Deskové hry jsou ušlechtilou zábavou, která rozvíjí schopnosti strategie, důvtipu, myšlení, reakce, improvizace, stejně jako třeba počítání. Krom toho jsou i ideálním společníkem k ukrácení dlouhých večerů nebo deštivých odpolední. Jejich další předností je socializační faktor – ačkoli se mnohé dají hrát i o samotě, je to primárně společné hraní s členy rodiny, kamarády, sousedy či náhodnými společníky, během něhož si člověk užije interakci s ostatními, stejně jako komunikaci.

Deskové hry zároveň nejsou žádnou moderní vymožeností. Je pravda, že dnes je mnohem více deskových, společenských či stolních her než kdykoli v historii, ale jedná se o zábavu starou skoro jako lidstvo samo. O tom ostatně svědčí historické prameny či archeologické nálezy z různých kultur a koutů naší planety.

Kamenné vrhcáby

Před pár dny jsem četl zprávu o nalezení artefaktů v ománské poušti. Vědci Varšavské univerzity nalezli (mimo jiné) čtyři tisíce let starého předchůdce deskové hry, pravděpodobně prapředka vrhcábů.

V usedlosti z doby bronzové, odhadem původem přibližně dva tisíce let před naším letopočtem, nalezli zahrabané pozůstatky kamenného herního plánu, jež obsahuje nejméně třináct označených čtverců, z nichž každý má středový zářez. Dle nalezených artefaktů a informací se zřejmě jednalo o hru pro dva, v níž se pomocí hodu kostky posouvají figurky po ploše. Vědci zároveň dodávají, že se nejedná o nijak vzácný nález, podobné jsou známy z Indie, Mezopotámie či ze Středomoří. Nejznámějším je hra z mezopotámského Uru, z jejíchž poznatků vycházejí při určování či odhadování funkce.

Starogermánské a vikingské hry

V knize o severské a germánské mytologii jsem zase potkal informace o nalezených herních komponentech, jako jsou domnělé šachovnicové plochy či vrhací (nejen) šestiboké kostky. Společenské hry se očividně tradovaly napříč kulturami, civilizacemi, mezi přáteli i nepřáteli, zdánlivě bez hranic.

Závěrem

Dnes známe tisíce moderních her, barevných a rozličných, od malých po doslova megalomanské, od jednoduchých až po komplikované a složité, jež zaberou mnoho hodin. Je ovšem pozitivní vidět, že chuť a umění hrát je stejně staré, jako pradávné, dávno vymřelé či zaniklé kultury.