Rodičovství bez příkras. Když smůla promění stres v zábavu.

Rodičovství je plné nečekaných situací a humorných okamžiků, které se často pohybují na hranici mezi absurdním a stresujícím. Každý rodič zná ty chvíle, kdy se věci nedaří tak, jak by měly, a smůla se zdá být neodmyslitelnou součástí každodenního života. Právě tyto okamžiky, jenž nás na jedné straně frustrují, ale později se k nim můžeme s úsměvem vrátit, tvoří základ mnoha humorných historek i společných vzpomínek. Někdy je to právě ten nepředvídatelný chaos, přinášející nejvíce zábavy a zároveň posiluje vztahy mezi rodinnými příslušníky, kteří se nad nezdary společně smějí.

Shit Happens – Rodičovské trable je karetní hra, která se bez váhání řadí mezi zábavné hry s výrazným černým humorem. Hru navrhl Andy Breckman a do místních luhů a hájů ji v našem mateřském jazyce uvedla společnost Asmodee. Jde o samostatně hratelné rozšíření původní hry Shit Happens, zaměřené specificky na situace související s rodičovstvím. Obsahuje dvě stě karet a je určena pro dva až osm hráčů s doporučeným věkem od třinácti let. Hráči se vžijí do rolí rodičů, čelících různým humorným i stresujícím situacím, a jejich úkolem je určit, jak velký problém jednotlivé situace představují. Hra dokáže přetvořit každodenní stresující momenty do humorného rámce, umožňujícího hráčům odlehčit své starosti a sdílet své zkušenosti s ostatními, čímž posiluje vzájemné porozumění a empatii.

Mám lehkou připomínku k věku, který je sice stanoven na třináct let a mechanicky by hru zvládlo i desetileté dítko, nicméně jednotlivé situace, které hráči nějakým způsobem hodnotí a zařazují, by měly odpovídat již odžitým situacím s dětmi. Tzn., dle mého názoru by zde nepomohla číslovka osmnáct plus, jako tomu je u variace Shit Happens – 50 odstínů hnědi, ale minimálně rodičovství. No prostě mít za sebou zkušenosti s výchovou dětí, které mají minimálně pět až sedm let. Pak je cílovka naprosto jasná a ideální. Ostatní sice humor a nastalé situace pochopí, ale nemají k nim přiřazené reálné vzpomínky, na něž jsme my doma často naráželi a partie se z dvaceti minut o něco málo protáhla vlivem vzpomínek.

Hra začíná tím, že každý hráč obdrží tři karty, které si vyloží před sebe a seřadí je podle číselné hodnoty, tzv. škály posranosti. Každá karta zobrazuje určitý rodičovský problém, jenž je ohodnocen na stupnici od mírně otravné situace po skutečně zásadní průšvih. Například dítě ti vyplivne jídlo do obličeje je údajně relativně banální, zatímco situace, kdy si puberťák sám propíchne ucho nebo se váš potomek rozšoupne při on-line nakupování, patří k těm opravdu velkým průšvihům. Hráči se snaží správně zařadit nově dobírané karty mezi své stávající karty tak, aby byly na správném místě v jejich škále. Pokud se jim to podaří, kartu si ponechají, jinak má šanci zařadit kartu další hráč. Tím se rozvíjí zajímavá dynamika, kdy se každý hráč snaží odhadnout nejen vážnost situace, ale také to, jak budou tuto situaci vnímat ostatní hráči. Tento prvek dává hře sociální aspekt a vede k zábavným konfrontacím a rozhovorům.

Mnohdy i rozporuplným situacím, kdy jsme se pozastavovali nad jednotlivými situacemi. Rozhodně jsme je vnímali jinak než autoři, ale to je pochopitelné. Každý vnímá určité situace jinak a vybočení z komfortní zóny je v každém ohledu rozličné v závislosti na jedincích. Takže osobně vnímám třeba jako větší problém, že dítě zraním při koulování, než že dítě pomáhá s praním. A podobných příkladů jsme ve hře vnímali hromadu. Nicméně, jak jsem zmiňoval, tohle je silně individuální a jestli to tak autoři vnímají, musíme s tím hrát. A i přesto je to zábava.

Co se mi opravdu líbí je, že každý moment je hezky ilustrován jednoduchou, ale vtipnou grafikou, která skvěle dokresluje celkový humor hry. Grafické zpracování každé situace je promyšlené a zábavné, což přispívá k intenzivnějšímu prožitku během hraní. Cílem hry je získat deset karet nelichotivých situací, což někdy vyžaduje pečlivé řazení, zvláště když hodnocení některých problémů je subjektivní a hráči se mohou lišit v jejich posuzování. Subjektivita hodnocení je jedním z klíčových faktorů, které hru dělají zábavnou – co je pro jednoho hráče drobný problém, může být pro druhého naprostá katastrofa a když k tomu připočteme subjektivní nastavení autorů, je o zábavu určitě postaráno.  

Shit Happens – Rodičovské trable je hra, která se nebere vážně a ironicky glosuje běžné problémy, jenž rodiče zažívají. Téměř každý rodič má několik historek, které se v dané chvíli zdály jako naprostá katastrofa, ale zpětně se jim lze zasmát. Právě tento moment je hlavním motorem hry. Hra je ideální pro skupinu rodičů, kteří si chtějí zlehčit běžné trable a sdílet zábavné historky. Hra poskytuje prostor k tomu, aby se hráči mohli zasmát nad věcmi, které se v danou chvíli mohou zdát jako nekonečný stres, ale z perspektivy herního večera se stávají zdrojem smíchu a uvolnění.

Jednou z nejsilnějších stránek Shit Happens – Rodičovské trable je její jednoduchost. Pravidla jsou velmi snadná na pochopení a hráči se do hry mohou zapojit bez dlouhého vysvětlování. Hra je navíc rychlá a snadno se vejde do pár minut, což z ní dělá ideální volbu na rodinné oslavy nebo jako filler mezi epickou galaktickou bitvou a náročným detektivním příběhem ve světě Arkham horror

Navzdory všem těmto pozitivům není Shit Happens – Rodičovské trable hrou bez nedostatků. Jedním z hlavních problémů je nižší úroveň znovuhratelnosti. Jakmile hráči několikrát projdou balíček karet, začnou si pamatovat jejich hodnoty a situace, což může připravit hru o prvotní moment překvapení a zábavy. Tento nedostatek lze částečně řešit kombinováním s jinými rozšířeními nebo střídáním verzí, aby hra působila svěže. Jak jsem již zmiňoval, některé situace na kartách jsou také více subjektivní, což vede k diskuzím o jejich hodnocení. Tento aspekt může být pro někoho zábavný, ale pro jiné může představovat zdroj frustrace. Zas na druhou stranu a obhajobu hry, na nikoho takového jsem nenarazil.

Jdeme hodnotit

Shit Happens – Rodičovské trable je odlehčená a zábavná hra, ideální na rodinné oslavy nebo jako párty hra pro rodiče, kteří se chtějí zasmát běžným problémům života. Přináší smích a možná i trochu nostalgie pro ty, jenž si pamatují časy, kdy jejich děti představovaly malé starosti, které se zdály naprosto zásadní. Hra je plná černého humoru, jednoduchá a více než schopná přinést radost a zábavu hráčům různých generací. Díky své odlehčené povaze je ideální pro příležitostné herní večery a jako prostředek pro vytváření pozitivních zážitků a společenské interakce. Navzdory některým nedostatkům, jako je nižší míra znovuhratelnosti a cílová skupina určená primárně pro rodiče, zůstává Shit Happens – Rodičovské trable hrou, která dokáže rozesmát a nabídnout vítanou úlevu od každodenního stresu. Ať už se hráči chtějí ponořit do absurdity rodičovských problémů, nebo si jen užít společný čas s přáteli a rodinou, tato hra má schopnost vytvořit nezapomenutelné okamžiky plné smíchu a vzájemného porozumění.

Shit Happens – Rodičovské trable získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Asmode.

Hru můžete zakoupit přímo zde.