Ve hře Cthulhu: Dark Providence se hráči mohou tajně postavit nejen za stranu dobra.

Cthulhu: Dark Providence je nová verze hry A Study in Emerald od Martina Wallace, která kombinuje deck-building, tajné agendy a tvorbu H.P. Lovecrafta. Titul je zasazen do období Velké hospodářské krize v USA a odehrává se ve světě Cthulhu: Death May Die. Kultisté v této hře využívají slabosti národa, aby jej přetvořili do temné a zvrácené verze za pomoci nepojmenovatelných bytostí z nočních můr. Vyšetřovatelé naopak stojí proti nim a snaží se zastavit toto temné proroctví. Společnost REXhry před pár dny oznámila, že tuto hru přinese do místních luhů a hájů.

Hráči jsou tajně rozděleni do těchto frakcí a pomocí svého vlivu soutěží o aktiva, kontrolu nad městy a mocné Mythos karty. Každá frakce má jiné způsoby, jak získávat body, například uzavírání, nebo ochranu bran, ovlivňování agentů, či zabíjení soupeřových agentů. Ačkoli jsou hráči rozděleni do frakcí, nejedná se o týmovou hru. Vyhraje pouze ten hráč, který má na konci hry nejvíce bodů na straně, která v boji dominuje.

Hra představuje také třetí frakci – Disidenty, kteří dříve patřili mezi Vyšetřovatele nebo Kultisty, ale nyní se stali deziluzovanými a stojí proti oběma stranám. Disidenti získávají body za zabíjení agentů, uzavírání i ochranu bran a postup ve své bývalé loajalitě. Pro Disidenty je klíčové, aby skryli svou identitu, protože odhalení jejich příslušnosti k frakci přináší tresty.

Základ deck-building mechanik spočívá v Asset kartách. Hráči začínají hru s deseti počátečními kartami, ale získávání nových karet je zásadní pro zlepšení jejich balíčku. To jim umožňuje získávat lepší kombinace a odemykat nové akce, jako v kterékoliv hře využívající mechaniky deck-buildingu. Tyto Asset karty jsou rozptýleny po dvanácti lokacích na mapě, nebo jsou přímo spojeny s městy. Zatímco karty z lokací nabízejí širší spektrum efektů, jsou těžší na získání. Městské karty jsou snadněji dostupné, ale jsou vždy předmětem sporů, protože kromě efektů poskytují také ceněné vítězné body.

Každý hráč začíná hru s hlavním agentem na herní ploše a během hry může naverbovat další agenty, kteří mu pomohou plnit jeho cíle. Mezi těmito agenty hráči najdou známé osobnosti, jako jsou Eliot Ness, Lillian La France či Wyatt Earp, kteří mají své vlastní jedinečné schopnosti. Například Harry Houdini nemůže být nikdy zabit. Agenti putují městy východních Spojených států, uzavírají nebo chrání brány a zabíjejí soupeřovy agenty. Přesto jsou vystaveni šílenství a korupci a riskují, že se sami stanou revenanty.

Mythos je vždy přítomen na hraně naší reality, připraven zasáhnout. Ve hře se Mythos projevuje prostřednictvím Mythos karet, které poskytují mocné trvalé efekty, ale na rozdíl od jiných karet se nikdy nemíchají do hráčova balíčku. Spolupráce s Mythos je nebezpečná, ale přináší odměny, ať už jde o starší bytosti, jako jsou Hastur, Král ve žlutém, nebo samotný Cthulhu.

Bez ohledu na stranu konfliktu jsou hráči vystaveni šílenství, kdykoli vykonávají akce narušující rozum, například kontrolu měst nebo spolupráci s Mythosem. Po každé takové akci musí hráč provést test na šílenství. Následky se však liší. Vyšetřovatelé a Disidenti mohou zvládnout pouze omezené množství šílenství, a pokud získají třetí žeton šílenství, hra okamžitě končí. Kultisté jsou na druhou stranu už trochu šílení, a proto lépe snášejí neznámo, přičemž jediné riziko je odhalení jejich pravé identity.

Cthulhu: Dark Providence navíc přináší nový způsob hry pro jednoho hráče, který se postaví proti Prastarému, jenž se snaží zkorumpovat národ. Hráč se ujímá role Vyšetřovatele a čelí jednomu z šesti Prastarých: Cthulhu, Hasturovi, Nyarlathotepovi, Yog-Sothothovi, Černé Koze nebo Dagonovi. Tito Prastaří nehrají fair a mají ve hře značnou výhodu.

Za mě to vypadá nadějně a moc se těším, až se nám hra dostane do rukou, abychom si ji mohli vyzkoušet. Kluci z REXher opět dle mého názoru zvolili chytře a přinášejí tak další lovecraftovskou pecku na stůl pro milovníky hororových deskových her. Otázkou však je, zda se hry dočkáme ještě letos, nebo je to spíše hudba příštího roku.