Už je to nějakou dobu, co se dva čeští tvůrci počítačových her Petr Mikša a Roman Hladík společně pustili do tvorby zcela nové a původní české deskovky nazvané Karak a jejich prvotinu po několika letech ladění a testování v roce 2017 úspěšně vydala společnost Albi. Samotná hra je jazykově nezávislá, protože neobsahuje žádné texty, nicméně poměrně jednoduchá a zároveň podrobná pravidla byla lokalizována hned do několika jazyků, což naznačuje ambice vydavatele proniknout i na pulty obchodů v zahraničí. Dnes už je zřejmé, že tato snaha byla úspěšná. V poslední době se o tomto titulu mluví takřka všude a shodou okolností i u nás doma jej Ježíšek přinesl synovi pod vánoční stromeček. Pojďme se tedy podívat o jakou hru vlastně jde a rovnou ji zkusíme přiblížit těm, kteří ji ještě neměli tu čest hrát a přemýšlí, zda by se jim mohla hodit do sbírky.

Název Karak zní tak trochu exoticky a není divu. Autoři hry se inspirovali skutečným křižáckým hradem, který se nachází až v dalekém Jordánsku ve městě Al Karak. Jeho historie je vcelku bouřlivá a je opředen celou řadou legend, ke kterým autoři přidali ještě další o velkém bohatství ukrývajícím se v jeho podzemí a hrůzostrašných bytostech, které jej střeží.

Karak je dobrodružná rodinná hra na hrdiny určená pro 2 až 5 hráčů přibližně na 30 až 60 minut. Délka hry je závislá jak na počtu hráčů (čím více, tím déle hrajete), tak především na tom, jak jste rychlí při honbě za vítězstvím. Doporučený věk hráčů je od 7 let, ale dovolím si říct, že i s mladšími hráči v klidu zvládnete hrát. Dětem také prospěje nenásilné procvičování sčítání hodnot na dvou kostkách a síly jejich výzbroje. Synovi, jehož nejoblíbenější postavou je Válečník, je 5 let a v naprosté pohodě hru zvládá. Většiny herních partií se účastnila i naše tříletá princezna (ve hře nejčastěji známá jako Lupička) a u všech vydržela, byť s častou radou zkušenějších hráčů. Většinou po 20-30 minutách od běžných her odchází a opravdu nebývá zvykem, aby udržela pozornost v kuse celou hodinu hraní jako u Karaku. Nebojte se tedy do této hry zapojit i mladší hráče.

• 

• 

• 

Ve stručnosti se pojďme podívat, co vše se nachází pod víkem krabice. Jak jsem již zmiňoval, nalezneme zde vícejazyčná pravidla, která jsou pochopitelně i v českém jazyce. Jejich přečtení vám zabere maximálně 10 minut a poté už do nich budete nahlížet snad jen pro utvrzení se v rozmanitých schopnostech hrdinů. Těch je na výběr 6, přičemž každý z nich má svou poutavě ztvárněnou kartu hrdiny a standees figurku s plastovým stojánkem. Kartu hrdiny vložíte do prohlubně v desce inventáře, kterých je v balení celkem 5. Tyto desky disponují také prohlubněmi pro ukládání žetonů životů, vaší výzbroje, klíče pro otevření truhly s pokladem a kouzelných svitků. Dále v krabici najdete neprůhledný textilní pytlík, do nějž vložíte a důkladně promícháte 43 oboustranných žetonů. Ty představují kromě truhel s poklady také různé potvory, které po jejich přemožení odhalí na druhé straně žetonu nějakou zbraň, kouzelný svitek nebo klíč k pokladu. Možná se ptáte kde je nějaká herní deska. Vlastně žádnou nepotřebujete. Autoři se inspirovali u jiné známé deskovky – Carcassonne – a tak sami tvoříte postupně podzemní labyrint z celkem 80 destiček katakomb, což zároveň zajistí, že při každé partii je mapa jedinečná. Nakonec tady máme žeton Prokletí, jenž hrdiny dočasně zbavuje jejich speciálních schopností, a dvě klasické šestistěnné kostky, které budete potřebovat během soubojů.

Tak tedy pojďme na to! Příprava hry je hotová za pár minut, protože stačí, aby si každý hráč uzmul desku inventáře, do které vloží svého vybraného hrdinu a pět žetonů životů. Doprostřed stolu dáme startovní destičku katakomb a na ni umístíme standees figurky hrdinů. Na dosah dáme ostatní destičky katakomb lícem dolů, pytlík s žetony příšer a žeton prokletí. Určíme prvního hráče a začneme honbu za bohatstvím.

Ve svých tazích se postupně střídáte a výběr činností během hráčova tahu není nikterak jednotvárný: prozkoumáváte až 4 nové oblasti katakomb tak, že náhodně odhalíte některou destičku katakomb a položíte ji od své pozice do směru, kterým chcete jít, přičemž cesty na destičkách musejí na sebe navazovat. Pokud přitom objevíte novou místnost, zalovíte si v pytlíku s žetony a buď najdete poklad nebo vás čeká souboj s příšerou, od které můžete po jejím zlikvidování získat zbraň nebo svitek s kouzlem a po souboji váš tah ihned končí. Máte-li ve svém inventáři klíč získaný od poraženého kostlivce, můžete odemknout nalezenou truhlu s pokladem a ponechat si ji. Dále se můžete léčit a obnovit si tak životy ztracené v soubojích s příšerami, teleportovat se mezi bránami objevenými v podzemním labyrintu (třeba abyste si zkrátili cestu k odložené dýce jiného hrdiny), používat kouzla (což sice zní docela epicky, ale jejich repertoár je docela omezený) nebo poté, co zabijete mumii, proklejete některého z ostatních hrdinů. A to pořád není všechno.

Jakmile se někomu podaří zabít draka, hra končí a vítězem se stává ten, kdo během hry nashromáždil nejvíce truhel s poklady. Klidně se tak může stát, že nevyhraje onen drakobijec, který před skolením draka nejdříve musel sesbírat dostatečnou sílu. Tuto malou zákeřnost jsme si sami vyzkoušeli hned v první partii, kdy náš malý válečník postupně získal prakticky bez jakékoli výzbroje neskutečných 6 truhel s pokladem a draka by přitom skolit nedokázal, ale o dva roky mladší lupička během hry získala hned dvě sekery zvyšující sílu dohromady o 6 bodů, na první pokus draka zlikvidovala a přesto nevyhrála. Rychle jsme se tak naučili, že přesně takový je Karak – pokud chcete vyhrát, musíte balancovat mezi tím, abyste se nesoustředili jen na sílu vašeho hrdiny, ale zároveň se snažili shromáždit co nejvíce truhel s poklady.

Neustále zde zmiňuji souboje, ale jak to přesně probíhá? Jednoduše a uchopitelně i pro ty nejmenší. Na každém žetonu s nestvůrou je uvedena číselná hodnota její síly. Kupříkladu onen drak má sílu 15. Vašim cílem je překonat tuto hodnotu hozením dvou hracích kostek a přičtením síly vašich zbraní, které nacházíte během putování katakombami, k jejich součtu.  Nic víc, nic míň.

Aby to nebylo příliš fádní, každý z šesti hrdinů disponuje hned dvěma speciálními schopnostmi. Například Válečník může při nepovedeném hodu kostkami házet znovu a pokud mu dojdou životy, okamžitě se uzdraví. Lupičce stačí k úspěchu v souboji i remíza a navíc může kolem příšer projít nepozorována. Padne-li Šermíři na některé kostce jednička, může hod opakovat, dokud nehodí jinou hodnotu a pokud hodí šestku, nemusí po souboji ukončit svůj tah. Černokněžník může zaškodit výměnou své pozice v katakombách s jiným hráčem a dokáže dočasně zvýšit svou sílu obětováním jednoho ze svých životů. Čaroděj může své svitky kouzel používat opakovaně a ke všemu dokáže procházet skrz stěny. A Vědma? Ta si při objevení místnosti vytáhne z pytlíku dva žetony a vybere si který se jí hodí víc a pokud to byl její první krok v tahu, disponuje v souboji automaticky o 1 bod vyšší silou. S každým z hrdinů se hraje malinko odlišným způsobem, ale určitě jsem během několika her neměl pocit, že by jejich schopnosti byly nějak nevyvážené a šance na vítězství jsou u každého z nich srovnatelné.

Hráči si během putování podzemím Karaku mohou navzájem trošku škodit třeba sebráním pokladu jeden druhému přímo před nosem nebo zabitím draka přesně o kolo dřív, než se k němu dostanete zrovna vy. A pokud zabijete mumii, mohou se všichni třást strachem v očekávání koho z nich proklejete. Ale jinak se hráči spolu nikdy nedostanou do křížku ve vzájemném souboji. Můžete tedy společně stát na jednom políčku úplně v klidu. Pro úplnost ovšem poznamenejme, že to se změní ve chvíli, kdy si pořídíte oficiální rozšíření Karaku Regent a kromě toho existuje přinejmenším jedno fanouškovské rozšíření pravidel, které vzájemné souboje umožňuje. Ale o tom třeba zase jindy.

Hodnocení – 5 z 5

Desková hra Karak, mající původ v českých luzích a hájích a za jejíž distribuci vděčíme společnosti Albi, najde určitě uplatnění ve většině domácností. Pokud patříte mezi hardcore nadšence komplexních her na hrdiny, asi z Karaku moc odvázaní nebudete, ale pro pohodáře a rodiny s dětmi je to rozhodně trefa do černého. Nejen, že i menší děti si hru užijí naplno, ale ani pro dospělé Karak rozhodně nebude ztrátou času. Oproti komplikovanějším hrám si při hraní Karaku docela odpočinete, ale zároveň se nebudete nudit, protože hra ani s postupujícím časem neztrácí na zajímavosti a vzrušení. Na to, že jde o jakousi variaci na téma klasických role-playing her, kde si postupně vylepšujete svého hrdinu, je herní design navržen nesmírně jednoduše a uchopitelně i pro opravdu příležitostné hráče. Pokud máte doma tak maximálně Člověče, nezlob se! nebo Dostihy a sázky, případně chcete zkusit něco úplně nového a přitáhnout k deskovkám i své děti, klidně sáhněte po Karaku a věřte, že to bude pro vás skvělý start do světa deskových her.

Karak získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi.

Hru můžete zakoupit přímo zde.