Savana
Půtky afrických království o znovuvytvoření bájné říše
Africká savana.
Rozsáhlé území dříve mocné Kitarské říše. Dnes však země nikoho, na které si dělá nárok několik drobounkých království. Vládce každého z nich sní o obnovení historické Kitary pod svým kralováním. Ale zatím žádný z nich nemá dost sil na rozhodující útok na své sousedy. A tak se střetávají v bezvýznamných půtkách a snaží se protivníky vytlačit pryč ze země. Sotva však zaženou nepřítele na jedné straně, na jiném místě, z jiné strany, zabere toto území někdo jiný…
… Kam oko dohlédne, rozprostírají se žlutozelené travnaté pláně s roztroušenými nízkými stromky. V mělkých údolích savana přechází do písečného okraje koryta skoro vyschlých říček. U zbytků mokřin hasí žízeň zebry, žirafy, antilopy, pakoni. V dáli ční zalesněná pohoří. Vzduch se tetelí horkem. Na obloze bez mráčku vládne rozpálené slunce. Vše působí ospale a klidně.
Něco se však děje. Zvířata u řeky přestávají pít, pozvedají hlavy a zneklidněně pofrkávají. Aby ne. Podél toku přibíhá zchvácený mladý bojovník pomalovaný červenou hlinkou. Jeho skoro nahé tělo se leskne potem. Vytrvale běží i v tomto vysilujícím vedru. Oštěp i štít drží volně při těle. Občas se při běhu ohlédne za sebe na pahorek trůnící v dáli za ním. Zvěř na břehu v panice utíká skrýt se do bezpečí vysoké suché trávy. Další ohlédnutí. Výkřik a zrychlení. Na obzoru u pahorku se objevují dvě postavy. Jednou z nich je obyčejný bojovník. Úplně stejný jako náš prchající, až na válečné zbarvení, které v jeho případě tvoří zelené symboly na jeho těle. Zato za ním se vynořuje jezdec na obrovitém nosorožci – šampion království. Jezdec pozvedne svůj oštěp a mrskne jej za utíkajícím červeným bojovníkem se vzteklým výkřikem: „Ještě jednou se tu ukaž a poženeme tě jako zvěř mnohem dál než dnes!“ Pak vítězoslavně, i se svým opěšalým druhem, zamíří k řece uhasit žízeň. Není jim však přáno napít se.
Obrovitý nosorožec náhle zavětří a prudce se otočí. Šampion se vztyčí a pohlédne zpět k místu, odkud přišli. Dolů sbíhají dva další bojovníci z jeho družiny, které zanechali po cestě na stráži. A z pravé strany přichází další bojovník s podivným tvorem. Spodní část těla má zvířecí, snad gepardí, horní je ovšem lidská. Šaman, hledač ruin prastarých památných chrámů. „Co se stalo?“ otáže se mocný šampion příchozích. „Vyhnali nás modře pomalovaní bojovníci v čele s obrovitým buvolem,“ odpověděl šaman, prudce oddechujíce. Na obzoru se náhle objevily čtyři modře pomalované postavy a pohlédly do údolí. Bojovníci obhlédli terén a poté obloukem zamířili po horizontu dále k severu, kam před chvílí prchal osamocený rudý bojovník.
Šampion na nosorožci opět promluvil nepřestávaje sledovat procházející nepřátele. „Odpočiňte si a napijte se. Sem nepřijdou. Je nás víc. Až na nás přijde řada, poženeme je sviňským krokem zpátky, odkud přišli!“
Historická fakta
Na stůl se mi dostala nová desková hra s názvem Savana.
Jedná se o dílo Erice B. Vogela, jemuž s grafikou a ilustracemi pomohl známý ilustrátor Miguel Coimbra (7 Divů světa, Cyclades, Pustina, Fuji Koro, Deep Blue, Stezky slávy, Malá velká dobrodružství a zombie, Když sním, či Zombicide). Původní vydání hry s názvem Kitara vyšlo z dílny vydavatelství Iello, a protože se deskovka moc zalíbila lidem v českém vydavatelství BoardBros, máme i českou variantu této hry.
V africké savaně budou o znovusjednocení Kitarské říše usilovat dva až čtyři vůdcové malých království, kteří dosáhli alespoň desíti let. Souboj o moc jim zabere podle jejich počtu čtyřicet až šedesát minut.
Savana využívá mechaniky přesunů jednotek mezi územími, kontroly území, územní převahy a výběru z karet akcí.
Průzkum území
Savana má překrásnou a lákavou krabici. Je na ní vyobrazen souboj obrovského lva, na němž jede bojovník třímající oštěp, a gigantického buvola, na němž trůní válečník s napjatým lukem. Oba jsou vyvedeni v parciálním laku, takže se nádherně lesknou. V pozadí tohoto souboje je vyobrazena pláň s mnoha válečníky, za nimiž se zvedají zalesněné kopce s tajemnými rozvalinami. Tomu všemu vévodí obrovské žluté slunce. Převažující barvou obrazu je oranžová, žlutá a hnědá, takže máte pocit, že uchopením krabice si spálíte prsty. Nebojte, nespálíte se, hra je báječná. Na jednom boku krabice je také vyobrazena válečnice s tradičním africkým štítem a oštěpem. Je zajímavé, že autoři zvolili ženu válečnici.
Stejně jako na mě, působila krabice i na mé děti, takže se hned vrhly na rozbalování hry. Uvnitř krabice jsme nalezli sešit pravidel a jednoduchou desku území pro dva hráče. Následoval složený oboustranný herní plán pro tři a čtyři hráče, kartonové desky s žetony na vyplokání, karty království pro každého hráče, plátěný žlutý sáček pro uschování žetonů války, dva balíčky karet království. Modrý – jednodušší, a červený – složitější. Nejvíc obdivu si vysloužily dřevěné figurky pro hráče. Ve čtyřech barvách – žluté, modré, zelené a červené je zde k dispozici vždy deset bojovníků, pět šamanů a tři šampioni. Pro každého hráče je v jeho barvě ještě dřevěný žeton pohybu a bodovací žeton blahobytu.
Intermezzo I:
Savana je působivě krásná hra. Ať se podívám na jakýkoli herní prvek, líbí se mi. Začnu herním plánem. Je to kreslený pohled z hora na africkou krajinu. Ale není rozlišená jen barevně. Můžete rozeznat zvlnění terénu a také zvěř pobíhající po krajině. Anebo listy království. Je to vlastně taková nápovědní karta s krásnou ilustraci zvířecího šampiona, podbarvená hráčovou barvou. A až nyní při psaní jsem si všiml zadní strany této karty. Myslel jsem, že je jen barevná, ale dnes jsem objevil i vykreslenou siluetu hlavy šampionova zvířete – buvola, lva, kance a nosorožce. Opravdu nádherný doplněk. Krásně vypadají i karty království. Na rubu mají vyobrazený tradiční africký štít, na líci je pak tabulka s akcemi. Ale i tato tabulka je podložena pěknou, tematickou ilustrací.
Kapitolou samou pro sebe jsou pak dřevěné herní prvky. I obyčejné žetony pohybu a blahobytu mají krásné prořezy a co teprve figurky bojovníků. Zvláštně tvarovaní šamani připomínající každému hráči něco jiného a krásné figurky šampionů jedoucích na kancích, to vše je chloubou Savany. A co teprve bonus pro předobjednávky a první nakupující v podobě speciálních zvířat šampionů podle barvy. Kromě kanců pak na plánu můžete vidět i krásné nosorožce, buvoly a lvy.
Co jsem ještě vůbec nezmínil je praktická plastová vložka v krabici, do které se všechny herní prvky můžou krásně roztřídit.
Savana se nám doma prostě moc líbila a před první hrou jsme se dlouho kochali jejím vzhledem.
Příprava na boj
Každou deskovou hru je třeba pěkně připravit. Občas je příprava rychlá a snadná, jindy zdlouhavá a obtížná. A jak na tom je Savana? Přikláním se spíše k první variantě.
Nejprve je třeba vybrat správný herní plán podle počtu hráčů. Dva hráči mají samostatnou desku, pro tři či čtyři hráče se musí zvolit správná strana rozkládacího plánu. Naštěstí jsou plány rozlišeny symboly dvou, tří či čtyř panáčků v rohu desky. Hráč, který naposledy viděl africké zvíře, se stane začínajícím hráčem a dostane žeton náčelníka (u nás byl problém začínajícího hráče zvolit, protože jsme si nikdo nemohli vzpomenout, kdy jsme viděli nějaké africké zvíře). Každý hráč si pak vybere barvu a vezme si před sebe list království a všechny ty krásné dřevěné komponenty – bojovníky, šamany, šampiony, žetony blahobytu a pohybu. Žeton blahobytu si hráči umístí na počítadlo bodů, které je po obvodu herního plánu. Na herní plán pak hráči umístí tři své válečníky do jednotlivých startovacích území. Vlevo vedle listu království si každý hráč vyloží první počáteční kartu království. Pak se hráči musí domluvit, který z balíčků karet království použijí. Modrý balíček je jednodušší, červený je určený pro zkušenější hráče. Vybraný balíček se roztřídí podle čísel věku od jedné do pěti, každá hromádka čísel se samostatně zamíchá a balíček se pak znovu seskládá podle hodnot. Pětka bude naspod, jednička úplně nahoře. Následně se vedle balíčku vyloží šest karet království jako nabídka. Posledním úkonem je vložení žetonů války do plátěného pytlíku a položení pytlíku poblíž herního plánu.
Intermezzo II:
Příprava Savany je rychlá a nenáročná. Při prvních hrách jsem se pěkně držel postupu v pravidlech, později jsem již hru připravoval bez problémů automaticky. Jedna věc mě však při pročítání přípravy zarazila. Proč si hráči umísťují své válečníky na startovací území postupně po směru hodinových ručiček? Vždyť je úplně jedno, kdo kde začíná. Já to nepochopil a válečníky jsme si umisťovali všichni naráz na nejbližší startovací políčko. Pokud toto pravidlo má nějaký hlubší smysl, já ho neodhalil a budu rád, když mi ho někdo vyzradí.
Listina pravidel boje:
Při listování pravidly jsem si znovu uvědomil, jak vymazlená Savana je. Pravidla jsou lehká, smysluplně a přehledně napsaná, plná názorných obrázků a popisků. Byla radost se hru učit. Již při psaní představení této hry jsem nabyl přesvědčení, že Savana je další skvělou volbou pro začínající hráče. Po přečtení pravidel to mohu potvrdit. Myslím, že nikdo nebude mít s pravidly žádný problém. Jednou věcí jsou pravidla, druhou je samotné hraní. Myslím, že je na čase vysvětlit si samotné hraní.
Jdeme se přetlačovat
Savana se hraje na několik kol. Ve chvíli, kdy je odhalena první karta pátého věku, dohraje se aktuální kolo a následně se zahraje ještě jedno poslední kolo hry. V každém kole odehraje každý z hráčů postupně jeden svůj tah. Tah se skládá z pěti fází. Abych mohl celou hru jednoduše vysvětlit, musíme si nejdříve prohlédnout karty království a jejich symboly.
Symboly na kartách jsou zakresleny v pěti řádcích. Na prvním řádku jsou symboly karet. Jejich počet udává, z kolika vyložených karet si hráč vybírá novou kartu království. Na druhém řádku jsou symboly bojovníků, šamanů a šampionů. Počet těchto symbolů značí, kolik nových figurek si hráč může naverbovat na plán. Třetí řádek představuje pohyb. Počet symbolů šipek představuje počet pohybových akcí hráče. Na čtvrtém řádku jsou symboly bodů blahobytu. Jejich počet určuje, kolik hráč dostane vítězných bodů v každém kole. A v posledním, pátém řádku jsou symboly klasu. Tyto karty není třeba krmit. Nachází se pouze v červeném balíčku. Tak a nyní se pojďme konečně podívat na jednotlivé fáze tahu hráče.
Hráč postupně provede výběr nové karty království, naverbování nových bojovníků, vykoná pohyby svými jednotkami, připočítá si nové vítězné body a vyhodnotí správu svého království.
Při výběru nové karty si hráč vybírá z tolika vyložených karet v nabídce, kolik má symbolů karet na svých kartách království. Pokud má symboly dva, vybírá si z dvou nejbližších karet u balíčku, pokud má třeba pět, má na výběr z pěti karet nejblíže balíčku. Vybranou kartu si pak vyloží napravo vedle své poslední karty království vedle listu království.
Pak provede druhou akci, kterou je verbování. Podívá se na druhý řádek právě přidané karty království a podle vyobrazených symbolů si může přidat na herní plán nové bojovníky. Přiřadit je musí na území, kde již nějaké bojovníky má.
Třetí akcí je pohyb. Každý symbol na kartách umožní hráči jednu pohybovou akci, přičemž je jedno, zda se hýbe skupina bojovníků, nebo jen osamocený individualista. Při pohybu jednotkami lze vstoupit i na území, kde se nachází válečníci jiného hráče, ale pouze v případě, že hráč na takové území pošle více válečníků, než zde má protivník. Ve hře se tato situace nazývá útok a hráč s přesilou automaticky vítězí. Pokud je součástí útoku i hráčův šampion, vylosuje si hráč jako bonus jeden žeton války z pytlíku, podívá se na jeho hodnotu a tajně si jej položí vedle listu království. Bojovníci protihráče po prohraném boji ustoupí na nejbližší území obsazené svými jednotkami. Hráč na tahu pak po útoku může pokračovat ve svých dalších pohybových akcích.
Intermezzo III:
Právě tato přetlačovaná o herní území je alfou a omegou hry. Figurky se přelévají z jednoho území na druhé, vytlačují své soupeře před sebou a v ideálním případě, kdy útok vede jeden ze šampionů, losují žetony války z pytlíku. Vtip je v tom, že aby měl hráč dobyté území pod kontrolou, musí zde zanechat alespoň jednu figurku. Takže zatímco útočník vytlačuje obránce a postupně slábne, obránce naopak ustupuje na pozice obsazené svými bojovníky a postupem času sílí. Při troše uvažování tak dokáže šikovný hráč pěkně ztížit útočníkův postup terénem. Při těchto bojích jsem také ocenil malou velikost figurek. Často se nám na plánu přelévaly obrovské skupiny, které se tak tak vešly na území, jež dobývaly. Také jsme postupně upustili od stavění figurek. Při přesunech padaly a bylo zbytečné nestále je zvedat. Plán tak vypadal spíše jako bojiště žížal, kde se jednotky plazily vpřed.
Na začátku hry docela těžce rozhoduje náhoda. Z malého výběru karet si při trošce štěstí naberete šamany či šampiony a můžete hned bodovat, ale občas jsem dostal takovou kombinaci výběru, kdy jsem nebyl schopen žádné body získat, a ostatní mi v bodování utekli. Toto se stalo u modrého balíčku karet.
Hra ve dvou vypadala docela srandovně. Hráč na tahu vytlačil soupeře, započítal body, aby vzápětí při soupeřově tahu skoro o všechny pozice přišel, neboť protivník chtěl samozřejmě také maximalizovat svůj zisk vítězných bodů. Ve třech hráčích byla již situace zábavnější. Ve čtyřech to bylo ještě lepší, nicméně se již docela dlouho čekalo na svůj tah, protože každému z nás docela trvalo, než si rozmyslel správný postup jednotek. A při tom všem víření na plánu ani nejde plánovat o tah dopředu.
A co se děje po přetlačované?
Po dokončení pohybových akcí si hráč může obodovat svůj tah. Ve čtvrtém řádku na kartách království jsou zakreslené symboly blahobytu. Za každý takový symbol si hráč započítá jeden bod. Další body získá hráč za své šamany umístěné na zalesněných územích s rozvalinami chrámů. Za každé takové území jsou to dva body. No a nakonec se hráč podívá na své žetony války získané při útočných akcích vedených šampiony a vybere si z nich ten nejhodnotnější, který si umístí tajně na list království. Ostatní žetony války vrátí do pytlíku.
Intermezzo IV:
To, že hráč nezapočítává body za žetony války v průběhu hry, ale schovává je před ostatními je skvělý nápad. Nikdo u stolu si nemůže být jistý, kolik skrytých bodů mají ostatní hráči a díky tomu je Savana až do svého konce napínavá. Nejsou zde předem poražení, ani jasní vítězové. Každý jen počítá, přemýšlí, kouše si nehty, ale jistotu, jak na tom vlastně je nemá.
Poslední akcí tahu hráče je správa království. Každá karta království vyložená u listu království představuje obyvatele, které je potřeba nakrmit. Každé žluté území savany, jež má hráč ve své moci, dokáže nasytit právě obyvatele jedné karty. Pokud hráč v průběhu svého tahu nedokáže obsadit dostatek savan, musí za každé chybějící území odhodit jednu svou kartu království. S odhozenou kartou však království opustí i na ní vyobrazení bojovníci, šamani a šampioni.
Tím tah jednoho hráče končí a začíná tah dalšího hráče na řadě.
Jakmile je v průběhu fáze výběru karet odhalena první karta pátého věku, dohraje se aktuální kolo a následně si každý hráč zahraje ještě závěrečné kolo hry. Potom každý odhalí získané žetony války a připočte si za ně body blahobytu. Poslední dva body hráč ještě získá za každou kartu království, která mu zůstala na konci hry. No a samozřejmě hráč s nejvíce vítěznými body blahobytu vyhrál hru.
Intermezzo V:
Savana je podle mě fajn hra. Nejvíc se mi líbila ve třech hráčích, nebylo to takové to vytlačování já tebe, ty mě, z boje ve dvou. A také netrvalo tak dlouho dostat se na řadu jako při hře ve čtyřech. Zároveň se dalo rozumným pohybem a ustupováním i docela dost vymyslet. Neznamená to, že ve čtyřech byla hra špatná, to vůbec ne, Savana i ve čtyřech fungovala pěkně díky různým hracím plánům pro různé počty hráčů, jen je potřeba počítat s delšími prostoji. Zároveň mě více bavila hra s červeným balíčkem. Mám z něj pocit, že akce na něm jsou lépe vyvážené. Některé karty se zde uživí samy, a tím pádem není třeba tolik se rozlézat po savaně, a naopak se lze více soustředit na boje v lesích, kde se dá sesbírat spousta bodů.
Savana je hrou, která využívá mechaniky kontroly území. To ano, ale ve svém tahu chci maximalizovat své zisky a snažím se rozlézt po co největším prostoru i za cenu oslabení svého vlivu na jednotlivých územích. To při hrách na kontrolu území normálně nedělám a pár her mi trvalo přeorientovat svůj styl hraní ze „zabetonovaných“ pozic na pozice „hurá na tebe, vůbec mi nevadí, že o území hned zase přijdu.“
Savana je také mírná v trestání hráčů. „Nemáš jídlo? Nevadí, zahoď jednu kartu a hraj dál, jako by se nechumelilo.“ Některé karty hráč s klidným srdcem ke konci hry zahodí. Nebo: „Tvá armáda byla poražena? Nevadí, nic neztratíš, prostě ustup k jiným svým jednotkám.“ Možná to vyznívá, že hru kritizuji, ale tak to vůbec nemyslím. Savana totiž cílí, podobně jako Naše osada, na hráče začátečníky, kteří si chtějí vyzkoušet tuto mechaniku ve hře. Tito hráči by asi nebyli příliš nadšení hrou, při které by je zkušenější kamarádi chladnokrevně vypráskali z mapy, či je nechali paběrkovat někde na okraji. Herní systém přetlačování jednotlivých skupinek válečníků a neustálé změny majitelů území se mi také tematicky moc líbí. Úplně vidím, jak jednotlivá království podnikají výpady na cizí území, aby následně prchaly zpět před nově zformovanou domobranou. Ostatně v úvodním příběhu jsem to myslím vyjádřil docela přesně.
Savana je kontaktní hra, a proto bych se držel doporučeného věku, menší děti by nemusely unést neustálé vytlačování svých vojáčků a asi by došlo i na slzičky. Já to doma s dětmi raději ani nezkoušel. Když tak o tom přemýšlím, klidně bych věk ještě posunul na dvanáct, ale to záleží na povaze vašich dětí.
Získané trofeje
Savana má nádherné grafické zpracování, zejména dřevěné prvky vypadají nádherně. Proto si hra bezpochyby zaslouží OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: UMĚLECKÉ DÍLO.
Zároveň má hra přehledná a jednoduchá pravidla a není těžké ji odehrát. Proto mohu Savanu doporučit začátečníkům a udělit jí OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: VSTUPNÍ HRA.
V Savaně nemají hráči ani chvíli klid. Nikdo nemá jistotu, že získané území udrží, neboť se síla jednotek neustále přelévá. Z tohoto důvodu uděluji hře OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: ŽÁDNÝ MULTIPLAYER SOLITÉR.
Savana má také pěkně zpracovanou plastovou vložku do krabice, kde všechny komponenty krásně drží na svém místě. Proto uděluji hře také OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: DOKONALÝ INSERT.
Nakonec zmíním pro mě největší výhodu hry. Pohyb po mapě, přelévání vlivu a vlastně i živení svých jednotek na mě spolu s příběhem o starém africkém království působí naprosto sladěně a téma ze hry krásně cítím. Proto uděluji Savaně i OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: PROPOJENÍ TÉMATU A MECHANISMŮ.
Zpěvy bardů o hrdinských činech
Na závěr si dovolím přidat pár poznámek účastníků testovacích partií.
„Můžete mi někdo vysvětlit, proč mám v africké hře figurky lachtanů?“
„A jo, já myslel, že to někdo sedí na trůnu… nebo na záchodě…?“
Dřevěné figurky šamanů vzbuzovaly v kamarádech nejrůznější představy.
„Tak teď se pohnu sem a nechám tam figurku.“ „Hmm, já ustoupím semhle.“ „Dobře, tak to já zaútočím tady a zase tě zaženu.“ „OK, jdu sem k ostatním.“ „No a teď ti zaženu celou tu sebranku do lesa.“ „Nemůžeš, máme stejně figurek.“ „Do prčic, tos nemohl ustupovat trochu hloupěji?“
Občas nám dalo plánování útoků na jednotlivé pozice docela zabrat.
„Náhodou, já si myslím, že je to docela dobrá hra, podívejte se, kolik už mám území.“ „Nechval dne před večerem. Pár útoků a jsi zase holá řiť.“
Odhalení kruté reality Savany při naší první hře.
„Jak to, že nám tak bodově utíkáš, to snad není možné!“ „No vzal jsem si na začátku kartu se šampionem a kartu se šamanem. Ty nic takového nemáš, tak se nediv, že nemáš žádné body.“
Výběr karet byl hlavně z počátku hraní docela náhodný, takže někdo měl docela problém, získat ve svém tahu vůbec nějaké bodíky.
Savana získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti BoardBros.
One Reply to “Savana”