Azul 4. díl

• 

• 

• 

Úvod

„Král Manuel I. povolal nejvěhlasnější zahradní architekty Portugalska, aby vytvořili pro jeho choť, královnu Marii Aragonskou, ty nejkrásnější zahrady. V této hře se chopíte náročného úkolu vytvořit pro okouzlující královnu co nejhezčí zahradu, ve které se budou snoubit pestré květiny, cizokrajná zvířata i ornamentální prvky v co nejharmoničtější kombinaci. Pomocí nově modifikovaného mechanismu výběru stavebních kamenů z nabídky, typického pro hry ze série Azul, se budete snažit vytvořit co nejhezčí zahradu. Ale jen ten nejschopnější zahradník si získá uznání a přízeň Jejího královského Veličenstva.“

Již počtvrté se designér Michael Kiesling a ilustrátor Chris Quilliams vrací do Portugalska. Tentokrát se stanete mistry zahradníky a namísto stěn a oken budete květinami zdobit záhony a rozvíjet podobu královnina parku. Pokud jste minuli naše recenze na předchozí díly ze série Azul, rozhodně si je přečtěte zde, neboť čtvrtý díl vybočuje z jednoduchosti předchozích titulů a pro srovnání a pochopení se hodí znát předchozí Azuly.

Ve hře je nevhodně zvolený slovník, kdy slovo záhon označuje dvě různé věci, podle toho, zda se pojí se slovem dílek nebo slovem destička. Pro usnadnění orientace recenze používá slovo záhon pro kartonovou destičku o velikosti sedm hexů a slovo dílek či kámen pro šestiúhelníkový hrací kámen.

Královniny poklady

V krabici se toho skrývá spoustu! Pod návodem je z tužšího papíru čtvero čtvercových hráčských desek zahrad a čtyři obdelníkové desky skladišť. Pět plat kartonu v sobě ukrývá třicet šest záhonů, pro každého hráče dva oboustranné bodovací žetony, jeden mínusový štítek, čtyři ústřední díly zahrad s fontánou a dílky pro otočný mechanismus, který je třeba namontovat na desku s počítadlem bodů pomocí mosazného šroubovacího nýtku. Destičky záhonů mají lícovou a rubovou stranu. Na lícové straně je středový hex zaplněn obrázkem pavilonu, pět obvodových hexů je prázdných a šestý s jednou kombinací barvy a symbolu. Rubová strana je sedm prázdných hexů.

Nechybí velká papírová věž ukrývající plastové pytlíky naplněné barevnými žetony – ve hře najdete šest barev, šest symbolů, přičemž hrací kameny najdete po třech kusech v každé barvě s každým symbolem. Také je tu dvacet čtyři žolíkových šedých dílků, látkový váček a insert, který se tváří, že u něj tvůrci mysleli na všechno k uložení.

Jak se projektuje a pěstuje?

Každý hráč si vezme desku zahrady, do jejíhož středu položí díl s fontánou, k zahradě přiloží desku skladiště a do něj umístí tři žolíkové dílky. Podle počtu hráčů se ze záhonů rubem nahoru zformují čtyři stejně velké sloupečky (každý pro jedno kolo) a ze zbylých destiček je zformována, opět rubem nahoru, obecná nabídka a mínusový štítek (-6 bodů) je položen na její vrch. Na počítadle bodů si každý položí svůj ukazatel na pole patnáct. Sloupeček se záhony pro první kolo je posunut do středu stolu a k němu je přiložen žeton začínajícího hráče. Na vrchní destičku jsou z váčku vylosovány čtyři kameny.

Nutno uvést, že každý symbol ve hře znamená jednu hodnotu (strom 1, pták 2, motýli 3, květ 4, klas 5, zvonky 6). Principem hry zůstává, že za každý kámen hodnoty vyšší než jedna je nutno další dílky zahodit. Tyto dílky zvolím na základě barvy či symbolu plus je možné doplnit žolíky. Pokud chci vyložit do své zahrady tmavě zelený dílek se zvonky (hodnoty 6), musím prve pět jiných dílků zahodit. A to dílky buď tmavě zelené barvy, anebo libovolné barvy, ovšem pouze se symbolem zvonků. Takto se platí i za záhonové destičky, stejně jako že je možno platit za kameny záhonovými destičkami. Kdy se destičky dostanou do hry a jak probíhá tah hráče?

Začínající hráč si zvolí kameny (a později záhony) stejného symbolu (napříč barvami), anebo kameny stejné barvy (nehledě na obsažené symboly). Nesmí si pouze zvolit kameny zcela identické, např. dva bleděmodré ptáky. Poté vrchní záhon ze sloupečku se zbylými kameny sundá na stůl a vylosuje čtyři další kameny, které hned putují na novou vrchní destičku. Takto se nám tedy rozrůstají po stole výlohy.

Hráč ve svém kole může dělat dvě věci. Buď si brát z výloh a nabrané umístit do svého skladiště, anebo ze svého skladiště po zaplacení odpovídající ceny záhony či kameny přesunout do své zahrady. Kapacita skladiště je omezena na dvanáct kamenů a dva záhony. Hráč si nemůže vzít z výloh kombinaci, která by se mu nevešla do skladu. Obsah skladu během hry není penalizován, to až na jejím konci, a je tedy přenášen mezi koly.

Pokud si hráč z jedné výlohy v nabídce dobere zbývající kameny a žádné nezbývají, prázdný záhon je otočen lícem nahoru. Jelikož obsahuje namalovaný jeden kámen (hex s barvou a symbolem), je možné ho zařadit do své dobírky. Mohu si ze stolu tedy dobrat tmavě fialový kámen s motýly, světle zelený kámen s motýly a také destičku záhonu s namalovanými žlutými motýly.

V nouzi si hráč může dobrat destičku záhonu z obecné nabídky. U ní ztrácí šest bodů, ale také ho nebude stát nic její umístění do své zahrady.

Hráči se střídají po každé dobírce či vyložení. Pokud již nemohou či nechtějí z výloh nic dobírat ani ze skladišť do zahrad vykládat, tak pasují. První pasující hráč si odečte jeden bod a vezme si ukazatel začínajícího hráče pro příští kolo. Hra je hrána na čtyři kola. V každém kole se dle otočného mechanismu, který slouží i jako ukazatel kol, bodují tři různé kameny. Toto je dílčí bodování a přináší hráčům pouze bonusové body za příslušné již vyložené barvy a symboly v jejich zahradě. Druhá strana počítadla kol pak opět nabízí alternativní bodování pro další partie.

Na konci hry se bodují všechny kombinace/řetězce barev a symbolů. Cílem hry je nasbírat co nejvíce bodů. Body získáte dle odpovídající hodnoty kamene za všechny hodnoty alespoň o délce tři kameny. Kameny skládáte buď podle barev, anebo podle symbolů. (Obdobně jako v kartách děláte postupky jedné barvy a sety karet stejné hodnoty napříč barvami.) Můžete tak sbírat bleděmodré kameny, stejné jako stromy napříč barvami. Jádrem hry je tyto řetězce provazovat a kombinovat tak, aby vám jeden kámen pomohl obodovat dva různé řetězce – jeden na základě své barvy a druhý na základě svého symbolu.

Pro kameny a řetězce platí ve hře dvě zásadní pravidla. Kámen na herní ploše můžete umístit i tak, aby nesousedil s jiným kamenem. Pokud však sousedí s jinými kameny, alespoň s jedním z nich musí alespoň jeden atribut sdílet. Nelze tedy zelené motýly dát do sousedství fialové postupky tak, aby sousedili s jiným fialovým kamenem než právě s motýly. Druhým pravidlem je, že v každém řetězci smí každý unikátní kámen být pouze jednou. Tedy pokud budu mít ptačí set a bleděmodrou postupku, lze je provázat pouze v případě, že v obou dohromady se vyskytuje maximálně jeden bleděmodrý pták.

Na konci hry všechny kameny a záhony ve skladu dle své hodnoty hráči přinesou ztrátu odpovídajícího množství bodů. Každý žolíkový kámen ve skladišti znamená zisk jednoho bodu. Žolíkové kameny lze během hry používat jako platidlo, ale nikoliv je do zahrady vykládat. A jak je získáte? Na ústřední destičce s fontánou jsou cípy s lavičkami a sochami. Pokud obestavíte (6 kameny dokola) fontánu, získáte jednoho žolíka. Za obestavění lavičky či sochy žolíky dva a za dokončení květinových záhonů okolo pavilonu žolíky tři.

Nyní již víte vše, abyste hru mohli hrát!

.

Být zahradníkem, nebo sklenářem?

Jaké jsou Zahrady pro královnu a jak si stojí v porovnání s ostatními Azuly?

Nejsou přímočaré, ale nabízejí hodně k vymyšlení. Pravidla nejsou napsána nejlépe a jejich zvolený slovník pochopení ani atmosféře nepomáhá. Avšak již během své první partie vše pochopíte a začne vás to bavit. I u tohoto Azulu platí, že rozdíl v množství umístěných kamenů napříč hráči se nám dařilo držet do počtu dvou kusů. Pokud člověku dojde podobnost se sbíráním karet, jak jsem psal výše, už není nad čím váhat. Také se lze podepsat pod tvrzení, že je to nejtěžší Azul. Jeho obtížnost co do typu uvažování lze srovnat s původním Azulem při klání na jeho rubové straně, kdy si člověk sám vymýšlí kombinace a tím sám sebe omezuje v budoucích tazích.

Komponenty jsou moc pěkné a mně osobně se zdejší hrací kameny (symboly potištěny oboustranně) líbí ze všech Azulů nejvíce. Ovšem jejich barevné ladění není vstřícné vůči lidem s poruchou zraku. Pod oranžovou žárovkou i zdravý člověk nedokáže rozeznat dva odstíny fialové či bílý symbol na lesknoucím se žlutém kameni. Osobně jsem s tím problém neměl, ale moji spoluhráči ano. Co bylo obtížné i pro mě? Rozeznat tištěné fialové a zelené odstíny hexů na destičkách záhonů, protože tam jsou světlejší než plastové kameny a o to více splývají.

Hapticky mi zdejší kameny i kartonové komponenty vyhovovaly nejvíce (opět ve srovnání s jinými díly série). Baví mě zde tu hru připravovat i uklízet. Osobně shledávám zbytečným otočný mechanismus. Mým spoluhráčům se líbil, ale přitom určení bodování šlo udělat obyčejnou ilustrací. Pokud chcete hrát na druhé straně počítadla bodů, pak si buď inteligentně pamatujete, co kdy máte bodovat, anebo poslechnete pravidla a mechanismus si předěláte na opačnou stranu.

Insert je opravdu povedený, jenom papírová věž se opět nedobře vyjímá z krabice ven. Ale je to díl od dílu lepší! Pokud Kiesling nenechá Azul spát a dorazí s pátým dílem, třeba už ty věže doladí.

• 

• 

Závěrem lze říci, že jsem si hraní užil a že čtvrtý díl si ve sbírce rozhodně ponechám. On se zážitek z hraní v tomto případě těžko přibližuje. Hru buď pojmete na sbírání jednotlivých setů a tím se Zahrady neliší od Azulu či Letohrádku. Pokud však začnete hrát na provazující se řetězce, přináší to mnoho vzrušení, bolehlavu, nadějí a frustrace. Kombinace jsou zábavnější a složitější k vytvoření. Roli tu hraje náhoda při postupném losování dílků během kola a odkrývání destiček záhonů. A když už byste si svou ideální kombinaci mohli vzít, dopálí vás přeplněné skladiště.

Hru pochopil a dobře hned napoprvé odehrál i můj kamarád Azulů zcela neznalý a deskovkám moc neholdující. Takže rozhodně nečekejte přepálenou strategii vymykající se kategorii rodinná hra. Ale o boj se jedná, není to jen klidné stavění svojí zahrady. Hodně se během tahů rozhodujete podle kroků soupeřů a řetězců na jejich deskách zahrad. Jak jsme si řekli, každý kámen je ve hře třikrát, a ještě se nám nestalo, že by byla nabídka obnovena. S tím souvisí i potřebný čas k odehrání. Těch 45 minut pro hru dvou hráčů odpovídá, nicméně i ve dvou a natož ve více hráčích se čas může dost protáhnout a to na jednu až dvě hodiny.

Ať už zvolíte jakýkoliv Azul, neuděláte chybu. Paradoxně bych Zahrady doporučil těm, kteří chtějí k hraní přilákat hráče právě běžných karetní her, jakými jsou Žolík, Canasta, Autobus. Vyžadovaným typem myšlení je Zahrady pro královnu nezaskočí a naopak skrze prolínání řetězců a vizuální zpracování je mohou přilákat k dalším hrám.

Azul: Zahrady pro královnu získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti MindOK.

Hru můžete zakoupit přímo zde.