Jízdenky, prosím! Asie

Od Ankary přes Karáčí, Bombaj, Singapur až k Vladivostoku

Tdn, tdn, tdn… jízdenky, prosím! V tunele něco nestalo? Všechno erömü? Příští stanice Ankara, vlak brzdí jen čtvrt hodiny. Vítejte na mapě Legendární Asie 1913! Od Ankary přes Karáčí, Bombaj, Singapur až k Vladivostoku na vás čeká 25 tisíc kilometrů, které je potřeba propojit železnicí. Nebo dáte přednost roku 1892 a kooperativní hře, v níž zkusíte porazit ostatní dvojice železničních inženýrů?

Hra Ticket to ride nebo-li Jízdenky, prosím! jede po kolejích zábavy už od roku 2004. Chytrý mix přístupných pravidel, kvalitních komponent a hezkého vizuálu jí zajistil vítězství v několika deskoherních žebříčcích a celosvětovou oblibu. Díky různým úpravám a novým přírůstkům uhání série stále vpřed a její konečná stanice bude nejspíš ještě dlouho v nedohlednu.

Jízdenkám se daří i u nás, kde ji v lokalizované podobě vydal Blackfire. Až donedávna šlo o samostatně hratelné tituly, díky kterým jsme miniaturními vláčky brázdili Evropu nebo USA v dospělácké či dětské verzi. Zajeté koleje nedávno narušila varianta Londýn, kde jsme přestoupili do doubledeckerů a mohli si vychutnat zkrácnou verzi hry v ulicích oblíbeného velkoměsta.

Letos konečně na český trh přichází jedno z mapových rozšíření „velkých“ Jízdenek USA a Evropy. Mapových expanzí je ve světě aktuálně sedm, Blackfire při lokalizaci zvolil to úplně první z roku 2011 s podtitulem Asie. Při rozhodování údajně hrálo roli právě pořadí, abychom i v Česku začínali jedničkou, ale také nový kooperativní režim, který do hry přináší výraznou změnu.

V krabicovém depu jsou i dřevěné stojánky

Krabice hry Jízdenky, prosím! Asie se od svých sourozenců USA a Evropy liší snad jen poloviční výškou. Uvnitř se nachází česká a slovenská pravidla, herní plán, dva balíčky karet s jízdenkami a sáček s plastovými vagonky, kterých je devět od každé z pěti barev. Dále je v krabici šest dřevěných stojánků na karty, které odpovídají na otázky, proč je ta papírová krabice tak těžká a proč má rozšíření cenovku podobnou základní hře? Jak už jsme u Jízdenek zvyklí, herní komponenty jsou hezké a z kvalitního materiálu. Všechny součásti hry mají díky insertu v krabici i tentokrát své pevné místo, při přepravě nedochází k pomíchání obsahu krabice, což deskohráči jistě ocení. Zkušení Jízdenkáři už asi postřehli, že v balení nejsou karty vagonů ani bodovací žetony. Karty, žetony i plastové vagonky je nutné použít ze základní hry USA nebo Evropa. Vagonky z rozšíření se přikládají k těm ze základní hry a slouží jen pro týmovou variantu. Mou domácí základní hrou je Evropa, a proto jsou na fotkách v recenzi karty vagonů z této verze hry.

Herní plán – mapa Asie, má stejnou velikost jako mapy Evropy nebo USA, což je 79 x 52,5 cm. Pro pohodlné hraní v plném počtu hráčů proto doporučuji větší stůl nebo podlahu, kam se vejde mapa a vedle ní i komponenty.

Novinkou je, že tentokrát najdeme mapy po obou stranách plánu. Na jedné je mapa Legendární Asie, na straně druhé týmová mapa Asie. Pro každou mapu je v krabici připraven jiný balíček jízdenek.

Legendární Asie

Mapa Legendární Asie je určena pro standardní hru pěti hráčů všichni proti všem. Každý hráč má k dispozici 45 plastových vagonků, stejně jako je tomu v případě USA a Evropy. Když pominu hezký design Asie, jedná se o velmi zábavnou mapu, která právem vyhrála v roce 2011 hlavní cenu v soutěži vydavatele Days of Wonder o nejlepší mapu Ticket to Ride.

V zápolení o odměnu 10 tisíc dolarů tenkrát uspěli dva tvůrci – Kanaďan Francois Valentyne s legendární mapou Asie a Brit Ian Vincent s mapou Indie, která se stala součástí druhého mapového rozšíření.

Mapa Legendární Asie

Na mapě Asie platí všechna pravidla známá ze základních her. Hráči sbírají barevné série karet vagonů, aby jimi pokryli požadované úseky z jedné destinace do druhé. Jakmile mají potřebný počet karet, zahrají je, trasu obsadí a započítají si vítězné body. Propojováním kratších úseků se postupně snaží spojit města A a B, která si vybrali na začátku hry. Obsazené úseky komplikují propojování ostatním hráčům, kteří, usilují-li o stejnou destinaci, se je musí pokusit objet.

Trati se symbolem lokomotivy označují trajekty

Z Evropy si Asie navíc půjčuje pravidla pro trajekty, kdy je při stavbě úseku s trajektem potřeba použít kromě karet vagonů také lokomotivu. Novinkou jsou nebezpečné horské průsmyky, které mají podobu přeškrtnutých políček. Stavba trati je v nich velmi náročná, vlak se opotřebovává a tak musí hráč za každé přeškrtnuté políčko “zaplatit” jedním plastovým vagonkem navíc.

Přeškrtnutá pole znamenají horský průsmyk

Ten se odkládá do pravého spodního rohu plánu a za každý takto zničený vagonek hráč inkasuje dva vítězné body. Na první pohled může novinka působit jako drobnost, ale přidává do hry zajímavé strategické možnosti:

  • Stavbou horských úseků a likvidací svých vagonků se mi podařilo urychlit konec hry, takže protihráči nestihli splnit své jízdenky.
  • Je také jednodušší a rychlejší postavit za dvě karty vagonů průsmyk o délce dvou polí a inkasovat dva body za trať a další dva za každý zničený vagonek, než čekat na chybějící karty vagonů u delších tratí.
  • Pokud je na konci hry mezi hráči bodová remíza, vítězí ten, kdo obsadil více horských průsmyků.
Místo pro odkládaní vagonků použitých v horských průsmycích

Ve hře je také zvlástní desetibodový bonus pro asijského průzkumníka, což je hráč, kterému se podařilo během partie propojit nejvíce měst na jedné nepřerušené trati. Trať může mít různé smyčky a větve, ale každé město se počítá jen jednou. Pro zajímavost, nejdelší trať na mapě má délku šesti bezbarvých polí, hodnotu 15 bodů a je jednokolejná.

Stejně jako Evropa nebo USA je i Asie velkou mapou, takže hrát ji ve dvou není zdaleka tak zábavné, jako alespoň ve čtyřech hráčích. Samozřejmě záleží na náhodě a líznutých jízdenkách, protože je rozdíl bezstarostně budovat krátší spojení na různých koncích mapy nebo zápolit o každou stanici na jednom úseku, kde se jízdenky hráčů protínají nebo dublují. Nicméně ve dvou hráčích nám připadalo, že máme stále dost prostoru vést svou trať jinudy a nedocházelo k neřešitelným konfliktům.

Zdvojené tratě je možné používat až ve hře čtyř a více hráčů. S přibývajícími hráči stoupá napětí, protože velmi záleží na dobrém odhadu, kdy obsadit úzká místa mapy, která budou pro splnění jízdenek nepostradatelná. Takových míst jsem potřeboval současně obsadit více a tak jsem neustále řešil typické Jízdenkářské dilema: „Mám riskovat a vzít si kartu vagonu, co nutně potřebuji a je právě v nabídce, anebo budu hrát na jistotu a obsadím alespoň kousek trati s vírou, že ta karta v nabídce třeba zůstane do příštího tahu?“ Většinou nezůstane, hráč musí počítat se záložním plánem, a v tom je ten správný adrenalin, stres a zároveň legrace.

Týmová Asie

Týmová mapa Asie pokrývá menší úsek světadílu než Legendární Asie, ale o to podrobněji.

Mapa týmové Asie

Místo horských průsmyků a trajektů se na ní vyrojily tunely. Ty se hrají podobně jako v Evropě, akorát vybudovat trať v Himalájích musí být složitější, a proto je počet karet, které se vykládají shora balíčku karet vagonů vyšší. Co to znamená? Aby se hráči podařilo prorazit tunel, musí vyložit počet karet, jaký vyžaduje délka a barva trati. Následně hráč odkryje z dobíracího balíčku vagonů 4 až 6 karet, podle toho, jaké číslo je uvedeno na trati tunelu. Za každou kartu, která má stejnou barvu jako barva uvažované tratě (včetně lokomotiv), musí hráč zaplatit další kartu stejné barvy (může i lokomotivu) z ruky nebo ze společného stojánku s kartami vagonů. Pokud hráč nemá potřebný počet karet, tunel se mu nepodařilo postavit, jen si vezme zpátky na ruku své původní karty, co vyložil na začátku tahu. Tunelové karty líznuté z dobíracího balíčku se odhodí. Je to gambling, stavba tunelu v Himalájích se může holt pěkně prodražit nebo zbytečně vyčerpat tah.

Tratě s tunely

Další záludností týmové mapy je nové pravidlo pro trojité tratě při hře dvou týmů. Z trojitých tratí se může používat jen dvě tratě. Pokud se je podaří obsadit různými hráči stejného týmu, může takto tým zablokovat trať soupeřům. Na mapě pak budou dosud neviděné dvě řady vagonků stejné barvy vedle sebe. Trojité úseky jsou zde celkem tři.

Trojité tratě tentokrát umožňují škodit soupeřům

Také mapa týmové Asie nabízí desetibodové bonusy na konci hry. Jedním je bonus Asijského expresu za nejdelší nepřerušovanou trať, druhým je bonus Světoběžníka, což je tým s největším počtem postavených tratí.

Týmová Asie je určena pro dva až tři dvojčlenné týmy. Týmy spolu sdílí bodovací žeton, takže jakákoli nedokončená nebo hotová trať je ztrátou či ziskem bodů pro celý tým. Sílí také dva stojánky na karty, z nichž jeden slouží ke společným kartám vagonů, druhý pro společné jízdenky. Ostatní karty vagonů a jízdenek mají hráči na ruce a jejich parťák neví, co na nich je. Každý tým má k dispozici 54 plastových vagonků jedné barvy, které si hráči rozdějí na začátku hry na polovinu, takže má každý člen týmu k dispozici 27 vagonků.

Členové týmu sedí během hry vedle sebe a hrají vždy po sobě. Na začátku hry si každý hráč vezme na ruku čtyři karty vagonů a pět karet jízdenek. Z jízdenek si musí ponechat alespoň tři. Jednu z vybraných jízdenek hráči umístí do sdíleného stojánku, takže každý tým hned ze startu zná své dvě společné trasy.

Hráči ve svém tahu provádějí jednu z akcí:

  • Dobrání dvou karet vagonů – buď naslepo z dobíracího balíčku nebo z nabídky pěti vyložených karet. Kdykoli hráč dobírá karty vagonů, musí se hned po zvednutí karty rozhodnout, jestli si ji nechá na ruce nebo ji umístí do týmového stojánku. Druhou kartu pak musí umístit přesně opačně – buď do ruky nebo do stojánku. Dobírá-li si lokomotivu z karet otočených lícem vzhůru, musí ji umístit do společného stojánku a na další kartu už nemá nárok, jako je tomu i v pravidlech u klasických Jízdenek.
  • Stavba trati – pro postavení trati je možné použít libovolnou kombinaci karet vagonů z ruky a společného stojánku.
  • Dobrání nových jízdenek – při dobírání nových tras si hráč vezme z balíčku jízdenek čtyři karty. Z nich si musí ponechat alespoň jednu a také musí jednu vložit do sdíleného stojánku. Pokud si vybral z jízdenek jen jednu, v ruce mu tím pádem nezůstane žádná.
  • Sdílení karet jízdenek – hráč umístí do sdíleného stojánku dvě karty jízdenek, které měl na ruce. Podělí se tak o informace s parťákem, ale ztratí tím bězný tah.

Hra končí, jakmile počet plastových vagonků v zásobě některého týmu klesne na čtyři a méně. Týmy si sečtou body za sdílené i nesdílené jízdenky, odečtou body za nedokončené tratě a přičtou bonusy za nejdelší trať a nejvíce postavených tratí.

Dojmy z týmové hry

Do hry jsme se pustili ve dvou týmech. Všichni hráči měli předchozí zkušenost s USA, Evropou nebo Londýnem, takže nám chvíli trvalo, než nám přešla do krve nová pravidla o dobírání karet vagonů (o osudu karty – do ruky nebo do společného stojánku – hráč rozhoduje ve chvíli, kdy si ji dobere, teprve až pak řeší druhou kartu). Asi po patnácti minutách jsme si zvykli a byli v Asii jako doma.

Vzhledem k tomu, že hráči nesmí sdílet obsah své ruky, je potřeba dávat pozor na to, co parťák dělá – jakou barvu karet vagonů si dobírá a co má zřejmě v úmyslu. U sdílených jízdenky je to zřejmé, takže když vidím, že máme splnit delší oranžový úsek a spoluhráč v posledních dvou kolech bere oranžové karty, mohu mu v rámci svého tahu nahrát oranžovou kartou nebo lokomotivou do společného stojánku. Přihrávka je o něco těžší u nesdílených jízdenek, tudíž je potřeba sledovat, co parťák na mapě dělá a jaké karty dobírá. Legrace začne ve chvíli, kdy můj spoluhráč potřebuje stejnou kartu, jako já – typicky se to stává u žolíkové lokomotivy ve společném stojánku. Já už s kartou počítal pro svůj tah, žel parťák ji využil jinak a mě nezbývá než přemýšlet, co dál. Asi by bylo dobré na tomto místě varovat, že týmová hra může vést mezi příliš soutěživými hráči k vypjatým a jinak dramatickým situacím. Hrajete-li ale především pro zábavu, budete se více bavit než zlobit.

Strategií k vítězství je v týmové hře určitě víc. Ze zkušeností bych vypíchnul, že je dobré nezapomínat na dobírání nových jízdenek. Je celkem vysoká pravděpodobnost, že v líznutých čtyřech jízdenkách narazíte na již splněnou jízdenku nebo trať, kde k dokončení chybí málo. Pokud byste neměli štěstí, tři jízdenky odložíte a ponecháte si jen povinnou jednu. Tu navíc umístíte do sdíleného stojánku jízdenek, takže s ní může pomoci i váš parťák. Bez ohledu na zadání je také dobré obsadit dlouhé tratě a posbírat za ně body. Nejdelší mají na týmové mapě sedm obyčejných bezbarvých polí s hodnotou krásných 18 bodů, což není těžké splnit.

Týmová hra trvá na krabici avizovaných 45 minut, první hra však může v důsledku vstřebávání nových pravidel zabrat v plném počtu hráčů i dvojnásobek uvedeného času. Co je důležité, můj „testovací vzorek“ hráčů si ze hry odnášel pozitivní zážitek a chuť se k týmovým Jízdenkám znovu vrátit.

Závěrečné shrnutí

První lokalizované rozšíření jízdenek se povedlo. Mapa Legendární Asie je příjemným osvěžením, jež nabourává jednoduchost a stereotyp USA. Zároveň hru nekomplikují pravidla stanic z Evropy, která třeba nemusela sednout všem. Týmová Asie přidává novou vrstvu kooperativního zápolení a zábavným způsobem mění zažité principy. V obou případech je výsledkem dostatečně odlišný zážitek, který má mezi Jízdenkovými sourozenci právoplatné místo. Když k výsledku připočtu pěkné dřevěné stojánky na karty použitelné i pro jiné hry, rozšíření Asie milovníky Jízdenek určitě nezklame.

Jízdenky prosím! Asie získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Blackfire-1024x418.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: