Zachraň se, kdo můžeš!

• 

• 

• 

Mezi našimi čtenáři není určitě nikdo, kdo by byl osobně u potopení bájné Atlantidy (tedy předpokládám). Ale jistojistě se najdou tací, kteří pamatují rok 1982, kdy poprvé vyšla hra nesoucí český název Ostrov, v anglickém originále pak Survive: Escape from Atlantis! (já byla ještě v hlubokém lese na houbách). Od té doby již uteklo moře vody a hra doznala několika úprav, zejména co se týče grafické stránky a komponentů (směrem k lepšímu). A i když mezitím vyšlo nespočet her, stejně si stále drží vysoké hodnocení na BGG – 7.3. Board game rank = 302 a dokonce je v žebříčku výše, než například Dixit, Parky či Městečka na dlani. Family game rank = 64. A také v českém rybníčku, tedy na Zatrolených hrách má hodně kladných hodnocení. Přes toto všechno se bohužel hře tolik nedařilo. V roce 2014 byl oznámen její doprodej a poté již nebyla k sehnání. Naštěstí v ADC Blackfire oznámili dotisk této, snad můžu říct, již nesmrtelné hry. A od listopadu letošního roku ji tak můžete opět najít na pultech obchodů (příhodně k 40. narozeninám, to už je svíček). Autorem hry je Julian Courtland – Smith. Kreseb se ujali Jean-Brice Dugait a Stéphane Gantiez (toho můžete znát třeba z Krycích jmen od Vlaadi Chvátila). Výrobcem je Zygomatic a distribuci má u nás na starost již zmiňovaný ADC Blacfire.

Obsah balení

• 

• 

• 

• 

Jak se to hraje

Cílem hry je s vašimi objeviteli uniknout jisté záhubě na zanikajícím ostrově, vyhnout se pokud možno i všem mořským příšerám a dosáhnout bezpečí okolní pevniny. Vítězem se pak stává hráč, jenž získá nejvíce bodů za své přeživši objevitele. Pravidla mají osm stránek, z toho poslední je de facto velká LAMA-karta efektů. Za nás napsané srozumitelně a jasně. Doma vysvětleny během deseti minut nad nachystanou hrou, kterou jsme si pak zahráli „zkušebně“ pro zažití pravidel, další hry už bez problémů. Po rozložení herního plánu je potřeba nejdřív vytvořit samotný tajuplný ostrov Atlantida. A to tak, že vezmete všechny šestiúhelníkové díly, zamícháte je krajinou nahoru a pak dle své libosti a kreativity vytvoříte váš jedinečný ostrov sestávající se z pláží, lesů a hor. Hranici ostrova máte na mapě vyznačenou tlustou čárou. Jen doporučení – skládat opravdu halabala a nepřemýšlet nad tím. Popřípadě ten, kdo bude skládat, pak bude hrát jako poslední, aby neměl tendence si skládat herní výhodu. Víme své, že dcerko moje rozmilá.

Počínaje začínajícím hráčem všichni postupně po jednom svém objeviteli zaplňují Atlantidu a nakonec k jejímu pobřeží přistaví každý i dvě lodě. Objevitelé mají vespodu číslo jedna až šest, které značí, kolik pokladů dotyčný nese, a tedy kolik bodů za něj hráč na konci hry dostane, pokud se mu podaří jej dopravit na jakoukoli pevninu v rozích herního plánu. Ovšem pozor, aby to nebylo tak jednoduché. Na číselné hodnoty svých objevitelů se smíte podívat pouze při tom rozmisťování a pak až na úplném konci hry (dobrý trénink na paměť). Ideálně neukazovat soupeřům.

• 

Hru máme nachystanou a můžeme se do ní směle pustit. Každý hráč ve svém tahu odehraje čtyři kroky v tomto pořadí:

1. Můžete zahrát jeden dílek ze své zásoby – pouze v prvním kole se vynechává, protože ještě nikdo nic nemá.
2. Pohyb objevitelů/lodí – celkem o tři pole v libovolné kombinaci/pořadí dle několika specifických pravidel, např., že na jednom poli moře může být pouze jedna loď.
3. Vezmete si z ostrova jeden jakýkoliv dílek terénu – jelikož se ostrov potápí, nejdřív zmizí pláže, poté lesy a nakonec hory. Skrytě se podíváte, co je vyobrazeno na druhé straně tohoto dílku a vyhodnotíte daný efekt. Pokud na dílku stál i nějaký objevitel, spadne do moře a stane se z něj plavec anebo také šťavňaťoučký oběd.
4. Nakonec hrajete za příšery – za nás nejočekávanější část. Nejprve hodíte kostkou, která určí příšeru na tahu – velryba, mořský had či žralok. Pokud se daný tvor ještě na herním plánu nenachází, jeho tah propadá a hraje další hráč. Pak už je pouze na vaší zlo… tedy libovůli, co se stane. Každá příšera má svůj rozsah pohybu a efekt útoku, což je vyobrazeno i na herním plánu pro připomenutí. Samozřejmě nemusíte vždy jen útočit, ale můžete to také využít k odklonění od svých objevitelů.

Tímto váš tah končí a na řadě je další hráč, který vám bude chtít jistojistě vaši „laskavost“ vrátit, možná i s úroky. Hráči se ve svých tazích střídají stále dokola po směru hodinových ručiček. Hra končí v momentě, kdy se otočí hornatý dílek s vyobrazenou sopkou, protože tím se rozpoutá ohnivé peklo, které smete všechny z Atlantidy a chrlící láva potopí veškeré lodě i plavce. Pouze objevitelé na nedaleké pevnině jsou před běsněním živlů chráněni a hráči si spočítají jejich bodové hodnoty.

• 

• 

• 

• 

Hra nabízí několik variant, které se dají i kombinovat:

• Hra končí, jakmile je otočen poslední dílek ostrova bez ohledu na sopku.
• Hra končí, jakmile na herním plánu nezůstal jediný objevitel, který potřebuje zachránit.
• Pro vítězství se počítá počet objevitelů nikoliv jejich hodnota.
• Na začátku hry mohou na dílku ostrova stát dva objevitelé.

Doma jsme kvůli dceři nejdřív hráli na počet objevitelů, protože je to krapet jednodušší, ale postupně přesedláváme na jejich hodnoty. A hrajeme do sopky anebo do posledního dílku ostrova.

Herní dojmy

Komponenty

Velice se mi líbí, že jednotlivé typy krajiny jsou výškově odstupňované – dílky pláže jsou nejtenčí, hory naopak nejtlustší. Po sestavení tak ostrov dostanete 3D podobu. Navíc tím lépe vynikne logická mechanika hry, že nejnižší části ostrova se potápí jako první. Stejně tak příšery i lodě jsou ve 3D. Během samotné hry tak máte opravdu pocit, že jste se ocitli v kůži Indiana Jonese prchajícího z potápějícího se ostrova, nasedáte do lodičky, bojujete s všemožnými příšerami a s vypětím všech sil se dostáváte z mořských vln na písečnou pláž okolní pevniny. Jednoduše vás to vtáhne, stejně jako když pak hrajete za žraloka číhajícího na svou kořist.

• 

• 

Samotná hra

Nutno hned na začátku říct, že se jedná o značně škodící a občas hodně frustrující hru, kdy míra toho všeho závisí úměrně na počtu hráčů a také na nich samotných, jak moc budou škodolibí. Také, jak jim budou padat příšery na kostce. Protože tah příšer můžete využít třeba i k odklonění velryby od sebe, místo potopení soupeřovi loďky. Občas se díky tomu nějaká příšera chovala vcelku schizofrenně, když jenom pendlovala od jednoho k druhému. Druhým dechem však ihned dodávám, že pokud se odprostíte od myšlenek typu – to není fééér – tak zjistíte, že je to velice dobrá párty hra, kde si užíváte vzájemné potápění lodiček, až zjistíte, že to vlastně není tak hra o záchraně vašich objevitelů, ale spíš o krmení rybiček. A že je to velice chytlavé. Každopádně bez určité míry škození hra ztrácí své kouzlo. První hru dcera nechtěla škodit vůbec, přizpůsobila jsem se a nechala to být. Všichni se zachránili, dcera šťastná. Druhou hru jsem už zlehounka přitvrdila a potápěla její objevitele. Načež následovalo: „Hej, mami! Tak ty takhle?“ Dál už to bylo zábavnější. I když jak pro koho. K mé smůle se mi půda pod nohama měnila v takové to propadliště do zapomnění a žraločího žaludku, kdežto dceři do prázdného moře nebo ještě lépe rovnou do loďky. Na světě není spravedlnost. Nebo vlastně asi je, dohnala mě karma. Další hry už jsme do toho skočily rovnýma nohama a se šibalským výrazem ve tváři.

• 

• 

V samotné hře je veliká míra interakce mezi hráči

Spolupracujete

• Při hře více hráčů, kdy jeden má navrch, tak spojíte své síly.

Parazitujete

• Nasadíte do soupeřovy loďky svého objevitele, takový černý pasažér. Pokud tam má vysoká čísla, tak se bude snažit vás dostat do bezpečí. Pokud mu sednete na lep a svého nejcennějšího objevitele posadíte k dvěma „jedničkám“, tak se s ním můžete nejspíš rozloučit. I zde platí – dva se perou a třetí se směje. Dcera by mohla vyprávět.

Škodíte

• Otočením dílku ostrova pod soupeřovýma nohama. Jako plavci mu ztížíte pohyb a také se může ocitnout na jídelním menu žraloka, či jej do sebe vcucne vír.

• Samotným pohybem příšery – buď v prvním kroku vašeho tahu soupeři pošlete příšeru rovnou do cesty, zahráním dílku z ruky, a/nebo v tom posledním kroku dokonáte dílo zkázy v tahu příšer.

• A úplně nejvíc podlé, když se vám podaří nasednout na jeho loď a odplout s ní rovnou do záhuby. Ano, ztratíte objevitele, ale pokud záleží na jejich hodnotách, tak i toto je někdy cesta.

• 

• 

• 

Na Ostrově je důležitý počet hráčů

2 hráči – obsadí jen půlku ostrova, většinou jsme ani nestihli odebrat všechny jeho dílky. Škodit se dá v menší míře. Na druhou stranu, je to styl „oko za oko, zub za zub“, což mi přišlo pro dceru lépe stravitelné, než když jsem si měla vybrat, na koho pošlu toho žraloka. Můžete zvolit variantu, že každý hráč má dvě barvy objevitelů a jejich hodnoty se sčítají. Na dceru však toho bylo hodně, takže jsme pouze jednou vyzkoušely a už pak nehrály.

3 hráči – ostrov se už zalidňuje více, míra škození stoupá a stejně tak i zábava. Většinou hra končila sopkou, nebo jsme volili variantu hry do posledního dílku. I tak nám nějací chudáci objevitelé zůstávali na plánku napospas osudu. Občas zazněly věty typu: „Proč mě? Sežer tátu“. „Vždycky jenom mě! Sežer tátu“. Ale pracujeme na tom a myslím, že si to s každou hrou víc a víc užívá. A tátu jsme nesežraly… Zatím.

4 hráči – ideální, nejvíc interakce, zvratů a než se dostanete zase na tah, tak se toho odehraje mnoho. Důležité je, si hru užít s partou lidiček, kteří se chtějí bavit a ne všechny rozdrtit na prášek a vztekat se při každé příležitosti.

Ještě několik postřehů

Každá hra je jedinečná. Zejména díky tomu, že si pokaždé postavíte jiný ostrov Atlantida. Ale i kdyby byl na chlup stejný jako posledně, stejně na lícové straně budou jiné efekty. Záleží i na vašem rozestavění objevitelů, na tom jaké dílky ostrova berete, jak vám padají příšery na kostce… Na druhou stranu, taktika může být trochu repetitivní, protože první posádka loďky se většinou zachrání, jelikož se kolem ostrova ještě nepohybuje takové množství příšer. Stále ale záleží na štěstí a na rozmístění objevitelů na ostrově. A úplně nejvíc, co jsem ještě nezmínila. I kdyby se náhodou stalo, že budete mít všechny vaše objevitele v bezpečí/snězené, ale ostatní ještě nějaké mít budou. Tak nebudete jenom nečinně přihlížet a vzdychat, že to není fér. Stále jste ve hře. Pouze teď budete hrát spíše za tu temnou stranu. Máte k dispozici všechny kroky vašeho tahu, samozřejmě krom pohybu objevitelů. Takže stále můžete používat dílky ostrova z vaší zásoby, otáčet další dílky a hlavně hrát za příšery. A vězte, že si to za ně budete náležitě užívat, když už nemusíte myslet na sebe.

Jedná se o nenáročnou hru, kdy pravidla pochopíte velice rychle, nad tahem nemusíte přemýšlet dlouho a díky tomu hra krásně odsýpá. Navíc jste stále ve střehu, co na vás vymyslí soupeři a také máte k dispozici obranné dílky, které se používají mimo váš tah. Čím více hráčů, tím se hra stává zajímavější a zábavnější. Existuje i anglické rozšíření pro pět až šest hráčů a dokonce se dají sehnat i minirozšíření – krakatice a delfín, které přidávají do hry další překvapivé elementy. Dá se určitě hrát i s dětmi – dcera je zdárným příkladem. Jen stejně jako u nás doma doporučuji raději začít polehoučku klidně jenom ve dvou. A možná vás překvapí, jak do toho rychle naskočí. Samozřejmě záleží na každém dítěti, jak to škození si navzájem zvládá.

Závěr

Není to hra pro každého. I já si občas pro sebe brumlám, že by krapet toho štěstí mohlo sednout pro jednou i na mě. Ale ve většině případů si to užívám. Protože o tom hry jsou. Ano, každý chce vyhrát – i já mimochodem. Ale není to alfa a omega, tím je hra samotná. A tady si člověk užije hodně zábavy. Pravda, občas s potutelným až škodolibým úsměvem. Ten mu ale mimochodem z tváře většinou do několika minut zmizí, protože další laskominou pro žraloka byl jeho objevitel. Nebo ještě lepší, velký vodní vír mu vtáhl kompletně osazenou loďku. Ale i když vaše výprava na bájnou Atlantidu skončila totálním fiaskem a řeknete si, že už to nechcete nikdy, ale opravdu nikdy v životě hrát. Tak jí stejně za pár dní vytáhnete, abyste jednak vyzkoušeli vaše štěstí, strategii a taky poslali nějakou tu příšeru na soupeře. Ono je to opravdu návykové.

Hra Ostrov získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.

Hru můžete zakoupit přímo zde.