My little Scythe
Za sedmero horami a sedmero řekami Dožínkový turnaj o nadvládu nad celou říši se udál…
Za sedmero horami a sedmero řekami, tam, kde tráva je nejzelenější, červená jablíčka nejšťavnatější a slunce svítí nejjasněji, přesně tady se rozkládá království Pomme. Mudrcové praví, že před pradávnými lety sem spadla nejzářivější hvězda z nebes a při svém pádu se roztříštila na hromadu drahokamů, které zaplavily celou zemi magickou silou. Jen díky ní zde mohou růst jabloně tak bohaté, aby zásobily svými plody všechna zvířátka z celého okolí. Toto území všichni od pradávna považují za zemi svých předků. Okolo království Pomme se rozkládá dalších sedm říší, z nichž rok co rok vysílají ty nejlepší sourozence, aby se zúčastnili Dožínkového turnaje. Vítěz se na celý další rok smí ujmout vlády nad celou oblastí.
Dnes se společně zúčastníme jednoho takového turnaje, abychom se dozvěděli, kdo na celý příští rok usedne na trůn. Ale ještě než se tak stane, pojďme si říci alespoň základní fakta o deskové hře My Little Scythe. Že jste již někde název Scythe slyšeli? Jasně, jde o populární strategickou záležitost od Stonemaier Games a díky společnosti Albi jsme se dočkali i verze lokalizované do češtiny. Z této větší a dospělejší hry čerpá My Little Scythe celou řadu herních mechanismů a upravuje je tak, aby byl titul přístupný i dětskému publiku. Autorem hry je Hoby Chou, kterému pomáhala jeho dcera. Na přebalu hry se dočtete, že k jedné partii může usednout 1 až 6 hráčů s doporučeným věkem od 8 let a délka hry by se měla pohybovat okolo 45 minut. Z vlastní zkušenosti ovšem mohu potvrdit, že šikovnější děti ve věku 6 nebo 7 let si určitě My Little Scythe užijí naplno taktéž. Určitě stojí za zmínku, že hra získala Trolí palec 2020 v kategorii Rodinná hra.
Fanfáry se nesou krajem a sourozenci z okolních království se už sjíždějí na Dožínkový turnaj. Z dálky jsou vidět první účastnici ze Spojeného medvědího království následovaní statečnými pižmoni Ellou a Willem z Království pižmoňského. O chvíli později dorazí i Jasper a Gwendor z Vlčího království. Letos své velvyslance nevyslalo Velké opičí království, Orlí království, Království kanců ani Království divokých tygrů. Jednoduše proto, že se nenašli odvážní a šikovní sourozenci, kteří by byli hodni účastnit se tohoto náročného klání o nadvládu nad celou říší. Přeloženo do řeči hry – asi je vám jasné, že této partie se budou účastnit tři hráči a zbývající figurky jsou uloženy zpět do krabice.
Figurky, reprezentující každé království, patří k nejlepším, jaké jsem dosud měl možnost držet v rukou. Jsou vyrobené z pevného plastu a propracované do nejmenších detailů. Pod víkem krabice naleznete i velkou kartu Průvodce barvením s grafickým návrhem jak by figurky mohly vypadat nabarvené. Zároveň se zde dozvíte i historii jednotlivých království. Přesně tyto věci mám rád, když autoři myslí i na příběhové pozadí, aby se hráči mohli do hry lépe vcítit a nešlo tak čistě jen o používání jednotlivých herních prvků. Možná že tyto popisky nedosahují takové poetické hloubky jako třeba v Divukraji, ale pro navození příjemné atmosféry a předání základních faktů dětem to bohatě stačí. Stručná osmistránková pravidla jsou napsána jednoduše, takže za nějakých 15 minut jste schopni vše bez problémů pochopit a začít hrát.
Když už jsem u toho pění chvály na kvalitu figurek, budu v tom pokračovat i u ostatních komponentů. A je úplně jedno kde začnu. Na cokoliv sáhnete, máte pocit kvalitního materiálu a žádného šuntu. Už hmotnost samotných herních kostek vás utvrdí v tom, že na jejich zpracování si dali tvůrci hry záležet a stejně tak na provedení jednotlivých karet, jablíček, drahokamů atd. Na to, že je krabice plná herního materiálu až po okraj, obsahuje i vcelku chytře navržený insert. A pokud byste si nebyli jisti kam co uložit, malá kartička vám napoví co kam dát.
Celý Dožínkový turnaj se odehrává na velkém herním plánu obsahující spoustu hexa oblastí, po kterých se budete moci pohybovat se svými sourozenci a sbírat jablíčka a diamanty. Kdykoliv vstoupíte na pole s některou s těchto surovin, nepřemístíte je na svou herní desku, jak jste asi zvyklí u jiných her, ale zůstávají na herním plánu. Pokud si je chcete přivlastnit, můžete si během přesunu svého vyslance na sousední políčko vzít suroviny s sebou. Máte-li ovšem v plánu posunout se o 2 políčka, musíte suroviny zanechat na místě a ztrácíte tak na ně vlastnické právo. Během putování se občas nachomýtne i nějaká událost a bude jen na vás, jak se k ní postavíte. Můžete být za klaďase a někomu koupit třeba jablíčko, kartu kouzel nebo cokoli podobného, což vám zvýší oblíbenost a za odměnu si vylepšíte skóre na stupnici přátelství. Pokud si neradi hrajete na dobráky, nic vám v tom nebrání a i když vás to taky bude něco stát, získáte třeba drahokam nebo jablečný koláč. A k čemu že vám takový jablečný koláč bude? Inu, když se na jednom políčku potkáte s jiným účastníkem turnaje, nastane pořádná koláčová bitva. Vezmete si bojové ukazatele, nastavíte kolik jablečných koláčů chcete ze své zásoby použít, přidáte karty kouzel pro navýšení síly a posléze vyhodnotíte kdo má vyšší hodnotu. Poražený putuje na své počáteční pole a vítěz může získat suroviny a nějakou trofej.
Trofej? No jistě, vždyť přesně o to se všichni na tomhle turnaji snaží. Podívejte se, Království Pižmoňů právě díky vyhrané koláčové bitvě získalo svou třetí trofej! Království vlků zatím s jednou trofejí pokulhává na chvostu a reprezentanti Spojeného medvědího království se dvěma trofejemi si dělají zálusk na třetí, protože jejich oblíbenost se pomalu blíží zisku trofeje.
Komu se jako prvnímu podaří získat 4 trofeje, vyhrává turnaj. Možná si říkáte, že sehnat 4 trofeje bude zatraceně perný boj. Ve skutečnosti je to spíš naopak, protože pro všechny účastníky turnaje je k dispozici celých 8 trofejí a navíc se o stejnou trofej může podělit více účastníků. Ale samotný problém je v tom, že jejich získání je natolik primitivní, že na nějaké opravdové soupeření ani nedojde. Jediným soupeřícím elementem při hraní je totiž už zmíněná koláčová bitva. Dalšími možnostmi jak získat trofej je posbírání 8 koláčů, přátelství na hodnotě 8, dopravení 4 drahokamů nebo jablíček do Hradu nacházejícího se ve středu herního plánu, vyřešení 2 událostí, posbírání 3 karet kouzel nebo vylepšení 2 druhů akcí na vaší herní desce. Asi mi dáte za pravdu, že to je obrovská škála možností, které nevyžadují prakticky žádnou promyšlenou strategii. Vlastně stačí si během vašeho tahu vybrat aktuálně nejsnazší cestu k zisku trofeje. Navíc má ještě každý hráč jednu tajnou kartu Nátury ulehčující získání některé z trofejí.
Čekali jste urputný turnaj a nelítostné soupeření mezi účastníky? Ale kdeže. Království pižmoňů právě ve svém tahu vyřešilo druhý úkol a čtvrtá trofej je jejich. Ani se nezapotili a je tady konec hry. My Little Scythe bych rozhodně neoznačil jako nelítostný souboj, ale spíš jako lehké společenské soutěžení. Jedinou výjimkou mohou snad být ony koláčové bitvy nebo váš negativní postoj k řešení události. Proč zrovna negativní? Věřte nebo ne, pes je zakopán v ukazateli přátelství. Jak jsem už zmínil, při dosažení hodnoty oblíbenosti 8 získáte jednu trofej. Pokud však vaše oblíbenost klesne na hodnotu 3 a nižší, další trofeje momentálně získat nemůžete. Agresívním, intrikánským a sobeckým taktikám v téhle hře pšenka nepokvete. My Little Scythe tak nenásilně učí kamarádství a pomáhání si i za situace, kdy mezi sebou soupeříte. A to, jak jistě uznáte, v dnešní době není ve společnosti úplně běžným jevem.
Co ještě určitě stojí za vyzdvižení, je střídání akcí, které můžete realizovat. Na výběr je hned ze tří: buď můžete pohnout oběma sourozenci nebo budete hledat suroviny (hozením kostek rozmístíte jablíčka, drahokamy a žetony události na různě vybarvené oblasti) nebo něco vyrobíte (vylepšíte některé z akcí nebo získáte karty kouzel). V praxi je to ještě lehce zkomplikováno tím, že nemůžete opakovat dvě stejné akce v kolech hned za sebou. Pro snazší orientaci v aktuálním kole označujete figurkou na herním plánu právě prováděnou akci, takže víte, že v dalším kole nemůžete provést tu samou.
Ale zpět k našemu Dožínkovému turnaji. Během přípravy recenze jsem jich absolvoval hned několik a v každém případě musím říci, že pro hru v menším počtu hráčů (cca do 4) je herní plán až zbytečně velký. Skoro by se hodilo, aby byl oboustranný s variantami pro různý počet hráčů, jak je tomu třeba u jiných her. Kvůli zbytečně velkému prostoru ztrácí honba za sběrem jablíček, drahokamů, ale i řešení některých událostí absolutně na dynamice. Už dopředu je jasné, kdo které suroviny posbírá. Alespoň trochu můžete hru ovlivnit rozmístěním surovin na různé regiony díky hozeným kostkám. Když to půjde, umístíte je do blízkosti vašich sourozenců a když se nezadaří, raději je přenecháte vašim soupeřům, protože si tím zvýšíte hodnotu přátelství.
Byl bych ale opravdu nerad, kdyby se zdálo, že jsem z My Little Scythe zklamán. Tak to určitě není! Mým dětem se hra rozhodně líbila a dost si ji užívaly. Starší šestiletý syn ji zvládal bez problémů a hezky barevné provedení a líbivé komponenty mu sedly na první pohled. Stejně tak byla uspokojena i jeho posedlost sbíráním různých trofejí, odznáčků, úspěchů atd. a hned měl jasno kudy vede cesta za vítězstvím. Navíc díky jednoduchým herním mechanismům a mnoha možnostem, jak získat trofeje bez potřeby promyšlené strategie, dokázal i dospělákům pořádně zatopit. Hru zkoušela i má mladší tříletá dcerka a i když úplně sama hrát ještě nezvládala, nevzdávala se a chtěla alespoň hrát v jednom týmu se mnou (ostatně jako obvykle). Tak vidíte jak různě lze k velkému dostupnému množství a snadnosti získání trofejí přistupovat. Pro dospěláky to nebude žádná výzva, protože jim bude chybět promyšlené plánování, ale dětem to bude svědčit. A především dětem je podle mého názoru tato hra určena.
Hodnocení – 4 z 5
My Little Scythe je zjednodušená verze dospělé strategické záležitosti Scythe, ze které přebírá celou řadu herních mechanismů a přetváří je do elementární podoby tak, aby hra byla přístupná i pro příležitostné hráče, kteří si k deskovkám sednou jen jednou za čas, aby společně se svými ratolestmi strávili příjemně třeba propršené odpoledne. Co vás na první pohled zaujme, je vynikající produkční hodnota, z níž asi nejvíce budou vyčnívat povedené plastové figurky zástupců jednotlivých království. Pokud rádi malujete figurky, budete se také moci pořádně vyřádit. Patříte-li k hardcore hráčům, pravděpodobně vás bude My Little Scythe nudit, protože nevyžaduje absolutně žádné strategické plánování. Hře by slušel taktéž oboustranný herní plán v závislosti na počtu hráčů. Při menším počtu účastníků budou partie tak trochu „bez šťávy“, ve větším počtu účastníků však tento prvek rozhodně neplatí. Pokud hledáte titul, se kterým byste si rádi osahali některé herní mechanismy než se pustíte do mnohem komplexnějších deskových her, myslím si, že je My Little Scythe ideální volbou, obzvláště když ještě k tomu máte doma menší sviště.
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi.
Hru můžete zakoupit přímo zde.
