Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je Říše her

Dračí hrad: Nové výzvy

Bludištěm přes kosti a přes kostky.

Úvod

„Opředen tajemstvími, tyčí se nad krajinou jako zlověstná připomínka temných dob. Dračí hrad. V jeho síních se podle pověstí nachází poklady nesmírné ceny včetně legendárního panovnického žezla. Ale jen pravý dobrodruh může vstoupit do hradních chodeb. V jejich šeru totiž zlověstně svítí hladové oči příšer a kdesi v hradní věži prý skutečně spí obrovský rudý drak. Vydejte se v roli nelítostné válečnice, mocného mága či nepolapitelné zlodějky za dobrodružstvím do nitra Dračího hradu. Vaším cílem je nalézt žezlo a porazit draka. Kdo se stane nejmocnějším hrdinou?“

Dino nás po patnácti letech zve znovu do hlubin dračího hradu. Původní hra vyšla v roce 2007 a nyní jsme se dočkali dalšího dílu… nebo snad předělávky? K tomu všemu se dostaneme v řádcích níže.

Za Dračí hrad: Nové výzvy vděčíme autoru Štěpánu Peterkovi a ilustrátorce Janě Rybové. Pokud máte rádi hry na hrdiny probíjejícími se nástrahami vstříc pokladu a slávě, pak čtěte dál.

Prvotní seznámení s hrou

V krabici bez insertu najdete několik kartonových desek s velkými deskami hráčů, s kulatými žetony vybavení, čtvercovými žetony drobných předmětů a množstvím dlaždic samotného hradu. Nechybí ani dvoudílný herní plán, který má zdvojený okraj – zkrátka dvouvrstvý karton.

Před hrou samotnou je potřeba si zvolit, za jakou kombinaci rasy a povolání budou hrát jednotliví hráči. V pravidlech najdete doporučení na kombinace pro první hry a také tabulku pro zvolení si bonusu do začátku hry právě podle rasy. Hráči si doberou ke své postavě destičky zvyšujících se dovedností, svou figurku a žetony postavy, dále pak životy a peníze.

Herní plán je připraven tak, že se zamíchají odděleně dlaždice s prostým šedým rubem a s šedým rubem se symbolem draka a ty se pak lícem dolů umístí na příslušná místa na herním plánu. Dlaždice s drakem na dračí pole, prázdné dlaždice na prázdná pole.

Hra započne tak, že se hráči střídají v nákupu vybavení a poté se vydají po obvodu plánu. Tam se mohou utkat s prvními nepřáteli či nakoupit další vybavení. Jakmile jsou připraveni, všichni vstoupí do hradu do základního patra. Tam získávají zkušenosti a vybavení. Jakmile jsou dostatečně sebevědomí a vycvičení na posun dál, mohou již jednotlivě vstoupit do dračího patra.

Každý hrdina se může pohnout o pět polí jakýmkoliv směrem (není-li mu to hrou zamezeno, či nerozhodne-li se svůj pohyb ukončit předčasně). Může se pohnout i o vícero polí v závislosti na tom, jakou silou disponuje. Ve svém tahu se zkrátka pohne a poté vykoná akci na příslušném poli, tedy odhalí dlaždici hradu a buď sebere poklad, anebo se utká s nepřítelem.

Hra končí ve chvíli, kdy jsou splněny dvě podmínky, byť každá jiným hráčem. Je třeba zabít draka a najít starodávné žezlo. Hru vyhraje ten, kdo získá nejvíce bodů. V základu je hra kompetitivním závodem, na stránkách Dina si lze stáhnout i návod pro krátkou hru vhodnou pro sólové či duelové hraní a pro kooperativní variantu.

Seznámení s hrdinou a základní mechanikou

Ve hře se vyskytují tři atributy: červená síla, zelená obratnost a černá magie. A hrdinové mohou disponovat jednou, dvěma či třemi kostkami, kterými hází na útok a obranu. Vždy si zvolí jednu hozenou kostku a tu použijí, přičemž číslo mohou zvýšit o čísla na žetonech vybavení.  

Síla je dobrá pro bití nepřátel hrubou silou, unesení lepších štítů a brnění a také zvyšuje limit předmětů, které můžete nést.

Obratnost je užívána jako obrana, ale také jako lukostřelecký útok.

Magie je užívána útočně, ale někdy ji lze užít i pro obranu.

Blouděním po hradě a porážením nepřátel hrdinové získávají zkušenosti, peníze a poklady/vybavení. Pokud mají dostatek zkušeností, zaplatí s nimi za zisk další hrací kostky, tedy si zvednou o jedna číslo na žetonu síly či obratnosti či magie, anebo si pořídí destičku dovedností, která jim umožňuje efektivnější postup hrou.

V rámci dlaždic je možné narazit i na dveře, které je nutné pro postup dál odemknout, ale také se dají snadno obejít, a na chodby, které vás nutí postoupit dál, zároveň vytváří na jedné ze čtyř stran zátaras a v neposlední řadě se dají použít jako teleporty.

Hrdina může unést pouze omezené množství vybavení a platí to, že může bojovat a vlastnit pouze tolik výstroje a výzbroje, jakou má kapacitu. Obvykle tedy do jedné ruky jednoruční zbraň a do druhé případně štít. Nebo v obou rukách musí třímat velký meč či sekyru, či střílet z luku. Mág smí v ruce třímat meč, hůl, knihu, či ohnivou kouli, kterou vmete nepříteli do obličeje.

Zbývá zmínit, co potkáte na dlaždicích hradu. Mohou to být poklady, teleporty či pasti. Většinou však potkáte orky, skřety, pavouky a jiné stvůry, které vám budou usilovat o život. Boj proběhne tak, že není-li řečeno, kdo útočí první, boj probíhá souběžně. Nepřítel má napsáno, jakým číslem se brání, jakým útočí a kolik může utržit zranění, než umře. Hráč zvolí atribut, kterým útočí, vrhne daným počtem kostek a jednu zvolí a modifikuje pro útok. Pokud je číslo rovné nebo vyšší než číslo obranné, je nepřítel zraněn. Jenže i on útočí a vy si házíte na obranu. Pokud je jeho útočné číslo rovno či větší, přijdete vy o jeden život. A tak souboj pokračuje stále dále. Za určitých okolností je možné ze souboje ustoupit či se teleportovat. Třeba když máte málo životů a chcete si je obnovit u léčitele na poli, které je součástí obvodu herního plánu. Pokud se nevyléčíte včas, umřete.

Zhodnocení

Vše je z pevného kartonu, přehledné, jasně označené. Vše barevně sedí, ilustrace jsou opravdu povedené. Dlaždice na herním plánu se zvýšeným okrajem fungují dobře… alespoň na první pohled. Dobře se obrací. Nicméně jakmile za ně trochu více zaberete, dlaždice se začnou pohybovat celým plánem a ten se tím pádem začne bortit. Asi by tu mohly být nějaké zpevňující prvky sloupů napříč plánem, které by rozdělovaly plán do jednotlivých herních segmentů. S tím by společně dávalo větší smysl i užití dlaždic chodeb a dveří.

Pravidla jsou dlouhá 10 stran a tištěna na tmavém podkladu, takže lidem s horším zrakem se budou studovat špatně, ale jelikož je to rodinná hra, a to spíše pro ty mladší členy rodu, snad se s tím všichni zdárně poperou. Na druhou stranu si nejsem jist, že hru rozchodí samotné osmileté děti.

Po dlouhém studiu pravidel zjistíte, že je to tak, jak jste si představovali. Jednoduchá dungeon crawl hra z devadesátek, kde většinu stránek nezabírá popis mechanik a kombinací, ale sestavení hrdiny a přehled efektů všemožných předmětů.

Líbí se mi, že hra má nějaký svůj originální mechanismus, kdy hráč kombinuje kostky a modifikace skrze žetony předmětů, a zároveň se při vylepšování rozhoduje mezi zvýšením kompetencí na destičce dovednosti a zvýšením pravděpodobnosti při zvýšení počtu kostek. Je to ale docela neintuitivní a při soubojích zdlouhavé, kombinace několika aspektů na desce různých barev několikrát za sebou. Člověka ani nezajímá, co dělá soupeř, hlavně si s tím poraď a dej mi vědět, až budu na tahu.

Jelikož většinu času plní souboje, je alespoň pro mě (a mé spoluhráče) úmorně dlouhá. Nejde o čas samotný, ale zkrátka se člověk musí mechanickým opakováním téhož prokousat až k nějaké úrovni, se kterou může vtrhnout na nebezpečnější monstra a začít pátrat po drakovi a žezle.

Hra se od své původní verze trochu proměnila legendou, názvy monster – zůstali pavouci, ale zmizely harpyje a s nimi i zlobři, černý rytíř či rzičerv. Stejné herní torzo bylo vysvlečeno z graficky zašlého dobrodružného pláště a namísto něho oděno do moderního hávu digitální malby. Pískové odstíny nahradily šedé. Herně pak bylo upuštěno od vysokých desítek a nízkých stovek zlatých a efekty ve hře již jako staré hry necílí na zdržení se v postupu či házení kostkou ještě jednou. Z hlediska herních podmínek pro ukončení hry nestačí najít žezlo, je nutné i zabít draka.

Též nechápu, proč pravidla pro zkrácenou hru a kooperativní variantu nejsou součástí krabice, ale musí si je člověk dohledat na internetu. Kvůli své herní povaze a především cílové skupině mi tyto varianty v krabici chyběly a přitom takováto hra je rozhodně potřebuje.

Také mi tu chybí možnost útočit se soupeři vzájemně na sebe za účelem oslabení a zdržení se, či naopak si přispěchat na pomoc a porazit nepřítele společně. Zkrátka kdyby hra nabídla další kombinace a dilemata, pak by jistě uspěla na poli moderních her i mezi dospělými hráči. Takto pro mě zůstává ilustračně povedenou vstupní hrou do světa dobrodružných her a gamebooků pro děti, kterým možná nebude vadit uházení se kostkou a kterým postačí vývoj skrze destičky dovedností a nákup vybavení.

Zkrácenou a kooperativní verzi hry najdete zde.

Dračí hrad: Nové výzvy získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Dino.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: