Bitva o hrad pro malé bojovníky.

Máte-li doma malé děti zbystřete, protože právě hra, o které dnes budeme psát, je pro ně přímo stvořená. V originále My First Castle Panic z dílny Justina De Wiita na naše stoly přináší studio ADC Blackfire pod názvem Můj první nedobytný hrad. Tato bitva je pro jednoho až čtyři hráče s doporučeným věkem od čtyř let. Jedna partie je přibližně na dvacet minut. 

Krabice se slušivými ilustracemi od Cam Kendella obsahuje herní plán s cestou k hradu, dvacet šest herních karet, čtyři lama karty, hrad a hradby k sestavení z kartonových dílků, šestnáct žetonů monster a doupě monster (jde o vnitřek krabice).

K přípravě stačí rozložit herní plán a na příslušné místo postavit hrad a hradby. Na první tři políčka cesty k hradu se vyloží tři počáteční monstra označená hvězdičkou. Ostatní se zamíchají a dají na hromádku lícem dolů. Poblíž si přichystáme balíček karet a každý z hráčů dostane jednu kartu do začátku. Začíná nejmladší obránce ze skupiny.

Každý hráč ve svém tahu odehraje čtyři kroky v následujícím pořadí. Dobere si kartu z balíčku karet hradu. Zahraje jednu ze svých karet. Na kartách jsou tři různé symboly (čtverec, kruh a trojúhelník) ve třech barvách (červená, zelená a modrá). Abyste mohli odstranit příšeru z cesty k hradu a ten byl tak ubráněn, musíte zahrát kartu, jejíž symbol se shoduje se symbolem políčka, na kterém dané monstrum stojí. Pokud se to hráči podaří, tak monstrum odstraní z plánu do doupěte a zahranou kartu odhodí. Pokud však nemá kartu, která by některé z monster mohla odstranit, může požádat o pomoc některého ze spoluhráčů. Místo něj tedy zahraje svou kartu spoluhráč. Nutno zmínit, že požádat spoluhráče o pomoc může, i když vhodnou kartu k odstranění monstra má, ale je třeba se zbavit větší hrozby, tedy potvory která je blíže k hradu. Po zahrání karty je třeba posunout žetony monster. Zbývající monstra na plánu postoupí o jedno políčko směrem k hradu. Následně se dobírá a vyloží na start další monstrum. Hra končí vítězstvím, jakmile hráči odstraní všechna monstra a ochrání hrad nebo v opačném případě, pokud monstra dobudou hrad. V tomto případě hráči prohrávají.

Karty se symboly mohou obsahovat jeden určitý symbol, nebo mohou mít více symbolů ve stejné barvě nebo naopak jeden symbol s více barvami. Hra obsahuje kromě karet se symboly ještě dvě speciální karty. Kartu Kopanec, kterou lze využít tím způsobem, že při jejím zahrání odstraníte libovolné monstrum. Tato příšera se však vrací do balíčku s žetony a přijde později znovu do hry. Druhou speciální kartou je karta Hradby, která dokáže opravit hradby rozbořené monstry. Monstra která se přiblíží až k hradu prvně boří právě hradby a pokud by se k hradu dostalo monstrum při zbořených hradbách, tak je hrad zničen.

Žetony monster jsou také ve více variantách. Jak už bylo zmíněno výše, jsou zde tři základní s hvězdičkou, se kterými se vždy začíná. Pak jsou zde monstra také tři speciální. Mezi ty patří Tlačoun, který po umístění na políčko start všechna monstra před sebou (včetně sebe) posune o jedno políčko dopředu. Dalším speciálním příšerákem je Běžec, který při vyložení na nic nečeká a přebíhá všechna již vyložená monstra na plánu. Zastaví se až před tím, které je nejblíže k hradu. Posledním je Šéf. Ten má stejnou schopnost jako Tlačoun, ale navíc se po něm dobírá ještě další monstrum. Pokud se vytáhne další speciální, tak se opět jeho schopnost vyhodnocuje. 

Můj první nedobytný hrad je naprosto jednoduchou záležitostí a opravdu ji malé děti zvládnou. Naší dceři teprve čtyři budou a hru hned od začátku zvládá bravurně. Nemá problém s vykládáním karet, či se sledováním ostatních a správně podá pomocnou ruku tak, aby se předešlo škodám na hradbách. Takže bych se nebála ke hře přizvat i mladší děti. Tím, že je hra kooperativní, můžete prcky snadno navést k tomu, aby zahráli svůj tah správně a rychle si mechaniku hry osvojili. Je to vhodný kousek pro vstup do deskoherního světa a vizual hry děti jistě zaujme. Výhodou hry je, že je opravdu krátká. Naše nejdelší partie trvala patnáct minut a to bylo hned u té první, kdy jsme se teprve učili co a jak. Při dalších hrách už to odsýpalo rychleji, takže jsme klidně zvládli dvě až tři hry po sobě, a děti u nich stále udržely pozornost.

Můj první nedobytný hrad bavil i našeho téměř sedmiletého syna, který je zvyklý na obtížnější kousky, avšak u této hry se s námi nenudil. Navíc má hra jednoduchý sólo režim, což znamená, že jakmile se dítě hru naučí, je schopné se u ní zabavit i samo. Vy tak můžete využít chvilky klidu na něco jiného. Pokud chcete slušný kousek pro vaše malé děti, tak bude Můj první nedobytný hrad vhodnou volbou, jak budovat k deskovým hrám kladný vztah.

Můj první nedobytný hrad získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.

Hru můžete zakoupit přímo zde.