Settlers: Zrod Impéria
Vybuduje si vlastní civilizaci
Máte rádi počátky civilizací, budování, osidlování nových míst, sběr surovin a dobývání nepřátelských území? Líbila se vám počítačová hra Settlers? Pak byste určitě měli zkusit její převedení do deskové hry. Jestli hra je nebo není pro vás vám napoví následující recenze.
Hra Settlers: Zrod Impéria (v originále Imperial Settlers) byla vydána již v roce 2014, od té doby vyšlo také mnoho rozšíření, která přidávají do hry dodatečný obsah v podobě tematických doplňků nebo nových frakcí. Autorem hry je Ignacy Trzewitczech – polský herní designer, který vytvořil také další známé hry, například Stronghold nebo Robinson Crusoe. Jedná se o karetní hru pro 1-4 hráče, kterou byste měli odehrát v čase 45-90 minut. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že avizovaná délka hry relativně odpovídá, časové rozmezí je ovlivněno počtem hráčů. Hru zvládnou děti od 10 let a pokud alespoň jeden hráč umí pravidla – hra je relativně jazykově nezávislá. Na kartách se objevuje minimum textu, efekt snadno pochopíte díky zobrazeným přehledným symbolům.
Cíl hry
Během pěti kol musíte nasbírat co nejvíce vítězných bodů. Body získáváte díky efektům karet (každá karta ve hře je určitá lokace/budova s různými schopnostmi) a za postavené budovy na konci hry (obvykle 1-2 body za budovu).
Počátek hry
Na začátku hry si hráči vyberou/vylosují jednu z frakcí – v základní hře jsou na výběr 4 frakce (Barbaři, Římané, Japonci a Egypťané). Musím pochválit určitou asymetrii v těchto národech. Každý národ se specializuje trochu na něco jiného, má svůj frakční balíček karet, které národ odlišují od ostatních. Díky tomu se navyšuje znovuhratelnost hry, kdy máte chuť si vyzkoušet různé národy a odlišné strategie. Každý hráč dostane desku frakce, která zobrazuje speciální schopnost národa a příjem surovin, které hráč dostane na začátku každého kola. Hráči také kolem této desky staví své budovy. Dále obdrží hráči do startu karty obecných budov (ze společného balíku) a frakční karty. Všichni hráči umístí svou značku na počitadle bodů, dále se umístí značka na počitadlo kol, určí se začínající hráč a může se začít!
Průběh hry
Každé kolo se skládá ze 4 fází. V první fázi si nadraftujete proti ostatním hráčům 2 karty z balíčku obecných (nefračních) karet a líznete jednu kartu ze svého frakčního balíčku. V druhé fázi nastřádáte suroviny – ze své startovní karty (každý národ má jiné), ze svých produkčních lokací a ze smluv (vysvětlím níže). Ve třetí fázi hrajete dokola se soupeři jednotlivé akce – každý zahraje jednu akci, dokud nepasují všichni hráči. V poslední fázi zahodí všichni hráči veškeré nepoužité suroviny, posunou žeton začínajícího hráče a hrají další kolo.
Jako akce můžete za suroviny stavět budovy – budovy z obecného balíčku mají hráči společné a vyžadují pouze suroviny. Budovy z frakčního balíčku má každý hráč svoje a obvykle vyžadují při stavbě zahodit nějakou již postavenou obecnou budovu (upgrade). Oproti obecným budovám mají lokace z frakčního balíčku výhodu, že se obvykle nedají bořit a dají se použít jako smlouvy – karta se otočí a zastrčí pod startovní desku, čímž navyšuje příjem surovin pro každé kolo. Uzavření takové smlouvy je další možnou akcí, kterou mají hráči k dispozici. Dále je možné bořit za pomoci mečů (jedna ze surovin) své budovy z ruky (je na nich vypsaný bonus, který obdržíte za zboření) nebo obecné budovy soupeřů (rovněž za bonus). Budovy si lze chránit štíty (surovina), čímž musí útočící hráč zaplatit za útok více mečů. Předposlední možností je aktivace schopnosti některé z vámi postavených lokací a poslední možnou akcí je výměna dvou osadníků (surovina) za jakoukoli jinou surovinu nebo líznutí karty.
Budovy (kromě toho že se dělí na obecné a frakční) mají ještě jeden ze 3 podtypů. Produkční budovy zvyšují příjem surovin. Budovy vlastností přidávají hráčům nějaký pasivní efekt (například dají odměny pokaždé, když postavím určitý typ budovy). Budovy akcí dávají hráčům možnost dělat nové akce (například zaplať osadníka, dostaneš kameny).
Jak se nám to vlastně hraje?
Přistoupím-li k vlastnímu subjektivnímu hodnocení, s hrou je to tak trochu nahoru a dolů. Hra vypadá graficky nádherně. Ilustrátorovi se podařilo vystihnout „settlerský roztomilý feeling“ – obrázky ve hře opravdu vzhledově připomínají počítačovou hru. Začnete hrát a zpočátku se radujete z každého vypěstovaného jablíčka, každé nové lokace, co vám trochu navýší příjem, sledujete soupeře, jak za Egypťany staví pyramidy, zatímco se sami za frakci barbarů radujete z obětního oltáře. Vše je hezké, přehledné a za pár minut máte odehrané první kolo hry. Hra se tváří, že ji budete mít za 20 minut dohranou. Ale omyl – každé kolo se díky postaveným lokacím zvýší příjem všech surovin a vy v každém kole zvládnete postavit mnohem víc budov a udělat více akcí než v předchozím kole. Kolem 3-4. kola se hra začne stávat strašlivě nepřehlednou. Na začátku kola dostanete hromadu surovin a máte nepřeberné množství možností co můžete všechno udělat. Poměrně obtížně se snažíte udržet přehled, co všechno dovedou vaše budovy a je téměř nemožné sledovat úplně všechno, co dělají soupeři, obzvláště pokud hrajete ve větším množství hráčů. Může se stát, že pak soupeřům prostě věříte, že dělají vše správně, protože je obtížné je sledovat a kontrolovat. Další nedostatek hry se vyjeví ve chvíli, kdy je některý z hráčů pozadu. Hráč, kterému se daří méně, vygeneruje méně surovin a následně má méně možností dělat akce a pasuje brzy. Ostatní hráči ale mohou ještě poměrně dlouho hrát, a tak na ně může tento hráč bez jakékoli aktivity čekat několik minut, než dohrají kolo. Zábava to pro něj rozhodně není a co je ještě horší – rozdíl mezi ním a ostatními hráči se takto ještě prohlubuje.
Obecně mám ze hry pocit, že se dělí do dvou fází – v první se snažíte nastartovat ekonomiku své civilizace, přepočítáváte každou surovinu, zvažujete která budova bude nejvíc výhodná na postavení a kterou zbořit soupeři. Tato část hry mi přijde mnohem zábavnější. Jakmile vybudujete ekonomiku, snažíte se ohromné množství surovin přetvořit na vítězné body. Hra se pak strašlivě prodlužuje – zatímco první 1-2 kola hry trvaly kolem pěti minut, poslední kola mohou trvat dlouhé desítky minut – obzvlášť pokud hrajete s rozvážnějšími hráči. Dynamika, tempo a zábavnost hry se pak trochu vytrácí.
Vše je otázkou přístupu
Pokud ke hře přistupujete jako k rodinné hře a chcete si ji prstě zahrát na pohodu, určitě se bude moc líbit. Pokud ale hrajete se skupinou šachových mistrů kompetitivní souboj a nad každým tahem potřebujete déle přemýšlet, hra vás tolik neodmění a sáhnul bych zřejmě po jiné alternativě.
Settlers: Zrod Impéria získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti REXhry.
