Imagenius
Kouzelné kreslení pro každého
Čarování je zábava. Jenže najít ty správné ingredience v knize zaklínadel a ještě je správně mezi sebou spojit už je pěkně těžké. Ale… stále zábavné.
A přesně taková hravá zaklínadla budou přímo pod rukama vznikat hráčům, kteří si zahrají Imagenius, hru od Oliveria Mahy, kterou na naše stoly přináší Piatnik.
Jedná se o rodinnou hru s principem spojování bodů, ve které se hráči snaží co nejrychleji správně uhodnout co kreslí.
Pojďme tedy společně nahlédnout do knihy zaklínadel:
Seznámení s komponenty:
Kreslící tabulky, fixy a přesýpací hodiny – Každý hráč má svou vlastní kreslící tabulku, na níž hledá a následně spojuje symboly dle karty zadání. Tabulky jsou oboustrané, kdy druhá strana je černobílá. Všechny tabulky mají identické rozmístěnší symbolů.
Karty zadání – udávají jaké symboly spojit. Karty jsou oboustrané. Dohromady jich v krabici najdete 92, z čehož 12 slouží pro první tři výukové hry.
Jak karty, tak kreslící tabulky jsou pevné a celkově kvalitě komponent nejde moc co vytknout. Co do obsahu je zde ale nevyužitý potenciál a to hlavně z důvodu absence zástěnek, které vcelku zásadně mohou uškodit hernímu zážitku, o tom ale ještě později, nejdříve se pojďme podívat na to, jak se hra hraje.
Jak se to hraje:
Na začátku každého kola se otočí karta zadání a poté se všichni hráči současně snaží najít požadované symboly na svých kreslících tabulkách a správně je spojit dle zadání.
Přitom jde hlavně o rychlost a všímavost, protože první hráč, který pozná, co kreslí za obrázek, napíše svůj odhad na tabulku a otočí přesýpačky. Poté už jen čeká na ostatní hráče, než domalují, sám už nemůže svůj tip změnit.
Jakmile uplyne cca půl minutka, tak všichni ostatní musí také napsat svůj odhad toho co kreslili.
Následně se zjistí, kdo měl pravdu a kdo jen chybně tipoval a udělí se hvězdičky (body) a to následovně:
Hráč který jako první ukončil své kreslení a měl správný odhad, si zaškrtá na své tabulce dvě hvězdy. Každý další hráč, který správně tipoval dostane po jedné hvězdě. Pokud ale první tipující hádal špatně, tak jednu hvězdičku ztratí, ostatní hráči za chybné tipy nic neztrácí.
Být prvním tedy s sebou nese riziko, protože pro vítězství je povětšinou nutné učinit odhad v době kdy si ještě hráč není úplně jistý.
Kdo má po osmi kolech nejvíce hvězdiček, se stává vítězem.
V prvních partiích hráči použijí předpřipravené sady karet, které je naučí pravidlům spojování symbolů. V zásadě jsou zde tři různá: buďto hráči spojujují dané symboly přímou čarou, nebo zakřivenou a nebo jen daný symbol zakroužkují.
Kreslení díky těmto pravidlům je tak celou dobu zajímavé a nápadité, stejně tak jako celá hra:
Dojmy:
Nápaditost. To je podle mě to slovo, které tuto hru nejlépe vystihuje. A to nejen v oblasti hratelnosti jako takové, ale také v pocitu, který Imagenius v hráčích vyvolává – ti totiž doopravdy cítí, jak postupně pod jejich rukama něco hmatatelného vzniká a po celou dobu přemýšlí, co to asi tak může být. Výsledné obrázky jsou navíc chytře schované, takže se musí kreslící tabulkou různě natáčet. Do toho všeho hráči hledají správné symboly a rychle je spojují. Hra tak nabízí skvělý mix hloubavého přemýšlení a postřehu.
A když konečně přijdete na to, co kreslíte, tak hvězdičky nejsou tou jedinou odměnou, hlavní je onen dobrý pocit.
Ten převládá po celou dobu partie. Imagenius je totiž hrou skoro pro každého, zabaví se u něj děti i dospělí, přemýšlivý hráči, tak i ti, jejichž oblíbeným žánrem jsou postřehovky. A dokonce si Imagenius mohou užít i hráči, kterým kreslení moc nejde, hra je totiž povede doslova za ručičku a svým způsobem může hráče i nějaké jednoduché obrázky naučit, což se může hodit právě u menších dětí.
Co se týče věkového doporučení, tak vězte, že i když je na krabici uvedeno 7+, tak hru mohou zvládnout už děti předškolního věku. Stačí jen neřešit nutnost zapsání hledaného pojmu a místo toho jej buďto nakreslit, nebo hrát na poctivost. A i když je hra vlastně bez náhody a všichni hráči mají stejné podmínky, tak vzhledem k principu hry malé ratolesti dokáží zdárně konkurovat dospělákům.
Imagenius je zpočátku především o všímavosti – najít správné symboly v té změti ingrediencí je vcelku zapeklitý oříšek. Později si však hráči seskupení předmětů na kreslících tabulkách zapamatují, to ale neznamená, že by to hře nějak ublížilo, protože v ten moment víc do popředí vystoupí nutnost rychlosti a postřehu a hra je tak stále zábavná, byť trochu jiným, více soutěživým způsobem.
To vše platí jen v případě hraní se stejnou skupinou hráčů, což je sice u rodinné hry tak trochu předpoklad, ale zároveň se jedná i o nezpochybnitelnou nevýhodu hry. Když k tomu navíc připočítáte omezenou znovuhratelnost – po cca 20ti partiích projedete všechna možná zadání, takže se obrázky začnou opakovat – tak je zjevné že noví hráči budou oproti těm zkušeným vcelku ve velkém znevýhodnění.
Výše zmíněný nešvar, však bohužel není tím největším. Absence zástěnek totiž dokáže narušit zážitek z hraní ještě více. Hráči často nechtěně mohou zahlédnout co kreslí protihráči a tím narušit základní podstatu hry: hádání malovaného předmětu. Hráči takovému zkažení hry sice mohou předcházet, například stíněním rukou, ale i tak se jedná o zásadní nedodělek.
Závěr:
A je to velká škoda, protože jinak je Imagenius skvělou hrou, dokonce bych si jej troufal označit jako ideální rodinnou hru – Je rychlá a jednoduchá, má zajímavý a chytrý princip, je napínavá a zábavná. A hlavně je pro všechny. I přes výše zmíněná negativa ji tedy mohu doporučit.
Imagenius získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Piatnik.
