Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je říše her

Městečka na dlani

Být starostou malého zvířecího městečka je opravdu práce na plný úvazek. Je tolik věcí, na které musím myslet, tolik věcí, které je třeba zařídit. A vděk? Žádný.“

Hlášení obecního úřadu.

Upozorňujeme občany, že příští sobotu bude sběrný dvůr uzavřen.

Farní společenství oznamuje, že dnes v osmnáct hodin bude v našem chrámu sloužena mše svatá.

Na náměstí našeho městečka bude zítra v devět hodin složeno objednané dřevo a kamení.

Dnes ve dvanáct hodin a dvacet minut přijede do naší obce rybářství a ve speciální akci bude nabízet kapry za 130 korun za kilogram. V patnáct hodin dojede pojízdná prodejna s oříšky, sušeným ovocem a cukrovinkami.

Památník zakladatele přijme pracovníka na pozici domovník – údržbář. Náplní práce bude zajišťování řemeslných a údržbářských prací v památníku a spolupráce na instalaci a likvidaci výstav. Podmínkou je pečlivost, flexibilita, spolehlivost a schopnost samostatné i týmové práce.

Sýpky jsou plné obilí, zastavte se.

Naše městečko pořádá v sobotu od osmi hodin a třiceti minut jarní úklid obce. Sraz účastníků je před Fouskovým palácem. S sebou je nutné vzít si pracovní rukavice. Zároveň prosíme všechny občany, kteří se této akce nezúčastní, aby provedli úklid veřejného prostranství před svým domem.

Přijímáme objednávky na dodávky cihel a skleněných tabulí. Objednávku je třeba donést písemně do čtrnácti dnů do kanceláře starosty.

Naše divadlo zve občany na divadelní festival, který se koná o víkendu za tři týdny.

Konec hlášení.“

Tak, to bychom měli. Teď zamknu kancelář a vyrazím sázet stromky do sadu.“

Krabice s krásnou ilustrací

Představení projektu

Abstraktní, logická a budovatelská hra Městečka na dlani je prvotinou autora Petera McPhresona, která vyšla v roce 2019 pod křídly vydavatelství AEG. V Česku se hra zalíbila vydavatelství REXhry, které českou verzi hry pustilo do světa na podzim roku 2020. Hra od svého vydání získala již řadu ocenění – Ocenění Hra roku na Origin Awards 2020, Doporučená hra Mensa 2019, Nominace na ocenění Hra roku v hráčské anketě Golden Geek 2019, Doporučení Spiel der Spiele pro rodinnou hru v roce 2020.

Situace

Ve hře se vžijete do rolí drobných lesních tvorů, kteří budují ve skrytých lesních zákoutích městečka, aby se mohli ukrýt před nebezpečnými predátory. Prostor pro výstavbu je však stísněný a stavebního materiálu také není nazbyt. Zvířátka tedy pro stavbu sbírají vše, co naleznou a snaží se každičkou větvičku, kamínek, střípek, klásek či kousek hlíny beze zbytku využít. Vážený starosta městečka musí výstavbu plánovat s rozmyslem, aby městečko vzkvétalo a nevyužitý stavební materiál se nikde neválel po uličkách.

Když jsem si přečetl námět hry, byl jsem, jako stavební inženýr, nadšený. Konečně dostanu několik parcel, kde se budu moci věnovat urbanismu. To bude bašta! No, jestli tomu tak skutečně bylo, to se dozvíte o několik odstavců dále.

Dřevěné budovy

Technická zpráva

Zástavbu může řídit ve svých městečkách naráz jeden až šest starostů starších čtrnácti let. Hru jsem hrál i s drobnými úpravami i s mými dcerami (šest a osm let) a myslím, že se do role vžily docela úspěšně. Každopádně sami hru nevyhledávají, takže cílovou skupinou nejsou. Dovedu si však představit, že hru určitě bez problémů zvládnou i přemýšlivé desetileté děti. Postavení lesního městečka zabere asi tři čtvrtě hodinky, ale pokud ve skupině nemáte přímo zaníceného analytika, zvládnete to i rychleji. Naše partie trvaly asi pětatřicet minut a bylo jedno, zda jsme hráli ve dvou, třech či čtyřech. Ve více hráčích jsem hru nezkoušel, ale myslím, že to bude obdobné. Ptáte se, jak je možné, že čas hry je stále stejný? Inu vyplývá to z herního mechanismu, neboť hrajete vlastně pořád, bez jakýchkoli prostojů. I když musím přiznat, že kamarád ajťák zrovna chyběl. Délka sólo varianty pak závisí na tom, jak hloubaví jste, mně zabrala asi půl hodinky.

Herní obsah

Rozbalení projektu na stavbě

Jak už bývá v naší rodině zvykem, s rozbalením hry mi vydatně pomáhaly mé dvě zvědavé dcerky. Zajímalo mě, co je upoutá nejvíce. Mladší z dcer se nejprve vrhla na víko krabice, kde objevila nakresleného žabáčka a spoustu dalších zvířátek procházejících se uličkami městečka. Tu starší zaujal pytlík s velikou spoustou dřevěných domečků a tak je začala pečlivě prohlížet. Ve hře je celkem 132 dřevěných domečků osmi barev připomínající tvarem typ stavby, kterou představují. Před vašima očima tak na herním plánu vyrůstají rozličné budovy, což je velmi pěkné a ke hře se krásně hodí. Zároveň máte ihned přehled, kde se jaký typ budovy nachází. V krabici jsme dále objevili šest desek městeček. Každá z desek má na sobě síť čtyři krát čtyři čtverce. Těchto šestnáct políček představuje omezenou plochu vašeho skrytého lesního městečka. Dále jsme vybalili dřevěné kostičky stavebních materiálů odlišující se opět svou barvou. Naleznete tady modré sklo, červené cihly, žluté obilí, šedý kámen a hnědé dřevo. Posledním dřevěným prvkem ve hře je kladívko pro hlavního stavitele, které si hráči pro přehlednost předávají. To ale ještě není vše. V krabici jsou dále karty stavebních plánů budov rozlišených rubovou stranou podle typu domečku, karty unikátních památek města a karty volby stavebního materiálu určené pro solitérní variantu. Poslední komponentou je bloček bodovacích tabulek a samozřejmě nechybí ani tenoučký sešit pravidel hry.

Obrovská pravidla hry

Na pravidlech hry je vidět snaha zvolit formát papíru na míru velikosti krabice. Dle mého názoru to však zde bylo poněkud kontraproduktivní, neboť pravidla mají velký formát, zároveň málo stran, takže se v nich listuje trochu jako v novinách. Font písma je zbytečně veliký, stejně tak i obrázky. Netvrdím, že obsahově je něco špatně, právě naopak, pravidla hry jsou jednoduchá a dobře popsaná, jen ten formát papíru mi trochu vadí.

Poslední dobou mám štěstí na deskové hry s povedeným insertem na uložení všech herních prvků. A Městečka na dlani nejsou výjimkou. Všechny karty a desky hráčů mají své přihrádky, ze kterých nevypadávají. Dřevěné kostičky surovin mají svou hlubokou přihrádku a ta ohromná spousta domečků se dá i v sáčku položit do největší přihrádky insertu. Snahy designérů zaměřit se nejen na funkčnost hry samotné, ale i na funkční řešení uložení si velice cením, protože mám rád přehledně uklizené komponenty v krabici.

Uděluji tedy Městečkům na dlani OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: DOKONALÝ INSERT.

Přípravářské práce

Vybalenou hru již máme, a tak se můžeme pustit do přípravy. Každý z hráčů si před sebe položí desku města a náhodně si vylosuje dvě karty památek. Jednu z nich si vybere a položí si ji skrytě vedle svého městečka. Tuto stavbu může postavit pouze on. Doprostřed stolu se vyloží jedna náhodná karta od každého typu budovy. Tyto stavby mohou stavět ve svých městech všichni hráči. Na stole se také vytvoří hromádka se stavebním materiálem a ten, kdo naposledy něco sám vytvořil, si vezme kladívko hlavního stavitele a bude jako první volit druh stavebního materiálu přivezený do městečka. Příprava hry je jednoduchá a zabere jen pár minutek.

Připravená hra ve čtyřech

Co se mi na hře velice líbí, je nabídka společných budov. Od každého druhu budovy jsou čtyři různé jedinečné stavby stejného tvaru, ale z různého druhu materiálu a rozdílných podmínek pro bodování, takže jejich losováním se pokaždé namíchá malinko jiný koktejl dostupných budov. Jedinou výjimkou je domek, který je ve hře pokaždé stejný. Hra je díky tomu neuvěřitelně variabilní a zaručuje, že jednotlivé herní partie nebudou stále stejné.

Příklad karet budov

Také jsem nadšený z lehké startovací nerovnováhy, kterou do hry vnáší karty památek. Každý z hráčů má jednu specifickou stavbu s jedinečnou podmínkou bodování. Některé se hodí postavit brzy, jiné později, každá z nich cílí na jiný typ budovy či herní pravidlo. Od počátku hry se tak hráči zaměřují na různé stavební materiály a různé budovy, což se projeví v plevelení stavebního prostoru ve městečku nepotřebným materiálem, se kterým si hráči musí efektivně poradit. Samozřejmě, některé památky jsou, alespoň dle mého názoru, silnější, jiné slabší, ale abych pravdu řekl, vůbec mi to u této hry nevadí.

Vybrané karty památek

Za tyto dva herní prvky uděluji Městečkům na dlani OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: SKVĚLÁ ZNOVUHRATELNOST.

Podmínky stavby

Myslím, že je na čase prozradit vám, jak se Městečka na dlani vlastně hrají. Pravidla jsou velice jednoduchá a při prvním vysvětlování je všichni rychle a bez problémů pochopili. Hlavní stavitel určí jeden druh stavebního materiálu, který do městečka přivezli. Každý z hráčů si vezme kostičku materiálu dané barvy a umístí jí do šachovnice na plánu svého městečka. Pak hráč předá kladívko dalšímu staviteli na řadě a ten vybere nový stavební materiál. A takto to vlastně jde až do chvíle, kdy je celý herní plán zaplněn budovami či stavebním materiálem.

Říkáte si: „Aha a v čem je to zábavné?“ Klíčem k vítezství je pokládat stavební materiál do města s rozmyslem do tvarů podle předloh na dostupných kartách staveb. Ve chvíli, kdy se vám podaří poskládat správné typy materiálů do správného tvaru, postavili jste budovu. Vezmete si odpovídající dřevěný domeček a položíte jej na políčko, kde ležela některá z použitých surovin. Ostatní suroviny potřebné ke stavbě poté odhodíte pryč z plánu, čímž se vám otevře prostor pro novou výstavbu. Rozhodnutí hlavního stavitele pokaždé ovlivňuje všechny hráče a správná volba a přečtení protivníkových úmyslů může soupeřům pořádně zavařit. Správné umístění surovin a následně budov je totiž podmínkou pro získání bodů. Na každé budově je napsáno, kam ji umístit, aby se její body započítávaly. Někdy je to v rozích plánku, jindy vedle jiné předepsané budovy, nebo do řady či sloupce, kde se naopak předepsaná budova nenachází. Všechno uhlídat a vymyslet z dostupných stavebních materiálů je pořádný hlavolam a pro někoho pěkný bolehlav.

Samozřejmě obtížnost hry stoupá s počtem hráčů. Zatímco ve dvou si volíte každou druhou surovinu podle sebe a hra je tak poměrně snadná, ve čtyřech již máte tři suroviny zvolené protivníky ku jedné správné, po které zoufale toužíte. Často se mi stávalo, že mi soupeři ucpali herní plán nepotřebným materiálem a já, ve snaze vytvořit alespoň něco, stavěl úplně jiné budovy, než jsem na počátku zamýšlel. A to jen proto, abych si plán vyčistil od surovin, namyslel nový postup a opět jej přehodnotil po obdržení dalších, naprosto nevhodných, materiálů. Už se mi i stalo, že jsem díky špatným rozhodnutím materiál rozmístil tak perfektně, až jsem nemohl už nic stavět a po zbytek hry jen bezmocně sledoval, jak ostatní hráči zvelebují svá městečka. Takže s tím mým urbanismem to moc slavně nedopadlo. Zůstat ve hře jako poslední je opravdu výhodné, protože si pak volíte suroviny sami podle sebe a nahrajete spoustu bodů navíc.

Rozehraná hra

Ptáte se, jak se hra hraje v sólovém režimu? Rozhodně to není tak, že si jako hlavní stavitel určíte kostičku, kterou vzápětí položíte do svého městečka. Pro potřebu sólového hraní je v krabici připraven balíček karet surovin, který vám pro každý tah náhodně určí jeden druh stavebního materiálu. Sólové hraní je tedy pořádná výzva. V pravidlech po hře porovnáte svůj výsledek s tabulkou a zjistíte, jak úspěšný stavitel jste byli. Nejlepší stratégové se stanou mistry staviteli, nejslabší jsou neúspěšní aspiranti. Já to dotáhl jen na průměrného stavbyvedoucího.

Zhodnocení stavby investory

Městečka na dlani jsou přesně tou hrou, po které s přáteli sáhnu na začátku herního večera, kdy ještě není chuť na něco příliš dlouhého a složitého, nebo naopak na konci, když nám už na velké hry nezbývá čas, ale všichni ještě mají chuť něco si zahrát. Hra je rychle připravená, rychle vysvětlená, všichni jsou neustále ve hře, stále mají co hrát a přitom je herní čas relativně krátký. I když hrajeme několik kol po sobě, hra nikdy není stejná a každý je nucen hrát pokaždé jinak. Stále je to však abstraktní hra a ne všichni mají tyto přemýšlecí hlavolamy v lásce. Pro malé děti hra úplně není. Dcery si ji sice zahrají, když je přemluvím, někdy mě i porazí, ale samy hru nevyhledávají. Při hraní s dětmi jsme pro ně využili pravidlo pro začínající hráče, kdy si mohou položit až dvě kostičky stavebního materiálu vedle plánu a umístit jej později. Šestileté dceři jsme dovolili takto odložit kostičky tři. Já se ženou jsme pak hráli podle normálních pravidel a hra tak byla docela vyrovnaná a napínavá.

Za jednoduchá pravidla, která se jednoduše vysvětlují a snadno chápou, uděluji Městečkům na dlani OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: VSTUPNÍ HRA.

Stavební deník

Nezbývá, než se pochlubit herními situacemi a poznámkami hráčů v průběhu našeho hraní.

Tak a teď jsem si to totálně po…!“

Poněkud jadrný povzdech hráče po neuváženém položení kostičky na jedno z posledních políček plánu městečka. Hráč skončil dlouho před ostatními a získal jen čtrnáct bodů.

Já jsem vyhrála, zase jsem vyhrála, mám nejhezčí městečko!“

Tuhle hru už nehraju, je blbá, pořád mi tam dáváte kostičky, které nechci!“

Radost mé mladší dcery z vítězství a reakce mé starší dcery, která skončila třetí ze čtyř.

Tak už to polož, vždyť je to jedno!“

Počkej, přemýšlím.“

Proboha, a nad čím teď přemýšlíš!“

No, kam to mám položit, ne? A vůbec, nemluv na mě.“

Vždyť na tom plánu ještě skoro nic nemáš!“

No a co, přemýšlet musím od začátku, ne?“

Rozhovor hráče a jeho ženy, která poté rezignovala a šla se do kuchyně občerstvit. Hráč umisťoval druhou surovinu ve hře.

Tak za domky mám dvanáct bodů.“

Tak to teda nemáš! Skleník nasytí souvislou skupinu domů a ty je máš rozházené po celém plánu, píšu tři body!“

Tak si je napiš, ty skupino.“

Rozhovor dvou hráčů při vyhodnocování po skončené hře. Nepozornost se nevyplácí.

Městečka na dlani získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti REXhry.

Hru je možné koupit zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: