Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je říše her

Martin „Aneken“ Hrabálek (REXhry)

Hry, které lokalizujeme, hlavně musí bavit nás samotné

Lokalizaci svojí první hry domlouvali bez vizitek, loga nebo názvu firmy. O vydávání her prakticky nic nevěděli a přesto za více než 10 let vydavatelství na český trh přinesli velké množství oblíbených a úspěšných her. Kvůli svému přístupu k práci a komunikaci s komunitou patří mezi nejoblíbenější vydavatelství u nás. Řeč je samozřejmě o „REXících“. Jeden z jejich představitelů Martin „Aneken“ Hrabálek nám dovolil nahlédnout pod pokličku vydavatelství a během rozhovoru možná prozradil i něco, co ještě neměl nikdo vědět.

REXhry vznikly už v roce 2010 a od té doby mají na svém kontě asi už stovku titulů. Který ale byl ten úplně první a kterou hru z vašeho portfolia máš nejradši?

Úplně první byla Timeline. To tehdy bylo tak, že jsme založili vydavatelství a o vydávání her toho moc nevěděli, jenom jsme měli nějaké zkušenosti z našeho sesterského obchodu Planeta her. Našli jsme v Essenu firmu, která na tom byla podobně jako my a Timeline pro ně to byla také jedna z prvních her. Měli jsme štěstí, že jsme začali hrou, které se dařilo, protože hned tou druhou bylo Bylo nebylo a té se dařilo podstatně hůř. Pak jsme už šli pomalu na Mage Knighta, což tehdy byla velká rarita na českém trhu. Vláďa Chvátil je náš kamarád, je to taky Brňák, takže jsem tu hru s ním i testoval a moc se mi líbila a na to konto jsme ji přeložili.

Co se týče mojí nejoblíbenější hry, tak si myslím, že je to Blood rage. Odpovídá to tomu, co mě baví, což je area control s konfliktem. Mám hodně rád konfliktní hry, ve kterých může hrát více hráčů. Většinu her hraju na horní hranici toho rozsahu. Hraní ve dvou taky úplně nevyhledávám.

Hodně lidí se ptá po dalším dotisku Blood rage. Vy jste avizovali, že ho neplánujete. Platí to stále?

Uvidíme, jak dopadne sezóna a pak se nad tím ještě zamyslíme. Nechte se překvapit (s úsměvem).

Ty jsi říkal, že u té první hry jste moc nevěděli, jak se to vlastně dělá. Nepojí se s tím nějaká vtipná historka?

No jasně. Já popravdě dlouhou dobu plánuju video o založení REXher na náš YouTube kanál, protože tam pár vtipných momentů opravdu bylo. My jsme o tom nevěděli nic. Nic o vydávání her, ale ani o obchodě. Takže jsme vyrazili nadivoko, bez vizitek a říkali, že máme firmu a že budeme vydávat hry. V té době naše firma ale ani neměla jméno a logo, které jsme museli vymýšlet mezi svátkama, protože se spěchalo na lokalizaci. Bylo toho víc a určitě to někdy natočíme do videa.

Tady to nakonec dobře dopadlo, ale je nějaká hra, u které litujete, že jste do ní šli? Ať už kvůli problémům při výrobě, překladu, nebo kvůli následným prodejům?

Tohle je těžká otázka. Nemyslím, že bychom vyloženě litovali, že jsme do nějaké hry šli, i když některým se nedaří. Necháš na tom nějakou práci a máš k tomu nějaký vztah a na to konto si asi nelze říct, že jsme to neměli dělat. Děláme to nejlíp, jak umíme a spíše nás mrzí, že se tomu nedaří, než že bychom toho litovali. Ale ono se to musí zkoušet. Jsou hry, které opravdu trčí dlouhou dobu na skladě, třeba Lewis a Clark jsme prodávali asi pět let, což je fakt dlouho. Ale nemám pocit, že bych si řekl, že jsme ji neměli vydávat. Jsem rád, že jsme ji vydali, protože si myslím, že je to dobrá hra a my si za těmi hrami stojíme. Kdybychom si nemysleli, že je dobrá, tak bychom ji nedělali. Spousta lidí třeba říká, že Harry Potter není dobrá hra. Já si naopak myslím, že je to skvělá rodinná hra a třeba děti okolo osmi let jsou z toho nadšené. Zrovna tady je zajímavé, že první člověk, kdo nás na tu hru upozornil a řekl, že bychom ji měli vydat, byl Vláďa Chvátil, který to hrál v angličtině s holkama.

Ty si jmenoval hru Lewis a Clark jako jednu z her, co se prodávala déle. Jakým dalším hrám se třeba nedařilo oproti původním předpokladům?

Třeba Cesta za štěstím, ta se zdaleka nechytla tak, jak jsme čekali. Viděli jsme v ní dobrou hru pro začínající hráče, kterým by se mohlo líbit to téma. Naše portofolio je jinak hodně o fantasy, protože to máme rádi, ale chtěli jsme něco civilnějšího a jednoduššího, ale nechytlo se to. Jinak se v poslední době všechno nějak rozumně prodává a nemáme žádné vyložené ležáky a většinu věcí dotiskujeme. U všeho to aktuálně vypadá, že to prodáme do dvou let, což je ta hranice, abychom si řekli, že je to v pohodě. Víc jsme třeba čekali u Vládců severu, kde jsme mysleli, že to rozjedeme se všemi rozšířeními, ale čísla nám to vůbec neumožňují. Není to taky vyloženě ležák, ale rozšíření by bylo úplný nesmysl.  To nás moc mrzí, protože my se rozšíření snažíme dělat, i když z nějakého obchodního hlediska úplně smysl nedávají a vyplatilo by se věnovat se třeba jiným projektům.

Poslední měsíce před sebou tlačíte Atentát na Hitlera a Konec věků, které se o hodně opozdily. Myslíš, že ta prodleva těm titulům ublíží, nebo je naopak to čekání vyhypuje?

Nemyslím, že to vyhypuje a určitě to s tím úmyslem neděláme. My jsme si prošli složitým obdobím, kdy nám hodně projektů stálo na grafice. Zkoušeli jsme několik grafiků s různým úspěchem a máme máslo na hlavě v tom, že ty hry vyjdou se zpožděním, které by nemělo být. U těch nově oznámených her už k tomu nedochází, protože jsme si hodně věcí přenastavili a našli člověka, který nám dělá grafiku na plný úvazek, dělá jí dobře a ještě je hráč. V současné době se ale ty problémy přesouvají na stranu dodavatelů a především dopravy, kde je situace velice zlá. Budeme si muset zvyknout na to, že hry se budou zdražovat o nějakých 20 – 30 procent oproti tomu, co jsme počítali, protože ta doprava nyní stojí třeba 20 tisíc dolarů za kontejner a stála dřív třeba 3 tisíce. Kromě ceny se také hodně navyšuje termín dodání a hry často čekají v přístavu na volné lodě.

Ty jsi mluvil o tom, že máte nového grafika. Kolik vás vůbec v REXhrách je?

Nás je osm. My jsme po všech stránkách taková malá firmička. A to jsou ty lidi ještě všichni vlastně REXhry/Planeta her. Občas máme nějaké brigádníky, teď teda čím dál častěji.

Bavili jsme se o Blood rage. Já si pamatuju, že tenkrát to byla v rámci své velikosti a ceny jedinečná hra na českém trhu a rozjížděli jste u ní předobjednávky. Budete v tomto systému bonusů pro předobjednávky pokračovat?

My s tím pracujeme nějakým způsobem pořád. Vždycky se snažíme nějaké bonusy a proma přinést. Ať už je to Hrdina v kostce, Hustá mela, Kartografové, Břink a další. Je to model, se kterým se snažíme pracovat a podpořit tím i ty speciálky, kterým ty proma nabízíme zdarma k předobjednávkám. Musím říct, že se to daří a ten model funguje moc pěkně ve prospěch náš i těch speciálek.

Co říkáš na boom deskových her z poslední doby. Jaká je ta situace z pohledu vás jako vydavatelů, je trh už nasycený?

Myslím, že trh nasycený ještě není a musím říct, že si nestihnu zahrát ani zdaleka všechno, co vyjde. Často nás to pak dožene v našich kvartálních přehledech, které s Eyronem děláme. Her testujeme docela hodně, protože nám firmy posílají vzorky a snažíme se to podchytávat v raných fázích. Často třeba dostáváme i nějaké print and play prototypy a co mě teda nebaví, tak je možnosti si hry vyzkoušet na Tabletop simulatoru. To opravdu nemám rád. Mě deskovky baví kvůli lidem a představa, že mam zapnutý messenger, abych si s nimi mohl něco vykládat a šudlám něco na obrazovce, tak mě to opravdu nebaví. Beru to jako nutné zlo. Zkoušel jsem tak několik her a myslím, že to má velký vliv na to, jak tu hru pak vnímáš. Na stole s lidma je to prostě lepší. Už jsme si na to ale nějak zvykli. Třeba se nám tak líbili ty Paleoindiáni, které bude vydávat TLAMA games, akorát nám přišli trochu moc drazí. S odstupem času si ale myslím, že ta cena je v pořádku za to, co tam je. A vliv na to naše vnímání hry mohlo mít právě to, že jsme to hráli online.

Jak vůbec je náročný najít hru, která se na trhu uchytí? Jak vůbec funguje to hledání her. Máte dlouhodobé partnery, co vám posílají nabídky, nebo děláte i vlastní průzkum?

Funguje to tak i tak. Máš dlouhodobý partnery, kteří ti píšou dopředu a pak samozřejmě děláme i vlastní průzkum, koukáme po Kickstarteru a podobně. Často jsme schopni něco podchytit, než to na ten Kickstarter dorazí. To byl případ třeba Serengeti, kterou budeme dělat a je to moc hezká hra. K tomu jsme se dostali ještě, než ta kampaň začala a té hře věřili. Myslím, že to tak dělají všichni. Třeba MindOK má super ten scouting a jsou schopni mnoho titulů podchytit včas.

Právě Pavel Prachař z MindOKu mi říkal, že je dnes spíš výjimka, když se u hry nepotká více českých vydavatelů…

Jedna věc je, že někdy jsme byli prostě první a někteří partneři to tak mají, že pokud se už s někým o vydávání baví, tak ostatní odmítají. Ale u hodně her se potkáš. Jsou to ty největší pecky. My jsme se snažili od první chvíle o Scythe, ale podařilo se to Albi, protože my jsme se bavili přes nějakého evropského partnera a oni to zkusili napřímo a povedlo se jim to. U Mars Teraformace jsme byli zároveň s MindOKem a vybrali si je. Mimochodem Michal Ekrt z Blackfire přiznal, že u toho byl úplně první, ale do té hry nechtěli jít, protože mu přišla ošklivá. My také jezdíme na Gencon, protože nám to přijde zajímavý a máme možnost mluvit s těma menšíma vydavatelema a bavit se o jejich hrách. Ale myslím, že to v dnešní době není až taková výhoda, protože přes internet jde kontaktovat kdokoliv a velmi snadno. Je to ale všechno hodně o rychlosti a o komunikaci s partnery.

Hry, které vybíráte, se vždycky líbí i vám osobně, nebo si prostě někdy řeknete, že to to není nic pro vás, ale mohlo by se to líbit „Karakmatkám“?

My to děláme asi blbě, ale děláme to tak, že nás ty hry baví. Zrovna pro „Karakmatky“ nemáme moc široké portfolio, protože se pořád snažíme dělat hlavně hráčské hry. Samozřejmě ale na Lišku (Fox in the box) nemáme (smích). My jsme třeba zavrhli docela dost her, které měly slušné hodnocení, ale nás prostě nebavily. Těch her je dneska tolik, že si člověk opravdu může vybrat. Nejvíc nás limituje kapacita našich překladů, protože se snažíme nejvíc pracovat s našima lidma, co jsou ověření a zkušení v překladech.

Vy jste si vybrali třeba hru s pracovním názvem Smrt, květen, kostka, což bude jedna z největších a nejdražších her ve vašem portfoliu. Proč jste se rozhodli zrovna pro ni?

Nám všem ta hra přijde skvělá. Dohráli jsme scénář a hned chtěli hrát druhý. Má parádní atmosféru a zpracování a přijde nám to lepší než třeba Mansion of Madness a navíc to hezky pracuje s prostředím a s hrdiny. Každý scénář je jiný a každý prastarý se hraje jinak, a i proto jsme se rozhodli udělat i ty dvě rozšíření, aby to dorazilo všechno najednou a nabídli bychom tak 24 unikátních zážitků. Ta hra je ještě zajímavá tím, že často závisí na kombinaci prastarého a jednotlivých hrdinů, které si vybereš. Nějaký borec dělal i excelovskou tabulku, kam si zaznamenával šance na úspěch při různých kombinacích. Ještě mě napadá levelování hrdinů, které je také moc dobře udělané. Po všech stránkách se nám ta hra líbí a patří do TOP 10 her, co jsme vydali.

Víte, kdy se dostane do České republiky a jaká bude přibližná cena?

Normálně bych ti to bez problémů řekl, ale my to sami nevíme. Nevíme cenu dopravy ani termín. Všechno bylo nachystaný, abychom stihli vánoční sezónu. To nám ale teď není nikdo schopný garantovat. Nejsem tím pádem schopný říct, ani jaká bude cena, protože u tak velké hry může udělat cena za dopravu velký rozdíl.

Takže zase budeme sledovat předvánoční cestu vlaku, jako tomu bylo u Divukraje? (s úsměvem)

Ony se začínají zdržovat i vlaky. Vládci Tokia jeli vlakem a taky dorazili asi o 14 dní pozdějíi. Doprava je teď zmar.

Chci se dále zeptat na hru V Pasti, u které jsi jedním z autorů. Chystáte něco dalšího?

Vždycky mě hrozně těší, když vidím, že tu hru někdo hraje. Jedna věc je něco vymyslet a druhá to dotáhnout. I vývoj V Pasti trval docela dlouho. To jádro jsme vymysleli s Eyronem náhodou u nějakého hraní a kolem toho pak začala vznikat ta hra. My jsme to zkoušeli v Pardubicích na Gameconu a tam nám Filip Murmak navrhl ten progres, že to bude čím dál těžší a navlékli jsme na to téma dungeonu a pak bosse, kletby a další. Docela dlouho trvala i grafika a celkově produkce. Hra nám ale dělá doteď radost a přeložila se asi do šestnácti jazyků, včetně perštiny. V tomhle jsou CGE naprosto skvělí. My jsme to už od začátku chtěli dělat s nimi, protože jsme tu hru chtěli dostat do světa a to je jiná disciplína, než uspět tady u nás.

Co se týče nápadů, tak nějaké mám. Ale je toho teď tolik, že nejsem schopný připravit prototyp a ten nějak otestovat, abych s ním mohl mezi lidi. Dlouhodobě to nosím v hlavě, ale nejsem schopný se tomu z časových důvodů věnovat. Celkově i roste počet her, které lokalizujeme a snažíme se dělat co nejpoctivěji korektury a to opravdu zabere hodně času.

Vy jste právě jedno z vydavatelství, které se k případným chybám snaží přistupovat hodně aktivně. Tisknete často znovu opravené komponenty a podobně. Jak moc je náročné se dohodnout na takovýchto věcech s vydavateli?

Ono to záleží na přístupu jednotlivých vydavatelů a továren, jak to jde nebo ne. Často to nijak náročné není, a když mají prostor, tak nám to udělají. U některých her třeba není zaplněn celý arch, tak se to tam vejde. Některé firmy se k tomu ale moc proaktivně nestaví, ale ve většině případů se to podaří. Jsem moc rád za spolupráci s deskoherníma speciálkama, které to pak svým zákazníkům distribuují a ochotně přibalují k objednávkám.

Vy jste vydali Mage Knight v ultimátní edici a chystá se ještě jeden dotisk. Pak jste navrátili na český trh Talisman, chystá se nová grafická verze Galaxy Truckera. Myslíš, že tyhle starší hry mají šanci zaujmout a dostat se na stůl, nebo to lidé kupují spíše z nostalgie a do sbírky?

To je dobrá otázka. Taky by mě zajímalo, kolik lidí zvládlo třeba zahrát veškerý obsah toho ultimátního Mage Knighta, protože to je monstrózní věc. Já sám sem jí dopřekládával, protože část nám dělal náš kamarád, který s námi spolupracoval na tom původním překladu a udělal i nějaký hrubý překlad prvního rozšíření. A opravdu by mě zajímalo, kolik toho zvládli lidé zahrát. Ta hra je opravdu náročná. Ten Talisman ale vidím na stolech často tady po Brně někde v hospodě. To je naopak jednoduchá hra. I když je ten systém objektivně zastaralý a dají se najít propracovanější hry, rád si jí zahraju, nijak mě neuráží a baví mě. Ta hra se hodně chytila. U Galaxy Truckera uvidíme, tam je věcných změn naprosté minimum, jde prakticky jen o reskin. Z CGE ale říkají, že jejich partneři o to mají obrovský zájem a všichni tomu věří. My tedy také, ale realitu ukáže až trh.

Jsi ty osobně spíš sběratel, nebo hráč?

Já jsem hráč, já mám doma primárně hry pro rodinu, které hraju s dětma. Nemusím mít doma nějak velké množství her s ohledem na to, že to mají kluci z Planety a že máme mraky různých vzorků. Nejsem sběratel. V nové kanceláři ale máme muzeum REXher, kde máme všechny hry, co jsme vydali. Mám asi i výhodu, že kolem mě je opravdu hodně lidí, kteří mají obrovské sbírky her, třeba Eyron má doma přes 1000 her. To je hráč/sběratel. On hraje hodně, ale stejně nemá šanci to všechno zahrát a plno her má ještě ve folii.

Vy jste ohlásili docela hodně novinek. Kdyby si měl vybrat jednu z nich a doporučit jí, která by to byla?

Z těch dlouho oznámených to je Konec věků, který považuji za nejzajímavější deckbuilding, který jsem kdy hrál.  Ta varianta, že nemícháš balíček a celý ten lore té hry se mi hrozně líbí, protože je to takové netradiční fantasy a snažili jsme se i docela si vyhrát s překladem. Těším se hodně i na ten Atentát na Hiltera a spoustu dalších věcí, protože opravdu vydáváme hry, které nás baví.

Nemůžu se nezeptat na Válku o prsten. Co vás vedlo k tomu přinést na český trh hru, která příští rok oslaví 10 let od vzniku své druhé edice? Není již pro dnešní hráče zastaralá?

My jsme se kolem té hry motali už dávno, ale v době, kdy jsme to před lety chtěli dělat, to nešlo, byl tam nějaký problém s právy. Pak nám v jednu chvíli přišla hra dost drahá na to, že je primárně pro dva. No ale doba se posunula, ta trhu je dost dražších her a tak jsme se obrátili na Ares Games, zda by to nešlo dělat. Odpověď byla ano a tak jsme do toho šli. Po pravdě mě ale pozitivní ohlas na oznámení fakt mile překvapil.

Nemohl by si závěrem otestovat pozornost čtenářů a prozradit něco nového, co si pro nás chystáte, nebo k tomu dát alespoň nějakou malou nápovědu?

Tak tu pozornost otestujeme hádankou. V naší nové hře hrají zásadní roli bytosti, které:

  • Jsou užitečné a ještě k tomu roztomilé
  • Mají rády oheň
  • Jsou vyrobené z plechu
  • Jen dvě ze tří indicií jsou správné
Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: