Luštění pro puzzleholiky

• 

• 

• 

V jedné zapadlé vesnické hospůdce si ke mně přisedl místní strážník, objednal si třesoucím hlasem pivo a začal mi vyprávět neuvěřitelný příběh.

„Nebudete věřit, pane, co se mi při službě stalo. Zavolali mi z dispečinku, že mám prověřit hlášení o domě na předměstí, kde houká bez ustání alarm a nikdo se nemá k tomu jej vypnout. Jako nováček jsem se samozřejmě musel sebrat a jít. Taková otrava! Kontrolovat poplašené alarmy! Tak tam přijedu, siréna řičí jako šílená, zazvoním a nic. No, ono se není čemu divit, kdo by ten zvonek přes ten randál zaslechl. Tak zabuším na dveře a ony se otevřou! To nevypadá dobře. Vezmu baterku, rozsvítím, druhá ruka na pistoli, nohou otevírám dveře. Vejdu dovnitř. Nejspíš jsem v obývacím pokoji. Všude rozházený a převrácený nábytek, možná loupež? Ale ne! Na podlaze leží mrtvá žena. Asi majitelka… Otočím, že půjdu ohlásit vraždu a zavolat vyšetřovací tým a ejhle! Dveře se zabouchly a klika nikde! Co je to za nápad dveře bez kliky? Ani ostatní dveře z místnosti nemají kliku. Okna zabedněná, tak co teď? Najednou jsem si všiml, že…

……………………. o několik neuvěřitelných historek a piv později …………………………

… A tak jsem se dostal ven! Pak jsem se vším seznámil příslušné orgány a ti darebáci nakonec dostali, co jim patří. No, objev to byl veliký, i v novinách o tom psali.“

„Jasně,“ odpověděl jsem, „a já jsem prezident zeměkoule. Prosím tě, dopij a jdi se domů vyspat.“

Zádveří

Po Escape Room 1 a 2, Escape Room pro dva hráče a Escape Room rodinné edici vydává ADC Blackfire další únikovou hru z této série. Tentokrát to však není krabice se čtyřmi příběhy a chronodekodérem, ani malá krabička s třemi menšími scénáři. Jedná se o jeden příběh v krabici velké jako běžné puzzle. A podobnost není čistě náhodná. Hra nese název Escape Room – Dobrodružné puzzle: Tajemství vědy, a jedná se o kombinaci únikové hry a skládání puzzle. Abyste totiž mohli uniknout, musíte si místnost nejprve poskládat. Původní anglickou verzi přivedlo na svět vydavatelství Identity Games International. Jména jednotlivých tvůrců hry se mi však zjistit nepodařilo.

Předsíň

Hru Escape Room dobrodružné puzzle: Tajemství vědy (dále budu psát jen Escape puzzle) si zahrají jeden až dva dešifrátoři – puzzleholici, kterým by, dle údajů na krabici, mělo být alespoň šestnáct let. Doba herního úniku tentokrát není omezena jednou hodinou. Závisí pouze na šikovnosti při skládání puzzle a důvtipu při řešení hádanek. Přesně stanovená tedy není, ale váš výsledek můžete porovnat s navrženým hodnocením v pravidlech. Na konci recenze najdete i můj výsledný čas a výsledné časy mých kamarádů, kteří mi tentokrát s recenzí pomáhali. Příběh je ve hře pouze jeden, delší, avšak nemusíte ho odehrát celý naráz. Jde si ho pěkně rozdělit na menší časové úseky.

Hala

Přiznám se, že únikovou hru budu hodnotit poprvé, a jelikož vás nechci ochudit o zážitky, nebudu zde podrobně rozepisovat, co při hraní naleznete a zažijete. Omezím se pouze na všeobecné informace. Nemusíte se tedy bát další řádky číst.

Krabice Escape puzzle má na víku vyobrazen výjev z úvodní místnosti. Po odklopení víka naleznete v krabici tenoučká pravidla, kartonový dekodér a čtvrtkruhové puzzle dílky k dekódování výsledků, deset drobných žetonků nápovědy a dva tajemné dílky pro pozdější použití. Kromě tohoto obsahu se v krabici ještě nachází uzavřený papírový insert rozdělený na šest částí označených barevnými symboly. Uvnitř se ukrývají jednotlivé puzzle dílky místností a další potřeby k vyřešení jednotlivých záhad. Tyto uzavřené boxíky se otevírají postupně v průběhu hry – v pořadí, které zjistíte vyluštěním jednotlivých záhad.

Co se týče kvality komponent, není Escape puzzle co vytknout. Žetony jsou pevné, puzzle dílky standardní, snad jen některé části krapet zaměnitelné za jiné, papírový obsah je stejný jako v dřívějších Escape Roomech, některé poničené věci lze jako vždy opět dotisknout na stránkách hry. Jedna z komponent mě při hraní velice mile překvapila svou nápaditostí a neotřelostí.

Intermezzo I

Zde bych si chtěl trošku postěžovat na velikost krabice. Je akorát tak vysoká, aby se na vložku s tajemným obsahem vešlo platíčko s kartonovými komponenty a pravidla. Ale ve chvíli, kdy jednotlivé žetony vyplokáte, dílky dekodéru vám brání v úplném uzavření krabice. Musíte je jedině pravidelně rozmístit do jedné vrstvy po celé ploše, což je poněkud nepraktické. Alespoň já mám raději vše roztříděno v uzavíratelných pytlíčcích. Přitom by stačilo použít o centimetr vyšší krabičku a vše by bylo naprosto sluníčkové.

Obytná kuchyně

Pravidla hry popsaná v sešitě jsou přehledná a jasná. Přečtená jsme je měli za chvilku, k ničemu jsme se nevraceli. Na závěr pravidel jsme se uvedli do příběhu, zjistili jsme, který box máme otevřít jako první, připravili jsme si papíry a tužky na poznámky a vrhli jsme se do úniku. Píšu v množném čísle, neboť jsem unikal společně se svou ženou.

Po otevření prvního boxu jsme si přečetli pokračování děje, vyjmuli jsme dílky puzzle pro sestavení prvního pokoje a další herní obsah, zmáčkli jsme stopky a vrhli se na skládání. A zde jsme udělali velikou chybu. Nachystali jsme si malé místo na skládání a špatné osvětlení. Ztratili jsme tak drahocenné minuty přesouváním všeho potřebného na lepší a větší stolek se silným světlem. Prostor pro skládání si opravdu udělejte spíše větší. Kompletní skládačka není zase až tak velká, odhadl bych to na nějakých čtyřicet krát čtyřicet centimetrů, potřebujete však někde vysypat a rozhrnout dílky a také musíte někde psát. Co se týče osvětlení, opravdu ho nepodceňte. Dílky puzzle jsou lesklé, spíše tmavší a malinké, takže se nám občas stalo, že jsme položili dílek na místo, o němž jsme byli přesvědčení, že tam patří, ale ejhle, dílek patřil úplně jinam. Jednotlivé místnosti domu se skládají odhadem z padesáti až osmdesáti dílků.

Jakmile byl pokoj složen, začali jsme s řešením rébusů. Výsledkem jednotlivých hádanek jsou vždy čtyři čísla nebo čtyři tvary, které jsme si následně vyhledali na dílcích puzzle dekodéru. Příslušné dílky jsme položili na dekodér a pootočili je o správný počet čtvrtkruhů doprava či doleva dle zobrazených značek. Na okraji dekodéru se poté zobrazil tvar symbolu, barva čáry, barva symbolu a tvar pozadí obrázku určující následující box k otevření. Jestliže by nastala situace, že výsledná kombinace je odlišná od všech obrázků na boxech, řešení není správné a je třeba postup opravit. Takto jsme procházeli box po boxu. Četli jsme pokračování děje, skládali puzzlíky a řešili hádanky, až se nám podařilo celou hru dokončit.

Po otevření a vyřešení posledního boxu jsme zastavili čas a svůj výsledek jsme porovnali s tabulkou v pravidlech.

Hra samozřejmě obsahuje i nápovědy pro případ, že by se hráči zasekli a nevěděli jak dále. Nápovědy jsou uvedené na poslední stránce pravidel, tak pozor, abyste se na ně omylem nepodívali předem.

Intermezzo II

Musím se přiznat, že kombinace puzzle skládačky a únikové hry se mi velice líbí. Je to vlastně takový stresový prvek navíc vnášející do hry kapku chaosu. Otevřete box a namísto průzkumu mapy či pokoje, prohrabávání se získanými šiframi a rychlého luštění, si nejprve musíte herní jeviště poskládat. Pro mě, cholerika, je to naprosto šílené. Rychle, rychle skládám, soustředím se na to, ale při tom již po očku pozoruji další nové materiály a přemýšlím, co se s nimi asi bude dělat. Nakonec nám skládání pokaždé zabralo mnohem více času, než samotné luštění. Zde je však na místě říci, že se účastníme nejrůznějších šifrovacích her, a tak máme proti jiným smrtelníkům drobnou výhodu. Úkoly mi přišly docela snadné, není třeba zvláštních vědomostí, či znalosti šifrovacích abeced. V jednom z nich jsme si informace ověřovali na internetu. Nebylo to však nic strašného. A ač jsem to příliš nečekal, dostavil se i pověstný „WOW“ efekt, a to při řešení jedné z hádanek se zajímavým mechanismem. Velmi se mi líbil výsledný vzhled puzzle i rozuzlení příběhu, byť závěr byl poněkud naivní. Nakonec jsme dosáhli času 130 minut bez použití nápověd, tedy 100 bodů.

Pokoje

Ač hra obsahuje jen jeden příběh, strávili jsme u ní příjemný večer, což je cenově srovnatelné s návštěvou kina. Oba herní mechanismy – puzzle a hádanky se pěkně doplňovaly a díky střídání nesklouzly k nudě. Někdo by mohl namítnout, že se vlastně jedná o hru na jedno použití. To je sice pravda, hru však můžete půjčit svým kamarádům a udělat si menší závod, kdo dopadne nejlépe. V našem případě příběh kromě nás vyzkoušely další tři dvojice a jedna kamarádka jako sólo hráčka. Také bych se rád zmínil o věku hráčů. Myslím, že minimální věk šestnácti let je zvolen kvůli tématu příběhu. Escape puzzle dle mého názoru určitě s trochou pomoci zvládnou i žáci osmých a devátých tříd základních škol.

Za neotřelé propojení únikové hry s puzzle skládačkou uděluji hře Escape Room – Dobrodružné puzzle: Tajemství vědy OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: ORIGINÁLNÍ POČIN.

Lázeň

Na závěr si dovoluji uvést odpovědi ostatních hráčů na můj dotazník o hře. Také bych jim chtěl moc poděkovat za pomoc s hodnocením hry.

Skupina 1 – má žena, v týmu se mnou, nadšená účastnice šifrovacích her.

Skupina 2 – skvělý luštič, vítěz spousty šifrovacích her včetně pověstné TMOU!, se svou ženou

Skupina 3 – zkušená dešifrátorka, umisťující se se svým týmem na šifrovacích hrách rozhodně výše než já.

Skupina 4 – zkušení luštič a luštička ze stejného šifrovacího týmu jako kamarádka ze skupiny 3

Skupina 5 – kamarádi, kteří deskové hry příliš nehrají a rozhodně nikdy nic neluštili.

Jsou pravidla srozumitelná?

1 – Ano.

2 – Pravidla jsou v pohodě, v první místnosti nám nebylo úplně jasné, jestli jsme správně pochopili točení dekodérem. Ale měli jsme chybku v řešení.

3 – Pravidla úplně v pohodě.

4 – Ano.

5 – Pro úplného začátečníka, který se s podobným stylem hry nesetkal, ne.

Jak se vám líbil herní obsah a zvolený materiál?

1 – V pohodě.

2 – Považujeme za odvážné vložit do hry něco, na co se má psát a tím to trvale znehodnotit s předpokladem, že dotyčný si to znova vytiskne. Ale vzhledem k jednorázovýmu charakteru únikovek je to asi v pohodě.

3 – Všechno v pohodě, mohli zvolit silnější papír pro úkoly.

4 – Materiál nám přijde OK, v krabičce by mohl být prostor pro uložení komponent tak, aby šla zároveň zavřít.

5 – Papír šifer je docela tenoučký a neuškodila by vyšší krabice.

Co dílky puzzle a jejich grafika, skládali se vám dobře?

1 – Nutné je dobré světlo, někdy nám docela trvalo rozpoznat detaily a puzzle poskládat.

2 – Grafika je cajk, u puzzle nám chyběl trochu “divočejší” řez dílků – občas je někde kus vzoru, co by na první pohled seděl k tomu, co zrovna skládáme, krásně tam zapadne a pak se divíme, že nám v nějaké jiné části místnosti chybí.

3 – Grafika moc hezká, ale puzzle bylo na můj vkus až moc, spíš jsem skládala, než luštila.

4 – Grafika se nám líbí, puzzle je zajímavé i tvarově, asi poprvé jsme skládali jiné tvary než obdélníčky.

5 – Bylo by asi lepší, kdyby puzzle bylo matné. Jinak v pohodě.

Jak se vám líbily úkoly a hádanky ve hře, co jejich obtížnost?

1 – Úkoly mi přišly poměrně lehké, ale zajímavé. Líbilo se mi, že byly zaměřené na různé principy, takže i když jsme na způsob řešení přišli docela rychle, někdy nám chvilku trvalo kód doluštit.

2 – Úkoly jsou obecně z těch lehčích, popřípadě varianty na pro mě už známé hříčky, ale to se asi dalo čekat. A pokud cílový čas je kolem dvou až dvou a půl hodin i pro nezkušené hráče, tak to asi ani jinak nejde. Složitější byly spíš různé věci okolo, jeden úkol byl poněkud neintuitivní.

Těšilo mě, že nemusím čekat, až manžel doluští (jako při šifrovačkách), že jsem na velkou část věcí dokázala přijít sama nebo jsem stíhala sledovat jeho postup.

3 – Úkoly na mě lehké, ale přišly mi hezké. Nebylo tam vlastně nic, na čem bych se zadrhla.

4 – Úkoly a hádanky byly asi spíše lehčí, hodně času zabralo skládání puzzle, ale celkově bychom obtížnost hodnotili přiměřeně. Nepochopili jsme úplně smysl 2 tajemných dílů, proč nebyly rovnou v příslušném boxu.

5 – U prvního úkolu jsme vůbec nevěděli jak postupovat, úkol nám na začátek přišel docela obtížný. Když nás pak navedl zkušenější luštitel a ukázal, jak postupovat a čeho si všímat, už to šlo. Ostatní úkoly jsme již zvládli, chce to určitě trochu cviku.

Líbil se vám děj a jeho rozuzlení?

1 – Příběh mě neohromil, ale nebyl špatný.

2 – Závěr je takový… nepříliš důvěryhodný. Trochu mi to připomíná deus ex machina. Vlastně nás ten příběh vůbec nevtáhnul, prostě jsme se bavili puzzle a úkoly, ale nepřemýšleli jsme u toho, jak to souvisí s příběhem.

3 – Příběh hezký.

4 – Příběh nám až tak zajímavý nepřijde, vyvolal v nás spíš reakci “hmm, tak jo…” než “aha”.

5 – Nemáme srovnání, ale bylo to docela v pohodě.

Dostavil se někde v průběhu hry „WOW“ efekt?

1 – První byl hned na začátku, když jsem hledala rohové dílky puzzle! Ještě se mi líbil prvek použitý na konci.

2 – Byly tam dvě takové zajímavosti, jedna na začátku a jedna u konce, obě wow efekty, ačkoliv ze zcela odlišných důvodů.

3 – Moc se mi líbil závěrečný úkol, byl netradiční, jen řešení se obtížně rozlišovalo.

4 – Nejvíc asi zjištění, že puzzle má nekonvexní úhly.

5 – Ano, vždycky když jsme dokázali úkol vyluštit bez nápovědy.

Jaké jste měli ze hry zážitky a dojmy?

1 – Bavilo mě to, klidně si vyzkouším další.

2 – Asi dle očekávání. Pro mě to bylo po tom skoro roce velmi omezených šifrovaček příjemné krátké protažení se. Dovedu si představit spoustu věcí, co bych při testování autorovi navrhl jako zlepšení/ztížení/ozvláštnění, aby mě to bavilo víc a měl jsem větší pocit výzvy, ale po přečtení nápověd chápu, že nejsem úplně cílová skupina :D. Asi bych někdy měl zkusit nějakou další hru z podobné kategorie, ať mám trochu srovnání.

Bavilo mě to, rychle to uteklo, úroveň tak akorát aby to byla výzva, ale poměrně lehce řešitelná. Vadil mi slabý příběh.

3 – Na můj vkus opravdu hodně skládání a málo luštění, časově jsem to měla tak 80% skládání puzzle a 20% luštění úkolů.

4 – Celkově asi dobrý, určitě bylo fajn si to vyzkoušet, ale asi by nás zážitek nemotivoval k zakoupení/vyzkoušení dalšího dílu, případně podobně laděné hry.

5 – Bylo to naše první setkání s únikovými hrami, líbilo se nám to a rádi vyzkoušíme něco dalšího.

Jaký byl váš herní čas a výsledek?

1 – 130 minut, tedy 100 bodů.

2 – Dokončili za 85 minut, takže 55 bodů!

3 – 105 bodů, takže na nejlepší jsem nedosáhla 🙂

4 – 2 hodiny 15 minut, tedy 105 bodů.

5 – Tak čas asi řešit v našem případě nemá cenu. Nakonec jsme úspěšně dotáhli až do konce a to je pro nás úspěch.

Dohráli jste hru naráz či s přestávkami?

1 – S přestávkou na přesunutí hry pod dobré světlo. Jinak naráz.

2 – Desetiminutová pauza na věšení prádla.

3 – Hrála jsem to nadvakrát.

4 – Hráli jsme naráz.

5 – Po prvotním neúspěchu hned v první místnosti jsme hru napodruhé odehráli naráz.

Použili jste nápovědy?

1 – Ne.

2 – Samozřejmě bez nápověd.

3 – Ne, nebyly třeba.

4 – Bez nápověd.

5 – Ano, v první místnosti, ale moc nám nepomohla. Pak nás občas malinko usměrňoval zkušenější luštič.

Dodatek

Je to nějakých čtrnáct dní od doby, kdy jsem dopsal tento článek o hře Escape Room – Dobrodružné puzzle: Tajemství vědy. Za tu dobu odehráli příběh další tři skupiny hráčů a hráček. Když se mi však postupně vracely jejich reakce na mé otázky, uvědomil jsem si zásadní slabinu mé recenze. „Vždyť my jsme všichni trénovaní luštitelé, kteří prošli mnoha šifrovacími hrami! To, co se nám zdá snadné, může se jiným, netrénovaným lidem zdát obtížné až nevyluštitelné.“ Vrtalo mi to v hlavě čím dál víc, a tak jsem se rozhodl přemluvit k vyzkoušení Escape room puzzle ještě jedny kamarády, kteří zatím nic neluští. A mé obavy se potvrdili. Kamarádi ztroskotali při prvním hraní hned na úvodní místnosti a nic jim nebyla platná ani nápověda. To, co si ostatní herní skupinky pochvalovali jako jednu z těch zábavnějších částí hry, se ukázalo pro netrénované hráče příliš složité. Kamarádi se však nenechali prvním nezdarem otrávit a souhlasili s dalším pokusem. Tentokrát jsem byl přítomen i já, abych viděl, jak si povedou. V první místnosti stačilo vysvětlení obecných principů luštění a drobné pošťouchnutí a rázem vše doluštili. V dalších místnostech si již vedli lépe a vše zvládli samostatně či s mými drobnými poznámkami. Nyní tedy mohu tvrdit, že Escape Room – Dobrodružné puzzle: Tajemství vědy není zas až tak lehkou záležitostí, jak by se z mého popisu mohlo zdát. Záleží na každém jedinci a jeho zkušenostech s obdobnými hrami. Takže pokud si hru pořídíte a nebude se vám dařit, nezoufejte, klidně porušte pravidla, pozvěte si posily, dejte hlavy dohromady a uvidíte, že se vám příběh podaří rozlousknout. Vždyť hry mají být hlavně zábava, ne?

Na závěr se vám pokusím malinko pomoci i já a napíšu několik základních šifrovacích pouček.

1) Vždy si vše pozorně přečtěte nahlas a každou komponentu si dobře prohlédněte ze všech stran. O všem, co vidíte, spolu mluvte.

2) Uvědomte si, co máte z šifry získat a hledejte způsoby, jak by šlo tyto informace do šifry schovat.

3) Počítejte všechno, co vidíte – řádky, slova, znaky, obrázky, symboly. Mějte na paměti, že byste měli využít k luštění všechny prvky, které jste dostali. Nezapomeňte ani na mapu či nákres.

4) Nebuďte líní psát. Dělejte si poznámky na papír, zapisujte si myšlenky.

5) Když vás nic nenapadá, neváhejte použít nápovědu. Tu si však přečtěte pozorně, aby vám nic neuteklo.

6) Když už vás ani pak nic nenapadá, odpočiňte si a dělejte chvíli něco jiného. Pokud ani potom nepřijdete na řešení, povolejte posily.

Escape Room – Dobrodružné puzzle: Tajemství vědy
získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.