Naskládej správné suroviny na těsto, pak pizzu šup honem k zákazníkovi!

• 

• 

• 

Taky máte rádi setkávání s přáteli u deskových her? Dobrá nálada, dobré hry, dobré pití a dobrá pizza! Každý si vybere tu svou nejoblíbenější, zavolá se do pizzerie, nadiktuje se objednávka kuchaři a následně se již jen čeká na zvuk domovního zvonku, až rychlý kurýr ty vonící krabičky naskládá na zápraží. Dnes je to něco speciálního, otevírá nová pizzerie Angelo, tak zkusíme objednat pizzu tam.

Co se asi děje v pizzerii od objednání pizzy po doručení k nám? Nejspíš něco takového:

„Máme tu novou objednávku na Margheritu, Quattro Stagiony, Funghi a Caprese.“

„Dobře, ty připrav těsto – vezmi půl kila mouky, sůl, dvě lžíce olivového oleje, vejce, droždí a trochu vody. Všechno to smíchej, nechej nakynout, rozděl na čtyři části a udělej placky.“ „Ano, pane.“

„A ty nachystej rajčatovou omáčku – na olivovém oleji orestuj česnek a cibulku, pak přidej mrkev. Podlij bílým vínem a zredukuj, nakonec přidej oloupaná rajčata, sůl, pepř a nasekanou bazalku. Jestli to bude moc kyselé, přidej trochu medu.“ „Jasně, šéfe!“

„Čao, chlapci, jsem rozvozce Péťa Zelený. Máte už připravené pizzy na odvoz? Čas běží!“ „Minutku, Péťo, těsto je vyválené, omáčka rozetřená, ještě naskládat správně mozzarellu, rajčata, žampiony, olivy, kukuřici a rukolu, pak šup s ní do pece a můžeš jet.“ „Tak honem, honem, zákazníci čekají, konkurence je velká! Každé zpoždění pocítím na dýšku.“

„Hele, když už tady tak stojíš… Víš, která pizza je nejznámější? Je to pizza Margherita. Zrodila se už v roce 1889 v Neapoli, kdy chtěl místní kuchař Rafael Esposito uctít královnu Margheritu, která navštívila jeho město. Tak se zamyslel a napadla ho pizza v italských národních barvách: červené rajče, zelená bazalka a bílá mozzarella. Ale co tu tak pořád stojíš, pizzy jsou hotové, koukej je popadnout a upaluj k zákazníkovi, dokud je teplá!“ „Ale no no, vždyť už jdu.“

CRRRRRR!

„Á, pizza je tady, děcka! To jste rychlý, pane, ještě jsme ani nestihli dohrát první hru a vy už jste tady. Děkujeme, to je dobrý.“

Jídelníček

Jednoduchou, přímočarou a rychlou dětskou hru Mozzaroller nám přináší vydavatelství Piatnik a jejím autorem je Jeffrey D. Allers. Hra je určena pro jednoho až čtyři rozvozce pizzy mající alespoň sedm let věku a platné řidičské oprávnění na skůtr (je jedno zda šlapací samohybku, elektrický či benzínový). Jedna pracovní směna zabere přibližně půl hodinky.

Hráči ve hře Mozzaroller představují rychlé rozvozce pizzy, kteří se snaží doručit zákazníkům co nejvíce objednávek pizzy z nově otevřené pizzerie Angelo. Každý kurýr musí nejprve dohlédnout na správné ingredience pokládané na pizzu a poté pizzu odvézt svým zákazníkům. Nejrychlejší kurýr s nejvíce splněnými zakázkami totiž získá pro svůj podnik věrné zákazníky, kteří se budou rádi vracet.

Hra spadá do kategorie dětských či rodinných her, a tak jsem ji předal na prozkoumání těm nejpovolanějším osobám – svým dvěma dcerám. Holky chvíli zápasily s folií na krabičce, ta však brzy povolila a my mohli nahlédnout pod víko.

Vizuální dojem

V krabičce jsme nalezli osm keramických bílých kostek s vyobrazením šesti surovin na pizzu – rajčaty, kukuřicí, mozzarellou, rukolou, žampiony a olivami. Kostky vypadají moc pěkně a obrázky se nám líbily, i proto, že jsou docela realistické. Poté holky vyplokaly kartonové žetony zklamaných zákazníků a větší žetony rozvozců v šesti barvách. Poslední, co jsme z krabičky vyndali, byl balíček karet. Jedna z karet představuje pizzerii, zbytek jsou objednávky zákazníků. Karty mají pěknou grafiku a jsou pevné, tak myslím, že něco vydrží.

Na každé kartě je v horní polovině vyobrazena pizza s obrázky surovin, kterými si zákazník přeje svou pizzu obohatit, nejjednodušší jsou pizzy s jednou surovinou, další mají kombinace dvou surovin a ty nejbohatší na sobě mají suroviny tři. Někteří zákazníci si jako praví gurmáni ještě přiobjednávají posypání pizzy sekaným česnekem či chilly. Ve spodní části karet jsou vyobrazeni jednotliví zákazníci a jejich pozadí odpovídá barvě jednoho z kurýrů. Je zde bledý plnoštíhlý mladík preferující kurýrku v hnědé barvě, hráč basketbalu se zlomenou nohou objednávající si u rozvozkyně ve žlutém, babička volající kurýra v bílém, studentka volající výhradně kurýra v modré, mladá cvičitelka preferující rozvozce v zeleném a mladý muž objednávající u kurýrky v červeném.

Samozřejmě nechybí ani sešit s pravidly. Jelikož je hra vícejazyčná, sešit je poměrně tlustý, ale nelekejte se, česká pravidla hry jsou popsány pouze na osmi stránkách plných obrázků a příkladů. Pravidla jsou jednoduchá a bez problému je pochopí i šestileté děti.

V krabičce není insert, tak pokud nemáte rádi chaos, připravte si pro uložení herních komponent nějaké uzavírací pytlíčky.

Intermezzo I:

U nás doma je pizza oblíbené jídlo. Pečeme si ji sami a kombinujeme různé druhy surovin. Možná právě proto byla radost pozorovat dcery, jak se prohrabují herním obsahem. Aniž bych je seznamoval s pravidly, hned si věděly rady. Začaly házet kostkami a jednotlivé suroviny pokládaly na karty objednávek. Prý jsou kuchařky a pečou pizzu. Prakticky tak hru hrály a ani o tom nevěděly.

Servírování

Nejprve je třeba hru připravit. Doprostřed stolu jsme si položili kartu pizzerie Angelo. Pod ní jsme náhodně vylosovali deset karet objednávek, které zajišťují, že v posledním kole hry budou mít všichni hráči dostatečnou nabídku karet. Zbylé karty objednávek jsme položili vedle pizzerie. Z tohoto balíčku se náhodně vyloží osm objednávek a rozmístí se do kruhu kolem pizzerie. Někde po ruce pak nesmí chybět kostky surovin, žetony kurýrů a žetony zklamaných zákazníků.

Recept

No a nyní k samotnému hraní. Mozzaroller využívá mechanismu házení kostek. Kostky představují nabídku surovin v pizzerii, které se musí správně umístit na objednané pizzy.

Cílem hráčů je rozvážným umisťováním kostek splnit co nejvíce objednávek a zajistit si bonusové body od rozvozců tím, že sesbírají nejvíc objednávek od určité barvy zákazníků.

Začínající hráč si vezme všechny kostky a vrhne je na stůl. Ze surovin zobrazených na kostkách vybere alespoň jednu a položí ji na libovolnou kartu objednávek, na které je daná surovina vyobrazena. Dále má hráč několik možností.

Může doložit zbylé suroviny na rozpracovanou objednávku, čímž jí dokončí. Nebo může znovu hodit kostkami a opět vybrat a doložit alespoň jednu surovinu na rozpracovanou objednávku a pak položit kostky i na objednávky s ní sousedící.. Hody může opakovat, kolikrát chce za předpokladu, že se mu povede vždy umístit alespoň jednu surovinu na rozpracovanou objednávku, nebo později na objednávku sousedící s dříve dokončenou. A když už házet nechce, pasuje, kostky předá dalšímu hráči na řadě a vezme si k sobě všechny objednávky, které se mu povedly splnit. Pokud se hráči některé objednávky splnit nepodařilo, vezme si k sobě odpovídající počet žetonů nespokojeného zákazníka, a až v příštím kole bude házet kostkami, vrátí nespokojené zákazníky do společné zásoby a za každého z nich musí odevzdat jednu kostku. Hází tedy méně kostkami.

V dalším kroku hráč porovná počty karet objednávek jednotlivých barev s ostatními hráči, a pokud má od některé barvy více karet než ostatní, položí si před sebe žeton rozvozce shodné barvy. Tento žeton zůstane v jeho vlastnictví do chvíle, dokud ho některý z hráčů nedorovná (pak jde žeton rozvozce zpět do společné zásoby) nebo nepřekoná (pak si vezme a vyloží žeton před sebe tento hráč). Posledním krokem je doplnění nabídky karet pro dalšího hráče na řadě.

Hra skončí, když dojde balíček objednávek. V tu chvíli hráči dohrají své tahy tak, aby měli všichni stejný počet tahů. K tomu se využijí nabídky pod kartou pizzerie. Pak si každý hráč spočítá všechny ingredience na svých splněných kartách objednávek a připočte bonusové body za žetony rozvozců, které se mu podařilo získat. Nakonec si prohlédne své karty a spočítá, kolik karet má na pizze česnek a kolik chilli, které se bodují podle tabulky v pravidlech. Ten kdo získá nejvíc bodů, stane se nejlepším rozvozcem a vítězem hry.

Intermezzo II:

Hraní Mozzarolleru s dětmi je skvělý zážitek. Sledovat, jak po hození kostkami začnou propočítávat svoje možnosti, kalkulovat výhody a nevýhody jednotlivých variant karet nabídek, jak pozorují ostatní hráče a mají radost, když se jim podaří vyfouknout někomu kurýra, to je k nezaplacení. Z počátku se mé dvě děti držely docela při zemi, bály se riskovat další hody kostek, aby náhodou nezískaly nespokojeného zákazníka. Postupem času se však osmělily a dnes již hrají naplno. Zjistily také, žeje lepší nechat si více kostek pro přehození surovin, než položit hodně kostek a přehazovat jen jednu. Prostě statistika a pravděpodobnost v praxi. Skvělý je také herní čas. Za dvacet minut máte odehráno a můžete si hru zopakovat. S Mozzarollerem jsme si prostě doma užili spoustu zábavy a můžu ji tak doporučit všem rodičům dětí, které navštěvují první stupeň základní školy. Na druhou stranu pro rodiny se staršími dětmi či pro dospělé hráče si dovedu představit zajímavější hry. I když na pizza párty by tato hra mohla mít úspěch.

Degustace

Mozzaroller nás doma rozhodně nezklamal. Jedná se o menší rychlou hru s kostkami pro jednoho až čtyři hráče. Upřímně nevím, proč bych chtěl tuto hru hrát sám nebo ve dvou. Hra je rychlá, odsýpá a přímo volá po společném hraní v plném počtu hráčů. Téma doručování pizzy k zákazníkům není špatné a při hře je cítit. Moc se mi líbí přetahovaná o jednotlivé barevné rozvozce mezi hráči. Chcete vzít některou velkou tří surovinovou pizzu s česnekem, ale všimnete si, že vám od jiného hráče hrozí sebrání třeba zeleného rozvozce, a tak raději vezmete dvě jednoduché pizzy s jednou surovinou, ale v potřebné zelené. Po vyložení dalších karet se objeví na stole třeba žlutá a tak vám sousední hráč místo zeleného rozvozce vyfoukne s úsměvem žlutého. Navíc každý z rozvozců má jiný počet bodů a o ty silnější bývá vždy urputná bitva. Někdy dva hráči bojují o toho nejcennějšího rozvozce a přitom jim třetí hráč v tichosti posbírá tři další, což mu nakonec stačí k velkolepému vítězství. Je to tak, v Mozzarolleru prostě platí: Když se dva perou, třetí se směje. Mechanika bodování česneku a chilli je také skvěle vymyšlená a nutí hráče investovat i do dražších pizz se třemi surovinami, protože sbírání „gurmánských“ pizz se rozhodně vyplatí.

Z výše uvedených důvodů uděluji hře Mozzaroller OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: PRO NEJMENŠÍ HRÁČE.

To je ode mě vše. Jdu si zadělat těsto na pizzu a nachystat hru Mozzaroller od Piatniku.

Siesta

Na závěr připojuji jako vždy zážitky z našeho hraní:

„Ta hra je super, vyhrála jsem, mám nejvíc bodů!“

„Já už to nehraju, je to blbé, zase jsem prohrála!“

Hodnocení mé starší dcery dvou po sobě jdoucích her.

„Tady si dám sýrek, tady kukuřičku a bazalku a mám další pizzu. Tati, kdy si uděláme pizzu?“

Má mladší dcera dostala při hře chuť na opravdovou pizzu.

„Tak sem dám rajčátka a mozzarellu a ještě si hodím. Do prčic, čtyři rukoly, to snad není možné!“

Takto jsem já komentoval svůj neuvěřitelný hod. Rukolu jsem opravdu nepotřeboval.

A zde je tradiční dotazník o hře pro mé dcery:

1. Co bys o hře řekla kamarádkám?

Verunka (8 let): Je to hra o pizze, ve které se dováží pizza těm, kteří si jí objednali.

Káťa (6 let): Hra je o pizze, musíš dostat co nejvíc bodů z karet a mít hodně karet jedné barvy, abys získala rozvozníka.

2. Jak se ti líbí karty a kostky ve hře?

Verunka (8 let): Dobré, nejlepší je zelená karta a žluté kolečko.

Káťa (6 let): Kostky jsou hezky barevné a ty karty jsou zajímavé, jsou tam kolečka na doplnění kostek a je tam i prázdný žolík.

3. Co máš na hře nejraději?

Verunka (8 let): Když si beru karty objednávek k sobě a mám za ně ty velké žetony.

Káťa (6 let): Mám ráda, když se mi povede získat to, co jsem chtěla a zároveň škodit ostatním.

4. Je něco, co se ti nelíbí?

Verunka (8 let): Že dostanu nespokojené zákazníky a ségra pořád vyhrává.

Káťa (6 let): Nelíbí se mi nespokojení chlapíci.

5. Jakou pizzu máš nejraději?

Verunka (8 let): Margheritu.

Káťa (6 let): Mám ráda pizzu s kukuřicí, šunkou, houbama, rajčaty a mozzarellou.

6. Už jsi někdy měla nespokojené zákazníky?

Verunka (8 let): Mnohokrát.

Káťa (6 let): Ano, měla jsem jich hodně, ale i tak mě to šlo.

MOZZAROLLER získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Piatnik

Hru můžete zakoupit přímo zde.