Hrdina v kostce: Ďáblíci a společníci BIG BOX

Tak hrdinu jsme postavili, vyrazili s ním na potvory a teď budeme verbovat společníky.

Rexíci se do skvělého Hrdiny ukrytého v kostce zakousli pořádně a naservírovali nám poslední rozšíření. Pokud vím, tak vydali naprosto vše, co se týká této rodiny. Tím myslím úplně vše, krom šesti karet z kickstarterové kampaně (Lockup Pack). V češtině máme i veškerý promo materiál. Nevím jak vy, ale já mám promo věci moc rád. Sehnal jsem si tedy i kartu kartografa, a Žaborozené. Tím pádem mám vše z české rodiny Hrdina v kostce, a je to super! Poslední rozšíření Ďáblíci a společníci navíc vyšlo v BIG BOXU, do kterého se vejde veškerý původní herní materiál této kompetitivní kostkovky. To mohu potvrdit, ale aby se tam vše vešlo, je třeba odstranit kartonový insert. Pokud insert ven nepůjde, počítejte s tím, že kvůli deskám hrdinů zcela nezavřete krabici. Všechno, co kdy k Hrdinovi vyšlo, zabere opravdu hodně místa. Taky to dost váží. Všechen herní materiál, včetně BIG BOXu a obalů karet, váží 3,65 kilo.

Za Ďáblíky stojí opět herní designér Keith Matejka, který poslal do světa Fiends & Familiars pod záštitou vydavatelství Thunderworks Games. O ilustrace se postaral stejný tým jako v Bestiáři. Tedy slečna JJ Ariosa a pánové Luis Francisco a Lucas Ribeiro. Krom BIG BOXU nové rozšíření přináší nové herní mechanismy v podobě dvoubarevných kostek, škodičů ďáblíků a podporu v podobě společníků. Zajímavá vás, jak nové mechanismy a herní materiál fungují ve hře? Pak není nic snazšího než dočíst tento článek, a snad se dozvíte vše po čem prahne vaše dušička.

Obrovský lexikon kouzel

Pojďme se nyní podívat do útrob prastaře vypadající knihy. Knihy, která v sobě ukrývá nemalý obsah. Není to však moudré vědění na jejích stránkách, ale jsou to herní komponenty posledního rozšíření Ďáblíci a společníci. Druhé rozšíření přináší také tuto krásnou prastarou knihu, která představuje BIG BOX sloužící k uložení všech tří vydaných Hrdinů. Uvnitř této velké krabice (318x228x122) nalezneme insert z bílé lepenky. Součástí balení bude zřejmě proto, aby v něm komponenty příliš necestovaly během přepravy. Posloužil by také, pokud by si majitel k základní hře pořídil pouze Ďáblíky a společníky. Pak by všechny komponenty pojmul i s deskami hrdinů. Pokud ale hráč vlastní i Bestiář, velké množství desek hrdinů nedovolí plnohodnotně zavřít krabici. Tento problém se dá vyřešit pouhým vyndáním onoho insertu z lepenky. Poté se do krabice vejde naprosto vše. A o co že obohatí Ďáblíci a společníci toto „vše“?

  • Čtyři desky hrdinů – Tyto desky krom nových ras nepřinášejí nic zlomového. Novými rasami jsou Vlkouši, Entové, Kaiikové a Sauriáni. Vlkouši jsou jakýsi vlčí humanoidé, dalo by se říct takoví vlkodlaci v brnění. Entové jsou prastarý národ stromových stvoření, žijících například v Tolkienově Středozemi. Kaiikové jsou jacísi bojoví tučňáci a Sauriáni se podobají drakům.
  • Dvacet pět bojových kostek – Tyto kostky jsme již mohli naleznout v rozšíření Bestiář, a nyní přichází další várka. Trochu mě štve, že jsou kostky v každé krabici jiné. V Bestiáři jsou takové víc hranaté a průhlednější. V Ďáblících jsou matnější, tmavší a kulatější. Rozdíl není nijak markantní, ale všimnete si toho. Délka hrany těchto krychlí je stejná. Velikostně tedy mezi nimi rozdíl není.
  • Dvanáct žetonů dobrodružství – Jde o čtvercové žetony, které hráči získají jako upomínku za zisk jedné z karet dobrodružství.
  • Dvacet žetonů vyznamenání – Hráč je obdrží například spolu s trofejí za zabití nestvůry. Pomůžou v závěrečném boji s monstrem.
  • Dvacet žetonů zranění – Pokud se hráči v boji nepodaří porazit nestvůru, trestem mu bude tento žeton. V závěrečném boji s monstrem mu bude škodit.
  • Šest žetonů charisma – Benefit akce vlastnosti CHA.
  • Čtyřicet zlaťáků – Kartonové platidlo s vyobrazením hlavy krále Eyrona … pardon Tarona.
  • Čtyřicet kostiček zkušeností – U desky hrdiny přistanou například s trofejí za zabití nestvůry. Slouží k opakovaným hodům kostkami a k nákupu nových kostek do soubojů.
  • Třicet osm karet nákupu – Další karty vylepšující znovuhratelnost. Opět ve složení svitky, dovednosti, talenty, zbraně a zbroj. Bohužel mají trochu jiný odstín rubové strany než karty z ostatních vydání. Hráč tedy bude vědět, že bude otočena karta z Ďáblíků a společníků. Jaká přesně to bude karta bude vědět jen těžko.
  • Opravné karty kožené sady – V základní hře mají karty trochu jiné bodování, které už by s tímto rozšířením nesedělo vzhledem k přidání karty Kožený kyrys.
  • Dvanáct karet monster – Finální bossové, kterých se bojí všichni krom našich hrdinů.
  • Dvacet tři karet nestvůr – Nové výzvy v podobě zbrusu nových nepoužitých nepřátel. Ty mají oproti Bestiáři zcela odlišné odměny a příjemně souboje oživují.
  • Padesát čtyři karet dobrodružství – Kde spinká monstrum, přes jakou prolézačku k němu, a co po vás hodí? To se dozvíte na těchto kartách. Jinak řečeno za zisk trofeje informují hráče o tom, co jim pomůže v závěrečném boji s monstrem.
  • Pět karet nápovědy – Typizovaná lamakarta, nebo také debilkarta či čítšít.
  • Pět karet s cenami – Další pomocné kartičky. Tentokrát menšího formátu a uvádějící ceny za určité služby či pomoc. Například kolik stojí přehození kostky, nebo pořízení další kostky do souboje.
  • Šest nových povolání – Další z povolání spojených s některou z barev hráče. Poskytnou hráči i určitou schopnost.
  • Třináct karet přesvědčení – Naznačují, jak to má hrdina v hlavě srovnané, nebo rozházené. Zároveň se po této kartě pohybuje ukazatelem. Kde bude na konci hry rozhodne o zisku nebo ztrátě bodů pověsti.
  • Dvanáct karet příběhu – Karty obsahující strasti, kterými si musel hrdina projít ve svém životě. Zároveň obsahují graf s rozmístěním barevných kostek. Za správné uspořádání kostek hráč na konci hry získá body pověsti.
  • Pravidla – Tento sešit velikosti A4 je krásně ilustrovaný a rozebírá pravidla na dvanácti stránkách. Skvělému visuálu a kvalitnímu překladu můžeme poděkovat panu Vladimíru Smolíkovi a Black Light Studio. Pravidla jsou doplněna vysvětlujícími poznámkami, které zpracovávají jednotlivé sporné karty. V textu pak nenalezneme žádné příklady, což vůbec nevadí, jelikož pravidla jsou jednoznačná a jednoduchá. Díky tomu je i snadno vysvětlíte hráči který s Ďáblíky začíná. Pokud už Hrdinu hrál a ideálně i s Bestiářem, vysvětlíte mu pravidla během minutky. Pokud nehrál vůbec nic, bude to na delší dobu, ale stále se jedná o velice přístupná pravidla. Navíc popisují jen nové mechanismy a na ty starší odkazují do předchozích sešitů pravidel. Moc se mi líbí i malá inovace v pravidlech pro sólo hru. V předcházejících pravidlech byly rozepsány efekty jednotlivých hodů kostkami „protihráče“ pouze slovy. V těchto pravidlech je místo slov ikonka kostky s danou hodnotou. Jde o detail, ale je to detail, který ohromně usnadní dohledání patřičného efektu. Sice je třeba tyto efekty hledat jen ze začátku, než vám dojde že jedna až čtyři jsou pořadí karet, a pětka s šestkou odhodí kartu nestvůry. Pravdou ale zůstává, že pořád je to přehlednější a hlavně hezčí. Po technické stránce jim nejde nic vytknout.

Všechny jmenované komponenty jsou identické kvality jako v základní hře či Bestiáři. Jediným rozdílem snad mohou být různě barevné bojové kostky a karty nákupu. Krom těchto komponentů, které můžeme znát ze základní hry a z Bestiáře, přibyly navíc tyto komponenty.:

  • Patnáct desek společníků – Jednoho ze společníků naverbuje hráč už během přípravy hry. Vylosuje si dvě destičky a následně si jednu z nich vybere, aby ji mohl umístit nad desku svého hrdiny. Pro zisk co nejvíce bodů pověsti by měl hráč splnit hned dvě kritéria týkající se společníka. Tím prvním je hodnota vlastnosti nebezpečnost. Požadovaná hodnota je uvedena přímo pod sloty na kostky a pokud ji hráč splní, získá na konci hry dva body pověsti. Každý ze společníků má rozmezí hodnot nebezpečnosti trochu jiné, ale všichni získají za splnění stejný počet bodů. Druhým kritériem jsou barvy umístěných kostek. Pokud se hráči povede poskládat všechny tři barvy, dostane na konci hry tři body pověsti. V jiných případech je bodování popsáno vedle barevného schématu. Na desce společníka také najdeme jeho jméno, ilustrační obrázek a název jeho charakteru. Velice důležitou součástí na desce je i popis společníkovi schopnosti. Ta spustí nějaký pozitivní efekt po umístění kostky právě na desku společníka. Produkčně jsou desky velice povedené, vypadají krásně a jejich šířka je identická s tou desky hrdiny. Společníci tak velice šikovně prodlouží hrdinovu desku a vypadají opravdu krásně. Jedinou chybkou v produkci tak bude špatný potisk rubové strany dvou společníků. Na těchto dvou destičkách je chybně natištěno zlaté orámování výřezů.
  • Patnáct dělených kostek – Další novinkou jsou dělené kostky. Ty vždy zastupují obě barvy. Jde o hezký taktický prvek a mnohdy vytáhne trn z paty a přihodí tak nějaký ten bod pověsti. Budu-li hrát za hrdinu s černým povoláním a v daném slotu budu potřebovat modrou kostku, přinese mi půlená kostka hned dva úspěchy. V závěrečném bodování získám bod za kostku v barvě povolání, a splním jednu z kostek v barevném schématu karty příběhu. Jde o velice užitečného pomocníčka, ale má i svá omezení. Hodnoty na kostkách jsou pouze jedna až čtyři, což vyvažuje jejich moc. Kostky vypadají opravdu zajímavě, jsou provedeny kvalitně a jejich hrana měří 16 mm. Jedna z barev je barva plastu, z kterého je kostka vyrobena, a druhá barva je domalovaná.
  • Karta Dobrodružství volá – Unikátní karta, která má za úkol udržet herní dobu v původním časovém rozmezí. Vzhledem k tomu, že přibyly sloty pro kostky na deskách společníků, musí hráč také umístit více kostek. Aby se hra zbytečně neprotáhla, přichází Ďáblíci a společníci s drobnou úpravou pravidel, která zapříčiní umisťování dvou kostek v jednom tahu. Hráč tedy místo jedné kostky umisťuje kostky dvě a vykonává akci pouze jednoho z řádků. To vše do té doby, než se v balíčku nákupu objeví karta Dobrodružství volá. Poté se hraje dále dle obvyklých pravidel. Karta se umístí pod horní karty. Počet hráčů pak určuje, pod kolika kartami bude Dobrodružství volá spočívat.
  • Šest karet pořadí – I karty pořadí jsou v malé míře upraveny. Musejí totiž obsahovat sloty pro umístění karet ďáblíků. Některé karty pořadí tedy budou vypadat jako obvykle, a na některých budou číhat na své oběti ďáblíci. Bohužel se ale některé z nich nevyhnuli tiskové chybě. Zcela chybí karta pořadí „pět“ a některé jsou správně jen na půl. Je to zaviněno chybou na straně tiskárny, která nebyla odhalena během fyzické kontroly krabice. Za to se vydavatelé omlouvají a posílají do éteru soubor pro tisk „přelepek“.
  • Třicet karet Ďáblíků – Ďáblíci stojí přesně naproti společníkům. Nejen že nebudou hráčům pomáhat, ale naopak budou škodit. Ďáblíci jsou zlotřilá stvoření, která se pohybují po Nalosu. Hráč se s nimi střetne při výběru jedné z karet pořadí. Nové karty mají totiž slot určený právě kartám ďáblíků. V okamžiku, kdy si hráč vybere kartu pořadí s ďáblíkem, nalepí se na něj a jediným vysvobozením bude jeho zahnání. Ti malí bídáci mohou například způsobit dvojnásobnou cenu za svitky, nezískání zlaťáků po umístění zlaté kostky nebo nezískání zlaťáků z vybrané karty pořadí. Jsou to zkrátka takoví malí otravové. Hráč se jich ale může poměrně snadno zbavit. Pokud zaplatí pět zlaťáků nebo žeton charisma, může kartu ďáblíka otočit lícem dolů. Tím je zahnán a jeho efekt přestává působit.

To je hodně nového materiálu že? Přidejte k tomu ještě krásný BIG BOX, a pak se jedná o opravdu luxusní záležitost, kterou potřebuje každý milovník Hrdiny v kostce. Navíc při ceně za kterou se prodává (800 – 900 Kč), není o čem přemýšlet. Myslím si, že jde o víc než férovou cenu.

Hill Funeral

Naše známá elfka stojí na holém kopci. Na kopci, jemuž slouží jako čepice košatý dub, který je momentálně bez listí. Je to nádherný a velice starý strom. Celé věky tu býval sám a nyní bude mít společnost. Tu představuje dokonale opracovaný kámen. Náhrobek čerstvého hrobu, který poslouží jako poslední útočiště slavné gnómce. S tou se elfka potkala před dávnými časy a vydali se spolu na cesty. Během jejich putování nakupovali nové vybavení, bojovali s nestvůrami a hroznými monstry, která děsila své okolí a obyvatele měst i vesnic. Nezemřela v boji, jak by se zdálo, ale zemřela stářím. Elfka, jako nesmrtelná bytost, její smrt nese těžce ale statečně. Je zvyklá přicházet o své přátele a společníky, ale gnómku si velice zamilovala. To samé by mohl říct i král Taron, který se také účastní komorního pohřbu. Hrdinka pro něj porazila spoustu monster a nejednou společně oslavovali velká vítězství. Znali se velice dobře, a také byli přáteli. Když je ceremonie u konce, všichni se rozloučí a každý odchází jinou cestou. Elfka je ale tak zničená, že nemůže jít dál. Sedne si tedy na pařez poblíž cesty a snaží se z hlavy dostat těžké myšlenky. Najednou z blízkého křovinatého porostu vyskočí podivný tvor. Vypadá jako zajíc s parohy a kráčí přímo k znavené poutnici.

„Co se ti stalo má paní?“ ptá se tvor elfky.

Ta nevěří svým uším, a tak se ostýchavě ptá: „Ty mluvíš? A co jsi to za stvoření? Nic tobě podobného jsem v životě neviděla!“

„Jsem Zajdalen. Magický tvor, poslední svého druhu. Mluvím proto, že má rasa je nezvykle inteligentní. To nám ale nebylo nic platné, když nedokážeme ukovat zbraně, které by nás uchránili.“

Ti dva si u té opuštěné cesty povídali tak dlouho, než v sobě našli vzájemné zalíbení. Elfka potřebovala zaplnit prázdné místo ve svém srdci, a Zajdalen potřeboval ochranu mocné hrdinky, a navíc se mu na ní něco líbilo. Putovali spolu bez jakýchkoliv zádrhelů či potíží, než v temné jeskyni nenarazili na takový malý problém. Ten problém byl malý jen svým vzrůstem. Vypadal jako pekelník, ale byl strašně sprostý a otravný. Nijak dvojici vlastně neubližoval, ale stále je něčím otravoval. Přilepil se na ně a nechtěl jim dát pokoj. V noci strašně chrápal a prděl, ve dne stále falešně pískal, schválně dvojici podkopával nohy a neustále jim někam schovával věci. Jednoho dne už to elfka nevydržela a utrhla se na malého zplozence pekla. Co že prý má udělat, aby jí dal pokoj? Ďáblík byl překvapený, že ho chce odehnat, a tak jen uraženě řekl, že za pět zlaťáků klidně zmizí. Ty dostal na ruku ihned a už ho víckrát neviděli.

Dva společníci spolu dál putovali královstvím a bojovali s mnoha nestvůrami. Potkali také nespočet ďáblíků, ale už věděli jak na ně. Porazili také zástupy monster jako třeba Leviatan, Hydra, Gryf nebo Obří stonožka. Jejich pověst sahá velice daleko, a tak budou žít navěky. Protože kdo žije v příbězích a pověstech, žije navěky.   

Pravidla odkazují na předcházející pravidla do předešlých sešitů s pravidly. Udělám to tedy podobně. Vysvětlím zde pouze nové mechanismy, a pokud vás zajímají ty původní, můžete mrknout na naše recenze Hrdiny v kostce nebo Bestiáře.

Příprava se liší především přípravou společníků, karet pořadí s ďáblíky a čistkou v kartách nákupu. Balíček nákupu se připraví standardně, tedy rozdělením na karty s jednou tečkou a dvěma. Následně se ale odebere vícero karet v závislosti na počtu hráčů. Karet je už tolik, že by si hráči těch s dvěma tečkami moc neužili. Navíc se během přípravy balíčku do něj vloží karta Dobrodružství volá. Tato karta způsobí, že hráči mají v nabídce už jen jednu kostku na kartu pořadí a nikoliv dvě. Karet pořadí bude opět o jednu více než hráčů a nyní je třeba na některé vyložit ďáblíky. Tyto karty snadno poznáte, protože je na nich znázorněné místo pro kartičky ďáblíků. V neposlední řadě je třeba připravit svého společníka. Hráč si vylosuje dvě desky společníků a jednu zvolenou umístí nad desku hrdiny.

Samotné hraní pak nové komponenty mění minimálně a nyní se pokusím tyto nové mechanismy vysvětlit. Kostky se na společníka umisťují podle běžných pravidel pro umístění kostky, a stejně tak se za tyto kostky dají získat zlaťáky (zlatá kostka a poslední v řádku). Ďáblíci ovlivní hráče pouze pokud uzme kartu pořadí, na které bude jeden z nich. V tom případě se ve fázi úklidu na kartu pořadí umístí nový ďáblík. Když hráč získá kartu ďáblíka, vyloží ji vedle desky společníka, a dál se řídí pokyny uvedených na kartě onoho ďáblíka. Avšak jen do té doby, než ďáblíka zažene. To může i nemusí hráč udělat, a provede to tak, že zaplatí pět zlatých nebo jeden žeton charisma. Novinkou je také smršť kostek na začátku hry. Aby se dohnala herní doba a více slotů pro kostky, v několika prvních tazích budou na kartě pořadí dvě kostky namísto jedné. Ve fázi házení tedy hráč umístí na každou kartu pořadí dvě kostky a to až do té doby, než se v balíčku nákupu neobjeví karta Dobrodružství volá. Od té chvíle už se bude umisťovat standardně jedna kostka na kartu. Další mechaniky fungují stejně jako v předchozích Hrdinech.

Hrdina samotář

Jak již víme z předchozích recenzí, Hrdina v kostce nabízí také skvělý sólo mód. Hráč se opět ocitne v roli hrdiny samotáře, který se potlouká krajinou, a bojuje hlavně sám se sebou. Hru si hráč připraví tak, jako by hrál ve dvou hráčích. Druhého hráče pak zastupují dvě zlaté kostky, a dělají to skvěle. Pokud si hráč vybere první kartu pořadí, kostkami nehází. Pokud si vybere druhou kartu pořadí, hodí jednou kostkou a při výběru třetí hodí oběma. Následně vyhodnotí efekt padlého výsledku. Jedna až čtyři znamená pořadí karty v nabídce, kterou musí odhodit. Pětka a šestka odhodí kartu nestvůry. Efekty jsou nyní uvozeny ikonkami kostiček s danými hodnotami. Je to moc hezký nápad a je to podstatně přehlednější.

Na konci hry si hráč spočítá vítězné body jako v běžné hře, s tím rozdílem, že za každých osm peněz získá další bod pověsti. Výsledek pak porovná s tabulkou a zjistí, jak dobrým hrdinou je. V sólu nejde jen o to překonávat své výsledky. Jde totiž o jeden velký mozkovar. S oběma rozšířeními je ve hře tolik možností, že hráč musí opravdu dlouho přemýšlet co pro něj bude nejlepší volbou. Navíc k tomu svádí právě to, že hraje sám. Má na rozmýšlení čas a nikdo ho neobviní z toho, že je ápéčkař. Pravidla ze sešitu Ďáblíku podle mého dost vylepšují hru odebráním většího počtu nestvůr. Právě tato změna je podle mého nejlépe vidět při sólo hraní. Jedničkové karty se dříve vyberou a hráč si tak může užít dvojkové nestvůry. Jinak řečeno, stavba balíčku nestvůr mi v podání tohoto rozšíření přijde vyváženější. Bodově se také upravila tabulka úrovně, které hrdina dosáhl. Vzhledem k tomu, že se dá posbírat více bodů pověsti za společníka, jde o logický krok. V Bestiáři jsem si stěžoval na ne úplně dotažený sólo mód. Ďáblíci mi dost zchladili žáhu. Svým přínosem podle mého podstatně zlepšili už tak skvělou sólo hratelnost. Tím se mi Hrdina posunul výš na stupnici sólovek, a nyní je pro mě na druhém místě hned za Uhlíkovým Nebem v plamenech. To určitě není nějaká výtka, ale kompliment. Nebe funguje perfektně, protože je od samého začátku koncipované jako sólovka. Kdežto u Hrdiny je to spíš zpestření, které funguje naprosto skvěle.

Dosaženo 44 bodů – úroveň Opravdový hrdina. Povedená partie.

Jak vyhrát?

U Hrdiny v kostce nejde o jednoduchou otázku natož o přesnou odpověď. S Ďáblíky a společníky se to dá říct dvojnásob. Body pověsti se dají sehnat opravdu spoustou způsobů. Navíc hra je pokaždé jiná, za což může nemalé množství karet. Na tržišti tedy bude pokaždé něco trochu jiného k zakoupení. Navíc je třeba počítat s pořadím nákupu. Jde o poměrně silný vliv náhody, která může rozhodit sebelepší taktiku. Stejně tak to je s nestvůrami. Můžu plánovat jak chci, ale když budu mít smůlu, nevyjde na mě nestvůra, kterou jsem chtěl a měl proti ní výhodu. Ano nestvůra se dá vyměnit za zlaťáky, ale ty mi zase budou chybět při nákupu. Podle mě je cestou k vítězství pořádně promýšlet aktuální možnosti. Nic neplánovat a vytěžit maximum z okamžiku. Nejlépe tak, aby provedený úkon přinesl zisk alespoň třikrát. Například když kostku umístím podle karty příběhu, tou samou kostkou splním některou z hodnot na kartě povolání a ještě mi pomůže akcí daného řádku. Moc takových kostek se nepovede, ale čím víc se jich povede, tím vetší bude mít hrdina šanci na výhru. Podobné to je s kartami. Je třeba nakoupit za co nejméně peněz, a co nejvíc získat. Pokud se jedná o kartu ovlivňující pohyb na ukazateli přesvědčení, pak je třeba i sledovat to, kam pošle ukazatel. Abych to tedy shrnul, pokud chcete vyhrát, není třeba moc plánovat, ale je třeba dobře znát své možnosti a vytěžit maximum z okamžiku.

V kolika a na jak dlouho vyrazíme?

Opět budu souhlasit se svým názorem z recenze na Bestiář. Nejlépe si hru užijete ve vyšším počtu hráčů. Ideálně tři až čtyři. Hráči mají stále co dělat a nikdo se nebude nijak extra nudit při čekání na tah. Ve dvou hráčích není u stolu taková legrace a interakce. Hratelnost je sice pořád skvělá, nicméně vyšší počet je prostě lepší. Jak jsem popsal výše, skvěle funguje i sólovka, a vřele ji doporučuji. Herní doba sólovky se pohybuje kolem půlhodiny. Na každého dalšího hráče bych počítal tak dvacet minut. Bude dost záležet na vybíraných akcích. Jinak dlouho bude trvat, když si hráč koupí kartu nákupu, nebo půjde na nestvůru a bude počítat kostky do souboje.

Obaly

V balení Hrdiny v kostce: Ďáblíci a společníci BIG BOX nalezneme:

  • 17 karet rozměrů 70×120 a mohu doporučit tyto obaly.
  • 102 karet rozměrů 44×68 a mohu doporučit tyto obaly.
  • 86 karet rozměrů 63,5×88 a mohu doporučit tyto obaly.

Plusy

Volejte sláva a tři dny se radujte! Teď budeme oslavovat povedené věci ve hře Hrdina v kostce: Ďáblíci a společníci. Vše je zabaleno v krásném BIG BOXu, který musí potěšit oko snad každého milovníka her. Věřím, že i nemilovníka her. Je to prostě hezký kousek a na polici vypadá famózně. Velké zlepšení zaznamenala podle mého i grafická úprava pravidel. Konkrétně například červeno-zelené zvýraznění důležitých poznámek nebo třeba ikonky kostek v pravidlech sólo hry. Jsou podle mě přehlednější a výrazně lépe se mi s nimi pracovalo. Herně pak chválím všechny nové mechanismy, které do Hrdiny naprosto přesně pasují a jsou hezky vybalancované. Díky společníkovi se hráči hodí i kostka nižší hodnoty a díky jeho schopnosti se dá více taktizovat. Ďáblíci jsou opravdu otravní a úplně si představuji malého usopleného otravu, který mi visí na nohavici a já nemohu pořádně máchat kůsou nebo halapartnou. Jejich otravování ale není tak hrozné, aby zkazili dojem ze hry. Dá se jich poměrně dobře zbavit a nakonec je má člověk rád. Jsou to takoví správní raubíři. Skvělým nápadem bylo rozhodně i přidání půlených kostek. Ty dokážou vytáhnout z nejedné prekérní situace a díky svým malým hodnotám si skvěle rozumí se společníky a díky těmto hodnotám jsou také na prvních kartách pořadí. Příjemným osvěžením jsou i úplně nově koncipované odměny přidané k trofeji za poražení nestvůry. Nově přináší zcela odlišné odměny často v podobě akcí vlastností. Nepatrná změna, ale velký vliv na hru. Pro mě je toto rozšíření takovou srdcovkou. Beru ho jako „fajnltač“, jako takovou pomyslnou třešničku na dortu. Sérii zakončilo s grácií a vše nacpalo do krásného BIG BOXu. Zároveň je pro mě ale zklamáním, protože tím to končí. Už nebudou další monstra, nestvůry a karty nákupu. Na jedné straně tuším, že by další rozšíření nepřineslo rozumnou inovaci. Na té druhé mě ale mrzí, že už nic dalšího nebude. Nebo bude pane Matejka? …

Mínusy

K pochvale patří i kritika. Je třeba být objektivní, a tak se teď krátce rozepíšu o chybkách v Ďáblících. Krátce proto, že jich moc není, ale přeci jen se něco najde. Mohou to být rozdílné bojové kostky, které jsou si hodně podobné a přesto jiné. Na jedné z nich jsem také našel chybně namalovanou šestku. Tvar a pozice patří šestce, ale vymalovaných je jen pět teček. Jde pouze o jednu vadnou kostku v celém balení. Možná měla jen obrovské štěstí, a prošla kontrolou. Dost možná ji už nikdo jiný ve svém balení nenajde. Také je tu ten problém s kartami pořadí, které se nepodařilo správně natisknout a některé v balení zcela chybí. Trochu jiné jsou i rubové strany karet nákupu, které lze v balíčku rozeznat od ostatních. Což ale nijak neovlivňuje hratelnost a tento fakt rozhodně netrumfne některé karty nákupu z minulého rozšíření. Ty měli na rubu lebky nestvůr. Mohou to být i dvě chybně natištěné desky společníků, které mají na zadní straně zlaté ohraničení kolem výřezu pro kostku. Hrdina v kostce: Ďáblíci a společníci tedy není chyb prostý, ale chybičky vidím pouze v produkční stránce hry. Co se týče hratelnosti, nevidím žádný problém a rozšíření mi maximálně vyhovuje. Rozhodně jsem rád, že chyby jsou tohoto ražení. Radši budu mít skvělou hratelnost s nějakým produkčním kazem, než nádhernou hru bez nápadu.

Hodnocení

Hrdina v kostce: Ďáblíci a společníci jsou ideálním rozšířením. Přináší lepší znovuhratelnost a nové mechanismy s minimem nových pravidel. Musím říct, že s Bestiářem je mám tak na stejné úrovni, co se týče přínosu pro hru. Pokud tedy uvažuji tak, že bestiář přinesl nestvůry a monstra. Kdybych uvažoval tak, že ďáblíci přinesly nestvůry, monstra, společníky a ďáblíky, bude lepším rozšířením to druhé. Podle mě je ale nutností mít obě. Obě přidají základní hře spoustu hezkých věcí a obrovsky zvětší variabilitu hry. Je přeci lepší vybírat si z dvanácti monster než z šesti že? A právě díky přínosu v podobě velkého množství nového herního materiálu, které by se mohlo zdát někdy až přehnané, uděluji Ďáblíkům ocenění Skvělá znovuhratelnost. Tyto komponenty jsou pojmenovány úžasnými českými názvy, které jen dokazují jak je náš jazyk krásný. Můžeme tedy narazit na Zajdalena, Zlovlka nebo si koupit třeba Kůsu či kartu talentu Blažený. Všechna slova a překlady mi přijdou velice dobře zvolené a tematické. Díky tomu uděluji ocenění Mimořádný překlad. Dalším oceněním je Soliterní zážitek, což se dalo čekat po mnoha slovech chvály patřících sólo módu. Nemohu jinak, než tvrdit, že Hrdina v kostce: Ďáblíci a společníci je Perfektním rozšířením, na což odkazují i první dvě věty tohoto odstavce. Nové mechanismy fungují skvěle, a působí jako by byly součástí hry od samého začátku. Taková rozšíření mám rád. To opět nahrává spekulaci, že rozšíření byla původně součástí základní hry a pro vidinu většího zisku je pan Matejka separoval. Což rozhodně není potvrzená informace, ale spíše domněnka, která by ovšem krásně dávala smysl. Vše co bylo v předchozích řádcích zmíněno je zabaleno do překrásného BIG BOXu. Je v podobě jakési prastaré knihy a na polici vypadá úchvatně. Obsahuje i spoustu embosovaných prvků, které mají navíc jinou povrchovou úpravu. Tyto prvky tak věrně napodobují drahokamy zasazené do knihy a reálnost knihy doplňují všemožné záložky. Jedná se o krásnou, a přesto svou jednoduchostí elegantní krabici. Kam jí postavíte, tam bude dělat parádu. A za to si zaslouží poslední ocenění Říše her Klenot herní sbírky.

Hrdina v kostce: Ďáblíci a společníci BIG BOX získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti REXhry

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Rexhry.jpg.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: