Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je Říše her

Mars: Teraformace – Expedice Ares

Karetní verze větší, a prozatím slavnější sestry

Z projevu zmocněnce OSN

V této chvíli bezprecedentní prosperity a pokroku, jehož jsme jako lidstvo dosáhli, jsme připraveni vykročit za doposud zdánlivě nepřekročitelné meze a najít nový domov mezi hvězdami. Mars nebude jen náš nový svět. Jeho osídlení se stane prvním krokem z mnoha na od nynějška nikdy nekončící cestě k ovládnutí vesmíru jako celku. Aby se tato skvělá budoucnost stala realitou, potřebujeme se plně soustředit na teraformaci Rudé planety. Vyzýváme všechny významné společnosti a korporace, aby se přidaly k výzkumu, stavební činnosti i dopravě cenných surovin na Mars, jakož i k jakékoli další aktivitě potřebné k tomu, aby se Mars stal novým živoucím domovem lidstva. Bude zapotřebí spojeného úsilí všech, ale výsledek bude stát za to – vytvoříme lepší budoucnost pro naše potomky.

Teri Ngo, Zmocněnec OSN pro hvězdné
záležitosti, 10. 1.
2315

V roce 2017 vydalo MindOK velice úspěšnou hru z rukou pana Jacoba Fryxeliuse – Mars: Teraformace. Hru vydal pomocí svého vydavatelství FryxGames, které založil se svými čtyřmi bratry. Jeden z bratrů, konkrétně Isaac, se postaral o grafickou stránku hry. Na vydání se rovněž podílelo i vydavatelství Stronghold Games. Od svého vydání získala Mars: Taraformace více než deset všemožných ocenění a nespočet nominací. Jde tedy bezpochyby o velice povedenou a úspěšnou hru, na jejíchž principech staví i nová hra s názvem Mars: Teraformace – Expedice Ares. Jde tedy o samostatnou hru, která ze své předchůdkyně pouze čerpá inspiraci. Především některé mechaniky, pojmy a ikony. Pokud tedy znáte původní Mars, budete se při hraní Arese cítit jako ryba ve vodě. Za Aresem stojí stejná vydavatelství, ovšem v tomto případě si původní tvůrci přizvali na pomoc posily jak z řad herních designérů, tak z řad ilustrátorů. V našich končinách zůstává také vše při starém a o lokalizaci se opět postaral tým z MindOKu. Jedná se o karetní Engine-building ve kterém budou hráči ovládat meziplanetární korporace tak, aby učinili Mars obyvatelným ale i ziskovým.

Hleďte, Mars!

V tomto odstavci bych chtěl blíže rozebrat herní plán. Ten je vypodobněn jako pohled na planetu Mars plující vesmírem. Přes planetu je hexagonální síť, na kterou se pokládají destičky oceánů. Celou planetu lemují dvě stupnice. Jedna znázorňuje hodnoty kyslíku na planetě a druhá její teplotu. Třetí a poslední stupnicí na herním plánu je ta znázorňující teraformační rating (TR). Body TR budou na konci hry proměněny ve vítězné body. Ty hráči získávají také za zlepšení atmosféry, teploty nebo za zvýšení množství vody na planetě. Na pravém okraji herního plánu můžeme najít výřezy, které slouží jako doky pro destičky fází. Těch je celkem pět a napovídají, které fáze v daném kole proběhnou.

240 x (63,5×88)

Ve hře Mars: Teraformace – Expedice Ares najdete na 240 všemožných karet rozměrů 63,5×88. Navíc můžete připočíst 4 lamakarty o rozměrech 70×120. Karty se rozdělují na tři základní druhy. Jde o karty korporací, fází a projektů. Karta korporací je něco jako karta hrdiny ve fantasy hře. Určuje za koho hráč kope, jak se jmenuje jeho korporace, dává mu určité výhody, a určuje jeho počáteční nastavení. Karty fází slouží jako taková berlička pro výběr fází. Jakmile hráč zvolí fázi, kterou bude chtít v části provádění fází zahrát, vyloží patřičnou kartu, aby nemohl své rozhodnutí dál měnit. Karty fází navíc dávají hráči který ji zahrál určitý bonus. Posledním typem karet jsou karty projektů, které jsou v této hře stěžejní. Díky nim mohou hráči provádět akce, zlepšovat své atributy pro snazší získání zdrojů, získat vítězné body a díky spoustě symbolů je různě kombit pro co největší zisk. Zkrátka pomohou hráči co nejlépe vylepšit jeho „motor“ (engine-building).

Karty vypadají sice jinak, než u původního Marsu, ale nemění to nic na tom, že jsou moc hezké. Z původního Marsu na kartách zůstaly ikonky. Pokud tedy máte původní hru nahranou, budete hned vědět která bije. Je jich opravdu slušná kopička a tak by mohla i znovuhratelnost stát za to.

Zdroje planety jako na talíři.

Deska každého z hráčů je obdélníkového tvaru nastojato. Funguje jako zásobárna získaných získaných zdrojů a zároveň se na ní zaznamenává aktuální produkce zdrojů daného hráče. Je z dvou desek kartonu, přičemž ta horní má průřezy odpovídající kostičkám. Tím vzniknou jakési drážky, do kterých se umisťují obsazovací kostičky v barvách hráčů na stupnici 0-9. Jak bylo řečeno, funguje i jako takové skladiště tří hlavních zdrojů. Těmi jsou teplo, rostliny a megakredity – platidlo vesmírných korporací.

Místo obligátních mincí jsou použity kostičky představující kov. Tím nejvzácnějším, představujícím 10 jednotek, je samozřejmě zlato. O něco hůře je na tom stříbro, které představuje 5 jednotek. Poslední v tomto systému je měď, která zastupuje právě jednu jednotku. Příjemným detailem je i skutečnost, že mají rozdílnou velikost. Na desce hráčů vypadají moc hezky a ladí s kostkami na stupnicích zdrojů.

Destičky a žetony

Do této kategorie patří žetony lesa. Ty mají hodnotu jedna, nebo mají hodnotu pět. Dají se získat transformací z rostlin. Pokud je na desce hráče osm jednotek rostlin, může tyto zdroje transformovat v les. Na konci hry budou žetony lesa sloužit jako vítězné body. Dalším kartonem jsou destičky oceánů. Představují je hezky ilustrované hexy, stejně jako lesy. Destičky oceánů leží lícem dolů na herním plánu do té doby, než jeden z hráčů nezaplatí megakredity za jejich otočení. Jakmile je otočí, získá bonus uvedený na lícové straně této destičky. Otočení všech devíti destiček oceánů je jednou z podmínek pro konec hry. Posledním kartonovými komponenty jsou destičky fází. Jsou čtvercové, na rubu mají velké římské číslo a na líci je název dané fáze. Slouží čistě ke znázornění, které fáze v daném kole hráči provedou. To se znázorní otočením patřičných destiček.

Moc se mi líbí tematické mechaniky kolem destiček oceánů. Hráči mají za úkol osídlit Mars a to bez oceánu nepůjde. Jak se planeta postupně zavodňuje, otáčí hráči postupně destičky a oceán jim roste před očima. Stejně tak, pokud dá hráč dohromady hodně rostlin (což je i strom), vznikne les.

Jak se to hraje

Expedici Ares odehrají hráči v několika kolech, přičemž ta se skládají ze tří částí. Všechny provedené úkony by měli hráči hrát najednou. Nejprve budou hráči snovat plány a přemýšlet, kterou fázi si zvolí v druhé části – tedy provedení jednotlivých fází. Vybranou kartu položí před sebe lícem dolů tak, aby nikdo neviděl jakou kartu právě vyložil.

Během části kola plánování musím zmínit jedno důležité pravidlo. Hráč nikdy nesmí naplánovat stejnou akci dvakrát za sebou. To se provede tak, že karta z předešlého plánování leží na stole a dokud se nenaplánuje a nevyloží další karta fáze, bude tam ležet dál. Jde o hezkou mechaniku, která zaručí větší rozmanitost zahraných fází a zároveň vybízí k většímu plánování budoucích úkonů.

Po otočení karet fází mohou hráči zahrát všechny vyložené fáze. Ano, včetně těch, které vyložili jejich soupeři. Hráč, který vyloží danou kartu fází, z ní získá určitý bonus. Ostatní hráči tuto fázi mohou využít, ale daný bonus se jich netýká a mohou využít pouze bonus z jimi zahrané karty. Fází je celkem pět a níže vám je trochu přiblížím:

  1. fáze rozvoje – Hráči mohou zahrát jednu zelenou kartu projektu. Musí však uhradit její náklady a zároveň musí splnit podmínky jejího zahrání (pokud je uvedena).
  2. fáze budování – Lze zahrát jednu modrou, nebo jednu červenou kartu projektu. Opět je třeba zaplatit náklady a splnit podmínky.
  3. fáze akcí – Během této fáze mohou hráči využít libovolný počet standardních akcí (viz níže). Mohou také zahrát pouze jednu akci uvedenou červenou šipkou.
  4. fáze produkce – Zisk zdrojů podle aktuálních stupnic produkce na desce hráče.
  5. Fáze výzkumu – Hráč se podívá na dvě karty z balíčku. Jednu si ponechá a druhou odhodí.

Po odehrání všech zvolených fází nastává poslední část – konec kola. Hráči nyní musejí odhodit přebytečné karty projektů. Přebytečné nad deset. Jinak řečeno, každý hráč musí jít do dalšího kola pouze s deseti kartami projektů. Za každou takto odhozenou kartu získá megakredity.

Karty projektů může hráč stejným způsobem odhodit kdykoliv během hry. Jde o hezký detail, kdy si hráč může trochu pomoct k zahrání jiné karty projektu. Pokud bude muset zaplatit například 15 megakreditů a bude jich mít pouze 13, prodá takto jinou kartu projektu. Tím získá tři megakredity a je po problému.

Takto hráči odehrají několik kol, dokud nesplní všechny tři podmínky pro konec hry. První je dosažení maximální teploty na planetě, druhou je dosažení maximálního obsahu kyslíku v atmosféře a poslední podmínkou je otočení všech destiček oceánů lícem vzhůru. Po splnění všech těchto podmínek vyhodnotí hráči vítěze. Hodnota na stupnici TR je počáteční hodnotou vítězných bodů. K nim se přičtou body za získané žetony lesů a body uvedené na zahraných kartách.

Další možnosti osídlení Marsu

Pravidla nabízejí i možnost hraní kooperativně ve dvojici a sólo mód. Příprava kooperativní dvojkovky je stejná jako v běžné hře, hráči ale navíc vytvoří speciální zásobu kostek. V ní bude dvacet sedm měděných kostek a tři neutrální obsazovací. Vždy když hráči otočí destičky fází, uzmou jednu libovolnou kostičku z této speciální zásoby. Měděnou přidají ke svým megakreditům a za obsazovací kostku si mohou vyměnit libovolné karty projektů. Jakmile kostky v zásobě dojdou, nastává konec hry. Hraje se tedy na patnáct kol. Dvojce vyhrává pokud jsou všechny hlavní faktory na maximu a součet jejich vítězných bodů je minimálně osmdesát.

Příjemné osvěžení že? Udělat z kompetitivní záležitosti kooperativní. Navíc s minimální změnou pravidel. Super nápad!

V sólo variantě je příprava prakticky stejná jako v běžné hře. Navíc se připraví pouze karty fází virtuálního hráče. Dále se umístí kostička virtuálního hráče na pole č. 1 stupnice TR. Jakmile hráč zahraje kartu fází, vyloží i jednu z balíčku virtuálního hráče a může klasicky zahrát obě dvě. Jakmile otočí všech pět karet fází v balíčku virtuálního hráče, posune kostičku na stupnici TR o jedno pole. Když kostička postoupí na pole č. 5, tedy po dvaceti kolech, má hráč posledních pět kol na dokončení hry. Hraje se tedy vždy na dvacet pět kol. Hráč vítězí, pokud všechny hlavní faktory dosáhly maxima. Může si zapsat skóre a v dalších hrách se zlepšovat. Sólo varianta má navíc tři úrovně obtížnosti.

Sólo varianta hry je vždy plusem. Samozřejmě hra s lidmi je lepší, než s imaginárním kamarádem, ale na naučení se pravidel je určitě super. Díky různým úrovním se ale hráč může postupně zlepšovat a pokud si bude zapisovat své výsledky, může zkoušet porážet sám sebe, což nebývá úplně jednoduché. Možná se i díky této variantě vylepší svou taktiku a ve hře s ostatními hráči zazáří.

Resumé

Mars: Teraformace – expedice Ares je slušně vypadající odlehčenou následovnicí úspěšné hry Mars: Teraformace. Pevně věřím, že dosáhne obdobného úspěchu a že si najde spoustu svých hráčů. Díky velkému množství krásných karet a spoustě možností hraní zaručuje skvělou znovuhratelnost. Připočtu-li velice zajímavou pořizovací cenu, pak to vypadá na slušného aspiranta na vánoční dárek. Ten se může objevit už pod letošním vánočním stromečkem, vzhledem k informacím na našich e-shopech.

Promo

Pokud se vám hra zalíbila, a chcete si ji trochu okořenit, můžete při objednávce do košíčku přihodit i promo. Jedná se o 17 karet, které hru ještě o malý kousek vylepší. Pořídit se dají za nějakých 190 korun a objednat je můžete například zde.

Nevím jak vy, ale já mám moc rád promo věci. Je to takové hezké malé oživeníčko. Pokud vím, že k nějaké hře existuje promo a já ho nemám, připadá mi hra nekompletní. Mám promo radši než běžná rozšíření. Jak to máte vy? Podělte se s námi o váš názor v komentářích.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: