Chytíš ji, či jí pomůžeš uprchnout?

Úvod

Před půl rokem jsme dělali recenzi na kapesní hru Bandido z roku 2016 a nyní jsme se rozhodli posvítit na její pokračování s Bandidou v hlavní roli. Ta v roce 2020 vyšla v rámci řady kapesních karetek taktéž u švýcarského vydavatelství Helvetiq a my se na ni podíváme díky deskoherní speciálce HRAS. Za hrou opět stojí designér Martin Nedergaard Andersen a ilustrátorka Odile Sageat.

Hráči zde mají za úkol budovat tunely. Umístí do středu stolu výchozí destičku s pěti či šesti východy z cely provinilé a každý si z balíčku karet vezme tři. Střídají se na tahu a ve spolupráci staví tunely, jejichž účel se liší. Buď je hráno bez karty žebříku a cílem je skrze karty baterek uzavřít všechny tunely tak, že zločinná madam nemůže prchnout, anebo se hráči snaží dotyčné pomoci a uzavřít tunely tak, aby jeden konec končil kartou žebříku. Na tu je třeba si počkat, až se objeví v balíčku karet. V obou variantách platí, že je omezené množství koncových karet a je tak třeba vytvářet smyčky a propojky mezi jednotlivými chodbami. Třetí herní variantou je zamíchání ústřední karty ze hry Bandido do balíčku a zakomponovat ji do sítě tunelů dle varianty se žebříkem. Prchnou díky vám milenci společně?

Zhodnocení hry

Hru tvoří 70 karet včetně karty žebříku, 10 karet vybavení a 2 karty alarmů, které vám spíše hru ztěžují a 14 koncovek s baterkou. 44 karet chodeb je třeba vést ve smyčkách a je to sakra těžká práce. Zejména, když vám nejde list a chodby, které mohly být snadno uzavřeny, čekají na kartu žebříku a mezitím se neúměrně rozrůstají. I když se snažíte zlotřilou chytit, tak to není žádný med. Člověk se musí naučit znát typ a množství karet a získat zkušenost v tom, v jakých tvarech chodby vést a do jakých poloh karty pokládat.

Máte-li velký stůl a hledáte-li něco rychlého i na samostatné zabavení se dětí, potom lze Bandidu doporučit. Nechybí kapka dobrodružství a napětí jako při skutečném útěku z vězení obnášejícím kopání. Pravidly primitivní hra mi však osobně přijde poměrně těžká, s velkou náhodou v pořadí tažených karet. Hra nenabízí žádný druhý plán, žádnou možnou kalkulaci, či těžší rozhodování ve volbě akcí. A to je škoda. Od původního Bandida se liší pouze v lehce zvýšené obtížnosti a více (velmi podobných) variantách hry. Překvapení se tedy nekoná. Nicméně to nemění nic na tom, že se stále jedná o fajn hru, která zejména u 6–10 letých dětí nachází kladnou odezvu.

Bandida získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti HRAS.

Hru můžete zakoupit přímo zde.