Mazaný lišák
Vyčenicháte správné heslo ze stop?
Prolog
Na začátku července jsem se vypravil jako skautský vedoucí na tábor. Při přípravě programu mě napadlo využít své deskoherní kontakty a rozšířit táborové aktivity při špatném počasí o některé novinky ze světa deskových her. Děti v oddíle totiž moderní deskové hry příliš nehrají, a tak mi mohly posloužit jako skvělý testovací kolektiv pro mé recenze. Dostal jsem k tomuto účelu k dispozici hry Hamouni, Život na dlani, Spoj 5, Mazaný lišák a Fiesta de los Muertos.
Tábor skončil a já, obohacen novými herními zážitky, se nyní vrhám do sepisování recenzí. Doufám, že se vám budou líbit.
Rozhovor
„Podrž ho, prosím tě.“ „V pohodě, držím.“ „Teď pozor, už leží, zaklekni ho, ať se necuká.“ „Hele, zahrajeme si u toho hádankovou hru; držím, píchni ho.“ „Dobře… jakou? …Vezmi zvon, musíme ho oškrabat.“ „Polij mi ho trochu…, já si budu myslet slovo…, počkej obrátíme ho…, a ty budeš říkat různá slova…, hotovo, podej hák…, a já ti prozradím, jestli to tvoje slovo…, navíjej…, s tím mým souvisí nebo nesouvisí.“ „Ještě ne, nejprve odseknout, pak navíjet… Dobře, tak si nějaké slovo mysli.“ „Ok, můžeš navíjet… Dobře, tak si nějaké slovo mysli.“ „Už visí…, myslím si, můžeš se ptát.“ „Drž ho pořádně… Ani se ptát nebudu, myslíš si PRASE.“ „Ty jo, jak jsi to uhodl?“ „Na co jiného bys jako chtěl na zabíjačce myslet?“ „Chacha, ty jsi ale MAZANÝ LIŠÁK.“
Stopa první: základní obhlídka okolí
Kooperativní dedukční párty hru Master Word Géralda Cattiauxe jemuž s výtvarným zpracováním pomohl ilustrátor Nilse nám do češtiny přináší vydavatelství Albi. A pojmenovalo ji hezky česky Mazaný lišák. Hra je pro tři až šest mazaných lišáků ve věku alespoň dvanácti let. Jedna partie hry zabere něco kolem patnácti minut.
Jeden z hráčů převezme roli lišáka a vybere jedno z hledaných klíčových slov, které mají zbylí hráči – stopaři uhodnout. Na stopařích je, aby pomocí vhodně volených stop a logické dedukce postupně zúžili okruh možných slov a tajné klíčové slovo odhalili. Lišák se jim snaží co nejvíce pomoci. V jednotlivých kolech hry stopařům ukazuje, kolik jimi navržených stop je správných.
Stopa druhá: pátrání na místě činu
I tuto hru jsem měl k dispozici na táboře a musím říct, že ji vyhledávali především chlapci. Podle toho také vypadalo úvodní rozbalení hry. Než jsem stihl cokoli říct a jakkoli zasáhnout, krabice byla otevřena, obsah vysypán na stůl a karty řádně zamíchány. „Tak můžeme hrát, Pajo, hra je nachystána,“ pyšně hlásili hoši. „Jasně kluci, akorát ty zamíchané karty musíme zase seřadit podle čísel,“ zkrotil jsem jejich nadšení a začal jsem všech sto padesát karet klíčových slov pěkně popořadě třídit. Obecenstvo mě chvíli němě pozorovalo a když zjistili, že si vážně nedělám srandu, tak mi i pomohli. Seřazené karty jsme pak umístili do pěkného kartonového stojánku a kartonový oddělovač jsme zařadili za poslední kartu. Dále jsme vyplokali žetonky palců a prohlédli karty stop a trofejí, na něž se při hře píše mazacími fixami, které jsou také součástí obsahu krabice. A nechybí ani mazací hadřík. V krabici je také papírový insert, do něhož lze všechny komponenty hry krásně uložit, takže po krabici necestují a pěkně drží na svém místě.
Intermezzo:
Musím se přiznat, že herní komponenty na mě působí velice promyšleně, každý prvek má svou funkci a svůj důvod být v krabici. Ne nedělám si srandu. O fixách a hadříku není co napsat, snad jen, že všechny fixy píšou a hadřík nápisy z kartiček opravdu maže. Žetony palců nejsou ani velké ani malé. Jsou velké tak akorát, aby šly položit přímo na kartu a nezavazely, anebo vedle karet, aby nešly přehlédnout. Karty stop jsou také dostatečně velké, aby se na ně dala pohodlně vyjádřit hráčova myšlenka, není problém je smazat, a dokonce se nám osvědčil i předtištěný palec uprostřed dole pro škrtání či potvrzení nápovědy. Oboustranné karty klíčových slov jsou také pěkně promyšlené. Zepředu i zezadu balíčku je červená karta s vyobrazením lišáka, která znemožňuje nechtěný pohled na slova na kartě. Každá z karet pak obsahuje své pořadové číslo (karty jsou seřazeny podle obtížnosti slov), v horní části je napsána počáteční nápověda pro hráče a dole, v červeném poli je vepsané hledané klíčové slovo. Kartonový oddělovač pak slouží k rozdělení již odehraných klíčových slov od těch ještě nehraných.
Stopa třetí: příprava pátrací akce
Tak jsme si všechno prohlédli a nyní již k přípravě hry. Nejprve si hráči zvolí jednoho, který se ujme role mazaného lišáka. Tento hráč si vezme stojánek s klíčovými slovy, podívá se na klíčové slovo na čelní kartě. To je slovo, které mají ostatní stopaři uhodnout. Ostatní hráči si mezitím vezmou šest karet stop a jeden z popisovačů. Karty trofejí se umístí na stůl. Nad klíčovým slovem je napsaná počáteční nápověda pro stopaře, kterou jim lišák nahlas přečte a spustí časomíru. Tím začíná samotné hraní.
Stopa čtvrtá: do akce
Od této chvíle mají stopaři devadesát vteřin na poradu, kdo jakou stopu napíše na svou destičku. Stopy nemusí být jednoslovné, ale musí vyjadřovat jednu myšlenku. Docela jsme se bavili různými šílenými nápisy na karty. Zapsané stopy pak stopaři vyloží pěkně vedle sebe do řady a lišák jim vedle řady položí tolik žetonků palců, kolik jejich stop je na správné cestě. Neměl by však nijak naznačovat, kterých konkrétních stop se palce týkají. Jen jednou za hru může palec položit přímo na kartu stopy a tím upozornit stopaře na obzvláště důležitou stopu. Pak začíná nové devadesátivteřinové kolo pro poradu stopařů a zapsání nových stop. A tak to pokračuje až do uhádnutí klíčového slova nebo do konce sedmého kola.
Hráči zvítězí, pokud se jim povede mezi druhým a sedmým kolem napsat na kartu trofejí správné klíčové slovo. Karty trofejí se umisťují normálně do řady karet stop. V rámci jedné partie mají stopaři pouze tři pokusy na odhalení klíčového slova a pokud jej neodhalí, prohrají. Zajímavé ale je, že prohrají také v případě, že klíčové slovo napíšou na kartu stopy, a ne na kartu trofejí.
Pokud hráči zvítězí mezi druhým a čtvrtým kolem, získají titul Mazaní lišáci. Pokud se jim povede odhalit slovo v pátém či šestém kole, stanou se Ostřílenými ohaři, no a pokud odhalí slovo na poslední chvíli v kole sedmém, mohou se honosit jménem Bystří sokolové. Naše partie, pokud byly vítězné, končily většinou u Bystrých sokolů. Mazanými lišáky jsme se stali pouze jednou.
Intermezzo II:
Nejprve se musím zmínit o jedné věci, která mi při hraní chyběla. Je to časomíra. Myslím si, že hra, která počítá se stopováním času, by měla obsahovat přesýpací hodiny, na nichž lze čas změřit. I když v dnešní době má člověk po ruce telefon, zrovna v našem případě na táboře to byl docela problém. Telefony mít děti nesměly, vedoucí šetřili baterie, a jen málokdo měl hodinky. Nakonec jsme hráli s pomocí kuchyňských hodin.
Co se mi naopak moc líbilo, byly diskuse, které se mezi stopaři rozpoutaly při rozkrývání významu lišákových palců a jejich přiřazování k jednotlivým stopám. Jako lišák se každý hráč velice dobře bavil, což dovádělo některé mladší stopaře doslova k šílenství.
Musím se také přiznat, že jsme z počátku nebyli úplně úspěšní v odhalování klíčových slov. Z prvních deseti partií se nám povedlo odhalit pouze čtyři karty, a to ty s první nápovědou jídlo, tvor, zvíře a zbraň. Bylo jasné, že volíme špatné stopy a musíme změnit přístup. Připomínám, že hru testovali hráči v rozmezí deset až třináct let, takže na samotné hraně věkového rozmezí. Je vidět, že věk 12+ je v tomto případě nastavený správně. V další desítce partií jsme vždy dbali na to, aby se stopaři hrál vždy někdo starší, který by je malinko usměrňoval. A zlepšili jsme se. Uhodli jsme sport, zvíře, poživatinu, oranžovou barvu, svět sportu a zvíře. Přesto žádná sláva, že?
Když jsem se z tábora vrátil, vyzkoušeli jsme hru v naší standartní „luštitelské“ herní skupině. Sehráli jsme celkem čtyři hry s náhodně vybraným slovem a po úvodních dvou nezdarech jsme se s hrou sžili a nalezli jsme taktiku, jak napovídat. Přesto byla výsledná úspěšnost pouze padesátiprocentní. I přes nezdary však i dospěláci hru ocenili jako velice povedenou a moc jsme se při ní pobavili.
Stopa pátá: závěrečné odhalení
Mazaný lišák je skvělá párty hra, kterou není rozhodně lehké vyhrát. Pokud vyhledáváte hádankové hry, máte partu kamarádů, kteří si raději zahrají více rychlých zábavných partií po sobě a nemusí celý večer promýšlet strategie u jediné deskovky, pak jste ti praví pro Mazaného lišáka. Určitě vás pobaví. Pro zábavnost při diskusích nad odhalováním stop Mazaného lišáka uděluji hře OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: SRANDY KOPEC.
Na závěr recenze si dovolím opět zařadit odpovědi dětí na mé zvídavé otázky.
„Hra se mi líbí.”
„Přijde mi docela těžké to slovo uhádnout.”
„Dobrá hra, bavilo mě to domlouvání, kdo co napíše.”
„Těžká hra, ale sranda u toho byla.”
„Moc mi to nešlo, kolikrát jsem nevěděl, co napsat za stopu.”
Za vyzkoušení hry a následné připomínkování chci poděkovat Lolovi, Míšovi, Adamovi, Lukemu, Tomovi, Martinovi, Robíkovi a Přemkovi s Ráďou.
Mazaný lišák získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi .
