Bílá opice

Prší pro nejmenší

Bílá opice je karetní hra Daniela Syrového, která svým zaměřením a obtížností cílí především na nejmenší hráče od 3 let. Zabavit by měla 2 až 5 karbaníků zhruba na 15 minut. Právě Daniel Syrový je zakladatelem nového indie vydavatelství s názvem OOOK!GAME, které se specializuje na vydávání malých autorských karetních her. A Bílá opice je ta nejjednodušší z nich.

V malé krabičce za 280 Kč najdete pouze návod a 36 karet s různými barvami a obrázky zvířat. Hra je velmi silně inspirovaná karetní hrou Prší, se kterou má shodnou většinu principů. Každý z hráčů získá 6 karet, jedna se otočí doprostřed a úkolem hráčů je se karet co nejdříve zbavit.

Přitom mohou na sebe dávat buď stejnou barvu, nebo stejné zvíře. Bílá zvířata jsou pak žolíková a počítají se za všechny barvy, opice pak mají funkci „sedmiček“ a protihráče donutí líznutí dvou karet. Pokud ten nezahraje další opici a nepřihraje hned 4 karty vám. Novinkou je pak karta slona, která umožní „svézt“ a tedy zahrát najednou všechny karty jedné barvy. Bílá opice pak dokáže dát dvě karty jakémukoliv hráči, lze také zahrát spolčení opic, což je kombo bílé a jakékoliv jiné opice, které již nejde dále přebít. Bílá opice také umožní poslat dvě karty i hráči, který se právě zbavil poslední a vrátit ho tak do hry.

Tolik k pravidlům. K nim se váže i moje první výtka. Hra je prakticky převlečenou karetní hrou Prší, do které je přidáno několik pravidel navíc. Protože každý klasické Prší zná velmi dobře, dochází k tomu, že se na nová pravidla zapomíná. Navíc v nich nevidím žádný extra přínos pro hratelnost a zábavu. V pravidlech navíc chybí některé informace. Například nikde není napsáno, jestli po vyložení opice a dobírání dvou karet hraje dále ten, co vyložil opici, nebo ten, kdo si dobíral karty. Autor ale přislíbil, že v dalším tisku bude pravidlo do hry dopsáno (Pokračovat ve hře má ten, kdo vykládal opici).

Hru jsem testoval jak s dítětem na spodní hranici věkového doporučení, tak s dospělými. U dospělých se dostavil výše zmíněný „Prší – efekt“, kdy se zapomínalo na nová pravidla a hrálo se prostě klasické Prší s dětskými barevnými kartami. Pro tříletého syna zase byla některá nová pravidla zbytečně složitá, a tak i s ním hra sklouzávala k dobře známé variantě. Několikrát jsme se ale udrželi a hráli přesně tak, jak máme, ale nová pravidla mi opravdu nepřišla nijak významná pro zlepšení hratelnosti a zábavy. Spíše naopak. Kombení dvou opic, nebo použití slona v kombinaci s více stejně barevnými zvířátky na ruce se mi zdála až přesílená. Pokud tedy měl někdo štěstí při rozdávání karet, bylo ještě o něco náročnější proti němu bojovat. Maličko si rýpnu také do bílých karet. Hlavně děti zapomínaly na to, že se jedná prakticky o „žolíky“, které symbolizují všechny barvy. A tak si říkám, nebylo by lepší, kdyby byly karty duhové? Asi by to lépe symbolizovalo jejich efekt. Použití nějaké ikonografie nebo grafického odlišení mi chybělo u všech karet, které měly nějaký efekt, který se pak při hře zapomínal využívat.

S hodnocením hry je to pro mě velmi obtížné. Na jednu stranu jsem moc rád, že se objevují noví autoři, kteří zkoušejí vydávat nové hry. Na straně druhé pro mě Bílá opice nepřináší vůbec nic nového a prakticky nevidím moc důvodů, proč si koupit právě ji a ne klasické prší, které seženu za zlomek ceny. Pocit ze hry je pro mě totiž prakticky totožný. Pokud bych hru cílil na malé děti, pro které je přeci jen lepší pokládat pštrosa na pštrosa než devítku na devítku, hrál bych bez nových pravidel, které hru zbytečně komplikují a nemají příliš oporu v ikonografii, či grafice karet. Pro nákup hry pak hraje její líbivé grafické provedení, které mají děti rády a přes objektivní chyby, které hra má, se neustále dožadovaly toho, že si s nimi musím zahrát „opici“.

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme oook!game.

Hru je možné zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: