Santa Monica

Na pláže, pojďme na pláže, tam se všechno ukáže!

Milý čtenáři, aniž bych tě chtěl nějak generalizovat či házet do jednoho pytle, soudím, že když přejdeš zrakem svoji sbírku deskových her, většina z nich bude mít nějaké klasické téma: fantasy, sci-fi, antika, středověk… Ani v případě mé vlastní sbírky to není jinak, přesto však (či spíše právě proto) vždy s nadšením vítám každou hru, která se nebojí vykročit z řad tematického konformismu a nabídnout hráčům něco nového a neotřelého.

Takovou hrou je bezesporu i Santa Monica, která se točí kolem písečných pláží, dek a slunečníků, lehátek, opalovacích krémů, prken a pořádných vln, ale i rychlého občerstvení, suvenýrů, prodejců slunečních brýlí a nevkusných triček až po přecpaná parkoviště a koše přetékající odpadky. Zkrátka se ponoříme nikoliv do moře, leč do tajů plážové turistiky, a to pod dohledem plavčíka (tj. autora hry) Joshe Wooda.

Jeho jméno vám patrně příliš neřekne, vězte však, že podílel na vývoji her Ecos a Městečka na dlani a sám je plnohodnotným autorem jednoduché příjemné karetní hry Kočičí klub, o jejíž popularitě svědčí mimo jiné skutečnost, že se před nedávnou dobou dočkala rozšíření v češtině. Titul Santa Monica není v našich končinách příliš známý, jinak je tomu ovšem ve světě, kde si odnesl krásnou stříbrnou medaili v kategorii „Lehká hra roku“ (Light Game of the Year) ankety Golden Geek Awards 2020. Je-li takové ocenění na místě, se pokusíme zjistit v následujících písčitých řádcích omývaných příboji vln.

California dreaming aneb herní komponenty

Pohodlně jsme se usadili ve stínu slunečníku, usrkáváme banánové daiquiri a otevíráme krabici se hrou. Navzdory její velikosti, která by pohodlně stačila poloviční nebo dokonce třetinová, v ní nenajdeme kdovíjakou záplavu herních komponentů: jádro hry tvoří 82 karet perfektně ilustrovaných v pastelových tónech, z toho 4 karty přehledové. Na kartách velmi oceňuji nejen líbivý vzhled, množství detailů a barevnou paletu, ale i perfektní ztvárnění specifické kalifornské plážové estetiky: od luxusních rezidencí, přes komerční zóny (s mnohdy velmi vtipnými názvy vycházejících ze slovních hříček, z nichž jedna – „If fishes were dishes“ – je dokonce referencí na starší deskovou hru „If fishes were wishes“) až po prázdná poklidná zákoutí a místa oku nelahodící: vybydlený dům, přecpané parkoviště, mýval hodující na odpadcích přetékajících z přeplněného koše. I to dotváří realistickým způsobem atmosféru (všechno není krásné a sluncem zalité) a jsem rád, že nad tím autoři nezavřeli oči. Celkově ilustrace karet hodnotím velmi kladně, vyložené karty vedle sebe vypadají přímo skvěle a Santa Monicu řadím mezi jednu z nejlépe vypadajících her, která mně v posledním půlroce doplula na recenzentský stůl.

Dále je zde 6 počátečních destiček, 4 oboustranné destičky akcí a 3 destičky závěrečného bodování. Příjemně překvapily dřevěné figurky (celkem 69 ks.), které na rozdíl od klasických anonymních „meeplů“ mají poněkud realističtější proporce a dokonce potisky fotoaparátů (figurky turistů) a slunečních brýlí (figurky místních rezidentů), což opět perfektně dokresluje téma a atmosféru. Totéž platí o růžovém dřevěném food trucku (dodávky s rychlým občerstvením), u kterého téměř slyšíte povědomou melodii Family Frostu „okradeeem vás o prachyyyyy“.

Zvláštní komponentou jsou tzv. písečné dolary, herní platidlo, které je představováno 25 dřevěnými dílky s obrázkem odkazujícím ke kresbám do písku (sympatické je, že k písečným dolarům ještě náleží 4 malé kartonové destičky násobící jejich hodnotu pro případ, že by začal docházet společný bank díky „syslícím“ hráčům). Peloton komponentů pak uzavírá 28 kartonových žetonů stop v písku, kartonový racek označující začínajícího hráče a záznamový blok na vítězné body (který naštěstí jde proti nešvaru různých Divukrajů a dalších nových her, kde je bodovací bloček bezmála považován za prémiovou komponentu určenou pouze „backerům“ na Kickstarteru). Poslední dosud nezmíněnou komponentou jsou pravidla, kterým tradičně ponechám samostatnou kapitolu.

Nice and easy aneb pravidla

Na začátek je třeba uvést, že Santa Monica v době psaní recenze nebyla lokalizována a pokud je mi známo, ani o českém vydání žádný tuzemský distributor zatím neuvažuje; k dispozici není t.č. ani komunitní překlad na Zatrolených hrách (pokud by někdo měl o komunitní překlad zájem, stačí se řídit pokyny zde). Samotná pravidla zabírají 12 stránek velkého čtvercového formátu (29 * 29), pokud bychom však odmysleli velké množství obrázků a prázdného místa, dostali bychom se odhadem někam ke 4-5 listům formátu A4. Hra je sice o něco málo náročnější než v úvodu zmíněný Kočičí klub, přesto však jde o titul velmi jednoduchý a pokud vládnete angličtinou aspoň průměrně, studium pravidel vám nezabere více než 30-45 minut. Já to zvládl zhruba za necelých 20. Snadnému porozumění napomáhá dobré strukturování, množství doprovodných obrázků a v neposlední řadě čistá a intuitivní infografika. V textu sice na několika málo místech zařádil šotek a kvalitnější proofreading by si hra zasloužila, nejde však o nic zásadního, co by nějakým způsobem komplikovalo pochopení pravidel a následné hraní.

Surfin‘ USA aneb hrajeme

Daiquiri jsme vypili, pravidla přečetli, nezbývá tedy než stoupnout na prkno a pořádně Santa Monicou zasurfovat. Jak už bylo řečeno v předchozí kapitole, nejde o nic složitého, tedy nečekejte žádné zabijácké vlny. Hlavním mechanismem hry je pořizování karet z nabídky a jejich následné vykládání do prostoru hráče (tj. „tableau-building“ mechanismus).

V nabídce jsou vždy dvě řady po čtyřech kartách s tím, že v základním režimu je možné vybírat karty pouze ze spodní řady (tj. jednu ze 4 karet). Po výběru karty ze spodní řady na její místo „připlave“ karta z horní řady, hráči tedy mají nejen přehled, jaké karty do hry přijdou, ale také mohou bránit zpřístupnění nějaké karty svým protihráčům.

Hráči si získané karty přikládají k základní destičce svého města („plážové ulice“). Karty zpravidla přinášejí nějaký bonus aktivující se při jejich vyložení a bodovací podmínku, která obvykle spočívá v řetězení určitých druhů staveb či míst nebo v sousedství s určitými kartami.

Zajímavé jsou bonusy při vyložení karty – někdy to může být zisk písečných dolarů, někdy zisk figurek, který je obvykle určen tematicky – turisticky atraktivní destinace přitáhne figurky turistů, lokální obchody pak místní rezidenty atp. Figurky je však třeba dopravit do tzv. „activity rings“, tj. lokalit, kde mohou turisté či „místňáci“ provozovat nějakou činnost – surfovat, hrát plážový volejbal, stavět hrady z písku, opalovat se, zkrátka to, co se u vody obvykle dělá. Umístění požadovaného počtu figurek do naznačeného kruhu pak přinese na konci hry určitý počet vítězných bodů (vtipně symbolizovaných ikonkou písečného hradu); naopak neumístěné figurky jsou při závěrečném bodování penalizovány. Tedy kromě toho, že hráč vykládá karty tak, aby se řetězily a vzájemně sousedily určité lokality, je třeba současně hlídat balanc příjmu figurek: může se stát, že jich bude příliš mnoho a hráč nebude mít potřebné množství „activity-ringů“ (a tedy v závěru hry ztratí body na neumístěné figurky) nebo se naopak při opačném extrému stane, že figurky chybí a hráč tak přichází o možnost dalšího zisku bodů za splněné aktivity.

To vše je zpestřeno možností použít jednu z destiček bonusových akcí (ve hře je jich celkově osm, každou partii se náhodně zvolí dvě z nich), což je sice zpoplatněno písečnou měnou, ale akce nabízí rozšířené možnosti v podobě zisku karty z jinak nedostupné horní řady nabídky, pohybu či odhození přebytečných figurek, či prohození již vyložených karet za účelem dosažení jejich potřebného zřetězení. Pod nabídkou karet se navíc pohubují figurky „food-trucku“ a jídlonosiče, které k vybraným kartám přidávají drobné bonusy v podobě finančního příjmu či extra pohybu libovolnou figurkou.

Na to, že jde o jednoduchoučkou hru, kde v každém tahu hráč získá a vyloží jednu kartu, nabízí až překvapivé množství možností a kombinací, které mají navíc různé váhy – před každou partií se totiž zvolí náhodně jedna ze tří možných destiček závěrečného bodování (což společně s různými bonusovými akcemi výrazně zvyšuje znovuhratelnost), které zásadním způsobem mění strategie vykládání a řetězení karet.

Hra končí po vyložení čtrnácté karty, což díky nekomplikovanému průběhu tahu znamená rychlou partii, kterou lze (ve dvou hráčích určitě) odehrát i do půl hodinky (oproti 45 minutám uváděným na krabici).

Good Vibrations aneb shrnutí a závěr

Příjemně osvěženi pobytem ve vodním živlu se vracíme slunit na lehátko, posloucháme šumění moře a ve vzpomínkách se vracíme k právě prožitému. Pokud bych měl Santa Monicu krátce charakterizovat, patrně bych sáhl po výrazech: originální (tématem), atraktivní (vizuálem), přístupná (pravidly), překvapující (hratelností) a příjemná (celkově). Jistě, najdou se se zde chybičky, postrádám třeba možnost nějakého odhazování karet z nabídky či možnost prolistování balíku, aby se snížil ne zcela zanedbatelný vliv náhody (přeci jen je to karetka); někdo zase může postrádat dnes tolik populární a žádanou sólovou variantu hry (na té se však v současné době pracuje a její hrubý koncept je k dispozici zde). Nejde však o nic zásadního.

Převládají tedy příjemné zážitky z hraní a ačkoliv nejsem nějak do hloubky seznámen s ostatními nominovanými hrami v kategorii Lehkých her v anketě Golden Geek Awards 2020, myslím, že Santa Monica si druhé místo zaslouží, už jen pro svůj neotřelý vzhled a téma a především pro netriviální hratelnost, která u lehkých her bývá spíše výjimečná. Uvidíme, jestli po Monice časem přeci jen „neskočí“ nějaký český distributor (v takovém případě by si hra jistě odnesla ocenění „Vstupní hra“), pokud však vládnete angličtinou aspoň průměrně, nemusíte se jazykové bariéry obávat (angličtinář ostatně stačí ve skupině pouze jeden, který přelouská jednoduchá pravidla, neb karty jsou vždy ve veřejné nabídce a prakticky bez textu).

A přestože se kvapem blíží léto a čas koupání a slunění i v našich zeměpisných podmínkách, můžete si jeho nástup ještě více uspíšit atmosférou příjemné nenáročné plážové hry. Moje doporučení má určitě.

Santa Monica získává od Říše her ocenění:

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: