Hippocrates
Pojďme si hrát na doktora!
Kdo by alespoň z doslechu neslyšel o Hippokratovi – Řekovi, který prosazoval myšlenku, že nemoci nejsou božím trestem a nemá tedy cenu léčit je pomocí náboženských praktik, nýbrž si za ně můžou lidé sami nevhodnou stravou či prostředím. K léčbě proto využíval přírodní léčiva a klid na lůžku, a detailně zkoumal pacientovo tělo. Zastával teorii čtyř základních tělesných šťáv – černé a žluté žluče, krve a hlenu. Při léčení zavedl tři základní úkony – diagnózu, prognózu a terapii. Jako první zavedl údajně i dnes používanou metodu poslechu. Dokonce zkoušel i nejrůznější operace. Není tedy divu, že jeho lékařská škola byla proslulá a docházeli do ní pacienti z nejrůznějších koutů Řecka. I po Hippokratově smrti jeho žáci rozvíjeli jeho metody a teorie po několik dalších generací. A právě v této době se nyní nalézáme.
Diagnóza
Teda musím se přiznat, že když pominu sérii Pandemic, neznám asi žádnou hru, která by se inspirovala tématikou lékařského prostředí. Proto mě velice zaujala nová hra Hippocrates, kterou v češtině již na podzim uvede na trh vydavatelství Tlama Games. Hru vymyslel Alain Orban (Troyes, Tournay). Na grafice hry a krásných ilustracích s ním spolupracovala Laura Bevon (Ceylon, Mezi dvěma zámky šíleného krále Ludvíka). Hru původně zaštítilo vydavatelství Game Brewer.
Hra nás zavede do starověkého Řecka na ostrov Kos. Je rok 370 před naším letopočtem, a právě zemřel slovutný lékař Hippokrates. Hráči, jako jeho žáci, se snaží zachovat jeho lékařský odkaz a v Asklépiově chrámu nadále léčí pacienty Hippokratovými metodami. Každý z lékařů se snaží zlepšovat svou pověst, aby právě o něm mluvili pacienti z celého středomoří jako o Hippokratově nástupci.
V Asklépiově chrámu může působit jeden až čtyři, alespoň dvanáctiletí lékaři, jejichž pracovní doba je devadesát až sto dvacet minut.
Hippocrates patří do skupiny Euro her. Kombinuje mechanismy aukce, umisťování destiček na herní plán a správu surovin.
Sonda do nitra
V krabici s nádherným starořeckým motivem Aeskulapovy hole, se můžeme těšit na oboustranný herní plán představující Asklépiův chrám, tři druhy řeckých nádob – fiol, ukazatele příjmu pacientů, reputace a vítězných bodů v barvách hráčů, šest kostek příjmu pacientů, spoustu žetonů řeckých mincí – drachen, kartonové destičky léčiv, pacientů a lékařů, desky ordinací hráčů a další pomocné žetony.
Intermezzo I:
Na rovinu vám povím, že se mi Hippocrates na první pohled velice líbí. Grafika je propracovaná a promyšlená, obrázky na mě působí vydařeně. Krásně na obrázcích vypadají třeba fioly představující tinktury, bylinné extrakty a masti. Každá má svůj tvar a barvu a jdou díky tomu od sebe dobře odlišit. Navíc báječně zapadají do lékařské tématiky. Co na mě však udělalo největší dojem, je grafika herního plánu. Nevím, jestli to tak bude působit i ve skutečnosti, ale na videích, které jsem shlédl, se mi plán s motivem chrámu jevil neuvěřitelně plasticky, skoro jako bych mohl vejít dovnitř. Tady tedy ilustrátorka Laura Bevon udělala parádní kus práce.
Příprava léčby:
Nejprve se samozřejmě na stůl umístí herní plán. Následně se roztřídí lékaři podle příslušnosti k jednotlivým regionům (Makedonie, Kartágo, Persie, Alexandrie, Athény a Kyréna) a umístí se na příslušná políčka na sloupech chrámu. To samé se udělá s pacienty, kteří se položí pod herní plán a tři z každého regionu se vyloží do fronty ve spodní části plánu.
Destičky léčiv a recepisů se taktéž zamíchají a vyloží do sloupečků pod lékaře. Nakonec se poblíž herního plánu připraví hromádky mincí, fiol a žetonů vítězných bodů a společná příprava hry je za námi. Zbývá nachystat ordinace jednotlivých hráčů, tak pojďme na to.
Každý hráč si vybere svou barvu, vezme si desku hráče, destičku prostého ošetřovatele a žetony rezervace, reputace a příjmu pacientů, a ukazatel vítězných bodů.
Pak si vezme nějaké ty drachny do začátku a po jedné fiole od každého druhu. Ukazatele příjmu pacientů se pak náhodně seřadí na odpovídající lištu na herním plánu. Tyto ukazatele určují pořadí hráčů při hraní. Žetony reputace se taktéž vyloží na plán na lištu reputace. Nakonec si začínající hráč vezme kostky příjmu pacientů a jejich vržením na stůl zahájí herní partii. Kostky jsou barevně odlišeny podle sloupců pacientů, ke kterým přísluší. Číslo na kostce pak označuje pacienta, který je právě na řadě.
Intermezzo II:
Pravidla hry přípravu pěkně popisují, takže mám dojem, že nebude problém hru bod po bodu pěkně nachystat. Na druhou stranu ale na mě příprava ordinace působí docela zdlouhavě, zejména třídění nejrůznějších destiček a žetonků bude pravděpodobně docela otrava. Věřím však, že stejně jako u většiny her nakonec půjde nalézt takový systém uložení komponent, aby se vlastní chystání hry urychlilo.
Prognóza:
Hra se hraje na 4 kola, v nichž se hráči snaží vyvážit platby získané od pacientů s náklady na mzdy lékařů a léčiva. Hráč, který získá nejvíce vítězných bodů, se stane vítězem hry.
Pravidla hry se mi moc pěkně četla, jsou srozumitelná, plná obrázků a příkladů, a tak si myslím, že nebude problém hru pochopit, vysvětlit ostatním a odehrát.
V první fázi hry si hráči rozebírají čekající pacienty. Mohou si vybrat libovolný sloupec, kde ještě žádný lékař nebyl a vzít si pacienta určeného kostkou. Zároveň hráč získá či ztratí některé herní komponenty podle vyobrazení pod destičkou pacienta. Fáze vybírání pacientů se opakuje třikrát po sobě, každý hráč má tedy do dalších fází kola jednoho až tři pacienty ve své čekárně. Proč jednoho až tři? Může se stát, že nově hozené kostky označí ve sloupci políčko, kde již pacient není. Na toto políčko přesto hráč může stoupnout a vzít si odměnu zobrazenou na plánu. Také samozřejmě lze předbíhat frontu a brát jiné pacienty než ty určené kostkou. K tomu slouží pomocné žetony, které lze získat jako odměnu za příjem některého pacienta. Těmito žetony lze ovlivňovat výběr pacientů.
Jakmile mají páni doktoři plnou čekárnu, vyberou od svých pacientů poplatek za léčení, ano, platí se pro jistotu předem, čímž skončí první fáze kola.
Ve fázi druhé musí hráči nejprve zaplatit mzdu svým lékařům. Zde je důležitá pověst jednotlivých hráčů. Lékaři u hráče s vysokou pověstí jsou u něj ochotní zůstat i za malý peníz. Naopak hráči se špatnou pověstí musí svým lékařům připlatit, aby u nich dále působili. Pokud hráč na zaplacení nemá, musí lékaře propustit.
Najímání nových lékařských sil je ve hře věnována třetí fáze kola. Nejprve si hráči mohou vzít či zarezervovat jednoho lékaře zdarma z nabídky nad herním plánem. Následně se odhalí vrchní destičky lékařů na plánu v jednotlivých oblastech Řecka. Každý hráč si pak může najmout jednoho z těchto lékařů, či si zakoupit balíček léků umístěný pod lékařem, anebo, pokud má dostatek prostředků, může udělat obojí a sezobne i příjemný bonus v podobě destičky znalostí umístěné ve sloupci pod lékařem a léky.
Intermezzo III:
Tady to již zavání velikým taktizováním. Hráči si totiž mohou vzájemně nádherně škodit. V pravidlech se píše, že nelze vzít lékaře, pokud již pod ním chybí balíček léků a samozřejmě také nelze vzít balíček léků, když není k dispozici odpovídající lékař. Taky to vidíte? „Nemám na lékaře a zároveň na jeho balíček, ale támhle Tomáš si na to brousí zuby. Super, tak si zaplatím jen ten balíček léků, ten se mi hodí a on bude Utřinos.“ Nebo: „Tady je skvělá odměna za sebrání lékaře a jeho léků, já na to ale nemám. Co se dá dělat, lékař s tímhle léčením se mi docela hodí, tak ho vezmu a zabráním tak ostatním odměnu získat. Třeba v dalších kolech budu mít víc štěstí a odměna vyjde na mě.“
Také rezervační žetony pro bezplatné lékaře nad herním plánem mě zaujaly. Sice si musím uhradit nějaké ty drachny navíc, ale mám jistotu, že na mě alespoň něco zbude. Navíc pak lékaře nemusím vůbec brát, jen ho zablokuju ostatním.
Pořadí hráčů není určeno usazením kolem stolu, ale umístěním žetonů na stupnici věhlasu. To je také fajn mechanismus a nutí hráče k přemýšlení nad svými tahy, a hlídání si, aby nějaký ten věhlas navíc získávali. Také platba lékařům podle věhlasu je skvělý tematický prvek hry.
Pokračování prognózy:
Po zhlédnutí videí se už těším na fungování žetonů asistentů. Jdou využít při výběru pacientů, kdy umožňují vybírat jiné pacienty, než ty zvolené kostkami (vlastně takové krásné předbíhání fronty), jdou však také využít jako platidlo, či fiola. Samozřejmě lze také směňovat mince za fioly, fioly za mince a fioly s medikamenty lze zase získat za odhozené destičky.
Ve čtvrté fázi se konečně vrhneme na léčení pacientů ve svých čekárnách. To funguje přiřazováním jednotlivých najatých lékařů k přijatým pacientům. Lékař však musí umět léčit pacientovu chorobu, což se pozná podle symbolů specializací na třech výčnělcích desek lékařů. Pokud se hráči povede zaplnit všechna tato místa u lékaře pacienty, a má dostatek mastí, bylin a tinktur na léčbu, dostane za lékaře vítězné body a již mu nemusí vyplácet mzdu. Pacienta tedy spojíme s lékařem přes vyhrazený zámek se správným léčivem a zároveň zaplatíme předepsané léky. Některé pacienty musí léčit i dva lékaři s různými symboly specializací, či jeden zkušenější lékař s více specializacemi na jednom zámku.
Jakmile všichni hráči dokončí léčení svých pacientů, nastává další, pátá, udržovací fáze kola.
Pokud některému z hráčů zůstali neléčení pacienti v čekárně, bohužel zemřou a přesunou se pod hráčovu desku do říše mrtvých.
Následně hráči za každého úspěšně vyléčeného pacienta propuštěného do domácího ošetřování získají jeden bod reputace. Destička pacienta však zůstane u svého lékaře pro připomínku, že lékař již případ vyřešil a znovu jej plnit nesmí. Destička pacienta se jen otočí lícem dolů. Jestliže hráči mají lékaře, který vyléčil všechny tři své případy, odstraní ze hry pacienty i destičku lékaře a započítají si za něj vítězné body.
Poslední akcí kola jsou úplatky a fronty pacientů. Všechny destičky pacientů, jež zůstaly na herním plánu, se posunou nahoru a na každou z nich se vyloží jedna mince jako úplatek pro doktory, aby se jim přednostně věnovali. Následně se volná políčka doplní o nově příchozí pacienty. Nakonec se ještě odstraní všechny destičky léčiv a recepisů a nahradí se novými.
Pak začne nové kolo hry. Po čtvrtém kole hra končí, hráči si ještě započítají záporné body za zesnulé pacienty a porovnají své výsledky. Samozřejmě vítězí hráč s nejvíce vítěznými body.
Terapie:
Hra Hippocrates vypadá jako velice zdařilé Euro z lékařského prostředí. Působí na mě úžasně tematicky a má moc pěknou grafickou stránku. Líbí se mi přiřazování pacientů k lékařům přes zámky, což určitě na stole bude vypadat efektně.
Během zjišťování informací pro psaní tohoto článku jsem dostával větší a větší chuť si hru pořídit a na doktora si zahrát. Navíc jsem na stránkách vydavatelství Tlama Games objevil kromě standardní verze hry i deluxe verzi s větším herním plánem a deskami hráčů, s insertem na herní komponenty a potištěnými žetony. Také si lze pořídit pěkné kovové mince pro kompletisty a ortodoxní chřestily.
Tak jen aby hra v říjnu neměla zpoždění a pěkně ve zdraví dorazila k nám do českých deskoherních obchodů!
