Azul 3. díl

• 

• 

• 

Úvod

„Počátkem 16. století angažoval král Manuel I. ty nejvěhlasnější portugalské umělce, aby pro něj postavili velkolepé stavby. Po dokončení paláců v Evoře a v Sintře zamýšlel král vybudovat Letohrádek, aby uctil nejvýznamnější členy královské rodiny. Stavby se měli ujmout pouze umělci, jejichž um by dosahoval důstojnosti a vznešenosti královského majestátu. Naneštěstí král Manuel zemřel dříve, než byla stavba vůbec zahájena.

Ve hře Azul: Letohrádek se vrátíte do Portugalska, abyste uskutečnili záměr velkého krále. V roli slavných stavitelů budete mít za úkol ze skvostných materiálů vystavět Letohrádek. Přitom však vzácnými zdroji nesmíte plýtvat! Jen ten nejlepší z vás bude shledán hodným pocty uctít Jeho Veličenstvo!“

I ve třetím díle Azulu z roku 2019 budete sbírat hrací kameny různých barev, abyste tvořili spektrální vzory, které uchvátí každého pozorovatele. Stále platí, že pod designem je podepsaný Michael Kiesling a pod ilustracemi Chris Quilliams. O českou lokalizaci se opět postaral Mindok. Pokud jste ještě nečetli články o původní hře Azul a o jejím pokračovateli Vitrážích Sintry, tak to rychle učiňte. Po seznámení se s pravidly Letohrádku se v této recenzi dočtete i srovnání s jeho předchůdci.

Ve slovníku recenze není rozdíl mezi kamenem a dílkem.

.

Pod víkem

V krabici pod návodem a počítadlem bodů najdeme na tužším papíře povědomé kartonové plato s devíti výlohami a nově i s bodovacími žetony pro překročení osmdesáti bodů na počítadle. Dále pak čtyři hráčské kartonové desky, pod kterými se již skrývá modrý insert o velikosti dvou třetin krabice. V poslední třetině leží velká složená papírová věž. Insert s věží společně skrývají sto třicet dva hracích kamenů (po dvaceti dvou kusech v šesti barvách), žeton začínajícího hráče v typickém azulovém stylu. Ale pozor, i on se přizpůsobil. Stejně jako ostatní kameny již nemá čtvercový nýbrž kosočtvercový tvar. Společně s ním je tu ještě dřevěný ukazatel kol, čtyři dřevěné bodovací žetony hráčů a látkový váček.  

Pravidla

Kameny vsypte do váčku. Dle počtu hráčů připravte výlohy a ty osázejte po čtyřech kamenech. Pět výloh pro dva hráče, sedm pro tři a devět pro čtyři hráče. To je stejné. Ale vše další je nové či modifikované. Kameny položte i na deseticípou hvězdu na desce s počítadlem bodů. Nad ni umístěte ukazatel kola. Hra je hrána opět na šest kol, nicméně v každém kole bude jedna z šesti barev fungovat jako žolíková. V tom kole z ní můžete skládat hvězdu stejné barvy, ale dostat se k dílkům bude mnohem složitější. Proč?

Ve svém tahu tradičně volíte, zda si všechny kameny stejné barvy vezmete z jedné z výloh, anebo tak učiníte ze středu stolu. Nicméně k nim si doberete právě jeden žolíkový dílek, je-li jeden či více dílků této barvy přítomno ve vámi zvolené výloze či středu stolu. Pokud si berete ze středu stolu kameny jako první, tak si tradičně doberete i žeton začínajícího hráče pro příští kolo. Za ten se vám však neodečítá jeden bod, ale takové množství bodů, kolik jste si ze středu stolu vzali dílků. I proto počítadlo bodů začíná na políčku pět bodovací stupnice. Positivní informace je, že nemůžete nikdy klesnout pod první pole stupnice. Zkrátka se nikdy nedostanete na 0.

Další změnou jest neumisťování kamenů hned na svou desku letohrádku ale vedle ní. Teprve když jsou všechny kameny rozebrány, hráči střídavě ve svých tazích umisťují po jednom dílku na letohrádek. Principy jsou stejné jako u předchozích Azulů. Chci-li umístit dílek na pole požadující vícero dílků, umístím na něj jeden a zbylé hodím do věže. Tedy pokud chci umístit zelené dílky na zelené pole s číslem šest, pak na něj umístím jeden zelený a dalších pět odhodím. Těchto pět dílků může být i aktuální žolíkové barvy, ale vždy je třeba disponovat alespoň jedním dílkem barvy vykládané. Proto u zeleného pole s číslem jedna lze vyložit pouze jeden zelený díl a žádný žolíkový. Bod pak získám za každý sousedící dílek včetně pokládaného, tedy jeden až šest bodů za jedno vyložení.

Novinkou je i možnost si schovat až čtyři dílky do příštího kola. To se hodí zejména ve chvíli, kdy obložíte čtyřmi dílky jedno ze tří druhů polí, které říkají, že si ihned musíte vzít jeden, dva či tři kameny z deseticípé hvězdy (samozřejmě doplňte hned nabídku do deseti kamenů). Takto získaný dílek či dílky lze hned zužitkovat či schovat do příštího kola. Může to být dílek obyčejný i žolíkový (počet je striktní, hráč již nezískává navíc žolíkový dílek). Lze schovat maximálně čtyři kameny, všechny ostatní je nutno zahodit a za každý si odečíst bod.

Vedle hvězd šesti barev je ve středu letohrádku i tmavá hvězda, která se má stát barevnou. Je jedno, jaká barva přijde na jaké pole, ale každá barva smí být přítomna právě jednou.

Poslední změnou je bodování. Každá dokončená hvězda ve vašem letohrádku přinese stanovený počet bodů. Jejich množství souvisí s barvou hvězdy a posloupnosti určených žolíkových barev pro jednotlivá kola. Dále pak jsou rozdělovány body za obsazení všech polí (sedm) stejné hodnoty napříč hvězdami. Za sedm polí s číslem jedna získáte celkem čtyři body, s číslem dva pak osm bodů, s číslem tři je to dvanáct bodů a s číslem čtyři konečně šestnáct bodů. Za pole s čísly pět a šest bonusy udělovány nejsou (zřejmě to není možné splnit).

Zhodnocení komponentů

Třetí díl Azulu v sobě stylem komponent i celkovém designu kloubí prvky obou předchozích Azulů.

Výlohy zůstaly obyčejné bez značení pro lidi s poruchou zraku, počítadlo bodů je obdobné jako to v Sintře, hráčské ukazatele bodů a ukazatel kola opět vybočují ze stylu celé produkce. Všech pět žetonů je dřevěných a to v barvě bílá, šedá, černá a v přiznané nebarvené textuře dřeva. Najdeme tu poměrně bytelnou papírovou věž, která se již do krabice vejde, nicméně je pro svou funkci nesmyslně předimenzovaná. (Funkcí samozřejmě nemyslím se jen pěkně vyjímat vedle insertu a držet vše pohromadě.)

Hráči disponují opět svými pevnými deskami a rubová strana herního plánu nenabízí jiný bodovací systém, ale pouze volné uspořádání kamenů dle hráčovy vůle, byť na trochu odlišně poskládaném plánu. Herní kameny pak jsou opět neprůhledné a z těžšího plastu, tři barvy prosté a tři barvy s ornamenty. Tyto prvky se zase shodují s původním Azulem.

Byť se mi nelíbí ukazatele bodů a hrací kameny možná i díky zvoleným odstínům barev působí až moc uměle, tak produkce celé hry je opět na vysoké úrovni. Barvy hráčů i barvy kamenů se liší od předchozích Azulů, hráčské desky jsou nejen přehledné, ale působí nadmíru positivně a harmonicky. Jakmile si k Letohrádku sednete a pomine seznamování se s barevnými a tvarovými odlišnostmi, vše opět do sebe zapadne a rádi si berete kameny do rukou a stavíte z nich letohrádek tvaru šesticípých hvězd.

Zhodnocení hry

Letohrádek je pro mě herním zážitkem nejvíce naplňující z trojice Azulů, neboť díky správným kombinacím a načasování lze umístit vícero dílků do jedné hvězdy či do sousedících hvězd. Člověk jednak vidí, že mu skutečně něco roste pod rukama, a také může opět budovat svůj engine, který je zvládnut elegantněji než v Sintře. (V původní hře ani žádný engine nebyl, pouze bodování sousedních dílků.) Je to způsobeno bonusovými poli, která dobráním dílku umožňují postavit další cípy a ty opět v pořadí spojit za účelem získání dalších bonusových dílků.

Nové dilema přináší dvě designérova rozhodnutí. Prvním je počet kamenů volený tím, kdo si je dobírá jako první v kole ze středu stolu. Druhým je zablokování jedné z barev pro každé kolo. Jelikož se stává žolíkovou, nelze si ji brát samotnou a především ji získávat v množstvím větším než po jednom dílku.

Hra nabízí vícero kombinací a dilemat než původní Azul a zároveň je vše designově uchopeno elegantněji než v dílu druhém. Člověk tu nic neruší a neboří, jako tomu bylo v Sintře s odhazováním pásků vzorů. Letohrádek vám rozkvétá před očima, a byť není možné obsadit všech sedm hvězd, několik jich postavit lze a je to vážně dobrý pocit! Estetika i funkčnost se tu snoubí. Nu, a pokud by se vám hra omrzela, je tu ještě druhá strana herního plánu, která nabízí stejné bodování, ale rozdílně číslované cípy hvězd. Také si na ní můžete postavit hvězd ve své oblíbené barvě kolik jen budete chtít.

Doporučuji vyzkoušet všechny Azuly v pořadí, ve kterém byly vydány. Pokud by však ze mě někdo chtěl hned vymámit tip na to, co se mu bude líbit, tak nehledě na znalost daného člověka bych Letohrádek doporučil s jistotou, že sedne každému.

V příští recenzi se podíváme na letošní nový Azul: Zahrady pro královnu. Podle ohlasů ze Spiel Essenu 2021 se z rodinné hry stala hra pro pravidelné hráče a stratégy. Dostojí Zahrady pro královnu své pověsti, anebo to bylo přehnané tvrzení? Již příští pátek na Říši her.

Azul: Letohrádek získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti MindOK.

Hru můžete zakoupit přímo zde.