Turnaj plný zvratů, plný nadšených dětí a projektilů, které sviští všude kolem.

Protentokrát bych se s vámi chtěl podělit o skvělý zážitek z letošního letního tábora. Každý rok, prvních čtrnáct dní prázdnin, jezdím na letní tábor Na Kocandě. Ten leží poblíž Skočic u Vodňan, a jezdil jsem na něj už jako dítě. Pak se mi tam povedlo dostat jako instruktor, vedoucí, zdravotník, zástupce hlavního vedoucího a nakonec jako hlavní vedoucí. V této funkci jsem letos pořádal již třetí ročník, a stejně jako v těch předešlých jsme o víkendu uspořádali turnaj v Bangu!. Nicméně letos jsme se rozhodli to pojmout trochu ze široka. Podařilo se nám získat do turnaje několik nových výtisků, a hlavně ceny pro tři nejlepší hráče. Jak turnaj probíhal, a jaká byla moje životní cesta s karetní hrou Bang! se můžete dočíst v následujících řádcích.

Nejprve bych tedy s dovolením popsal, jak jsem se k Bangu! dostal. Myslím si, že chvílemi budu poměrně osobní. Pokud vás tedy tato stránka věci nezajímá, raději přeskočte k dalším odstavcům.

Bang! se ke mě dostal celkem nevinně, ale myslím si, že v ten pravý čas. Bylo mi nějakých třináct/čtrnáct let – zkrátka osmá třída. Myslím, že to byl rok 2004, což je dva roky po vzniku této karetky z divokého západu. Jednalo se tedy o celkem čerstvou záležitost a byl konec školního roku. Moc rád na toto období vzpomínám. Skvělá a naprosto uvolněná atmosféra. Známky uzavřené a už se jen čekalo na vysvědčení. No a jak zabít čas při tak dlouhém čekání? Bravurně to vyřešila spolužačka, která přinesla do školy nenápadnou hnědou krabičku plnou zajímavých karet. Netrvalo to dlouho a hrálo se od osmi do konce vyučování. V plném počtu a tak jak se má. Pořádně skrývat role a s nikým se nemazat. Do té doby jsem hrál asi třikrát Carcassonne, takže to pro mě bylo něco naprosto neuvěřitelného. Dost pravděpodobně byl právě toto moment, kdy jsem objevil krásu moderních společenských her. Tak jako tak následovala koupě základní hry, což byla má úplně první pořízená hra. Dokonce jsem na ni použil „vydělané“ peníze za vysvědčení. Na konci devítky byla atmosféra ještě lepší a hry o to zábavnější. Bang! prostě válel na plné čáře. Roky plynuly a vždycky se někde objevil. Hrála se spousta složitějších her – někdy až moc složitých. Spousta dobrých her a spousta špatných her. Bang! ale stále byl tak nějak v pozadí a vždycky se mu podařilo dostat na stůl. Tak jako já ho možná vnímá i spousta ostatních lidí, protože se neustále prodává a kupuje. Na nové krabičce, s kterou jsme hráli náš turnaj stojí, že se jedná o již sedmnácté vydání! A chápu to. Pro mě je Bang! opravdu srdcovka a kupuji vše co vyjde. Dokonce jsem si udělal i takovou svou truhlu, kam jsem poskládal vše co jsem tehdy měl.

Co je to Bang!?

Je dost možné, že se tu najde někdo, kdo ještě Bang! nehrál, či dokonce netuší oč jde. V krátkosti se tedy pokusím tuto karetku popsat. Hlavní kouzlo přinášejí skryté role. Hlavní role je šerif, kolem kterého se to všechno točí. Kdo je šerif je známo hned od začátku, a proti němu stanou banditi s odpadlíkem. Nebude v tom ale sám, protože mu na pomoc přispěchají jeho pomocníci. Úkoly hráčů jsou prosté. Šerif musí zůstat naživu a zabít všechny bandity i s odpadlíkem. V tom mu pomáhají pomocníci. Na druhé straně jsou bandité, kterým nejde o nic jiného, než o život dobráckého šerifa. No a odpadlík to má nejtěžší. Musí zůstat s šerifem jako poslední ve hře, a v tomto duelu musí zvítězit. Jiným způsobem odpadlík nezvítězí. To vše je doplněno jednoduchými ale efektivními kartami. Základní kartou je střela (bang), které se dá vyhnout kartou vedle. To vše okoření spousta jiných nápaditých karet, které buď životy ubírají či přidávají, ale také vás oddálí či přiblíží k ostatním. Naprosto jednoduchý herní design, který ale přináší velice zajímavá herní rozhodnutí. Připočtěte blufování o tom, kdo skutečně jste, a úspěch je zaručen. Musím ale podotknout, že hra mě vždy nejvíc bavila v základu. Rozšíření je určitě fajn zkusit, ale vždy jsme se vrátili zpět k základu. U Bangu! totiž platí, že někdy méně je více, a že v jednoduchosti je krása. Rozšíření hru mnohdy prodlužují, dělají ji až zbytečně složitou, a mohou být spíše na škodu. Ovšem tak to cítím já a třeba to máte jinak.

Za zmínku jistě stojí i nové řešení balení. Dříve šlo o ne příliš pevnou krabičku, do které se karty skládaly celkem špatně, nemluvě o následném vložení pravidel – nadlidský úkol. Dnešní vydání má velice pevnou krabičku, která je navíc vybavena magnetickým zavíráním, a otevírá se jako kniha. Uvnitř je také velice jednoduchý papírový insert, který dělá v krabičce pořádek. Krabička je to opravdu bytelná, a tak věřím, že by prošla i prdelním testem. Ten vynalezla paní Kavková a v podcastu Hry nás baví si můžete poslechnout detaily, a co že to vlastně je za test.

Turnaj Na Kocandě

Jak jsem již psal, i letos jsme dětem připravili turnaj. Nebylo to něco jako – tady máte karty a hrajte si. Ne ne ne. Každý stůl měl svého krupiéra, který se staral o stav dobíracího balíčku, kontroloval pravidla a připravoval hru. Samozřejmě na konci partie i přiděloval vítězné body v podobě dollarů. Jeli jsme na starý a osvědčený bodovací systém, který si můžete prohlédnout na obrázku níže.

Hrálo celkem dvacet osm dětí z padesáti devíti zúčastněných. Myslím si, že jde o velice hezké číslo. Nejsme deskovkářský tábor, a tak máme děti napříč věkem a koníčky. Pokud si polovina dětí z běžné populace ráda zahraje deskovku, potažmo Bang!, myslím si, že jde o velký úspěch. Byl to nelítostný souboj, jelikož odměna byla přesladká. Střílelo se, vyhýbalo se a také se švindlovalo. I přes všechny nesváry a nástrahy jsme se ale dobrali výsledku, a mohli odměnit tři nejlepší hráče. Na třetím místě se umístil Olda M. a získal základní karetní hru Bang! a k tomu nějaké ňaminky. Druhý byl Mirek D. a odměnou mu byl kostkový Bang! i s oběma rozšířeními. Vyhrála mladá rockerka Sofie A., a cenou jí byl také kompletní kostkový Bang! a nějaké ty ňaminky navíc. Turnaj dle slov účastníků bavil všechny a moc si ho užili. Prý se snad i těší na další ročník.

Závěrem

Bang! je obrovský fenomén, ať už se nám to líbí nebo ne. Pan Emiliano Sciarra přišel se skvělým nápadem, a za tento fakt se přimlouvá i sedmnáct českých vydání. Nemalým dílem tomu jistě přispěli i ilustrátoři Stefano de Fazi a Alessandro Pierangelini. Použité ilustrace skvěle doplňují dané téma a při odhazování karet jako byste opravdu stříleli a vyhýbali se prolétajícím projektilům. Bang! je tu s námi už dvacet let, a stále si najde své hráče.

Poděkování

Za podporu celého turnaje a vstřícný přístup děkujeme Albi.