akci, kterou můžete použít pouze jednou během partie. Obsah kartičky je neveřejný, takže ostatní hráči netuší, co od vás mohou čekat. Navíc, pakliže jste členem určitého gangu, jejich účinek je umocněn a vy se můžete těšit z pořádného efektu.

Rozumím některým fajnšmekrům, že stále trvají na tom, že by bylo fajn, kdyby každá postava měla ještě nějakou vlastní, i když třeba pasívní schopnost, aby hra byla variabilnější, nicméně pro potřeby hry to i tak bohatě stačí. Jen abychom si to ujasnili: možná někteří z vás od Útěku z vězení očekávají promyšlenou strategickou hru, jako se to stalo třeba i mně. Po několika odehraných partiích jsem ovšem dospěl k závěru, že je mnohem lepší k titulu přistupovat jako k party hře s opravdu mírným nádechem strategie. Jednoznačně se ji tak nebojte vzít třeba na oslavu nebo k pivku do hospody.

Největším komponentem je v krabici zcela logicky herní plán. Pochopitelně není vyobrazen v optimisticky světlých barvách, ale jde o ponurou a temnou budovu, na níž figurky vězňů v oranžovém dress codu svítí jako žárovky. Pochopitelně je rozdělena do více sektorů – od cel či ošetřovny až po jídelnu, sprchy a dvůr, ale i obávanou samotku. A opět je zde ikonicky označeno, co je možné v které místnosti provádět za akce. Kromě těchto místností je na hracím plánu i prostor pro uložení karet nástrojů, čepelí, hledání, ale i oněch už zmiňovaných gangů. Vše je tedy pěkně přehledně znázorněno na dosah ruky a nic se nepovaluje jen tak po stole.

Když už zmiňuji ty gangy, tak pokud se vám povede splnit podmínky, tedy zaplatit řadu předmětů, můžete vstoupit do jejich řad a získat tím pasívní schopnost navíc. Pochopitelně se lze v průběhu hry stát členem i jiného gangu. Je však zapotřebí mít na zřeteli pravidlo, že v jednu chvíli lze mít pouze jednu kartu z jakéhokoliv gangu. Každý gang má 4 různé karty, tzn. pokaždé když zaplatíte dané množství předmětů, můžete využívat jinou schopnost od stejného či jiného gangu. Bohužel nelze si je libovolně vybírat a vždy využijete jen tu, kterou si líznete z balíčku. Nicméně jelikož tyto efekty jsou viditelné pro všechny, víte předem co vám členství v gangu přinese.

Asi není zapotřebí, abych zde citoval veškerá pravidla, takže jen ve stručnosti zmíním, že hráči se postupně ve svých tazích střídají a v každém tahu mohou provést dvě akce. Některé jsou dostupné téměř kdekoliv, jako třeba pohyb, prohledání oblasti (líznutí si karty z balíčku hledání), craftování nebo napadení jiného vězně, jiné jsou spjaty jen s danou místností. Na ošetřovně se dá uzdravit z nakládačky, na dvoře lze prodat věci za cigára, za něž následně koupíte lopatu, krumpáč nebo nůž anebo v jídelně se hnedle ztratí lžička, kterou následně v celách lze užít ke kopání tunelu.

U pár mechanismů bych se rád pozastavil a krapet je rozebral. Pohyb je založen v prvé řadě na náhodě reprezentované klasickou šestihrannou kostkou. Dle hozené hodnoty se hráči mohou přemístit do místnosti, která je označena daným číslem (většinou máte na výběr z více místností se stejným číslem). Druhou možností jak se dostat tam, kam hráči potřebují, bez prvku náhody, je využití obezřetného pohybu, který však spotřebuje obě akce.

V čem Útěk z vězení rozhodně exceluje, je konfrontace. Samostatnou kapitolou jsou střety mezi hráči, kdy s kartou nože můžete ve stejné místnosti donutit jiného mukla, aby vám navalil svou lopatu či krumpáč. Nebohý jedinec má dvě možnosti: buď vám onen předmět dá nebo se začne bránit a vytasí z ruky také kartu nože a následně je na řadě původní útočník, aby se bránil s dalším útočným předmětem, pokud jej vlastní. A to se opakuje do doby, dokud někdo už nechce pokračovat nebo nemá už žádné útočné karty, za což obdrží žeton nakládačky, který jej bude omezovat v tom, že nebude moci craftit předměty a pakliže utrpí i druhou nakládačku, nebude moci ani kopat tunel. V takovém případě nezbyde nic jiného, než navštívit ošetřovnu, kde se dá vyléčit. Druhou možností, jak si hráči navzájem škodí, jsou různé karty akcí, na něž můžete narazit v balíčku hledání. Díky nim lze hráče různě prohazovat mezi místnostmi nebo je dostat na samotku apod. Může to vypadat nenápadně, ale věřte mi, že je to po čertech zákeřné, obzvláště ve chvíli, kdy to nečekáte.

Musím se přiznat, že hru jsem si nejvíce užil ve 4 hráčích, kdy hra odsýpala rychle a nemusel jsem dlouho čekat na svůj tah, přičemž jsem měl dostatečný přehled, co se děje v kriminále. Ve větším počtu hráčů mi mírně vadily prodlevy než jsem se dostal na řadu, ale zase na druhou stranu to byla pořádná vězeňská mela a boj o každou lžičku, lopatu nebo krumpáč. Vtip je v tom, že těchto karet je omezené množství a každý rozhodně chce použít na kopání tunelu lopatu, protože přináší největší bodový posun na cestě na svobodu. Pakliže tedy tyto karty dojdou, musíte se dál spokojit s krumpáči nebo lžičkami z jídelny.

Pokud se však sejde parta 6 lidí, je ideální volbou si zahrát týmovou hru. Stačí otočit herní plán a máte věznici uzpůsobenou pro tento účel, kdy soupeří vězeňský blok „A“ s blokem „B“. Každý tým se snaží vykopat svůj tunel rychleji než manšaft soupeřů. Specifikem týmové hry jsou střety, kterých se mohou účastnit všichni vězni v dané místnosti a není tak problém, aby si celý jeden tým podal pořízka z druhého týmu.

Při hře 2 nebo 3 hráčů nedochází k tolika střetům a interakce je během hraní méně. Chápu, že se najde publikum, kterému to nebude vadit, ale určitě se najde i jiná sorta lidí, která by uvítala větší napětí. K tomu slouží malé rozšíření MICHEL & MICHELLE, které je součástí balení. Stačí si vybrat, zda si do hry přidáte postavičku chlapce nebo dívky, kteří budou chodit po vězení s jediným cílem – dát každému, koho potkají, řádnou nakládačku. Hráč, který není aktuálně na řadě, bude tyto svalovce zastupovat otáčením karet z jejich balíčku a uštědřovat jeden útok za druhým. Můžete mít však štěstí a ubránit se. Toto obohacení dodá opravdu na pestrosti při hraní, nicméně my jsme po několikerém vyzkoušení MICHEL & MICHELLE vrátili zpět do krabice. Fakt, že neustále dostávám nakládačku, a to i opakovaně, když se navíc nemohu bránit a štěstěna je ke mně otočena zády, často způsoboval frustraci nejen mně, ale i oponentům.

Alespoň minimální strategické prvky přináší dilema, zda s jednou lopatou pelášit do cely, abych ji rovnou použil, nebo zda nasbírat více předmětů ke kopání tunelu a až posléze je využít najednou. V tomto případě však hrozí, že vás během potulování po kriminále ostatní zmlátí a nástroje vám seberou.

Útěk z vězení z pohodlí domova

Někomu z vás se může zdát, že Útěk z vězení je promyšlenou strategickou deskovou hrou, u které se zapojí vaše šedá kůra mozková na maximum. Opak je však pravdou a tento titul bych osobně využil spíše během vydařené party, u které se pořádně zasmějeme. Tomuto faktu napomáhá i grafické provedení, které na jedné straně působí ponuře, ale samotní protagonisté vypadají spíše legračně. Nenáročnost herních mechanismů může ke stolu přilákat širší publikum, které by se k deskovým hrám jinak nepřiblížilo. Nicméně zvolené téma a prostředí nasvědčuje, že Útěk z vězení je určen především pro odrostlejší a možná i otrlejší publikum, které se hru nebojí okořenit doplňujícími slangovými hláškami z kriminálu. Jinými slovy, ačkoliv by hru vaše sedmi či osmileté dítě zvládlo bez problémů hrát, asi nechcete, aby absolvovalo nakládačku, i když virtuální, a následně šlo vyměňovat žiletku za cigára, které následně použije k nákupu nože. Ať už se chystáte na výživnou akci nebo jen večerní návštěvu hospůdky, zkuste si Útěk z vězení přibalit s sebou a o srandu budete mít dozajista postaráno.

Útěk z vězení získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.