Rudý úsvit
Dystopická budoucnost z knižní série Pierce Browna v karetní podobě
Rudý úsvit je nová hra ze studia Stonemaier Games od tvůrců Jameyho Stegmaiera, který stojí za hrou Scythe, a Alexandera Schmidta. Hra však Scythe připomíná jen pár drobnostmi, jinak se jedná o totálně odlišnou záležitost. Dostáváme se do dystopické budoucnosti vybudované knižní ságou stejného jména od mladého spisovatele Pierce Browna.
Příběh nás zavede do společnosti, která je rozdělená do 14ti barevně označených kast dle povolání postav. Lidstvo kolonizuje okolní planety a my se ocitáme na Marsu (proto je též titulní úsvit Rudý). Jednotlivé postavy jsou představovány kartami, těch je celkem 112 v 14 různých barvách. Ilustrace postav na kartách jsou vydařené, barevné a krásně doplňují dystopickou budoucnost společnosti. Karty jsou zároveň celkem přehledně strukturované, snad jen rozlišování barev společenských kast může občas být komplikovanější díky jejich počtu a občasným podobnostem. Na kartách však nechybí i slovní identifikace barvy postavy.
Dále ke hře patří herní plán se čtyřmi lokacemi pro karty, polem Institutu, stupnicí flotily a prostorem pro dobírací balíček a zásobu žetonů hélia. Hráči hrají za jednotlivé koleje (celkem 6), každá z nich má svou speciální schopnost, jež budete aktivovat v určitém momentě hry. Pro každou kolej je připraveno 10 žetonů vlivu a jeden žeton flotily. Nechybí ani bodovací arch, žeton začínajícího hráče, jeden (putovní) žeton nadvlády a kostka Povstání.
Vzhůru na Mars!
Hráči začínají s pěti kartami v ruce a ve svých tazích vykládají vždy jednu kartu na jednu ze čtyř lokací na herní desce, využívají schopností postav k ovlivňování nabídky karet, průběhu hry a škození soupeřům. Následně si hráč dobere kartu z nabídky a dle jejího původu získá nějaký bonus – postup na stupnici flotily, navýšení vlivu v Institutu, žeton hélia či žeton nadvlády. Zisk tohoto žetonu zároveň spouští schopnost koleje. Dobere-li si hráč z balíčku, hází si kostkou Povstání, jež rozhodne o variantě bonusu.
Pokud je hráč spokojen s obsahem své ruky, nebo si nedokáže vybrat z nabídky karet, může místo zahrání karty pouze přidat novou z balíčku na libovolnou lokaci a získat bonus zvolené lokace.
V průběhu partie se jedná o přetahovanou o ty nejlepší karty, pro každého účastníka však může jít o jiné karty dle jeho aktuální strategie. V ruce postupně budují komba, která budou přinášet co nejvíce bodů. Čím lépe dokáží hráči propojit své postavy do fungujícího komba, tím více se jim tato hra odmění. Občas bude velice náročné vybrat kartu k ponechání v ruce či “zbavení” se jejím zahráním. Vyloženou kartu občas lze získat zpět, často ji však protivníci ukořistí dříve či vyřadí úplně ze hry. Přece jen si nebudete chtít pomáhat, že?
Závěrečné hodnocení přináší nemálo počítání. Každá karta v ruce přináší sama o sobě body, další pak za kombinaci s jinými či za další drobnosti v partii. Samozřejmě do výsledného skóre promluví i další elementy hry – stav na poli Institutu, na stupnici flotily, počet žetonů hélia či žeton nadvlády. A jelikož se nejedná o deckbuilding, za více než 7 karet v ruce čeká hráče nemalý bodový postih za každou nadpočetní kartu. Cílem hry není sbírat, ale strategicky kombinovat, tvořit nejlepší týmy, prostě kvalita nad kvantitu.
Tull Au Toma
Jak už jsme si zvykli u Stonemaier Games, nechybí í varianta hry pro jednoho hráče. Opět je využit princip Automy autora Mortena Monrada Pedersena. Za použití souboru karet Tull Au Tomy můžete měřit své schopnosti s fiktivním a zautomatizovaným soupeřem, jenž bude odehrávat jednoduché tahy na základě balíčku speciálních karet.
Pro samotnou partii je využití Au Tomy jednoduché, ale hromadící se počet karet v soupeřově “ruce” může být poněkud deprimující. Chytrý je však způsob závěrečného hodnocení automatického protihráče, který vrátí hře rovnováhu. Navíc si jednotlivým trikem můžete upravit náročnost soupeřovy síly, a to i po odehrání partie, neboť šest odlišných úrovní obtížností vstupuje do hry až během počítání bodů v závěrečném hodnocení.
Verdikt
Autor hry, Jamey Stegmaier, se v pravidlech vyznává ze slabosti pro románovou předlohu a dlouhodobou snahu o zpracování příběhu do deskové hry. Zároveň se přiznává, že základem hry je princip hry Fantasy Realms (Tajuplné říše), jež byl rozšířen o specifika knižní předlohy a další mechanismy hry, jako jsou schopnosti postav při jejich vykládání. Narozdíl od Fantasy Realms je třeba více kombinovat postavy v ruce, vybírat nejen na základě bodových hodnot, ale i schopností jednotlivých karet.
Zásoba 112 karet, z nichž se do jedné partie nedostane často ani polovina z nich, znamená značnou znovuhratelnost a náročnost kombinačních dovedností hráčů. Zároveň přináší i element náhody, protože právě ta jedna potřebná karta vůbec nemusí přijít. Je tedy třeba flexibilně reagovat na průběh hry a měnící se nabídku karet a vytvářet komba z toho, co je aktuálně dostupné.
Jedná se o pěkně zpracovaný původní příběh s nenáročnými pravidly, do nichž dokážete rychle zasvětit nově příchozí, zároveň se však jedná o deskovku pro spíše náročnější hráče, kteří dokáží kombinovat a počítat a jež se nezaleknou sci-fi/dystopického prostředí. To je sice vedlejším faktorem samotné hry, pro průběh partie nemá takovou váhu, ale rozhodně je sympatické.
Rudý úsvit získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi.
