Sysli, bádej a publikuj
aneb
zámořské objevy přírodovědecké.

• 

• 

• 

Nalodění se

„V roce 1739 byl George-Louis Leclerc, také známý jako hrabě Buffon, pověřen správou Královského kabinetu přírodní historie. Tehdy začal sepisovat své životní dílo – encyklopedii, která se následně stala jedním z největších děl z doby osvícení. Histoire Naturelle (Přírodní historie).

Patříte mezi nejlepší přírodovědce a dobrodruhy své doby, a byli jste hrabětem Buffonem přizváni, abyste mu jeho Encyklopedii pomohli dokončit. Zkoumejte přírodu a organizujte ambiciózní expedice, díky kterým budete moci publikovat své poznatky o fascinujících zvířatech z celého světa!“

Vydavatelství Blackfire nám na Vánoce přineslo krásnou hru plnou objevování a zkoumání z portfolia Holy Grail Games, od nichž jsme se již dočkali závodního titulu Rallyman: GT. Tentokrát z aut přesedláme na lodě, z benzínu na vítr a z pilotů na přírodovědce.

Encyklopedii sestavilo duo autorů Eric Dubus a Olivier Melison. Ti spolu již pracovali na rodinném Muzeu či letošní mayské civilizační hře Copan: Dying City. Úchvatné ilustrace obstarala trojice grafiků Joëlle Drans, Jérémie Prugneaux a Ronan Toulhoat.

Pokud jste si chtěli vyzkoušet práci encyklopedisty či hovíte romantice zámořských objevů, stačí se nalodit a spustit plachty. Najdete tu téma provázané s mechanismy, snadnou přístupnost i velkou znovuhratelnost. Připraveni? Vyplouváme.

Jak se stát přírodovědcem na cestách

Cílem hry je získat co nejvíce bodů a ty lze získávat mnoha způsoby v průběhu hry i při jejím vyhodnocení. Pravidla jsou napsaná jasně, čtivě a již za třicet minut jste připraveni hrát. Partie je hrána na šest kol. Na počátku každého z nich je odhalen žeton okamžitého bonusového příjmu a každý hráči si vylosuje z váčku čtyři kostky, těmi hodí a následně je umístí na svou hráčskou desku a to obvykle tak, aby soupeře nalákal k jejich užití. Pokud si totiž cizí hráč ke své akci zvolí kostku z vaší hráčské desky, obdržíte za to odměnu, na kterou jste kostku přiřazením nacenili.

Ve hře je šest možných akcí. Hráč vždy zvolí akci a kostku, kterou pro ni použije. Někdy záleží na hodnotě kostky, někdy na barvě, někdy na obojím a někdy stačí pro aktivaci akce zaplatit libovolnou kostkou – její přítomností. Barev je ve hře pět a označují jednotlivé kontinenty. Barvě odpovídají kostky, akademici, zvířata a expedice.

Co že to mohu vše podniknout?

Velvyslanectví – dle hodnoty kostky zde získám jeden až tři žetony expedice, které mohu užít dvojím způsobem. Buď hodnotu kostky zvednout o dva body, či ji přebarvit.

Banka – za jakoukoliv kostku zde získám pět mincí a jdu-li do banky jako první, tak dostanu i žeton prvního hráče. Zaplacením mince zvyšuji během hry hodnotu své kostky pro zvolenou akci a nejsem nikterak omezen v množství mincí na akci.

Univerzita – zde si vyberu a vezmu odborníka nehledě na barvu kostky, kterého položím na svou hráčskou desku, na které mám volné čtyři sloty. Odborník mi může okamžitě jednorázově dát nějakou odměnu, či mi skýtat výhodu po čas hry, kdy zůstává na mé desce odhalen, či mi pomůže na konci hry při závěrečném bodování. Pokud jsem užil kostku shodné barvy s vybraným odborníkem, budu odměněn žetonem expedice.

Akademie – zde si vybírám zvířata a barva kostky se musí shodovat se zvolenou kartou. Hodnota kostky mi pomůže získat jeden až tři body věhlasu. Stupnici věhlasu má každý hráč na své desce a posouvání se po ní hráče zvýhodňuje v průběhu partie rozličnými odměnami. Každé zvíře disponuje čtyřmi stupni zkoumání a v každém tomto stupni existují tři alternativy.

Expedice – opět záleží na barvě kostky, která musí odpovídat zvolenému kontinentu. Čím vyšší hodnota, tím lepší, neboť hodnota kostky mi uděluje akční body, které využívám pro výzkum. Každé zvíře zvolené barvy pak studovat na jakémkoliv stupni – stačí spotřebovat akční body a na daný stupeň umístit kostičku.

Publikování – ať již jste hráli jen na barvu karet či jste zvířata i zkoumali na jednotlivých stupních, nastal čas o nich zveřejnit své poznatky. Barva kostky se musí shodovat s referenční kartou a hodnota kostky udává, od jakého stupně (včetně všech níže) můžete publikovat. Vyberte si referenční kartu mezi zvířaty, o kterých hodláte psát. Ta je stěžejní. Karty stejné barvy vám na konci publikování zůstanou pro závěrečné hodnocení. Zvířata jiných kontinentů budete muset odhodit. Ale ještě předtím z nich můžete nasbírat body ze zkoumaných stupňů. V rámci stupňů existují tři alternativy a právě referenční karta udává, jaká ze tří alternativ bude právě nyní bodována napříč vámi zvolenými zvířaty. Vždy za danou podkategorii přesunete kostičky výzkumu na plochu publikování na hracím plánu. A za to získáte body.

Navíc za každé publikování získáte pečeť, kterou je jinak možné získat pouze dokončením stupnice věhlasu, na které posléze klesnete na nulu a opět po ni začnete šplhat. Pečeti jsou velmi silné a mají čtvero využití. Buď vám dají pět mincí, či zvednou hodnotu kostky o pět a zároveň ji přebarví, anebo na kola smíte užít pečeť k jedné akci navíc. Popřípadě za ni na konci hry získáte čtyři body.

Na konci kola odstraníte z herního plánu všechny nenajaté odborníky a neprozkoumaná zvířata a vhodíte kostky zpět do váčku.

Na konci hry hráčům přibydou body za sety jednotlivých kontinentů. Počítají se do toho všechna uchráněná publikovaná zvířata a všichni odborníci nehledě na jejich aktuální pozici na hráčově desce. Hráč zkrátka sečte všechny karty vždy dané barvy a dle tohoto množství obdrží nula až čtyřicet bodů.

Plavit se, či neplavit?

Encyklopedii mohu vřele doporučit. Přehledná a krásně graficky zpracovaná pravidla jsou vřelou pozvánkou do světa plavení se, bádání a publikování. Herní plán je přehledný, ikonografie srozumitelná, akce zábavně provázané. Byť se může dle akcí na herním plánu zdát, že jde o další titul, kdy si každý hraje pouze na svém písku, není tomu tak. A to díky volbě kostek, která hráčům škodí i pomáhá zároveň a udržuje vzájemný zájem o dění kol. Encyklopedie je nádherně ilustrovaná a svými akcemi i zpracováním vábí k zámořským plavbám a zkoumání neznámých cizokrajných tvorů. Lze ji doporučit rodinám i zkušeným hráčům.

Najdete tu i minirozšíření Sepultus Creatura, což je šest karet pravěkých stvoření se zvláštními pravidly. Ale fungují též jako žolíci, kteří nejsou vázáni na konkrétní kontinent.

Na hře je možné najít tři rysy, kteří mnozí mohou považovat za zápory, ale musím předeslat, že mě nijak neiritovaly. S jakými výtkami se hra potýká? Je to délka hry, repetitivnost a náhoda v losování a hození kostek.

První možný zápor může člověk vidět v délce jedné partie a v rozdílném pocitu udaného počtem hráčů. Délka partie může dosáhnout i tří hodin bez nějakého většího zdržování ze strany střídajících se hráčů. Zatímco ve třech či čtyřech je vysoká míra interaktivity, ale zároveň i nevyzpytatelnosti při volení si kostek, ve dvou hráčích tento prvek logicky strádá a není tu žádná upravená verze pro dva. Pravidla však nabízí tři módy umělecké inteligence o třech obtížnostech, které lze využít nejen pro sólovou hru, ale i pro doplnění hráčů v jakémkoliv jejich počtu. Dva hráči tak mohou hrát i v plném počtu, nebude-li jim vadit obsluhování UI.

S délkou hry se pak pojí repetitivnost akcí, nicméně já i moji spoluhráči jsme byli tématem a plynutím hry vtaženi natolik, že bychom hru za repetitivní neoznačili. Hra by mohla skýtat o akci či dvě navíc, či být o kolo dvě kratší, nebo zdlouhavou přípravu k publikování řešit levnějším bádáním jednotlivých stupňů. Nicméně délka hry je udaná právě drahostí bádání a také chamtivostí hráčů. Tento koly vymezený prostor lze ale využít mnoha různými způsoby k pěstování si reputace a nabývání bodů. A to oceňuji. Hra mi předkládá mnoho kombinovatelných cest a je čistě na mě, jaké kdy upřednostním, jaké kdy prováži. Mohu hrát na stejný stupeň či symbol bádání, striktně na jednu barvu karet, na brzké publikování pro zisk pečetí, využívat k tomu vícero peněz bez přebarvovacího efektu kostky, či naopak investovat do expedic… A to celé podporuje téma vydávání se na plavbu a nevědění, co z toho a kdy bude.

S tím se pojí třetí rys, a sice riziko v podobě vsazení na jednu cestu, na kterou si pak hráč vylosuje špatnou barvu kostek či na nich hodí nízkou hodnotu. Neměl jsem však pocit, že by mě to nutně hnalo do náruče soupeřů a pomáháním jim skrze braní si jejich kostek, které byly připraveny za vysoké odměny, protože bylo jasné, na kterou barvu hraji. Je zkrátka nutné hrát na vícero barev a až postupem hry se rozhodovat, na jakém základě budu vlastně publikovat a kolikrát to stihnu. Zda raději získám body na vlastnostech zvířete a zahodím karty neshodující se s barvou referenční karty, či budu hrát bez jakéhokoliv bodování vlastností čistě na nasbírání setů v podobě barvy zvířat a objevitelů.

Encyklopedie pro mě zůstává příjemným překvapením a již se těším na další plavbu. Dokonce bych ji označil jako klenot herní sbírky mezi rodinnými hrami. Za půl hodiny si přečtete srozumitelná, přehledná a krásně graficky pojatá pravidla a již se můžete vrhnout do víru zkoumání mnoha validních strategií a bádat napříč kontinenty.

Dočkáme se i rozšíření Magna Itinera? Toť zatím skryto za horizontem.

Encyklopedie získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.

Hru můžete zakoupit přímo zde.