Nepolíbení uměleckými sklony už určitě někdy zaslechli jméno Picasso. Ti znalejší jej znají pod celým jménem: Pablo Diego José Picasso, a vědí, že jde o jednoho z nejvýznamnějších malířů a sochařů 20. století. Je považován za jednoho ze zakladatelů kubismu a dle odhadů vytvořil přes 13 000 obrazů a skic. Asi netřeba zabředávat do podrobnějších informací o tomto bezesporu vynikajícím umělci. Přeci jen, nejsme na vysokoškolské přednášce, ale věnujeme se recenzím deskových her, že? Picasso je desková hra inspirovaná právě tímto umělcem, ve které máte možnost si vytvořit vlastní obraz.

Určitě stojí za zmínku, že za hrou stojí dánský herní designer Martin Nedergaard Andersen, jehož práci můžeme znát kupříkladu z titulů jako: Nimble, Flex Makroskop, Strašák, Ztracení v Zoo, Útěk z blázince a mnoho dalších. Za českou verzi hry vděčíme společnosti EFKO. A pro doplnění základních informací zmíním i to, že Picasso je vhodná pro 3 až 6 malířů s doporučeným věkem od 8 let, jedna partie vám zabere přibližně 30 minut.

Jako vždy s napětím odstraňuji z krabice ochrannou fólii a nadzvedávám víko pln očekávání, co vše se nachází v balení. Ano, povětšinou se to dozvím na zadní straně přebalu hry, ale občas se nechám překvapit. Pojďme tedy na to. Jde to naprosto hladce a první, co na mě „vykoukne“, je černé plátno se žlutým rámem a česká pravidla (nechybí ani slovenská pro naše východní bratry). Ve své podstatě jde o oboustranný lístek, který zvládnete přečíst během minuty. Dále tu máme jeden vylupovací karton s geometrickými tvary (čtverce, obdélníky, kruhy a elipsa), samouzavíratelný sáček s tyčinkami (5 krátkých a 5 dlouhých) a provázek. Těmito věcmi budeme moci tvořit naše mistrovská díla na plátno. Posledním předmětem nacházejícím se v balení je bezmála 200 karet s různými obrázky, které plní roli předlohy pro naše snažení.

Krabice je navržena s jedním velkým obdélníkovým prostorem pro uložení veškerých komponent. Řekl bych stejný styl, jaký můžeme znát třeba od Fantasy Flight Games. V tomto případě to mohu označit za velmi přehledné. Jediné, co je trošku nepříjemné, je volné uložení karet, kterým by slušel nějaký obal. Nemám rád, když karty „lítají“ všude po krabici apod. Ale chválím za samouzavíratelný sáček na veškeré malířské nástroje. Mimochodem ty jsou kvalitní, takže se nemusíte bát, že by se po pár měsících odebraly do smíšeného odpadu.

Tak se pojďme pustit do hry! Jak jsem zmiňoval, pravidla jsou velmi krátká a jejich pochopení je triviální. Náhodně si vybereme karty lícem dolů a vytvoříme dobírací balíček. Jejich množství je dáno počtem hráčů a množstvím kol, které si volíme sami. Což je bezesporu fajn, protože si tím určujeme délku partie. Pro první hru je doporučeno sehrát 3 kola. V praxi se nám osvědčilo, že ideální počet kol je 5, maximálně 6. Připravíme plátno a malířské potřeby, a můžeme zahájit hru.

Začíná nejstarší hráč, který si vezme jednu kartu. Podívá se, co má ztvárnit (ostatním pochopitelně neukáže), a ostatní se snaží přijít na to, co umělec tvoří. Ten nemůže jakkoliv gestikulovat, mluvit apod. Pakliže někdo uhádne, co umělec tvoří, získá 5 bodů a aktivní hráč může být taktéž bodově ohodnocen, podle množství použitých nástrojů. Čím méně toho použije, tím více obdrží bodů. Některé nástroje jsou ceněny méně, jako třeba tyčinky, které mají hodnotu 1, geometrické tvary 2 a třeba takový provázek má hodnotu 3, přičemž nesmíte použít nástroje ve větší hodnotě než 10.

A v tomto spatřuji jeden ze základních problémů hry. Použít nástroje pro ztvárnění některých obrázků na kartách je fakt náročné. Nemyslím si, že bychom měli malou fantazii nebo byli v tomhle ohledu nešikovní, ale občas to prostě nešlo. Anebo šlo, ale nikoho nenapadlo, co tím chceme říct. Zas na druhou stranu, není problém si tuto hodnotu posunout a hrát „po svém“. V našem případě jsme se po několika partiích dohodli na konečné hodnotě 13. Sice nepatrné posunutí, ale najednou byla hra mnohem svižnější a pro všechny přístupnější. Nechci tuto záležitost nějak „rozpatlávat“, protože, jak jsem zmínil, není nic jednoduššího, než si onu hodnotu posunout.

Ale zpět ke hraní. Jakmile váš protihráč uhádne, co vyjadřuje vaše veledílo a zapíšete si body, pokračuje další hráč. Když dojdou karty z dobíracího balíčku, je konec. Stačí spočítat body a je jasno, ten, kdo jich má nejvíce, je pochopitelně vítězem.

Opravdu lehké, zábavné a oddechové. Ačkoliv mnohdy jsem se zapotil při malování některých věcí. Pro zkušené hráče může být Picasso vhodný filler, tedy titul, kterým proložíte některé strategické záležitosti. Nicméně hlavní cílovou skupinou jsou rodiny s dětmi. Zde Picasso určitě dosáhne největšího úspěchu. Sice je na přebalu hry doporučený věk od 8 let, ale můj téměř šestiletý syn neměl absolutně žádný problém si vše patřičně užít. Musím přiznat, že jeho fantazie je na vysoké úrovni, protože mě mnohdy překvapil, jak dokázal určité věci vyobrazit jednoduše, uhádnout je bylo snadné.

Pochopitelně jsem zkoušel do světa tohoto malování zasvětit i mojí tříletou dcerku, ale na plnohodnotné hraní to bohužel nebylo. Stále zarytě prozrazuje věci, které by si měla nechat pro sebe. Kdykoliv si vezme kartu, okamžitě prozradí její obsah. Tento fakt se děje i v jiných hrách. Nicméně jsme se pustili do pouhého ztvárňování předmětů na kartách bez jakéhokoliv bodování nebo soutěžení. Ono i udržet její pozornost u jedné krátké partie je dost náročné. Zato vytvořit si obrázek je přijatelné za pomoci dostupných nástrojů. Kdykoliv se jí povedlo cokoli vytvořit, měla z toho neskutečnou radost a všichni se museli jít podívat na její mistrovské dílo. Picasso mohu s klidným svědomím označit i za edukativní záležitost, protože si tím děti mohou rozvíjet své dovednosti.

Musím ještě pochválit množství karet s předlohami ke tvorbě. Jak jsem zmiňoval, je jich okolo 200, tím je zajištěno, že se Picasso jen tak neohraje a nebudete narážet na stále stejné karty. A jestli na nějakou stejnou narazíte, co jste již někdy měli v ruce, nejspíš už si nebudete pamatovat, jakže jste to vy nebo vaši spoluhráči minule vyřešili. Obrázky na kartách nejsou žádná díla, kterým 99% populace nerozumí a zbytek je označuje za mistrovské práce s nesmírnou hloubkou, jen obyčejné předměty jako: hodiny, auto, kočka, strom, srdce apod. Vskutku je z čeho čerpat.

Hodnocení – 4 z 5

Rodinná desková hra Picasso se inspirovala stejnojmenným významným umělcem. Nedostanete do rukou sice štětec a skutečné plátno, ale díky několika dílkům, geometrickým tvarům a provázku můžete zkusit vyobrazit jednu z 200 předloh. Navíc si u toho můžete doma zasoutěžit o nejlepšího malíře. Hra sice má doporučený věk od 8 let, ale ze zkušenosti mohu potvrdit, že plnohodnotného hraní jsou schopny i mladší děti (v mém případě 5letý syn). A když to nepůjde, proč si z toho neudělat třeba jen edukativní hračku, díky níž může vaše ratolest vytvořit obrázek z přiložených dílků. Hardcore hráči Picasso ocení pro vyplnění chvíle mezi náročnou a epickou bitvou o galaxii a stavbou nové civilizace. Ano, tento titul má své mouchy – třeba nevyváženost hodnocení použitých nástrojů při tvorbě obrazu, ale zas na druhou stranu převažují klady. Takže jestli hledáte něco pro zabavení celé rodiny, Picasso bude určitě dobrou volbou.

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti EFKO.

Hru můžete zakoupit přímo zde.