Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je Říše her

Prokletá stezka

Staneš se cestou, či cesta tebou?

Úvod

„Vyšlete své přívržence na legendami opředenou Prokletou stezku, aby sesbírali dostatek magické esence, která z vás učiní nejmocnějšího z dismancerů. Nebezpečná pouť vede skrze nepředstavitelná a dávno zapomenutá místa. Pečlivě vybírejte, které ze svých služebníků vyšlete, protože každý z nich je uzpůsobený jinému prostředí. Prokletá stezka se navíc rychle mění, takže pokud vaši stoupenci zůstanou pozadu, budou navždy ztraceni!“

Společnost Albi letos na jaře vydala po prvotině Divočina již druhou hru Michala Peichla, ve které budete představovat mágy pachtící se za prastarou magickou esencí, která z vás udělá toho nejmocnějšího mága ze všech. Jedná se o karetní hru malého, byť nekapesního formátu, přinášející vedle základních pravidel i několik variací a modulů pro zpestření..

počátek Prokleté stezky včetně ještě neochočených tvorů umístěných dle požadavku druhé a třetí lokace

Seznámení s hrou

V krabičce naleznete spolu s pravidly bodovací destičku, dřevěné žetonky, jedno kartonové plato, čtvercové karty stoupenců a obdelníkové karty lokací. Ve hře budete nasazovat své stoupence (ovládnuté bytosti) na začátek Stezky a pohybovat se s nimi skrze jednotlivé lokace. Téměř každá lokace vám může přinést v závěru etapy při svém vyhodnocení nějaké body při splnění určitých podmínek, v některých případech vám namísto bodů při bodování etapy v závěru přinese okamžitý efekt. Je na vás, jaké bytosti kdy nasadíte na Stezku a jak rychle s nimi budete postupovat vpřed. Pokud je ponecháte více vzadu, přinesou vám vaši stoupenci při vyhodnocení více bodů, ale zhroutí se do hlubin s bortící se Stezkou a vy v dalších kolech budete ztrácet akce nasazováním nových stoupenců na nový počátek Stezky pro následující etapu. Pokud s nimi postoupíte do druhé poloviny Stezky včas, nezískáte tolik bodů, ale ušetříte díky tomu akci nasazování, tedy nebudete hrou v další etapě tolik omezeni.

Pojďme se na to podívat podrobněji. Hra je hrána na tři etapy a v každé z nich se potkáme s kartami stávajícího a budoucího úseku Prokleté stezky. Proto je nutné při přípravě hry lokace dle rubů rozdělit do čtyř balíčků. Prvopočáteční lokace, lokace první etapy, druhé etapy, třetí etapy. Princip tkví v procházení a odkrývání lokací na Stezce, která se neustále proměňuje a skrze různé balíčky hra graduje. Stezku totiž v každé ze tří etap tvoří šest karet. První tři odkryté lícem nahoru (předešlé etapy), druhé tři lícem dolů čekající na objevení (následující etapy).

bodovací tabulka a nabídka bytostí

Hra je jednoduchá v pochopení základních principů a údržbě, ovšem vstřebání všech pravidel chvíli potrvá. Typů karet lokací je totiž osm (včetně rozšiřujících modulů). Navíc ne vše jsou fakticky lokace, ale narazíte mezi těmito kartami i na strážce Stezky, kteří vám brání v okamžitém postupu vpřed. Tyto lokace a strážci mohou být čtyř druhů a tomu odpovídají i karty bytostí, které se mohou stát vašimi služebníky, tedy slovníkem hry stoupenci. Najdete tu červené bojové bytosti, zelené létající, modré magické a béžové neutrální. Každá bytost má hodnotu 7 rozdělenou mezi tři atributy – pohyb, boj sílu a boj vůlí. V rozšiřujícím modulu najdete i pátý typ bytostí fialových padlých, které jsou silnější, s celkovou hodnotou deset. Jedná se o tvory, kteří se zdržovali na Stezce příliš dlouho, zesílili, ovšem ztratili svou příčetnost a pozbyli schopnost čarovat. A jak že se čaruje?

Hráč ve svém tahu má na výběr několik základních akcí, buď nasadí stoupence, putuje s ním z lokace na lokaci, vyzve na souboj svým stoupencem stoupence jiného hráče, anebo čaruje. Čarování jako akci lze zvolit ve chvíli, kdy se nalézá hráčův stoupenec na lokaci odpovídajícího typu, třeba zelený tvor na zelené lokaci (př. Posel na Hlavratu). Každý ze čtyř typů spojence má své unikátní kouzlo, kterým vládne. Pro čarování, které není akcí navíc, tedy stačí umístit bytost na lokaci stejné barvy. Čarování stejně jako boj nemusí být hráči vůbec využíváno, nicméně tyto možnosti rozšiřují obzory hry o další potenciální zvraty. Červené bojové bytosti kupříkladu umožňují uřknout či zničit cizího spojence. Uřknutí znamená, že se soupeřův stoupenec stává nezávislou bytostí a je z něj odebrán soupeřův žeton kontroly, zničení pak naprosté vyřazení stoupence ze hry. Naopak neutrální béžoví spojenci vám mohou pomoci verbovat do svých řad právě nezávislé bytosti, které během putování potkáte.

Hra se hraje na vítězné body. Jak lze body získat? Hlavním zdrojem bodů může být plnění podmínek jednotlivých bodujících lokací. Jak již bylo řečeno, těch objevíte vícero typů. Body může získat hráč s největším počtem karet na lokaci, s nejvyšším číslem jednoho z atributů na jedné jediné kartě přítomné na lokaci, či skrze součet všech hodnot daného atributu vašich spojenců na dané lokaci. Ovšem to není vše. Při putování mezi lokacemi můžete narazit i na lokace-překážky či strážce, tedy karty, které mohou bránit některým typům karet projít dál. Na ty se vždy při odhalení položí požadovaný počet kartonových žetonů. Pokud v rámci akce putování zakončí stoupenec svou cestu právě na překážce či strážci, odebere jeden žeton síly z dané karty a přičte si jeden bod. Stejně tak pokud při putování stoupenec jako první vkročí na neznámé místo, tedy objeví novou část Stezky (je nejvíce vpravo a otočí dosud neznámou kartu Stezky lícem nahoru), připíše si jeho pán jeden bod.

ukázka padlého tvora pátého typu a stabilní strany milníku

V rámci rozšiřujících modulů hra vedle dříve zmíněných nových tvorů nabízí dva nové typy lokací s novými bodovými podmínkami, možnost hrát s žetonem vyvoleného stoupence, kterého vám nikdo nemůže uřknout ani zničit, a také s milníky, což jsou speciální lokace umisťované jako sedmá karta doprostřed Stezky mezi její levou a pravou stranu. Můžete se na nich zastavit a nemusíte. Není to tak, že by druhá polovina Stezky byla neprůchodná, zkrátka je to další lokační možnost pro zisk bodů, jenom jiným způsobem. Milníky dávají přítomným stoupencům různé počty bodů a záleží na jejich pořadí. Tedy kdo na milník doputoval dříve, má šanci na vyšší zisk bodů. S každým přivandrovalým spojencem se karta milníku otáčí a mění se tak bodovací podmínky. Pokud skončí na stabilní straně, všichni přítomní stoupenci dostanou méně bodů, ale přežijí do další etapy a posunou se po vyhodnocení doprava. Pokud je milník na konci kola otočen nestabilní stranou nahoru, pak se rozdělí vícero bodů, ale stoupenci se s milníkem a předešlou částí Stezky zřítí do záhuby, tedy posunou zpět doleva. Ale nebojte, stoupenců budete mít vždy dost. Ostatně začínáte na ruce s pěti a pokaždé, když nějaké nasadíte, doberete si do ruky buď z nabídky na stole, anebo naslepo z dobíracího balíčku.

hra v závěru před vyhodnocením třetí etapy

.

Jaká hra je?

Hra je kupodivu komplexní. Nabízí mnoho variant, jak k putování lze přistoupit. Pro každou etapu máte navíc k dispozici 12 karet, z nichž se ve hře objeví pouze čtvrtina či polovina z nich (liší se etapa od etapy). Variabilita daná proměnou Stezku pro každou partii navíc v kombinaci s vašimi dostupnými spojenci na ruce opravdu hráče nutí vždy k této výzvě přistoupit jinak.

Čím více mágů se rozhodne vyslat své spojence za magickou esencí, tím asi lépe. Hra ve dvou je také dobrá, ať již hrajete sami dva, či přizvete stínového dismancera jako automu střídavě ovládanou oběma hráči. Nicméně ve více hráčích, a tedy počtu akcí, se toho na Stezce děje mnohem více a je snadnější projít přes strážce a překážky, tudíž se nabízí více možností ke spekulování ohledně načasování všech akcí v rámci vašich tahů během aktuálního kola.

Hra rozhodně není příběhová. Vypráví příběh, ve kterém se ovšem to zajímavé stane před hrou a po hře. Ne že by putování a objevování Stezky nebavilo. Jenže kdyby příběh o celém putování zněl jinak, ve hře to nepoznáte. Určitě lze pochválit pro putování nutné objevování, postupné rozkrývání, mechanismus borcení Stezky a její otvírání se poutníkům, jen aby je vlákala v další nástrahy.

Komponenty jsou kvalitní, byť dřevěné mini žetony mohly být disky standardní velikosti. Zatímco papírová mřížka a la insert za moc nestojí, tak kvalita papíru karet je velmi dobrá. Kartonové plato bylo řezáno ostrým nožem a to dokonale. Žetony v platu drží, nevypadávají, a přitom se dají pouhým ťuknutím vyloupnout, aniž by zůstaly viset, trhaly se, či měly nehladké hrany s typickým vystupujícím otřepem.

Grafické zpracování je nádherné. Ne vždy jsou tvorové zachyceni v pohybu, ovšem všechny ilustrace lákají k příběhu, který není napsán. Člověk by rád věděl, co jsou jednotlivé bytosti zač, jak žijí, čemu se věnují, či k čemu dříve sloužily nyní chátrající lokace. Útržky textu psané drobným písmem v rohu ilustrací karet si stojí za to přečíst a vlastně mě jejich zkoumání zaujalo dříve, než se samotná hra rozeběhla. Ikonografie je zvládnuta bezchybně, pravidla napsána funkčně, poutavě, logicky strukturována. Je obdivuhodné, že jeden člověk si udělal hru kompletně sám, tedy je vedle příběhu a mechanik podepsán též pod ilustracemi, grafikou, ikonografií a sazbou. Hra udělá radost pravidelným hráčům i rodinám. Jelikož Stezka nabízí vícero úrovní, jak ji lze hrát, nemluvě o volitelných pravidlech a modulech, lze ji doporučit i jako chytrou dobrodružnou rodinnou výplňovku pro hru rodičů se staršími dětmi. S podivem jest cena hry, která by na to, co nabízí, mohla být klidně alespoň o stovku vyšší. Tři sta korun za takovouto pěknou a komplexní pecku je dle mého názoru málo. Ono vám zabere pár partií se do hry dostat. Vše vypadá jednoduše z pohledu mechanického šoupání karet sem a tam a moc složitě z hlediska možností, co dělat. Jakmile se zorientujete, začne vás to bavit. Je to přesně ten pocit, kdy něco vypadá na první pohled stejně, ale pokaždé vás překvapí jiným svým aspektem.

Hra je originálním počinem, který byste neměli minout. Vizuálem láká, temnotou odrazuje. Musíte sami posoudit, zda je to autorovým přístupem k celku, mechanikami či grafikou. Na mě Prokletá stezka působí jako magický předmět, ze kterého sálá energie, kvůli které se ho nemůžete zbavit pro svou fascinaci jejím pulzováním a prostupujícím dosahem. Který zavřete do šuplíku a pak k němu stáčíte zrak a nutkavě ho berete zas a znovu do rukou. Prokletá stezka není prodchnuta temnou magií, ale je cítit, že do ní autor zapředl svou esenci, otisk bytosti. Na Stezku se vydávám vždy rád, byť možná ne příliš často, neboť kdo se vydává na cestu, riskuje, že se stane její součástí.

„Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom sám nestal nestvůrou.
Neboť hledíš-li dlouho do propasti, vhlédne pak i propast do tebe.“
(parafráze Nietzscheho citátů)

.

Prokletá stezka získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Albi.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Vážení čtenáři. Pokud Vás hra láká a rádi byste se dozvěděli více, můžete si přečíst rozhovor s autorem hry, či nahlédnout do procesu tvoření Stezky.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: