Dej kostku ke kostce… postav třeba zeď … a začni s tím hned teď!

Nevím, jak u vás doma, ale u nás si děti poměrně rády hrají se stavebnicemi. Pochopitelně jedna z nejoblíbenějších je Lego, z kterého staví všechno možné i nemožné, podle návodu nebo podle fantazie. Že se divíte, proč na deskoherním webu píšu o dětských stavebnicích? Ne, nezměnili jsme jakkoliv zaměření, ale našel se na pultech obchodů jeden titul kombinující deskovou hru se stavebními kousky podobnými Legu. Netušíte? Jde o hru City Blox od Jacoba Berga, který nám přinesla plně v češtině společnost Dino Toys.

Každý hráč se zhostí role stavitele a účastníka nelehké soutěže, v níž musí postavit městskou komunitu sestávající se z domku, obchodu a školy podle přesného zadání architektů (karet krajiny). Těchto budovatelských eskapád se mohou účastnit 2-4 hráči s doporučeným věkem od 6 let a jedna partie by podle přebalu krabice měla zabrat 15 minut. Z praxe mohu říct, že partie se obvykle trochu protáhne. No trochu… obvykle jsme končili okolo půl hodiny hraní. Což není chyba, jen spíše informace, která by se mohla hodit. Jako vždy mi během hraní asistovali a občas pořádně zatopili moji dva experti, kterým je 3 a 5 let.

Než se však pustíme do samotného stavění, pojďme se mrknout, co se vše nachází pod víkem krabice o velikosti 25x25x5 cm (dá se tedy hru hodit do baťohu a kamkoliv vyrazit – třeba na dovolenou). Jako první věc, ostatně jako ve většině případů, na vás vykouknou česká pravidla. Ve své podstatě jde o hezky ilustrovanou dvojstránku, na které je vše hezky popsané. Co však zaujme na první pohled, jsou samotné kostičky, z nichž budeme tvořit – tedy stavební materiál. Pro úplnost je jich ve hře celkem 77 a jsou barevně roztříděné dle jejich velikosti – od nejmenších, modrých dílků 1×1 až po největší, zelené o velikosti 2×8. Co určitě nesmí chybět, jsou bílé stavební parcely, resp. destičky (plotny) stavebních pozemků, na něž budeme postupně umisťovat jednotlivé kostky. Těchto pozemků je ve hře 12, tedy pro každého hráče 3 o velikosti 8×8 dílků. A oněmi zadáními nebo architektonickými předlohami jsou karty krajiny, jichž je v balení 36, tedy 12 od každého druhu (domek, obchod a škola). Jde o plastové kartičky s nízkou gramáží, z nichž je nejdříve zapotřebí vyloupnout profily, což bylo vcelku náročné. Musíte být hlavně opatrní, aby nedošlo k poškození. Škoda, že autoři nezvolili pevnější materiál, třeba z kartonu, protože by nedocházelo ke všemožnému ohýbání při hraní apod. No a na závěr je přítomno 12 malých karet událostí.

Co však musím pozitivně ohodnotit, je insert – tedy prolis, ve kterém jsou komponenty uložené. Vše má své místo, a navíc je navrženo tak, aby bylo využito při samotném hraní. Kupříkladu všechny kostky můžeme brát rovnou z největší přihrádky zvané Zásobník kostek a použitelné kostky v daném kole jsou umístěny v menší přihrádce nesoucí název Stavební materiál (před a po hraní jsou zde umístěné stavební pozemky, které odebráním na hraní elegantně vytvoří místo pro tyto účely).

Stavitelé si vezmou tři stavební pozemky a náhodně si vylosují 3 karty krajiny, resp. od každého typu jednu – domek, obchod a škola. Tyto karty krajiny velikostně odpovídají stavebním pozemkům, ale mají v sobě vyhloubené otvory. Během hraní je potřeba docílit toho, aby dílky těchto architektonických návrhů přiložením na vaši parcelu vyplnily tyto otvory a nikde nic nepřekračovalo nebo nechybělo. Nicméně zkoušení jen tak nepřipadá v úvahu, možná v prvních pár partiích, abychom si hru osahali. Nicméně při běžném hraní jsou vámi vybrané karty plánu položené před stavebním pozemkem. Dále položíme na dosah všech hráčů krabici se stavebními kostkami a kartami událostí, zvolíme prvního hráče (třeba toho, který naposledy postavil domeček z karet) a jdeme na věc.

Princip hry odehrávající se na kola je velmi jednoduchý. Aktivní hráč na počátku kola vybere ze zásobníku tolik kostek, kolik je počet účastníků partie, a dá je do přihrádky na stavební materiál. Hráči si po jednom postupně uzmou své kostky a postaví je na svoji libovolnou stavební parcelu tak, aby jeho umístění odpovídalo výřezu na kartě plánu. Jestliže si někdo myslí, že má již postavenou celou stavbu, zkusí umístit plánek na stavební parcelu a v případě, že je vše v pořádku, uzme si jednu kartu událostí, kterou vyhodnotí. Jakmile je stavební materiál pro dané kolo rozebrán a vyhodnoceny všechny karty událostí, následuje další kolo.

A tak se to opakuje, dokud některý z hráčů nemá umístěny všechny tři plány karet na svých pozemcích. Kdo je první, vyhrává tuto nelehkou soutěž a může se hrdě pyšnit stavitelem roku.

Princip hry je jednoduchý, a ani s tříletou dcerkou jsme při hraní neměli problém. Obě děti vše zvládaly bez problémů a samostatně. City Blox lze označit za edukativní hru díky prostorové představivosti, protože hráči musí správně určit, kam danou kostku umístit tak, aby odpovídala průřezu na kartách plánu. Což se ne vždy podařilo správně, ale při opakovaném hraní se jejich nepřesnosti vytrácely. Při hraní taktéž děti cvičí zručnost s menšími dílky kostek tak, aby je samy zacvakly do plotny na stavění.

Když už jsem u spojování jednotlivých kostek do sebe, nejde o tak kvalitní kostky, jako u Lega, ale pro dané účely to bohatě stačí. Jedině snad (jak jsem zmiňoval) by bylo vhodnější použití kvalitnějšího materiálu plánů staveb. Karton by byl mnohem lepší, protože při hraní docházelo k neustálému ohýbání nebo mačkání, což mělo za důsledek značné opotřebení. A přitom si nemyslím, že by se naše děti ke hře chovaly jako zlořádi.

Ještě se ale pojďme podívat zpět do stavebního procesu, ale tentokrát na jednotlivé události, které se aktivují v momentě, když jakýkoliv hráč postaví některou ze svých staveb. Jejich efekty mohou být pozitivní ale i negativní. Ve své podstatě, jde o menší zaškození v podobě odebrání některého již postaveného dílku na stavební parcelu nebo si moci uzmout jakýkoliv dílek chcete apod. Tento mechanismus mi přijde možná nešťastně nastaven z hlediska toho, kdy je spouštěn. Představte si situaci, že se vám povede postavit supermarket a za odměnu vám hrozí trest (ano, může i odměna). Myslím si, že by nebylo od věci, některé události přeformulovat a používat je na konci kola.

Možná ještě budu trošku přísný, co se týče samotného designu těchto kartiček, které jsou opravdu miniaturní a obsahují pouze ikonu toho, co má nastat, tzn., daný efekt musíte vyhledat v pravidlech. Jasně, můžete argumentovat, že po několikerém hraní už víte, co která ikona znamená a že jich je ve hře jen 12, ale i tak by neuškodilo zvětšit formát a daný efekt napsat přímo na kartu, což by určitě (obzvláště při začátku) urychlilo celé hraní.

Jestli už se cítíte pevně v kramflecích, je fajn, že City Blox nabízí i náročnější variantu hraní. Jde o to, že tyto dílky můžete na sebe klást. Důležité je jen, aby průřez na kartě plánu odpovídal vámi postaveným kostkám. Náročnost spočívá v tom, že u střední obtížnosti na sebe musíte dát dvě kostky a při nejnáročnějším hraní tři. Je fajn, že tak autoři mysleli na znovu hratelnost.

Hodnocení – 2 z 5

City Blox v sobě kombinuje stavebnici kostek, která jakoby z oka vypadla Legu, a deskovou hru, v níž se snažíte co nejrychleji postavit městskou komunitu, přesněji řečeno tři objekty: dům, školu a obchod. Toho docílíte postupným kladením stavebních kostek tak, aby zapadly do profilu plánu stavby. Nic složitého a pro děti velmi jednoduché na pochopení a hraní. Navíc si díky tomu procvičují svoji motorickou zručnost, ale především prostorové vnímání. Škoda některých prvků, které kazí chuť z hraní, jako je méně kvalitní materiál karet plánů. Nebo, dle mého názoru, nevhodná aktivace karet událostí a samotného jejich návrhu. Nicméně, pokud máte doma nějakého malého milovníka Lega, myslím si, že City Blox může být relativně dobrou volbou pro nejedno propršené odpoledne.

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Dino Toys.

Hru můžete zakoupit přímo zde.