Za královnu a dortíky.

Vaši průzkumníci právě objevili nové rozsáhlé území bohaté na tolik potřebné zdroje. Bujaré oslavy musí bohužel počkat. Na obzoru se objevili cizí mravenci, kteří si určitě dělají zálusk na ty chutné dortíčky, kterých je tam rozesetých až žalostně málo…

Ve hře Marabunta se ujímáte role mravenčí královny (pánové prominou) a budete vysílat své věrné poddané zabírat území a získávat dortíky (alias vítězné body) anebo bedýnky, které vám mohou zajistit určité výhody. Hra je na principu roll and divide – hodit kostkami a rozdělit je.

Hra Marabunta je určena pro dva hráče od deseti let a jedna partie trvá přibližně půl hodiny. Vloni ji vydali SPACE Cowboys a od šestnáctého února letošního roku je díky Blackfire hra dostupná v češtině i u nás. Na svědomí ji má světoznámý autor deskových her Reiner Knizia, který již získal spousty mezinárodních ocenění a na boardgamegeek u jeho jména svítí neuvěřitelných 724 odkazů (her, rozšíření..). Např. MLEM: Vesmírná agentura, My City, Equinox, Heckmeck a spousty dalších. A jenom malá vsuvka. Pan Knizia má doktorát z matematiky z univerzity v Ulmu, takže správně Dr. Reiner Knizia. Ilustrací se ujala bretaňská umělkyně Ingrid Desmidt.

• 

• 

• 

„Moji poddaní! Zaujměte výchozí pozice! Cítím, že nepřítel je blízko… A je nebezpečný. Buďte ve střehu!“

Začínající hráč – tady bych čekala, že jím bude někdo, kdo naposledy viděl mravence, nebo třeba ukořistil dortík. Jak se určí první hráč, se ovšem v pravidlech nedočtete, takže zřejmě klasika – kámen/nůžky/papír… Tapír/Spoke).

Tedy, začínající hráč otočí vrchní kartičku z hromádky a hodí všemi šesti kostkami. A teď přichází, alespoň pro mě, ta nejtěžší část – rozdělit to všechno na dvě hromádky. Tady se vždy vrátím do dětství, kdy jsme se se sestrou dohadovaly, kdo má větší kousek koláče. Naše maminka to vyřešila šalamounsky – jedna krájela a druhá vybírala. Neurochirurg by na nás byl pyšný. Takové přesné řezy, aby ani drobeček neměla některá navíc.

A to stejné tady. S tím rozdílem, že každá kostka/kartička má jinou váhu pro každého z hráčů (a de facto i pro každé kolo). Takže člověk přemýšlí, co by potřeboval ten druhý, a co je ochoten za to obětovat. Nebo co já nabídnu tomu druhému, aby si to vzal a mě nechal, co potřebuji já – takové balancování.

• 

• 

Ideálně to rozdělit najednou a zachovat poker face. Protože pomalým přehazováním kostek z jedné hromádky na druhou, dáváte soupeři možnost nahlédnout do vaší hlavy a zhatit vám vaše jistojistě geniální plány… Ledaže by to byla celou dobu vaše strategie s hranou nerozhodností, abyste odvedli pozornost. Ale to už je pro mě vyšší mravenčí, tedy dívčí. Snažím se hromádky rozdělit tak, aby mi seděly obě s přihlédnutím na soupeřova tajná přání.

Jakmile rozděleno jest, tak si druhý hráč vybere svou kupičku a je ihned na tahu, tzn. využívá efekty kostek/kartičky (což je občas také potřeba zohlednit při tom rozdělování). A pak samozřejmě první hráč bere a využívá tu zbylou hromádku. Další kolo si role prohodí a tak stále dokola.

• 

• 

A co vlastně udělat s ukořistěnými kostkami/kartou?

Předně je můžete zahrát v libovolném pořadí. Vše si odškrtáváte, zakreslujete u sebe na své hráčské desce nebo společné mapě – desce teritoria a to pomocí fixu. Tady trochu opatrně, jde setřít i rukou.

Kartičky – sedmkrát speciální bonus – zvyšují lehce variabilitu hry, protože budou pokaždé jinak zamíchané. Poslední osmá kartička slouží k urychlení hry, protože hráči umožní škrtnout jeden dortík z desky teritoria. A samozřejmě, když tu kartičku budete mít vy, tak si neškrtnete dortík, na který si už brousíte zuby, ale s nevinným výrazem v tváři ten, který už už má na dosah soupeř.

Kostky – 0/1/2/3 – bedýnka – prapor = pro každou barvu jedna kostka

• Číselné hodnoty se píši rovnou do mapy a jedná se vlastně o počty vašich mravenčích jednotek, které pro vás zabírají jednotlivá území. Musíte dodržovat barvu (krom nuly, kterou lze umístit kdekoliv) a také blízkost – novou mravenčí jednotku můžete umístit jen na políčko vedle již vámi obsazeného území. Anebo, což využijete zejména v prvním kole, použijete jedno ze dvou mravenišť, které vám umožní zapsat číslo a vyslat tak své jednotky, kamkoliv.

• Bedýnky si můžete na své hráčské desce postupně odškrtávat a získat za ně okamžitý bonus, např. vítězné body, nebo vyslání mravenčí jednotky navíc.

• Dortíky si škrtáte dole na své bodovací tabulce a čím víc jich nasbíráte, tím více vítězných bodů za ně získáte.

• Prapor příslušné barvy vám umožní vybarvit si kolečko na bodovacím lístku téže barvy, což na konci hry můžete/nemusíte proměnit ve vítězné body. Na samotném konci hry si totiž, pro každou barvu samostatně, spočítáte číselné hodnoty vašich mravenčích jednotek (př. na žlutém území budete mít vy 3+2+0+0=5 a soupeř 2+1+1+0+0=4) a tím zjistíte, kdo ovládl ono barevné území. Vítěz si pak připočte tolik vítězných bodů, kolik má teček na bodovacím lístku shodné barvy.

Hra končí v momentě, kdy na desce teritoria nezbývá žádný dortík. Anebo jsou zaplněná všechna políčka jedné barvy na desce teritoria/bodovacím lístečku. V tom případě se ještě dohrává poslední kolo a pak si oba spočítají své vítězné body. Nám většinou hra trvala osm/devět kol. Výjimečně i méně, když padaly kostky a my se přetahovali o jedno území.

Dojmy

Hra Marabunta je malá skladná hra i na cesty pro dva hráče, kteří si chtějí trochu potrápit mozkové závity. Nezabere tolik času a ani místa na stole.

Díky fixům a tvrdému hladkému kartonu nepotřebujete stoh papírů na jedno použití. Pouze si musíte dát pozor, ať si to nevědomky sami nesmažete ještě v průběhu samotné hry, protože stačí přejet prstem a zápis je pryč.

• 

Každá hra bude díky kostkovému štěstí jiná (stejně tak se bude měnit i pořadí kartiček). Ale je pravda, že po několika hrách zjistíte, že základní princip se až tak nemění – vhodné strategické rozmístění mravenčích jednotek již od začátku. A pokud vás omrzí základní varianta hry, tak na druhé straně celého herního plánu najdete více strategičtější verzi.

Bohužel daní za malou krabičku jsou pak pro někoho drobná políčka pro bedýnky/dortíky, či symboly na bodovacích lístcích.

A menší nevýhodou může být i samotné rozdělování na dvě hromádky, kdy se přiznám bez mučení, že i mne občas postihla tzv. analýza/paralýza. Kdy jsem přemýšlela neúměrně dlouho nad přerozdělením kostek/karet. A to se pak ta hra může natáhnout i na čtyřicet minut.

Závěr

Kdyby se někdo pídil po významu slova Marabunta, tak na anglické wikipedii najdete odkaz, že je to označení pro více než dvě stě druhů mravenců (též army ant nebo legionary ant), kteří jsou známí svými nájezdy, kdy na omezeném území shání potravu velmi početná skupina mravenců současně.

A stejně tak i tady budete podnikat výpady se svými mravenčími jednotkami – zabírat území a získávat cenné zdroje. A kdo dokáže lépe odhadnout soupeře a vybalancovat kostky ve svůj prospěch, získá nehynoucí obdiv svého mravenčího lidu a navrch sladké vítězství.

Marabunta získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Blackfire.

Hru můžete zakoupit přímo zde.