Smrt, květen, kostka

Věřím, že mi kluci z brněnského studia REXhry odpustí uvedení tohoto preview jejich interním označením pro hru Cthulhu: Death may die, kterou nám již za pár dnů/týdnů přinesou v našem mateřském jazyce. Bylo by opravdu vtipné, kdyby se skutečně s tímto podtitulem dostala na pulty obchodů, nicméně raději ji budeme hledat pod názvem Cthulhu: I smrt může zemřít. Tezi, že Smrt může dostat výpověď a následně i vlastní přesýpací hodiny, odpočítávající její vyměřený čas k dožití, už nám ve svém díle Sekáč s humorem sobě vlastním popsal Terry Pratchett. Tato informace s chystanou hrou Cthulhu nejspíš nijak nesouvisí, ale její podtitul mi připomněl mou oblíbenou knihu ze světa Zeměplochy. Kromě samotné velké základní krabice se hráči mohou těšit i na dvě rozšíření Yog-Sothoth a Shub-Niggurath – Černá koza z lesů.

Ještě než se pustíme do zkoumání toho, co se hráčům dostane do rukou po otevření krabice, jak se celé toto opulentní dílo rozhýbe a co od něj můžeme ještě před vydáním v našem mateřským jazyce čekat, řekněme si, že hra Cthulhu: I smrt může zemřít je určena pro 1 až 5 odhodlaných nadšenců s doporučeným věkem od 14 let a jedna partie zabere okolo dvou hodin. Mimochodem jde o titul, na němž pracoval i herní designer Eric M. Lang, kterého můžeme znát z her jako: Blood Rage, ANKH: Bohové Egypta, Marvel United (aktuálně v redakci pracujeme na preview), Bloodborne: Desková hra a dalších.

Už podle názvu asi nikoho nepřekvapí, že jde o další z řady hororových deskových her inspirovaných americkým spisovatelem Howardem Phillipsem Lovecraftem na téma probuzení Prastarých a příchodu jejich temného zla na naši Zemi. Většina titulů z tohoto univerza se dočkala i české lokalizace díky společnosti ADC Blackfire. Namátkou zmíním třeba Arkham Horror 3. edice nebo Panství hrůzy 2. edice (i s třemi rozšířeními), za nimiž stojí společnost Fantasy Flight Games, nicméně Cthulhu: I smrt může zemřít pochází z portfolia vydavatelství CMON. Možná byste proto čekali, že se bude jednat o hack & slash řezničinu ve stylu Zombicide, ve skutečnosti ovšem jde o hutnou kooperativní hru s pořádnou porcí příběhu (což tedy mají tyto dvě hry společné, ale liší se náročností a důrazem na onu spolupráci).

Ke kooperativní složce bych rád zmínil, že Cthulhu: I smrt může zemřít je poměrně těžkou hrou vyžadující spolupráci na všech frontách, a to včetně výběru speciálních schopností hrdinů, které by účastníci tohoto dobrodružství měli přizpůsobit potřebám celé skupiny. Hraní si na Ramba s podpůrným supportem v podobě svých spoluhráčů pravděpodobně k úspěšnému průchodu jakýmkoli scénářem nepovede. Když už jsem u těch hrdinů (přesněji řečeno vyšetřovatelů), tak v základní verzi hry jich máte na výběr rovnou desítku a každý z nich má kromě své plastové figurky k dispozici i desku vyšetřovatele s příběhem, který vám objasní proč by se například Elizabeth mohla stát vaší vyvolenou hrdinkou pro pátrání po rituálech kultů.

Kromě už zmíněného příběhového pozadí na desce vyšetřovatelů najdete i stupnice zranění, příčetnosti, stresu a tři dovednosti mající svoji základní úroveň a možnost tří vylepšení. Jedna z dovedností je pro každého vyšetřovatele unikátní a když už jsem zmínil Elizabeth, tak třeba její unikátní schopnost Dítě štěstěny dovoluje v každém tahu 1 přehození kostky zdarma, což se dá vylepšeními postupně „vytunit“ až na 3 přehození. Zbývající dvě dovednosti jsou obecné a můžete je najít u více vyšetřovatelů. Když se podíváme podrobněji na naši Elizabeth, zjistíme, že je Zkušený střelec, takže dokáže zaútočit na nepřítele na větší vzdálenost, a zároveň disponuje i Nenápadností, díky které ji při pohybu nenásleduje nepřítel.

Zajímavým mechanismem související s dovednostmi je příčetnost vyšetřovatelů. Dosáhne-li nejnižší hodnoty, hrdina zešílel. Možná si teď říkáte: „Dobře, tak se budu snažit zůstat příčetný.“ Vtip je však v tom, že jak postupně ztrácíte příčetnost, narážíte na „záchytné body”, kdy otáčíte karty šílenství s něčím, co se vám zřejmě moc nebude líbit, ale zároveň si můžete vylepšovat své schopnosti. A teď si vyberte. Na tento prvek jsem opravdu nesmírně zvědav, až si jej budu moci vyzkoušet. Pokud některý z hráčů zemře nebo propadne šílenství dříve, než byl vyvolán Prastarý, znamená to konec hry a prohru pro celou družinu. Je-li však Prastarý už ve hře, konec hry nastane až v momentě, kdy zešílí nebo jsou zabiti všichni vyšetřovatelé.

Podobně, jako u většiny ameritrashových her, o osudech vyšetřovatelů během soubojů, ohledávání mrtvol, odemykání truhel a dalších aktivit rozhodují kostky a nejinak je tomu i u Cthulhu: I smrt může zemřít. K dispozici jsou 3 základní kostky a dále 5 zelených vylepšených, jejichž použití dovoluje některá karta nebo je dokonce hráč může získat natrvalo. Kromě prázdné strany bez efektu a úspěchu mohou na kostce padnout dva speciální symboly. Prvním je Znamení starších, které může aktivovat některou z dovedností vyšetřovatele nebo jím vlastněnou kartu. Druhým a obávaným symbolem je Chapadlo, které snižuje vyšetřovatelovu příčetnost. Naštěstí tento symbol najdeme pouze na základních kostkách, vylepšené kostky jej neobsahují. Prvek náhody je navíc možné částečně eliminovat za cenu stresu. Každé navýšení tohoto ukazatele na desce vyšetřovatele umožní nový vrh kostkami.

Pojďme se nyní podívat blíže co nám hra přináší po stránce herního obsahu. V balení je pod víkem 6 krabiček s příběhem, z nichž každá obsahuje karty dané kapitoly příběhu, mýtů, nálezů a případně i žetony a ukazatele. Na kartách kapitoly najdeme příběhové uvedení do děje, pokyny jak přerušit rituál, kterým okultisté přivolávají svého vysněného boha a případně i další speciální akce vztahující se k této kapitole. Dále v krabici najdeme 17 oboustranných mapových dílků, z nichž podle pokynů na kartě kapitoly postavíme na začátku kulisy, ve kterých se bude odehrávat děj. V této souvislosti si vybavuji například hru Panství hrůzy 2. edice, kde je na počátku k dispozici jen jeden nebo dva mapové dílky a další se objevují postupně v průběhu hry, což na mě působilo velmi tajemně, když jsem netušil, co se skrývá za dalšími zavřenými dveřmi. U Cthulhu: I smrt může zemřít je složená herní mapa od začátku hry celá odhalená.

Dalším elementem zlepšujícím herní zážitek jsou dvě krabičky s Prastarými. Můžete se těšit na samotného Cthulhu s jeho služebníkem Zplozencem z hvězd a druhým Prastarým je Hastur se svými čtyřmi Stoupenci. Každý Prastarý obsahuje vlastní karty mýtů, služebníků, 4 karty fází Prastarého a případně další speciální žetony. Kombinace 6 příběhů a 2 božstev poskytuje 12 různých příběhových linií, z nichž každá přináší rozdílné podmínky pro vítězství nebo příchod Prastarého a jeho ovládnutí našeho světa. Také karty mýtů se různě kombinují z příslušných krabiček příběhu a Prastarého, stejně jako nestvůry.

Pojďme si ještě něco málo povědět o jednotlivých fázích herního tahu. První fází je provedení tří akcí vyšetřovatele, mezi něž patří pohyb s hrdinou po herním plánu, útok na některého z nepřátel, oddech s možností vyléčit si zranění, výměna předmětů mezi hráči a zvláštní akce kapitoly, které se budou v každém příběhu lišit. Pohyb v praxi znamená, že hráč může postoupit až o 3 pole na hracím plánu. Pokud však vyšetřovatel opouští pole, kde se nacházejí nějaká monstra, tato jej následují kamkoliv se hne. Ovšem už jsme si řekli, že třeba Elizabeth se to díky její dovednosti Nenápadnost nemusí týkat.

Ve druhé fázi dochází na předzvěst zla v podobě líznutí karty mýtů, která obvykle obsahuje hned několik nepříjemných událostí, počínaje přivoláním nepřátel na pole, kde se nachází vyšetřovatel, přes příchod kultisty a konče jakoukoli jinou kulišárnou, která hráčům pořádně zatopí. Pozor na symboly Prastarého, jejichž objevený počet budeme vyhodnocovat v závěru tahu.

Třetí fáze tahu umožní vyšetřovateli prozkoumat jeho okolí za podmínky, že zrovna není na stejném políčku žádný neřád. V praxi to znamená líznutí karty nálezu obsahující tři sekce. V prostředí sekci bývá popsáno, za jakých podmínek je možné získat odměnu uvedenou na levé nebo pravé straně karty. Pokud hráč může a chce splnit dané podmínky (například zvýšení stresu), může si zvolit, která odměna se mu více hodí. Na základě tohoto rozhodnutí pak získá předmět, pomocníka nebo kartu stavu. Smůlu ovšem mají vyšetřovatelé, jimž na políčku dělají společnost nějací nepřátelé, protože místo možnosti získání bonusu se budou bát o život. Zlouni se na ně vrhnou a je zapotřebí obstát v pořádné „kostkové loterii”, ve které může být vyšetřovatel zraňován nebo ztrácet příčetnost.

Poslední čtvrtá fáze tahu se skládá z řady po sobě jdoucích úkonů, jako jsou vyhodnocení veškerých efektů pro hráče, popálení vyšetřovatele, pokud prošel políčkem s plameny, ale především je třeba zkontrolovat odkládací balíček mýtů. Za každé tři symboly Prastarého v něm se posouvá jeho figurka na herním plánu a jakmile se dostane do poloviny, dochází k jeho vyvolání a Prastarý přichází do hry. Pokud už se Prastarý ve hře nachází, je zapotřebí navíc zohlednit jeho efekty, kterými bude chtít ovládnout mysl nebohých pozemšťanů.

Poslední věcí, u které bych se z hlediska herních mechanismů rád pozastavil, je souboj se samotným Prastarým, který může připomínat epický střet s finálním bossem v klasické videohře rozdělený do několika postupně navazujících fází. Náš Prastarý dokonce může být nezranitelný, resp. není možné na něj útočit, dokud se vyšetřovatelům nepodaří přerušit rituál a teprve potom je možné do něj bušit hlava nehlava. Avšak obezřetně, protože jakmile se hráčům povede snížit hodnotu jeho zdraví na nulu, otočí se karta fáze Prastarého na další a zlořád chytne druhý či třetí dech s novými možnostmi páchání zla.

Nevím jak vy, ale na základě dostupných informací jsem na Cthulhu: I smrt může zemřít nesmírně zvědav kvůli nejen očekávané atmosféře nebo náročnosti kooperace, ale i nastíněným herním mechanismům. Uspokojení našeho očekávání se již pomalu blíží, protože hra je již k dispozici pro předobjednání v řadě e-shopů, stejně tak jako i rozšíření Yog-Sothoth a Shub-Niggurath – Černá koza z lesů. Pochopitelně se v redakci pokusíme co nejdříve přinést i naši recenzi se zevrubnými poznatky z hraní.