Brass: Birmingham

Anglická průmyslová revoluce na herním plánu.

Slovo brass lze přeložit vícero způsoby. Má mnoho společného s kovy, především se slitinami. Jednou ze slitin je mosaz – slitina mědi a zinku. Brass může znamenat i bronz, plechy, žesťové nástroje a slangový výraz pro peníze – prachy. Myslím si, že u hry Brass: Birmingham, jde o vše najednou (až na ty hudební nástroje). Jedná se o velice hutné ekonomické euro, které se tematicky zaměřuje na průmyslovou revoluci v Anglii. Jaké pojmenování by tedy mohlo být lepší pro hru, ve které jde o peníze a těžký průmysl. Hráči se ocitnou v kůži jednoho z osmi slavných revolucionářů a pokusí se co nejvíce zbohatnout. Zajímavým se může zdát, že za celou průmyslovou revolucí stojí především bavlna z Ameriky. Ano je tomu tak, za hlavním ekonomickým rozmachem Anglie stojí textilie. Bavlna má oproti vlně spoustu výhod, a tak se vyplatilo přejít na nové technologie. Především se upustilo od ručních manufaktur a přešlo na strojovou výrobu, která zaznamenala největší rozmach po vynálezu létajícího člunku. Spolu s růstem továren na okrajích měst u nich rostly i ubikace pro jejich zaměstnance. Tento růst způsobil také změnu nabízeného zboží. Před revolucí se vyrábělo především na zakázku a nyní se vyplatilo ve velkém vyrábět standardizované zboží a poté pro něj hledat kupce. Firmy najednou mohly vyrábět podstatně víc a podstatně rychleji. S tím je úzce spjata doprava materiálu a samotných výrobků. Koňské povozy už nestačily, a tak se začala budovat síť lodních kanálů napříč celou Anglií. Tuto změnu můžeme v Brass zaznamenat jako éru kanálů, která je první ze dvou hlavních částí celé hry. Díky neustálým inovacím se dočkal výrazného zlepšení též parní stroj, který naprosto změnil dosavadní průmysl. Pomáhal při těžbě v dolech, poháněl kolesové parníky a konečně byl osazen na lokomotivy, díky kterým se doprava ještě více urychlila. Tím přichází do hry ona druhá část – éra železnic. Jistě vás nepřekvapí, že jedním z měst, které pocítilo urbanizaci naplno byl právě Birmingham. Ten se stal jedním z center nově vznikajících průmyslů a zřejmě právě proto nese Brass onen podtitul Birmingham.

Birminghamský plavební kanál poblíž továrny.

Brass: Birmingham (BB) je dítkem vydavatelství Roxley, které hru vydalo v roce 2018. České lokalizace se ujmulo TLAMA Games. BB vychází ze hry Brass z roku 2007, oproti které má vylepšený visuál, uhlazenější pravidla a nový průmysl – pivovarnictví. Na obou hrách se podílel herní designér pan Martin Wallace. Hra si prošla se svou sestrou Brass: Lancashire společnou kampaní na kickstarteru, kde získaly ohromných třicet milionů korun od téměř čtrnácti tisíc příznivců. Pokud by někdo měl zájem o de luxe verzi, stále se dá zakoupit za devadesát dolarů.

O tom, že je BB skvělou hrou, svědčí i spousta získaných ocenění. Ty začal sbírat hned po jeho vydání v roce 2018. V tomto roce získal ocenění Board Game Quest Awards Best Production Values. Dále ocenění komunitního webu BGG Golden Geek Best Strategy Board Game, od diskuzního webu Spielfrieks pak Meeples’ Choice Winner. Též obdržel ocenění The Golden Elephant Award Best Heavy Board Game a The Golden Elephant Award People’s Choice. Roku 2020 pak BB získal dvě polská ocenění Gra Roku v kategorii hráčských her a hlavní cenu Gra Roku.

Co se skrývá pod kaluží

Krabice je poměrně malých rozměrů (299x299x52), pokud uvážíme, kolik místa na stole zabere. Rozhodně tedy nekupujete vzduch a do krabice, ve které chybí jakýkoliv insert, se vše vejde tak akorát. Říká se, že v jednoduchosti je krása. To platí i o krabici. Art není nijak přeplácaný a krabice působí čistě, profesionálně a zároveň tematicky. Na decentní zadní straně v tmavých barvách najdeme tematický úvod do hry, náhled herního plánu, autory hry a seznam komponent. Právě na ně se v následujících řádcích zaměřím. Největší částí obsahu krabice je herní plán o rozměrech 572×572. Ten představuje Anglii a její významná města a je oboustranný. Jedna strana představuje den a druhá noc. Rozdíl je tedy jen v barvách a za mě je lepší noc. Působí víc ponuře, což mi k tématu průmyslové revoluce sedí víc, a navíc sudy v levém dolním rohu krásně osvětluje lucerna, stejně tak jako společný trh. Na druhém místě, co do velikosti, se umístily desky hráčů. Na kartonové desce velikosti 285×228 najdeme sloty pro všech čtyřicet pět žetonů průmyslu. Každý slot je doplněn podstatnými informacemi. Vlevo od něj najdeme cenu za stavbu daného žetonu průmyslu a vpravo následný možný zisk. Desky jsou kvalitně zpracované a ilustrace na nich zase o kousek víc vtáhnou do děje.

Jak bylo řečeno, slouží jako takový organizér pro všechny možné žetony průmyslu. Těmi mohou být například uhelné doly, pivovary nebo porcelánky. Žetonky jsou čtvercového tvaru o délce hrany 25 mm a kvalita bohužel není úplně stoprocentní. Podle mě nebyly úplně dobře vysekané, protože při vylupování z archů se část z nich potrhala, i přes velké úsilí, aby tomu tak nebylo. Navíc po několika hrách mají hrozně ošoupané hrany a působí strašně opotřebovaně. Graficky jsou zpracované moc hezky a detailně. Stejně tak jako žetony spojení (loďky a vláčky), obchodníků, mincí a postav. Mince jsou veliké (34, 31 a 25 mm), díky čemuž se s nimi podstatně lépe pracuje a vypadají celkem působivě. Škoda že součástí hry nejsou i chipy z kickstarterové de luxe verze, které vypadají naprosto famózně. Nicméně naštěstí se dají dokoupit, a to dokonce v menší i větší variantě.

Karton jsme tímto vyčerpali a nezbývá, než se podívat na karty. Ty jsou rozměrů 63,5×88 a v balení je jich sedmdesát šest. Šedesát čtyři karet lokací a průmyslu, osm žolíkových karet a čtyři lamakarty. Jsou velice dobré kvality a pokud rádi obalujete, doporučuji tyto obaly. Já v nich mám všechny karty a padnou jako ulité. Seper se míchají a do krabice se ve dvou hromádkách vejdou.

Nakonec jsem si nechal dřevíčko. Jedná se o kostičky uhlí a železa, ukazatele VB a příjmů a unikátní pivní soudečky. Kostičky uhlí a železa jsou běžné i v jiných hrách. Jde o krychličky o straně 8 mm a bohužel ne vždy mají tyto krychličky všechny strany stejné. Kostičky jsou poměrně nekvalitní a najde se mezi nimi několik kazových kousků. Dřevěná kolečka jsou v pohodě, ale ukazatele VB mě trochu matou. Nevím, jaký mají mít tvar. Nejspíš to má být šestiúhelník, ale je poněkud nepravidelný. Zlatý hřeb jsou ale soudečky s pivem. Jsou to opravdu krásné a unikátní kousky z lipového dřeva. Nějaká ta nepravidelnost se u nich také najde, ale jsou tak zajímavé, že jim to člověk odpustí. Moc hezky se s nimi manipuluje a na mapě vypadají opravdu stylově a tematicky.

Pokud patříte k hráčům, kteří si své hry rádi „tuní“, TLAMA games vám s tím milerádo pomůže. Já k nim patřím, a tak jsem k BB také něco objednal. Obaly na karty jsou už pro mě samozřejmostí, s tím, že poslední dobou to bývají právě obaly Diamond. Jsou pevné, nekloužou a skvěle se míchají. Navíc v poměru kvality a ceny podle mého nemají konkurenci. Nicméně jejich výhoda se někdy může stát i nevýhodou. Díky silnějším obalům balíček také více nabude na rozměrech. Je třeba s tím počítat. U BB s tím však problém není. K tomu jsem si ještě objednal látkový měšec a univerzální sadu mincí. Ty se dají použít v libovolné hře a vypadají naprosto úžasně. Však posuďte sami.

Jen ještě upozorním, že tyto doplňky jsem si zakoupil dobrovolně a za své peníze. Nejsem nikterak placen za jejich vychvalování. Berte to prosím jen jako takovou zajímavost a obohacení vašich her a herních sezení.

Mrs. Eleanor Coade

Eleanor Coade sedí uprostřed prostorné haly na velice pohodlně vypadajícím křesílku. Je právě ve svém sídle poblíž Staffordu. Vypadá zadumaně. Aby také ne, když musí naplánovat další obchodní strategii jejího impéria. Má v podstatě jen několik možností, co může udělat a je jen na ní, jak se nakonec rozhodne. Má k dispozici osm karet a v každém kole musí zahrát dvě z nich a za každou z nich může využít jedné akce. Tak například může postavit nějakou továrnu, či otevřít uhelný důl. Zkrátka může umístit některou z destiček průmyslu na herní plán. Aby ji mohla umístit, musí zahrát patřičnou kartu z ruky a zaplatit požadované náklady na výstavbu. V našem případě to bude přádelna a aby ji mohla zásobovat, bude potřebovat spolehlivou dopravní síť. Může tedy jako další akci postavit plavební kanál, a tím svou dopravní síť rozšířit. Pokud jí na tuto inovaci nebudou stačit peníze, může si půjčit třicet liber z banky. Musí ale počítat s tím, že ve fázi příjmů bude brát o tři libry méně. Pokud se jí povede tak, jak si to plánuje, bude moct brzy prodat svou porcelánku s obrovským ziskem. Po nějakém čase se Eleanor podaří propojit svou přádelnu i s obchodníkem a může mu ji konečně prodat. Obchodník z toho má takovou radost, že k obchodu nabídne sud piva jako pozornost. Eleanor otočí destičku průmyslu na herním plánu a ihned získá patřičné body na stupnici příjmů.

Víte, že v dobách průmyslové revoluce bylo pivo nejlepším zdrojem tekutin? Voda ve městech byla znečištěná všudypřítomným průmyslem a splašky z ulic. Nejbezpečnější zdroj tekutin tak bylo právě pivo, které muselo projít varem a skladovalo se pečlivě uzavřené v masivních dřevěných sudech. Bohužel i dnes můžeme tuto situaci najít v některých zemích třetího světa, kde by měli lidé konzumovat pouze lahvované a uzavřené nápoje, nebo to co bublá nad ohněm. Pokud tedy chtějí mít jistotu, že následujících pár dní nestráví na toaletě. Tehdejší Anglie byla velice znatelně rozdělena na buržoazii a dělnickou třídu. Ti druzí jmenovaní to neměli opravdu jednoduché. Dnes si mohou nejvíce oddychnout děti, které tehdy tvořily 2/3 všech pracovníků v textilkách. Jen pro zajímavost, roku 1819 se začala omezovat dětská práce a děti mezi devíti a šestnácti lety směly pracovat už JEN dvanáct hodin denně. Takže i naše Eleanor vystavila své bohatství na dětských zádech.

Pokud Eleanor nebude vyhovovat ani jedna karta na ruce, může zahrát akci průzkum. Díky ní zahodí tři karty a vezme si dvě žolíkové karty. Jednu z hromádky lokací a druhou z hromádky průmyslu. Jako poslední akci může využít rozvoj. Díky němu se může zbavit svých zastaralých technologií v podobě žetonů průmyslu z nižších úrovní. Zkrátka získá nové zkušenosti, bude inovovat a může stavět vyspělejší stavby. Kdyby se jí nelíbila ani jedna z výše uvedených akcí, může pasovat, ale i tak musí odhodit některou z karet na ruce. Toto jsou všechny dostupné akce, které může Eleanor během svého tahu provést. Vše, co během akcí utratí, položí na svůj žeton. Je to nezvyklé, ale má to svůj smysl. Podle hromádek peněz na žetonech postav se bude určovat pořadí hráčů v dalším kole. Postava, která utratila nejvíce peněz bude hrát jako poslední. Jakmile dojdou všem hráčům karty v ruce, provede se bodování konce éry. Éra kanálů tím definitivně končí a nastupuje éra železnic. Postavit železniční síť je podstatně dražší, ale zároveň rychlejší. V této éře totiž může postavit dva spoje železnic, na rozdíl od jednoho spoje kanálu v první éře. K ceně stavby jen zmíním, že stavba lodního spoje stojí tři libry, železnice pět liber plus jednu jednotku uhlí. Pokud Eleanor chce vybudovat za jednu akci dva železniční spoje, bude ji to stát patnáct liber, dvě jednotky uhlí a pivo.

První funkční lokomotivu sestrojil v roce 1804 pan Richard Trevithick, ale pravým průkopníkem a vynálezcem v tomto odvětví byl pan George Stephenson, za kterého si můžete ve hře zahrát. Ten ve spolupráci se svým synem Robertem vynalezl přelomovou lokomotivu s názvem ROCKET. Doprava za pomoci kolejí a lokomotiv byla velice efektivní, časově méně náročná a bezpečnější. Díky rostoucímu množství drah také mohla vzniknout první veřejná doprava, která vedla mezi Stocktonem a Darlingtonem. Následně i meziměstská železnice mezi Manchesterem a Liverpoolem, která už dokonce měla jízdní řád.

Během éry železnic provádí hráči stejným způsobem stejné akce, opět až do doby, dokud nezahrají všechny karty. Těch mají na ruce opět osm, a stále si do osmi dobírají. Hraje se dokud se hráči nezbaví všech karet na ruce a následně proběhne závěrečné bodování. Bodují se spoje, které sousedí s lokacemi, na kterých je vyobrazen šestiúhelník s pomlčkou. Dále otočené dílky průmyslu, které mají uvedené VB v levém dolním rohu. Vše se zaznamenává pomocí ukazatele VB na stupnici lemující herní plochu. Hráč, který dojede se svým žetonem nejdál zvítězí. Pokud je pořadí nerozhodné, vítězí hráč s vyšším příjmem peněz. Pokud remíza platí dál, musejí se o vítězství podělit.

Jak vyhrát

V BB je cest k vítězství mnoho a hlavně je třeba taktiku měnit vzhledem k měnícímu se plánu. Jelikož je každá hra jiná, bude se při každé hře muset trochu pozměnit i vaše taktika. Záleží také na hráčích, jaké jsou povahy a jaký styl hry preferují. Zda chtějí vyhrát tak, aby to dávalo smysl, a nebo se přiživit na ostatních a profitovat z nich. To se dá udělat například tak, že hráč buduje především uhelné doly a pivo, díky čemuž může stavit spousty železničních spojů. Žetonů průmyslu za spotřebované suroviny přináší vítězné body samy o sobě, a zároveň z nich lze získat spoustu zdrojů právě na budování železnic. Těmi pak hráč spojí co nejvíce staveb, které ani nemusejí být jeho. A za co že hráči získávají vítězné body? je to tak, za spoje, které sousedí s šestiúhelníky za které dostane hráč VB. V každém případě věřím, že každý hráč si najde nějakou svou cestičku k vítězství, kterou si během odehraných partií osvojí. Bude však třeba tuto taktiku upravit dění na herním plánu, což je určitě záživné a vítané.

Kolik a jak dlouho?

Podle mého je celkem jedno, kolik lidí k BB usedne. Díky kartám a žetonům obchodníků se hra sama upraví na daný počet hráčů. Za mě je ale nejlepší hra ve třech. Dva jsou málo a nevyužijí naplno potenciál herního plánu. Ve čtyřech už se moc dlouho čeká na tah. Co se týče herní doby, tak velice zkušení hráči by ve dvou nejspíš dokázali dohrát hru za hodinu. Moc bych tomu ale nevěřil. Pokud by si zahráli variantu hry pro začínající hráče, kdy proběhne závěrečné bodování po éře kanálů, pak by to měli zvládnout celkem bez problémů. Pokud ale hráči usednou ke stolu ve čtyřech hráčích a nebudou nikam zbytečně chvátat, protáhne se hra klidně ke třem hodinám i víc. Vzhledem k tomu, že délku hry ovlivňuje zahrání všech karet, odvíjí se herní doba od toho, jak hodně budou hráči přemýšlet a plánovat své tahy.

Příjmy rostou

Co se na BB hodně povedlo je to, jak se liší od ostatních kolegyň z řad euro her. Nejenže je krásně ilustrovaná, ale je v ní i spousta náhody a interakce. Karty, obzvláště pak ty průmyslu, jsou opravdu krásné. Můžeme se na nich pokochat těžkou prací dělníků, kteří si šli za svým štěstím během, průmyslové revoluce. Perfektně doplňují atmosféru, stejně jako nádherně ilustrovaná herní plocha a desky hráčů, na kterých můžeme zkoumat maličké budovy, lodičky a ostatní rozličné detaily. Náhody je podle mého v BB až až, pokud vezmeme v úvahu, že jde o čistokrevné ekonomické euro. Právě díky silné interakci se neustále mění situace na herním plánu a obzvláště ve hře čtyř hráčů se toho změní hodně, než se dostane hráč znovu na tah. Je tedy třeba neustále sledovat dění na stole a podřizovat mu svou taktiku. Tomu nahrává i často se měnící pořadí hráčů v jednotlivých kolech. Na misky vah náhody můžeme přidat i karty, které sice nejsou moc velkým omezením, ale někdy přeci jen můžou zkazit plány. V mnoha tazích je celkem jedno, co má hráč na ruce, protože z toho vždy nějak vybruslí. V některých případech ale karty změní celou taktiku a hráč tak musí jít novou cestou. Toto je nejvíce cítit na konci éry, kdy už si hráči nedobírají karty. To už se toho opravdu nedá moc dělat. Vzhledem k výše uvedenému je třeba BB nechat, že má skvělou znovuhratelnost. Nejvíce ji pak vylepšují žetony obchodníků, díky kterým bude třeba převážet zboží někam jinam. Každá hra bude prostě trochu jiná. Pokaždé budete moct obchodovat jinde, nebo obchodník bude shánět něco jiného. Mnohdy vám někdo hodí klacek pod nohy, a budete muset překopat vítěznou strategii.

Co musím rozhodně ocenit jsou dřevěné pivní soudečky. Jde o originální herní materiál a na herní ploše vypadá impozantně. Moc hezky se s nimi manipuluje a perfektně sedí v ruce. Na konec musím ocenit samozřejmě herní mechanismy jako takové. Jedná se prostě o geniálně promyšlenou hru. Ano, něco mi sem tam nesedí, ale není to nic, co bych BB neodpustil. Vše na sebe krásně sedí a navazuje. Když postava začne budovat například porcelánku, staví nejdříve menší porcelánku s menším výnosem. Později se poučí ze svých chyb a postaví jí lepší a výkonnější – zisky rostou. Nakonec postaví mistrovské dílo, které jí vynese horentní sumu. Když například vytěží důl na uhlí, může ho přestavit a začít razit další štolu a získat tak další potřebné uhlí. Skvělá je i obchodovatelnost surovin. Pokud otevřu nový uhelný důl, mám možnost ihned prodat uhlí na společný trh. Skvělá idea, která pomůže postavě k okamžitému zisku peněz, a zároveň jí pomůže ke zlepšení pozice na stupnici příjmů. Celkově je provázanost všech akcí úžasná. Pokud chci prodat nějakou komoditu, musím mít nejdříve zdroje k jejímu postavení. Abych měl zdroje, musím vybudovat uhelný důl, pivovar či železárnu a ještě mít dost peněz. A toto vše je navíc podmíněno kvalitní dopravní sítí. Nápaditý je i mechanismus ukládání peněz na žetony postav. Tak nějak hru oživuje, a celkově mám rád hry, kdy se mění pořadí hráčů v jednotlivých tazích. Jako poslední pozitivum bych uvedl pořizovací cenu. Může být sice vyšší, než na jakou jsme byli doposud zvyklí, ale na to si v těchto nelehkých dobách budeme muset prostě zvyknout. Pokud ale uvážíme, co všechno v krabici za své peníze dostaneme, myslím si že jde o víc než férovou cenu. Dostane se vám do ruky legenda mezi hrami, ne-li nejlepší euro vůbec, a k tomu opravdu hodně herního materiálu. Kdybychom k tomu ještě připočetli čas hraní, který díky skvělé znovuhratelnosti ze hry dostaneme, vychází BB cenově víc než dobře. Za své peníze dostanete opravdu hodně času stráveného hraním.

Příjmy klesají

Nyní bych se chtěl rozepsat o tom, co se na BB tak moc nepovedlo. Moc toho není, ale něco se přeci jen najde. Začal bych pravidly. Jsou moc hezky ilustrovaná, plná obrázků a příkladů, a nenašel jsem v nich snad žádnou chybu. Co jim ale musím vytknout je to, jak furt skáčou z místa na místo. Jinými slovy věci týkající se jednoho mechanismu jsou snad na třech různých stránkách. Hráč tedy musí neustále listovat a vše dohledávat. Zkrátka jsou pro mě dost nepřehledná a zmatená. Ovšem neznamená to, že by v nich něco chybělo. Obsahově jsou v pořádku. Naučit se pravidla hry opravdu nebylo jednoduché a o to zajímavější je, jak rychle se dají vysvětlit někomu jinému. Pravidla BB v podstatě nejsou nijak složitá, pokud si zapamatujete jak se spotřebovávají zdroje. Pokud se hráči prokoušou setupem, už jede vše jak po másle. Právě příprava hry je další věcí, která patří do tohoto bloku. Připravit desku hráče je takový malý očistec. Je třeba rozmístit na přesně přidělená místa čtyřicet pět žetonů průmyslu a ještě správnou stranou nahoru. Na druhou stranu jde o tematický prvek. Hráči tak mohou zakusit otravnou a úmornou práci až do roztrhání těla, jakou zažívali dělníci v továrnách za dob průmyslové revoluce. Můžete se během této činnosti utěšovat tím, že se máte líp než nějaké anglické desetileté dítě, které dřelo dvanáct hodin denně někde v textilce. Dále mi moc nesedí ukládání peněz na žetony postav. Výše jsem tento mechanismus vychválil a stojím si za ním. Jde jen o to, že ideově je to skvělý nápad a zpestření, ale fyzicky je to otravný úkon. Když mám položit mince na postavu, připadám si jak bankéř v casinu. Když mám minci patnáctku a musím zaplatit osm liber, musím do banku. Vezmu si dvě pětky a pět jedniček. Pak musím něco dát do banku a něco na žeton a kolikrát se do toho zamotám tak, že vzniká úplně zbytečný zmatek. Vím vypadá to jako jednoduchý úkon, a asi vypadám jako analfabet, ale prostě mě tento úkon otravuje. Dále se mi moc nelíbí kvalita některých dřevěných komponent, jak jsem se již zmiňoval výše. Kostičky jsou křivě nařezané a ukazatele VB jakbysmet. Níže přikládám obrázek jako názornou ukázku. Stejně tak jsou na obrázku žetony průmyslu, které se na můj vkus příliš rychle ošoupaly a navíc nejsou moc dobře vysekané, díky čemuž se při vyloupávání některé žetony potrhaly. Poslední výtku bych vznesl k deskám hráčů. Nejde o žádnou chybu tisku nebo špatné zpracovaní, ale myslím si, že mohly být v barvách hráčů. Je to jen malý detail, a asi zbytečná poznámka, ale jen mě to tak napadlo.

Porevoluční Anglie

Brass: Birmingham je prostě skvěle vyladěná eurovka. O tom, že jde o kvalitní hru, svědčí i spousta pozitivních hráčských ohlasů a ocenění. Hra za mě sice trochu trpí produkční kvalitou některých komponent, což ale neovlivňuje hraní, pouze estetický dojem. Také bych chtěl říct, že hra nebude pro každého. Ocení ji hráči, kteří vyhledávají mozkovarné hry, hutné eurovky, no zkrátka složitější komplexnější záležitosti. Na ostatní hráče může hra působit příliš složitě a mohou se u ní občas nudit.

Díky perfektně fungujícím a vzájemně se ovlivňujícím mechanismům uděluji ocenění Říše her Geniální design. Ten skvěle dokreslují detailní ilustrace na všech komponentech. Díky tomu, a také díky krásnému artu na krabici, uděluji druhé ocenění Klenot herní sbírky. Za náhodu, interakci a grafickou tvář hry, kterou autoři vnesli do eura, uděluji ocenění Originální počin. A konečně, díky žetonům obchodníků a již zmíněné náhodě ovlivňující dění na herním plánu, uděluji hře Brass: Birmingham ocenění Skvělá znovuhratelnost.

Brass: Birmingham získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti TLAMA Games.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je TlamaGames.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

One Reply to “Brass: Birmingham”

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: