Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je říše her

Podezřelí

Každý může být v kůži slavného detektiva

Je slunné sobotní odpoledne. Nebe je zcela bez mráčku, panují příjemné červnové teploty. V zámecké zahradě se po písčitých upravených chodnících, mezi záhony květin a umně střiženými keři, prochází davy turistů. Někteří čekají na prohlídku zámku, jiní vstřebávají dojmy z právě skončené prohlídky a další jen tak bloumají rozkvetlou zahradou, posedávají na lavičkách u bezpočtu kašen a soch, či polehávají na hladce střiženém trávníku před zámkem.

Náhle se otevírají zámecká vrata a mladičká průvodkyně svolává další prohlídkovou skupinu. „Čtrnáct padesát, prohlídka okruhu C – zámecké komnaty, prosím, ke mně,“ svolává průvodkyně návštěvníky. Z parku se pomalu trousí lidé a ukazují jí své vstupenky. Průvodkyně vpouští lidi do prostorné vstupní haly zámku. Přímo proti dveřím je bohatě zdobené vyřezávané schodiště ústící do horních pater paláce. „Prosím, vystupte po schodišti do prvního patra a po pravé straně u lavičky si obujte pantofle,“ zvolá jasným hlasem průvodkyně. Lidé pomalu vystupují po schodišti a v patře vklouzávají do obrovských látkových papučí. V papučích nejde zvedat noha, takže lidé jen kloužou po hladkých dřevěných parketách.

Průvodkyně s návštěvníky prochází bohatě vyzdobené komnaty zámeckých pánů. V každé místnosti se zastaví, průvodkyně vykládá historii zámku a lidé tiše poslouchají. Projdou takto přijímací salonek zámeckého pána, lovecký salonek, knihovnu a ložnici pána. „A nyní se přesuneme do nejvzácnějších prostor zdejšího zámku, jež jsou unikátní na celém světě. Nevím o žádném jiném zámku, kde by měli takto zařízený pokoj,“ rozohňuje se průvodkyně a míří pomalu k uzavřeným bohatě zdobeným dveřím. Chytne za mohutnou kovanou kliku a pokračuje: „Zdejší zámecký pán byl veliký nadšenec a na svou dobu měl poněkud svérázného koníčka. Celé dny se zavíral právě v tomto pokoji a navrhoval nové mechanismy, nová netradiční témata, nové myšlenky, nové…“ „Prosím vás, jaké nové mechaniky, myšlenky a témata, zkuste nám to již konečně říct, ať můžeme jít dále,“ přerušil průvodkyni postarší pán. Průvodkyně po něm sekla zlostným pohledem a pokračovala: „Zkrátka, zdejší zámecký pán předběhl svou dobu nejméně o tři sta let. Kdyby žil a tvořil dnes, byl by neuvěřitelně slavný a bohatý. Ostatně vstupte a pohlédněte, čemu se věnoval.“ V tu chvíli otevřela průvodkyně dveře a poodstoupila, aby návštěvníci mohli dovnitř.

Pokoj, v němž se lidé ocitli, byl bohatě zdobený a neuvěřitelně plný. Plný deskových her! Po zdech visely nejrůznější mapy a plánky, některé větší, jiné menší, v knihovnách byly přes sebe naskládány krabice nejrůznějších velikostí a motivů. Pod oknem byl pracovní stůl s kalamáři, brky, pergameny a dalšími výtvarnými pomůckami. Ale všemu vévodil obrovský masivní bohatě vyřezávaný stůl. Stůl stál uprostřed místnosti, měl přizvednutou hranu nad desku stolu a byl plný odkládacích poliček a nejrůznějších šuplíčků. Kolem stolu bylo osm nádherných židlí a osm příručních stolků. Průvodkyně vešla dovnitř a zrak jí padl právě na onen stůl, na nějž již mlčky zírali i ostatní. Oči se jí rozšířily překvapením a z hrdla se jí ozval výkřik děsu. Na jedné židli u stolu bezvládně seděl mladík, čelo opřené o desku stolu. Na stole byla rozehrána jedna z her a herní plán byl potřísněný krví vytékající z mladíkovy hlavy.

Musíme zavolat policii,“ prohlásila průvodkyně jako ve snách. „Promiňte, že jsem tak smělý, ale policie nic nevyšetří. Zavolejme radši slovutného detektiva,“ odkašlala si postarší dáma. „Máte na mysli Hercule Poirota? Zahlédl jsem ho dole v parku,“ odvětil jí další návštěvník. „Ale kdeže, mám na mysli nejbrilantnější mozek v Anglii. Neohroženou a bystrou Claire Harperovou!“ zvolala žena. „Také je zde na návštěvě, skočím pro ni.“

Po chvíli do místnosti přišla mladá modrooká hnědovláska oblečena v anglickém stylu počátku minulého století. „Tak, co tu máme“ optala se a rozhlédla se po místnosti. „Ale prosím vás, to mě voláte kvůli tomuto? Vždyť je to prosté! Vrahem je přítel tohoto mladíka, který s ním šel v minulé prohlídkové skupině. Mladíci nechali ostatní poodejít a rozehráli zde partii jedné z deskových her. Vy nevidíte, že mu v posledním kole hry těsně před koncem vyfouknul tady tu pozici na plánu, a navíc mu odstranil toho workera? To by snad neunesl nikdo. Prostě ho vzteky bodnul tady tou figurou přímo mezi oči.“

Všichni přítomní hleděli s obdivem na Claire a tleskali. Ona se jen usmívala. Opět brilantně odhalila vraha.

Krabice hry

Úvodní dějství

Do českých luhů a hájů nám díky vydavatelství Tlama games přispěchala na začátku prosince nová detektivní hrdinka Claire Harperová. Jedná se o mladou anglickou vyšetřovatelku z nové deskové hry Podezřelí. Autorem hry je Guillaume Montiage, který také napsal první detektivní příběh hry Vražda na panství Lister a kratší bonusový příběh MacGuffinova aféra. Ve hře jsou však ještě dva případy. Jeden z nich, Poslední dějství, napsal Sébastien Duverger Nédellec a poslední případ trilogie napsal Paul Halter. Ilustrace všech tří případů má na svědomí Émile Denis.

Do role Claire Harperové se naráz může vžít jeden až šest detektivních talentů, kteří mají alespoň deset let. Vyřešení jednoho případu pak zabere hodinku až hodinku a půl v závislosti na délce diskusí hráčů o případu.

V Podezřelích se ocitnete ve třicátých letech minulého století. Společně s detektivní hrdinkou se snažíte pomoci rozplést Christiovský detektivní případ. Vyslýcháte podezřelé osoby, prohlížíte místo činu a hledáte důkazy. Abyste, stejně jako v knihách Agathy Christie, na závěr knihy slavně usvědčili vraha z jeho činů.

Podezřelí jsou kooperativní příběhová detektivní hra, která využívá výběr karet.

Úvodní promo případ

Prozkoumání případů

Již krabice hry mě oslovila. Vévodí jí samotná hvězda Podezřelých Claire Harperová a za ní jsou fragmenty tří úvodních příběhů. Ilustrace krabice pracuje s parciálním lakem. Po odklopení víka jsem objevil pravidla hry a ke každému ze tří případů úvodní list a dva dokumenty. Pod nimi byly v pěkném insertu uloženy tři balíčky karet, pro každý případ jeden, a tři obálky s řešením jednotlivých případů.

K hře jsem ještě dostal malou papírovou krabičku s bonusovým kratším promo případem Mac Guffinova aféra. I zde je shrnutí pravidel, jehož součástí je také úvod k případu a půdorys vlaku. Ani zde nechybí balíček karet. Je jich však méně.

herní obsah v insertu

Intermezzo I:

Na první pohled jsou Podezřelí moc pěkně vyvedená hra. V krabici je insert, jež spolehlivě zajišťuje, že se karty jednotlivých příběhů nepomíchají. Karty jsou přehledné a mají moc pěkné ilustrace. Zajímavé pro mě bylo zjištění, že na rubu karet místností je drobně nakresleno to, co se uvnitř nachází včetně případných stop. Ale nejen karty jsou dobře zpracované. Líbí se mi i řešení dokumentů. V promo případu s vlakem jsme měli rozložený plánek vlaku. V prvním příběhu byl moc pěkně zpracovaný půdorys domu a krásný rodokmen. V druhém příběhu mě pobavil program divadla a nezbytný půdorys divadelních prostor a v posledním případě to byl plánek vykopávek a půdorys hotelu. A na tom všem byly vepsány čísla karet stop a podezřelých, které jsme při hraní mohli objevovat. Graficky ta hra prostě dávala smysl.

herní obsah promo

Příprava vyšetřování

Příprava hry vlastně ani nestojí za řeč. Je totiž opravdu rychlá. Prostě jsme si přečetli úvodní příběh hry, vzali jsme si k sobě oba hlavní dokumenty, zatím bez prohlížení, připravili jsme si balíček karet, podle pokynů v úvodním příběhu jsme si jednu z nich vzali a začali hrát. A to je opravdu vše.

Připravený promo případ

Pravidla vyšetřovatele

Než vám prozradím, jak se Podezřelí hrají, zastavím se chvíli u sešitu pravidel. Sešit. On to vlastně sešit není. Je to jen jeden list, na němž je vše vysvětleno. První stránka obsahuje přehled komponent jednotlivých příběhů. A na třech stránkách jsou pravidla hry. Mně osobně se pravidla z tohoto listu učila velmi snadno. Působila na mě přehledně a srozumitelně. Fajn jsou také barevně odlišené texty poznámek, příkladů a variant, které pravidla krásně doplňují.

Intermezzo II:

Problém s pravidly nastal, když jsem hru zapůjčil nehráčům. V pravidlech je věk od desíti let, proto jsem hru rozdělil, natiskl pravidla a každý příběh jsem dal na otestování někomu jinému. Bonusový případ a první případ hry dostala čtrnáctiletá děvčata, aby hru vyzkoušeli doma a další dva případy dostala děvčata šestnáctiletá. Nedovedu si to vysvětlit, ale ve všech čtyřech případech si na pravidla ztěžovali. Že jsou kostrbatá, že přesně nevysvětlují, jak hru hrát a že bylo těžké pochopit co vlastně dělat. Po mém dovysvětlení vše pochopili a vrhli se na hraní a hra se jim líbila. Později dostali hru na vyzkoušení i kamarádi z deskoherních skupin a zde bylo vše v pořádku. Nezbývá než vzkázat začínajícím hráčům, aby si pravidla přečetli opravdu pomalu a pozorně. Pak by problém neměl nastat.

Připravený první případ

Stala se vražda

Přistupme tedy k samotnému vyšetřování případu.

Nejprve jsme si tedy přečetli úvod k případu. Na konci úvodu se nachází otázky, na které jsme v průběhu vyšetřování měli nalézt odpovědi. Čím dříve se nám to povedlo, tím více bodů jsme získali. Celé hraní se točí kolem karet pátrání. Mohli jsme vyslýchat svědky, nebo navštěvovat nejrůznější místa na plánku, či hledat stopy, a to vše v libovolném pořadí. Jediné omezení je v tom, že jsme mohli používat jen karty s čísly, která jsme již nalezli. Buď na dokumentech, které jsme získali na začátku hry, nebo na kartách, které jsme již přečetli. Po otočení třicáté karty jsme podle pokynů zastavili pátrání, popovídali si o zjištěných faktech a pokusili jsme se poprvé co nejlíp zodpovědět otázky. Následně pokračovala hra dále a mohli jsme prozkoumat dalších patnáct karet. Pak jsme opět zastavili na chvíli hru a diskutovali o nových faktech. Zase jsme probírali otázky, některé odpovědi jsme změnili, jiné zanechali v původním znění. Následně jsme dobrali zbylé karty a opět prodiskutovali celý případ. Jakmile jsme byli rozhodnutí, že máme odpovědi na otázky správně, otevřeli jsme obálku s odhalením případu. Přečetli jsme si zde celý příběh a také jsme se dozvěděli správné odpovědi na otázky.

výběr karet z druhého případu

A jak se Podezřelí hodnotí? Pokud se vám podaří správně odpovědět na některou z otázek již po třiceti kartách získáte za ni pět bodů. Pokud odpovíte správně po čtyřiceti pěti kartách, získáte body čtyři, a pokud se vám povede odpovědět správně až na konci hry, jsou za to body tři. Za nesprávnou odpověď nejsou body žádné. Podle součtu bodů se poté dozvíte, jaký má příběh konec. Zda vrah unikl, nebo byl potrestán nedostatečně, či vaše argumenty přesvědčili soud k trestu nejvyššímu.

Výběr karet ze třetího případu

Intermezzo III:

Přiznám se, že být detektivem rozplétajícím zločin se mi velice líbilo. Promo scénář a dva herní scénáře jsme si se ženou zahráli ve dvou, v posledním scénáři jsme oba hráli samostatně a soupeřili, kdo získá více bodů. Ve všech případech jsme získali dostatek bodů k usvědčení vraha, byť při mém sólo výstupu to bylo s odřenýma ušima. Všechny příběhy byly skvělé a jejich rozplétání jsem si užil. Měl jsem pocit, že jsem opravdu detektiv pátrající po vrahovi.

Hru jsem si více užil při hraní ve dvou, než při sólo pátrání. Bavily mě ty diskuse a přetřásání získaných stop a indicií. Proto věřím, že i ve více hráčích jsou Podezřelí docela zábavná hra. Na druhou stranu, proč hrát v šesti hru, která lze zahrát pouze jednou? Není lepší utvořit tři dvojice a porovnat se, kdo je lepší detektiv? My to tak udělali.

Příběhy Podezřelích mají hlavu a patu a při používání dedukce, jak ostatně pravidla radí, se nám dařilo celkem úspěšně jít po všech stopách. Nejvíc mě potrápil případ v Egyptě, kde jsem měl několik variant a až na poslední chvíli jsem se přiklonil ke správnému řešení. Některé otázky však byly jasné již po třiceti kartách. Nejzábavnější mi pak přišel příběh první – Vražda na panství. Také musím ocenit kratší promo příběh. Pěkně jsme se na něm hru naučili, zautomatizovali jsme si postupy a následně jsme se mohli vrhnout k delším příběhům.

Připravený třetí případ

A ještě dvě věci musím vyzdvihnout. Tou první je propojování karet. Na některých kartách jsou na okrajích barevné čáry. Když k sobě přiložíte dvě karty a čáry na nich k sobě pasují, znamená to, že tyto stopy spolu souvisí. Naopak, pokud jsou v jiné výšce, lze jejich souvislost vyloučit. A druhým, napínavějším mechanismem je odemykání karet. Na některých kartách jsou symboly. Pokud se vám povede odhalit předepsaný počet těchto symbolů, získáte přístup k nějaké zásadní stopě, která vnese nové světlo na případ.

Opravdu zábavné prvky.

Dotazník případu

Odhalení

Podezřelí jsou báječnou detektivní karetní hrou. Na příběhy musíte přijít správným uvažováním a dedukcí. Ve hře neexistuje náhoda. Proto uděluji Podezřelým OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: NÍZKÝ VLIV NÁHODY.

Také se jedná o hru, která dle mého názoru nádherně pracuje se svými mechanikami ve prospěch tématu. Při hře jsem si opravdu připadal jako detektiv odhalující zločin. Zejména propojování stop a karet jsem si užíval. Proto si Podezřelí zaslouží také OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: PROPOJENÍ TÉMATU A MECHANISMŮ.

Nezbývá než si přát, aby autoři dostali skvělý nápad přidat k nynějším čtyřem případům i další nové zajímavé detektivní příběhy. Vždyť vrah ještě nebyl zahradník, ani Číňan.

Podezřelí získávají od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti TLAMA Games.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je TlamaGames.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: