Hutná, radioaktivitou nasáklá eurohra pro pokročilejší hráče.

Nukleum je desková hra tvůrců Dávida Turczi (Anachrony, Dice Settlers, génius sólových režimů her) a Simone Luciani (Barrage, Golem, Marco Polo, Newton, Tzol’kin), heavy eurohra, značně komplexní záležitost mezi eurohrami, která hráče pohltí svým světem a herními možnostmi a strategiemi. O grafickou stránku hry se postarali Andreas Resch (Great Western Trail, Istanbul), Piotr Sokołowski a Zbigniew Umgelter. Nukleum patřilo k nejvyhlíženějším hrám na loňském Essen Spiel, díky svým tvůrcům a žánrové podobnosti s Brass nebo Barrage mělo studio Board & Dice našlápnuto k triumfu. Přinejmenším stejným triumfem budiž, že českou lokalizaci Nuklea, se ujalo nové brněnské vydavatelství Old Dawg, pro něž se tento titul stal jejich druhým příspěvkem na český deskoherní trh. Hra pro až čtyři hráče od čtrnácti let s herní dobou přes hodinu a půl, která má komplexní sólový režim, nás pohltila hned po prvním rozbalení.

V krabici standardního (kalaxového) rozměru, s nadprůměrnou váhou a jímavou grafikou, která rovnou zve do svého alternativního světa, čeká tam hromada kartonového a dřevěného materiálu a minimum plastu (krom sáčků), jak už je dnes celkem zvykem. Hlavní herní plocha je na šestiny poskládaná a přináší mapu Saska a okolí (Dresden, Leipzig, Chemnitz, Marienberg), včetně některých českých končin (Aussig ‒ Ústí nad Labem, Brüx ‒ Most, Joachimsthal ‒ Jáchymov, Karlsbad ‒ Karlovy Vary a Praha), čímž hra může lákat české hráče na svou geografickou blízkost. Plocha je oboustranná ‒ jedna strana pro jednoho až dva hráče, opačná pro tři až čtyři. Na mapě naleznete jednotlivá města propojená železnicí, dostatek pozic pro různé herní elementy a stupnici bodů po obvodu. Vedlejší herní plocha je napůl přeložená, jednostranná kartonová deska, která se přiloží k té hlavní, a bude sloužit primárně jako nabídka dalších herních součástí a stupnice úspěchů.

Pro každého z až čtyř hráčů je připravena jeho vlastní deska, s výřezy pro jednotlivé komponenty ‒ budovy, doly, turbíny, destičky kontraktů a akční destičky, plus tři stupnice. Tyto desky jsou identické, o modifikace se postarají výřezy, resp. dílky do nich vložené. Pro každého hráče je zde i dodatečná deska, tentokrát experimentů, s osmi vkládacími dílky. Každá z desek experimentů je jedinečná, poskytuje osm různých výhod a tvoří základ asymetrie celé hry. Nechybí samozřejmě pravidla, komplexní a dobře strukturovaná, s grafickými i slovními příklady. Samostatný sešitek je věnován sólové hře s názvem Baron von Automat, díky které se samostatný hráč může utkat s jedním (či více) automatizovanými soupeři (o sólovém módu viz níže).

Z kartonových archů pochází většina dalších elementů hry ‒ ať už jednotlivé budovy (hráčské či neutrální) či doly, destičky akční či kontraktů, žetony mincí a úspěchů. Posledním kartonovým komponentem jsou 3D stojánky elektráren, které budou tvořit středobod elektrizovaných sítí na herní ploše. Toto vše je doplněno dřevěnými komponenty ‒ zelenými žetony uranu či nuklea, černými ukazateli konce hry, nebo hráčskou zásobou ‒ v barvě hráčů, tedy žluté, červené, modré a (radioaktivně) zelené: kruhové ukazatelé bodů, obdélníkové ukazatelé příjmů, kruhové žetony turbín, hvězdicovité žetony cílů a figurky. Tyto herní dílky jsou pro každého hráče stejné, liší se pouze stupnice experimentů, doplňkové žetony účinku turbín a počáteční akční destičky. I to však stačí k značné variabilitě.

Zlomový objev nové generace

Když Elsa von Frühlingfeld představila svůj vynález saskému králi Fridrichu Augustovi II., lidé si mysleli, že jde o podvod. Použila nedlouho předtím izolovaný prvek uran k ohřevu nádoby s vodou a vzniklou páru využila k pohonu motoru, který udržoval uran v aktivním stavu skrze proces, který nazvala atomizace. Její zařízení nukleum předznamenalo novou éru energie a prosperity v následných desetiletích. Sasko se z druhořadé regionální mocnosti stalo centrem evropské vědy a techniky. Nyní, o generaci později továrny stále lační po další energii, požadují budování dalších a větších jaderných elektráren, více uranu importovaného z nedalekých Čech a výstavbu železnic a elektrického vedení po celé zemi, které by zkrocenou sílu atomů přenášelo do velkých saských měst. Na saský dvůr proudí vynálezci, technici a průmyslníci a soupeří o to, kdo se stane lídrem v této nové průmyslové revoluci.

Hráči se v roli průmyslníků snaží budovat své sítě a tím elektrifikovat budovy v jednotlivých městech, zásobit elektrárny uhlím nebo objeveným uranem, dodávat dostatek elektřiny, stavět další doly na uran, turbíny pro zpracování uranu, nebo budovy pro šíření vlastního vlivu. Skrze budování železniční sítě hráči zásobí elektřinou místa na mapě, čímž (nejen) plní kontrakty.

Hráči určují akce svými akčními destičkami ‒ většina z nich přináší dvojici akcí, které mohou aktivovat. Hlavními akcemi jsou urbanizace, tedy stavba nových budov tří druhů, za poplatek v penězích; industrializace, tedy budování turbín k elektrárnám a dolů na uran, za poplatek v dělnících; rozvoj, tedy získávání dalších akčních destiček z nabídky, často za poplatek v penězích; kontraktace, tedy získávání kontraktů z nabídky pro jejich budoucí plnění a zefektivnění; a elektrifikace, tedy zavedení elektřiny do jednotlivých městských budov v propojených sítích. Některé další akce na destičkách jsou kvalifikovány jako dotace ‒ přinášejí okamžitý přínos, nebo posun na stupnicích příjmů pracovníků, peněz nebo bodů.

Další možností hry je využití stejných akčních destiček pro budování železniční sítě. V takovém případě (za poplatek figurky dělníka) může hráč rozšířit železniční síť na ploše přidáním své akční destičky. Pokud vznikne barevná shoda mezi krajem destičky a sousedícím elementem, tak se aktivuje daná akce (tímto může být aktivována i akce jiného hráče než toho, který je aktuálně na tahu). Skrze rozšířené sítě je možné transportovat uhlí z uhelných oblastí, nebo uran z hráčských dolů, do elektráren, které je přemění v elektrickou energii, kterou je možné stejnou sítí doručit do napojených budov.

Budováním dolů a turbín hráči získávají určité výhody, stavbou budov rozšiřují své pole působnosti a elektrifikací poté získávají další výhody a (vítězné) body, nebo i další zdroje. Plněním kontraktů získávají opět zdroje a výhody. V jednotlivých hráčských variantách (A‒D) existují určité výhody při splnění podmínek, či dosažením nějakých kritérií.

Hra probíhá v celkem rychlém sledu hráčských tahů, které nestihnou ukolíbat nikoho k letargii. Ihned po odehrání vlastního tahu hráč bude vymýšlet další kroky, ale neustále musí být ve střehu, protože soupeři svými akcemi mohou nabourat jeho strategii nebo síť, čímž jej donutí k přehodnocení vlastní strategie a dalších kroků. V Nukleu je sice možné promyslet své další tahy podobně jako v šachu, ale stejně tak je nutné, neustále sledovat po očku soupeře, protože zdánlivě nevinná akce může postavit dosavadní progres na hlavu a vynutit si nový přístup.

Finále

Nukleum nemá předem stanovený počet kol nebo akcí. Jedná se o hru s celkem dynamickým vývojem. Čím více budou hráči tlačit na určité kritérium, tím více mohou přiblížit konec hry. Ten nastane při splnění dvou či tří (dle počtu hráčů) podmínek ‒ vyčerpání zásoby akčních destiček nebo kontraktů, odemknutí všech osmi úrovní technologií (na hráčské desce experimentů), dosažení sedmdesáti bodů na stupnici, nebo pokud všichni hráči provedou třikrát speciální akci Posílení. Jelikož je veškerý postup veřejnou informací pro všechny hráče, tak se všichni mohou náležitě připravit na vývoj hry.

Posledním kritériem pro konec hry je akce Posílení. Hráč při vyčerpání akčních destiček (nebo i dříve) může uskutečnit Posílení ‒ tím získá přírůstek dělníků, peněz i bodů dle svých stupnic, následně se může umístit na stupnici cílů na základě získaných žetonů úspěchů. Toto umístění definuje vyhodnocení jednotlivých kritérií cílů na základě pozice na stupnici úspěchů.

Odstartováním konce hry však nic nekončí. Ještě je zde šance pro všechny hráče, kteří se dokázali držet na dosah na stupnici bodů ‒ všichni hráči dokončí dané kolo a poté odehrají jedno poslední kolo. Teprve poté dojde k vyhodnocení a obodování jednotlivých herních postupů a úspěchů. Množství dosažených elementů a kritérií může ještě promluvit do konečného bodování a do výsledku samotné herní partie. K výhře zde zdaleka nevede jediná cesta, vždy se jedná o kombinaci vlastní strategie a schopnosti využít dostupné zdroje, spolu se schopností soupeřit s ostatními hráči a využívat dostupné zdroje a možnosti k maximalizaci vlastní efektivity.

Baron von Automat

Jak už jsme zmínili, pod tímto názvem se skrývá sólový režim hry Nukleum. Díky věhlasu tvůrce Dávida Turcziho, který stvořil již nespočetné množství sólových režimů, dá se očekávat, že i tento bude stát za to. Zde je možné, aby se hráč utkal s automatizovaným soupeřem, ovládaným pravidly a mechanismy dedikovanými pro tento režim. Zajímavostí je možnost zapojení i více automatizovaných hráčů. Ti jsou sice stále ovládáni jedním balíčkem karet a jednou šestihrannou kostkou, ale vřele můžeme trpělivým hráčům doporučit, protože každý takový automatický hráč je odlišný a vede odlišnou strategii, což je celkem výrazným lákadlem sólového režimu.

Baron je tedy v základu ovládán opravdu jednou šestihrannou kostkou a dodatečným balíčkem karet, které budou určovat preference pro jednotlivé akce. Ale celý systém rozhodování je mnohem komplexnější, je založen na sérii podmínek a kritérií, které se vyhodnocují v určitém pořadí. Díky tomu jsou tahy Barona relativně útočné či agresivní, ne vždy čitelné či očekávatelné, ale často ovlivňují hráče a nabourávají jeho strategii.

Sólový režim hry není pro každého, to je nutné říct jasně a hlasitě. Herní čas se protáhne, než se hráč naučí vyhodnocovat veškerá kritéria, tak to nějaký čas zabere. Díky tomu první partie může být skoro úmorně dlouhá, zvlášť pokud se hráč se hrou obecně teprve sžívá. Ale opakované hraní rozhodně nabídne zážitek, který stojí za to vyzkoušet. Nejedná se pouze o tréninkový modul pro plnou hru, ale může se stát hlavní hvězdou představení. Pokud ovšem hráč není obeznámený buď se samotným Nukleem, nebo alespoň s herními režimy, může sólový režim přivodit bolehlav, protože vyhodnocování Baronových tahů se může protáhnout kvůli opakovanému listování v pravidlech. To vše pohltí velkou porci času, kdy by se hráč mohl připravovat na další vlastní tah. Sólový režim je tedy kvalitním počinem, který však docení jen ti trpěliví a zkušenější.

Poznatky

Ačkoli je Nukleum po produkční stránce celkem skvostem, tak uspořádání herních elementů je trochu zklamáním. Příprava hry se může značně protáhnout, stejně jako úklid po partii. Ačkoli je v balení dostupný kartonový pořadač, je spíše zklamáním. Sestava kartonových přepážek nemá žádný konkrétní význam nebo ideu, neexistuje oficiální návod na to, jak jej sestrojit, takže se musíte spokojit s fanouškovskou kreativitou. Na internetu najdete několik variant, jak sestavit tento kartonový insert a jak do něj uskladnit svou hru. Žádný takový návod není dokonalý, stejně tak neurychlí přípravu hry či následný úklid. Přiložený systém kartonových přepážek je tedy spíše zarážející a působí nadbytečně. Možná by tedy bylo lepší tyto kartonové díly vůbec nepřidávat. Kdo bude chtít, najde si vytuněný insert dle svého gusta, na netu je jich k dispozici několik a všechny přináší kreativní a inovativní způsob jak si hru zpříjemnit.

Pokud si hru oblíbíte, stojí rozhodně za to investovat do insertu. Přímo vydavatelství Old Dawg nabízí dva druhy insertu od partnerských firem ‒ jeden od MitroCZECH, druhý od Herman Inserty (tady jde o vtipné spojení, protože Old Dawg je vydavatelství Martina Hermana, a Herman Inserty je též Martin Herman, jedná se však pouze o shodu jmen). Každý insert přináší jiné výhody, je odlišně navrhnutý, ale není jednoznačně možné říct, který je lepší. Většinou si vybírám inserty od Hermana, jsem spokojen s kvalitou jednotlivých kusů, doručovací doba je luxusní a inserty jsou velice praktické ‒ slouží jak k uskladnění komponent, tak i v průběhu hry jako podavače. V tomto případě jsem se rozhodl pro insert od MitroCZECH, přišlo mi, že je lépe promyšlen. V reálu mi přijde insert trochu chatrný/křehký, ale po funkční stránce splňuje to, co jsem hledal ‒ zkrátí čas přípravy hry a funguje i během hry. Finální výběr bude primárně na uživatelích a jejich preferencích ohledně funkční a vzhledové stránky.

Pokud jste si pořídili hru v předprodeji, tak jste pravděpodobně dostali i dvojici promo balíčků pro hru. Oba balíčky jsou pro fanoušky hry a fajnšmekry vítaným zpestřením. Jen mi přišel tento bonus trošku nedotažený ‒ ačkoli zde nechybí QR kódy, tak nevedou na místa, kde by byly dodatečné materiály hry popsány nebo začleněny do hry. To musí hráč trochu pohledat ‒ informace může získat třeba na Zatrolených hrách.

Verdikt

I přes zmíněné poznatky se stále jedná o velice povedenou hru. Nukleum se dostává na úroveň jiných komplexních euroher, jako jsou Brass, Barrage, Scythe, Bitoku, Great Western Trail nebo Mars Terraforming, přičemž má stále co nabídnout, protože přináší jiný svět, jinou realitu, stejně jako jiný herní režim a zážitek. I v konkurenci těchto her má Nukleum co nabídnout. Pokud žádnou z těchto her nemáte, pak s pořízením Nuklea neváhejte, určitě nešlápnete vedle. Po herní stránce se rozhodně jedná o napínavou, zábavnou a náročnější záležitost, která vaše strategické schopnosti podrobí nemalé zkoušce.

Pozitivní je i fakt, že hra funguje v různém počtu hráčů ‒ ve dvou hráčích je hra napínavá a dovolí rozjet hráčské strategie na plné čáře. Naproti tomu ve čtyřech hráčích je na herní ploše těsno a hráči tomu musí přizpůsobit svou taktiku. A pokud zapojíte automatické protivníky, tak hra získá opět novou šťávu, s Baronem je hra více nepředvídatelná, ale přesto nepůsobí chaoticky a náhodně. Hru si opravdu užijete ve všech variantách od jednoho do čtyř hráčů.

Zároveň už teď je jasné, že základní hrou tento elektřinou nabitý svět nekončí. První rozšíření Austrálie je již dostupné, v češtině s největší pravděpodobností nevyjde; obsahuje novou mapu a nějaké nové elementy, ale nic vyloženě převratného. To ovšem neplatí pro již ohlášené druhé velké rozšíření, Court of Progress, které přinese nové herní mechanismy a ozvláštnění hry, jehož bychom se měli dočkat ještě letos. Zároveň se můžeme těšit i na další, dosud neoficiálně ohlášené a nedetailní rozšíření, které by mělo hru obohatit též v blízké době.

Je tedy vidět, že s Nukleem se nebudeme nudit ani v budoucnu. Ale pokud jste novými majiteli, či teprve potenciálními hráči tohoto titulu, tak i základní hra vám vystačí na nemalou dobu, protože každá hra díky dostatku herních komponent a modifikátorů nabízí široké možnosti znovuhratelnosti, díky nimž hra nikdy nezapadne v poličce za jiné tituly, stejně jako nevypadne z myslí oddaných a zapálených hráčů.

Nukleum získává od Říše her ocenění:

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme vydavatelství Old Dawg.

Hru můžete zakoupit přímo zde.