Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je říše her

Mars: Teraformace

Za lepšími zítřky na Rudé planetě

Jednou k tomu asi dojde. Naše planeta nám už přestává stačit, a tak se pohledy všech nadšenců vědy a pokroku, upínají na jednu z možných nadějí – Mars. Toto aktuální a zajímavé téma velmi zdařile pojímá hit Mars: Teraformace.

Slůvko hit jsem v předešlém odstavci zvolil záměrně. Přeci jen pětice vydaných rozšíření, všechny lokalizované do češtiny, je důkazem že MindOk v roce 2017 trefil do černého. V budoucnu se na nějaká z rozšíření podíváme blíže v recenzích, dnes je ale čas na základní hru, kterou má na svědomí Jacob Fryxelius.

V ní se hráči dostávají do čela korporací, usilujících o štědré dotace, vypsané Světovou vládou za přetváření nehostinné planety na místo, kde se bude dát žít i mimo základny. K tomu je zapotřebí hlavně zvýšení trojice takzvaných hlavních faktorů: teploty, obsahu kyslíku v atmosféře a zavodnění. Za každé zvýšení hráč obdrží nejen body, ale zvedne tím i svůj příjem.

Než ale zabrousíme detailněji do samotné hratelnosti, pojďme se nejdříve podívat co najdete v krabici.

Obsah hry

Herní plán – Zde se celé to snažení odehrává. Na hexy hráči budou pokládat destičky oceánů, zeleně a měst a tím z planety těžit cenné suroviny a také zvyšovat hlavní faktory.

Karty projektů – Alfa a omega celé hry. Ve hře je přes 200 unikátních karet, nabízejících tak pokaždé jiný průběh partie.

Karty korporací – Korporace určí nejen základní kapitál, kterým budou hráči disponovat, ale také jim dá vždy nějakou specifickou schopnost a případně i rovnou nakopne produkci nějaké ze surovin.

Destičky zeleně, oceánů, měst a speciální destičky – Těmito žetonky postupně budou hráči přetvářet Mars k obrazu svému. Věřte, že vás čeká solidní poziční přetahovaná.

Deska hráče, jednotky surovin, hráčské ukazatele – Zde lze vidět, jakou má zrovna hráč produkci jednotlivých surovin a také kolik jednotek od dané suroviny vlastní. Povšimněte si, že stav zásob je označen jednotnými kostičkami surovin a to dle toho, kde jsou uložené. To samozřejmě může vést k problémům, když neopatrně strčíte do stolu, nebo hnete s deskou.

Jak se to hraje

Mars: Teraformace se hraje v průběhu několika generací, kdy v každé z nich budou hráči převážně vykládat karty projektů a tím zvyšovat hodnoty hlavních faktorů potřebných k teraformaci planety, či případně získávat jiné výhody.

Každá generace začíná výběrem karet, kdy si hráči vyberou ze čtyř dobraných, které si chtějí nechat každou za zaplacení 3 jednotek megakreditů. Na začátku hry si hráči vybírají rovnou z deseti karet a právě zde se děje nejvíce plánování.

Poté následuje jádro samotné hry: fáze akcí.

V ní má hráč na tahu k dispozici vždy až dvě akce, může je libovolně kombinovat, klidně zahrát dvě stejné, nebo jen jednu.

Základní akcí je vyložení karty, která vždy stojí nějaký obnos megakreditů, určité druhy karet si však lze výrazně slevnit skrze speciální jednotky zdrojů ocele či titanu. Krom ceny nutné k vyložení, musí být ještě dodržena i podmínka nutná k vyložení. Samotné efekty poté mohou být jednorázové, umožňující například zvýšení teploty, nebo umístění nějaké destičky na herní plán, nebo mohou nabízet pasivní výhody do budoucna či možné akce, které lze později spouštět.

A právě karty jsou základním motorem celé hry, nabízejí pokaždé unikátní zážitek, protože každá karta je zde jedinečná, nemající kopii. Díky tomu, to co přijde hráčům na ruku ve fázi plánování, výrazně ovlivní následné počínání a jen stěží se hráči budou moci vydat stejnou cestou jako v minulých partiích.

I bez karet se ale dá za akci zvyšovat trojice hlavních faktorů, jen je to dražší a bez přidaného bonusu.

Posledními, ale nesmírně důležitými akcemi jsou získání titulu a sponzorování soutěže. V prvním případě, když se splní dané podmínky, tak si hráč může pro sebe zajistit titul za zaplacení drobného obnosu, přičemž za celou hru se můžou dohromady zabrat jen tři tituly, takže zde máme drobný princip závodu.

U soutěží je to však zajímavější. Když hráč zaplatí za její otevření, tak ještě nemá jistotu, že v ní také zvítězí. Logicky se sice snaží otevírat soutěže, ve kterých si věří, ale vzhledem k faktu, že čím dříve je zasponzoruje, tím je to pro něj levnější, tak mnohdy dá soupeřům šanci o cenné body za ně plynoucí zabojovat.

Hráči se tedy střídají v provádění akcí, dokud všichni nepasují. Na konci generace proběhne vele důležitá produkce zdrojů a příjem peněz z dotací: přičemž čím více se hráč zasloužil o zvyšování teploty, obsahu kyslíku či zavodňování, tím více také dostane.

Hra končí na konci generace, ve které jsou všechny tři hlavní faktory na maximu svých stupnic. K bodům za teraformaci se přidá tučná dávka za dílky na herním plánu, karty, tituly a soutěže a nakonec zjistíte která z korporací dosáhla na Rudé planetě největšího vlivu.

Dojmy

Jedná se o kartami řízenou hru, tudíž na nich v zásadě celá hra stojí a padá. Je jich doopravdy kvanta, výborně navozují atmosféru a nabízejí unikátní způsoby jak rozjet svůj “engine”. Hlavní výhodou závislosti hry na kartách je rozhodně její obrovská variabilita a také tématično. Někomu může také vyhovovat vyšší důraz na taktiku, kdy v zásadě počínání hráče tak trochu řídí karty a na hráči je spíše jen ona optimalizace, než nějaké hluboké strategické plánování.

Samozřejmě tento faktor, může být pro mnohé také nevýhodou a dost často je pak Mars: Teraformace označována za příliš náhodnou hru. Ale popravdě, to tak nějak ke hrám řízeným kartami prostě patří a i když někdy náhoda dokáže pěkně zaříznout, rozhodně se toho dá dostatek vymyslet a naplánovat a to obzvláště při hraní varianty kdy si nejdříve karty draftujete a až poté si je můžete koupit na ruku.

Tato varianta sice dodá na hloubce, ale logicky také výrazně hru protáhne a popravdě už takto je na můj vkus hra trochu delší, než bych si přál, hlavně z důvodu určité šablonovitosti hraní ke konci, kdy v zásadě jen těžíte ze svého genárátoru bodů z vyložených karet. Osobně tedy preferuji základní variantu hry.

Vysoký počet karet s sebou nese také vyšší učící křivku, což trochu znemožňuje si užít tuto hru hráčům na různých úrovních znalosti karet. Ale popravdě, podle mě právě Mars: Teraformaci je škoda brát až moc vážně, její pravá zábava totiž spočívá v určité chaotičnosti, optimalizaci a v propojení tématu s mechanismami. Troufám si jí označit za skvělý příklad tématické eurovky.

Karty však rozhodně nejsou jediným aspektem hry, poté zde ještě máme i výborně zpracovaný boj o planetu v podobě pokládání destiček na herní plán. Zpočátku se sice může jevit, že je zde optimální poziční řešení, ale vzhledem ke kartám a samozřejmě i ostatním hráčům, se nám ani jednou nestalo že bychom nějak výrazně následovali šablonu a pokaždé tento prvek nabídnul napínavý zážitek a to obzvláště ve třech hráčích, ve kterých je dle mého názoru Mars: Teraformace nejlepší.

Ve dvou a ve čtyrech je hra také skvělá, v pěti je to už ale řádný chaos. Je dobré také poznamenat že herní doba je v každém počtu hráčů více méně podobná, protože i když výrazně naroste čas na přemýšlení při vyšším počtu hráčů, tak ve dvou zase dochází k pomalejší teraformaci.

Boj o území není jediným interaktivním prvkem, jsou zde také škodící karty, které však za mě působí spíše jako pěst na oko, protože je jinak hra výrazně založená na tvorbě vlastního “enginu” a když vám do něj někdo jen tak lidově řečeno hází vidle, tak je to spíše krok zpět, než nějaký zábavný prvek. Ale věřím, že si přímé škození své fanoušky najde.

Co mě na celé hře asi nejvíce zaujalo, je fakt, že i když základní mechanismus příjmu peněz přímo vybízí k domněnce, že je zde problém “efektu sněhové koule”, kdy ten hráč, který začne vést, bude jen sílit a ostatní jej nebudou moci dohnat, tak hra toto řeší výborně vzájemnou provázaností možností jak pořizovat karty, respektive jak provádět různé akce bez nutnosti hrát kartu (zvyšování tepla či zúrodňování), ale také alternativními cestami k bodům.

Musím říci, že obdivuji autora, jak v takovém vysokém počtu možných proměnných dokázal najít vyváženost. I když je jasné, že někdy se to sejde a některý z hráčů ostatním bodově uletí, ale popravdě se jedná spíše o výjimku.

A na závěr dojmů si dovolím vyzdvihnout výborný mechanismus sponzorování soutěží, kdy čím dříve se je rozhodnete otevřít, tím více ušetříte, ale zároveň i riskujete, že Vás někdo v dané soutěži porazí. To dodává hře napětí.

Závěr

A nejen ono napětí, dělá z Mars: Teraformace skvělou hru. Celkově se povedlo výborně snoubit jednotlivé mechanismy, a to vše hlavně skrze karty, takže díky tomu je zde až ohromující znovuhratelnost a každá partie je trochu jiná a svěží. Ano, fakt, že je hra řízená kartami, nese s sebou určité nevýhody, někdy to prostě nechodí a “engine” ne a ne rozjet, jindy to jde jak na drátkách, ale většinou je hra vyvážená a ty občasné výkyvy stojí za tu variabilitu a tematično, které karty nabízejí.

Celkově mohu Mars: Teraformaci rozhodně doporučit, jen od toho neočekávejte ryze strategickou záležitost, kde si můžete naplánovat kde co, a připravte se spíše na tematické a taktické euro.

Mars: Teraformace získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti MindOK.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: